5 C 81/2021
č. j. 5 C 81/2021-213
V PLATNOSTI- OS Brno-venkov 5 C 81/2021-213
- OS Brno-venkov 5 C 81/2021-218
Citované zákony (5)
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o náhrada škody
I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 883.723,58 Kč, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 30.400 Kč k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta v , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou ze dne 17. 3. 2021, doručenou soudu téhož dne, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 883.723,58 Kč jako náhrady škody. Uvedl, že žalovaný jako advokát na základě plné moci převzal dne 19. 8. 2014 právní zastoupení žalobce ve věci vedené u , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém se , jméno FO, a , jméno FO, (v postavení žalobců) domáhali vůči žalobci (v postavení žalovaného) zaplacení částky 650.000 Kč s příslušenstvím na základě tvrzení, že stavební práce v domě č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , který koupili od žalobce na základě kupní smlouvy ze dne 22. 6. 2010, měly být provedeny neodborně, především hydroizolace obvodového a vnitřního nosného zdiva, skladba podlah a provedené vnitřní a vnější omítky nezabezpečovaly svoji spolehlivou funkci. Žalovaný k vedení tohoto sporu přistupoval v rozporu s povinnostmi advokáta zcela neadekvátním způsobem prostřednictvím neopodstatněné argumentace a nedostatečně učiněných procesních úkonů. Od počátku po převzetí právního zastoupení žalovaný žalobce ujišťoval, že nárok na zaplacení požadované částky je nesmyslný, žaloba byla podána pozdě a nárok je promlčen, námitku promlčení uplatnil podáním doručeným soudu dne 22. 8. 2014 a vznesl ji i při prvním jednání soudu dne 20. 1. 2015. Soud v průběhu řízení účastníkům nařídil podrobit se mediačnímu řízení, které proběhlo u , tituly před jménem, , adresa, . Při mediačním setkání dne 5. 12. 2016 byl žalovaný ze strany mediátora upozorněn na skutečnost, že podle jeho názoru nárok promlčen není a bylo doporučeno ve věci jednat o možném smíru s tím, že by došlo ke kompromisu, který by přinesl snížení výše požadovaného nároku. Žalovaný žalobce ujišťoval, že není potřeba k žádnému kompromisu přistupovat, opětovně argumentoval promlčením nároku a jeho nesprávným uplatněním. Mediace nevedla ke smírnému vyřešení sporu. Při jednání dne 22. 6. 2018 vznesl žalovaný jménem žalobce vůči manželům , jméno FO, a , jméno FO, návrh na uzavření smíru s tím, že by ze strany žalobce byla poskytnuta sleva z kupní ceny ve výši 325.000 Kč, k tomu se manželé , jméno FO, a , jméno FO, nemohli vyjádřit, neboť u jednání nebyla přítomna , jméno FO, . Tento návrh však žalovaný jménem žalobce vznesl až poté, co byl ve věci vypracován znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , který určil výši nákladů na odstranění vad prodávaného domu částkou 727.616 Kč. Přestože žalovaný navrhl uzavření soudního smíru, poté s protistranou nijak nekomunikoval, nepožádal o stanovisko , jméno FO, , takže tento návrh nebyl realizován. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem, kterým byl žalobce zavázán k úhradě žalované částky ve výši 650.000 Kč spolu s úroky specifikovanými ve výroku a dále byl zavázán k zaplacení částky 202.660 Kč na úhradu nákladů řízení. Dále byl žalobce usnesením z 27. 2. 2019 zavázán k zaplacení znalečného ve výši 38.547 Kč a svědečného ve výši 205 Kč. Proti rozsudku žalovaný doporučil podat odvolání, ve kterém opakoval neúspěšnou procesní obranu z prvního stupně řízení a nijak se nevypořádal s odůvodněním rozsudku. Žalobce prostřednictvím mailu poslal žalovanému výhrady, resp. podněty a požádal žalovaného, aby se s nimi náležitě vypořádal. Ten je pak pouze přímo z e-mailu zaslaného žalobcem doslovně překopíroval do doplněného odvolacího návrhu, a to i včetně jednotlivých nezodpovězených otázek. Dne 24. 2. 2020 se s žalovaným dohodl na ukončení právního zastoupení. Dne 4. 3. 2020 bylo podané odvolání vzato zpět. Přestože byl laik naznal, že odvolání nemá šanci na úspěch. Má za to, že pokud by žalovaný v původním sporu postupoval s řádnou odbornou péčí, žalobce by uspěl. Žalovaného vyzval k úhradě požadované částky doporučeným dopisem ze dne 1. 9. 2020, který byl žalovanému doručen dne 4. 9. 2020. Částka měla být zaplacena do 18. 9. 2020, na výzvu však žalovaný nereagoval. Do podání žaloby nebyla žalobci požadovaná částka uhrazena.
2. Co se týká specifikace požadované částky, žalobce uvedl, že ve sporu s žalobci , jméno FO, a , jméno FO, zaplatil na jistině 650.000 Kč, na úrocích z prodlení 469.620,37 Kč, náklady za advokáta protistrany 202.660 Kč a náhradu nákladů státu ve výši 38.762 Kč, celkem zaplatil částku ve výši 1.361.042,37 Kč. Pokud by byl v prosinci roku 2016 uzavřen smír u mediátora pak by na jistině zaplatil částku 325.000 Kč, na úrocích z prodlení částku 153.818,79 Kč, náklady řízení protistraně za advokátu by při smíru nevznikly a rovněž by nevznikly náklady státu, celkem by tak zaplatil částku 478.818,79 Kč, přičemž rozdíl těchto částek činí 883.723,58 Kč. Podkladem pro výpočet žalované částky byly okolnosti, že žalovaný upustil od smírného vyřešení sporu během jednání s mediátorem v prosinci 2016, argumentaci ve sporu založil na nesprávném právním názoru, že nárok protistrany je promlčen, ve prospěch žalobce nebyly vypracovány znalecké posudky, které by relevantním způsobem vyvrátily argumentaci protistrany, návrh odvolání byl pouze vykopírovaným textem z e-mailu zaslaný žalovanému žalobcem a žalovaný během sporu postupoval se zcela nedostatečnou péčí a žalobce neinformoval o jeho reálném vývoji.
3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že žalobce zastupoval ve věci vedené u , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, do vypovězení plné moci po podání odvolání. Žalobce se účastnil jednání u soudu, rovněž jednání u mediátora. Námitka promlčení byla pouze jedním z argumentů a obrana byla postavena i na jiných skutečnostech. Podstatné však je to, že žalobce vzal podané odvolání zpět, aniž by vyčkal na výsledek sporu v odvolacím řízení, tím zapříčinil ukončení sporu a připravil se o možnost zvrácení sporu v odvolacím řízení. Podle žalovaného chybí příčinná souvislost mezi údajným pochybením jeho osoby a výsledkem sporu. Žalobce vychází ze zcela hypotetické situace, že ve sporu vedeném u , Anonymizováno, by žalobci přistoupili na uzavření smíru. Svůj nárok nesprávně počítá již z prosince 2016, přičemž první zmínka o smíru byla přednesena až v roce 2018. Částka, která se jako návrh smíru objevila ve výši 325.000 Kč zjevně nemohla být dostatečná, jinak by druhá strana sporu na smír přistoupila. Zdůraznil, že žalobce se v postavení žalovaného účastnil všech soudních jednání původního sporu včetně toho, kde byla vznesena nabídka na uzavření soudního smíru, i následujících dvou soudních jednání, ale nikdy se žádným způsobem nedomáhal vyjádření protistrany k nabídce na soudní smír, případně se nevyjádřil, že by jakýkoliv smír chtěl uzavřít.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázána následující skutková zjištění:
5. Dopisem žalobce ze dne 1. 9. 2020 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení škody ve výši 883.723,58 Kč, a to do pěti dnů od doručení výzvy na jeho účet vedený u , právnická osoba, . Podacím lístkem a detailem informace k zásilkám soud zjistil, že výzva byla žalovanému doručena dne 4. 9. 2020.
