5 C 71/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 8.490 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8.490 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.490 Kč od 28. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky v [obec], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem, soudu doručeným dne 26. 11. 2020, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 8.490 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 28. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Uvedl, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], objem nad 1850 cm3 do 2500 cm3, evidované v registru silničních vozidel jako provozované, neměl v době ode dne 21. 10. 2019 do 23. 2. 2020 k tomuto uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 126 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 65 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 126 dnech tak výše poplatku činí 8.190 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce odeslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dne 13. 5. 2020, tuto považoval za doručenou dne 28. 5. 2020, přičemž mu poskytl lhůtu k úhradě, která uplynula dne 27. 7. 2020 (splatnost). Žalovaný na základě této však ničeho neuhradil. Žalobce se tak domáhal rovněž zaplacení úroků z celkové částky 8.490 Kč z prodlení počínaje dnem 28. 7. 2020 do zaplacení. Žalobce žalovanému rovněž odeslal předžalobní výzvu prostřednictvím svého právního zástupce, ani přesto však žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

3. S ohledem na to, že žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, a to i přes poučení soudu o presumpci jeho souhlasu za uvedené situace, a žalobce s uvedeným postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a předložených důkazů.

4. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 13. 5. 2020, upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 19. 8. 2020, II. upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 2. 10. 2020 s dodejkou z data převzetí žalovaným 6. 10. 2020, a předžalobní upomínku ze dne 30. 10. 2020 s potvrzením o odeslání z téhož dne. K důkazu žalobce soudu navrhl taktéž výpis z centrálního registru vozidel, kdy soud za tímto účelem podal v souladu s § 128 o. s. ř. žádost o sdělení skutečností k městskému úřadu v Břeclavi, registru vozidel, a to ohledně vlastnictví, provozování a objemu válců motoru předmětného vozidla ve shora uvedeném období.

5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

6. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.).

7. Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně ve výši 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.).

8. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb.).

9. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.).

10. Podle § 2a uvedené vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. činí 300 Kč.

11. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

12. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

13. Po zhodnocení předložených důkazů soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaný byl v rozhodných obdobích evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, který neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný v řízení ničeho netvrdil, ani neoznačil a nedoložil důkazy, které by jakkoli vyvracely skutková tvrzení či důkazy žalobce. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu požadovaného příspěvku ve výši 8.190 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty od doručení výzvy k úhradě příspěvku ze dne 13. 5. 2020. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky 0,25 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % z uplatněné částky ode dne 28. 7. 2020 do zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 600 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dva úkony po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé). Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je totiž možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky podle § 24c zákona č. 168/1999 Sb. jedním z těchto zdrojů. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobce, kterou musí být žalobce schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí, neboť v těchto věcech je rozhodováno většinou platebním rozkazem, případně bez jednání podle § 115a o. s. ř., nebo sice po jednání, u něhož však účast žalobce nebývá nutná, neboť jsou zpravidla dány podmínky pro to, aby soud rozhodl v jeho prospěch na základě předložených listinných důkazů. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto na jejich náhradu žalobce nemá právo. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je přiznaná náhrada nákladů řízení splatná na účet právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1. o. s. ř.

15. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud postupoval podle ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu.