5 C 78/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 19.955 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.093 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.816,40 Kč a úrokem z prodlení v zákonné výši sazby 8,05 % ročně z částky 10.093 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 9.862 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 305,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.449,92 Kč, zákonného úroku z prodlení v zákonné výši sazby 8,05 % ročně z částky 1.535,9 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 11.628,9 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 19. 12. 2019, ve znění dle doplnění, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 19.955 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.121,89 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5.449,92 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11.628,9 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 20,5 % ročně z částky 11.628,9 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

2. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 28. 1. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku celkem 11.705 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.843 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2.877 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.985 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 60 týdenních splátkách po 429 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 3. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 18. 12. 2016 a žalovaný celkově zaplatil částku 5.750 Kč. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 18 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 19.955 Kč (z toho jistiny ve výši 11.628,90 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8.326,10 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 5.449,92 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.121,89 Kč, úroků ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.628,90 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.628,90 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 5.449,92 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 20,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 11.628,90 Kč od 24. 3. 2017, tj. ode dne ke kterému vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na úhradu celé zbývající dlužné částky do data postoupení 24. 6. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.121,89 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 11.628,90 Kč od 31. 3. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 24. 6. 2019.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřil ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů.

5. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 28. 1. 2016 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaný jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku 14.000 Kč jako zápůjčku, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 1.843 Kč, částku 2.877 Kč za administrativní činnost a částku 6.985 Kč za hotovostní režim splátek, a to v 60 týdenních splátkách po 429 Kč a jednou splátkou ve výši 394 Kč.

6. Až ve smluvních podmínkách, které nebyly nikým podepsány, je malým písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení zápůjčky.

7. Z tabulky umoření bylo ke dni vyhotovení 4. 8. 2019 zjištěno, že částka čerpaná žalovaným dne 28. 1. 2016 činila výši 14.000 Kč, a žalobcem evidovaná dlužná jistina z titulu uvedené smlouvy činila částku celkem 11.628,90 Kč.

8. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum].

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalovanému, a z podacího lístku ze dne 17. 7. 2019 soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci.

11. Z výzvy datované dnem 24. 10. 2019 a z poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné pohledávky.

12. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“) a podle zákona č. 145/2010 Sb. jako spotřebitelský úvěr.

13. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

15. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

16. Podle § 1879 OZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

17. Podle § 1880 odst. 1, s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená.

18. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě.

19. Podle § 551 až §554 OZ právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

20. Podle § 576 OZ, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

21. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce č. [číslo] ze dne 28. 1. 2016 poskytl žalovanému téhož dne částku 14.000 Kč za úrok 1.843 Kč a žalovaný měl zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 15.843 Kč, zapůjčiteli ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaný zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku 5.750 Kč, je s nesplacenou částkou 10.093 Kč v prodlení, a to od 31. 3. 2017, a je jí povinen žalobci zaplatit včetně úroku z prodlení. Soud proto žalobě v této části vyhověl.

23. Ve zbývající části, soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud se jedná o sjednané částky 2.877 Kč za administrativní činnost a 6.985 Kč za hotovostní režim splátek, pak tuto povinnost žalovaného zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která činí cirka 70 % z poskytnuté částky, kdy není jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto zapůjčitel pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, kterou by měl být úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy, tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud proto ujednání o povinnosti žalovaného platit tyto částky považuje za neplatné. Požadovaný roční úrok ve výši 20,5 % ze zapůjčené částky, který žalobce požadoval s odkazem na ujednání ve smluvních podmínkách, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 OZ, jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že ve smlouvě je jasně sjednán úrok pevnou částkou 1.843 Kč a nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, u tohoto ujednání uvedeno není. Ujednání o různých úrokových sazbách při různých způsobech splácení zápůjčky, je uvedeno až ve smluvních podmínkách, které navíc nejsou nikým podepsány, což dané ujednání obecně činí nepřehledným a matoucím, a je v rozporu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě jasně a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je v základních ujednáních uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok týkající se různých sazeb a různých způsobů splácení je uveden až v nepodepsaných smluvních podmínkách, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlíží.

24. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.