6. Soud ve věci provedl důkaz listinami ve složce žalobce, doložené jako jeho příloha, a to: kupní smlouvou ze dne 22. 6. 2010, protokolem o předání a převzetí nemovitostí z 22. 6. 2010, reklamací stavu nemovitosti z 14. 10. 2010, vyjádřením k reklamaci stavu nemovitosti z 30. 10. 2010, reklamací stavu nemovitosti – odpověď z 23. 11. 2010, žalobou adresována , Anonymizováno, ze dne 8. 10. 2013, písemným vyjádřením k žalobě z 19. 8. 2014, fotokopií protokolu o jednání u , Anonymizováno, ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne 20. 1. 2015, znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 25. 8. 2013, listinou – doplnění tvrzení a označení důkazů ze dne 18. 8. 2015, znaleckým posudkem č. , hodnota, , tituly před jménem, , jméno FO, z 31. 7. 2010, fotokopií protokolu o jednání u , Anonymizováno, ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne 8. 9. 2015, vyjádřením právního názoru mediátora , tituly před jménem, , adresa, ze dne 14. 12. 2016, prohlášením žalující strany z 25. 10. 2015, znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, z 8. 12. 2017, fotokopií protokolu o jednání u , Anonymizováno, ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne 26. 10. 2018, fotokopií protokolu o jednání u , Anonymizováno, ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne 26. 10. 2018, fotokopií protokolu o jednání u , Anonymizováno, ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne 29. 11. 2018, rozsudkem , Anonymizováno, z 29. 11. 2018, č. j. , spisová značka, , odvoláním ze dne 14. 3. 2019 podaným prostřednictvím žalovaného, usnesením , Anonymizováno, z 27. 2. 2019, doplněním odvolání z 6. 2. 2020 prostřednictvím žalovaného, zpětvzetím v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, z 4. 3. 2020, usnesením , Anonymizováno, z 5. 3. 2020, č. j. , spisová značka, , usnesením , Anonymizováno, z 24. 11. 2020, č. j. , spisová značka, a spisem , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, . Z těchto soud zjistil, že , jméno FO, a , jméno FO, (dále také „žalobci“) podali u , Anonymizováno, žalobu datovanou 8. 10. 2013, kterou vůči žalobci v postavení žalovaného (dále také „žalovaný“) požadovali zaplacení částky 650.000 Kč s příslušenstvím z titulu slevy ze sjednané kupní ceny. Uvedli, že od žalovaného kupní smlouvou ze dne 22. 6. 2010 koupili nemovitosti, a to dům č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , a pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , vše v obci a k.ú. , adresa, , za sjednanou kupní cenu ve výši 2.350.000 Kč, účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni , datum, . Na přelomu měsíce září a října 2010 se v rodinném domě začala ve všech místnostech, ve kterých byla položena plovoucí podlaha, ve zvýšené míře projevovat vlhkost a plíseň, podlaha se začala kroutit a vzdouvat. Zjistili, že pod vrstvou plovoucí podlahy se nachází staré parkety s nánosem plísně, že pod plovoucí podlahou chybí jakákoliv izolace, jak tepelná, tak hydroizolace, hydroizolace zdiva buď na některých místech zcela chyběla nebo byla provedena nekvalitně, v některých částech zdiva nebyly vyplněné spáry, vnitřní i vnější omítky byly nekvalitní, některé dlaždice v kuchyni byly špatně položené, ve stropě nad koupelnou a WC je díra o rozměrech 30x30 cm2 a díra je i nad ventilátorem nad WC. Nemovitosti, které jim byly prodány vykazovaly vady, které vytkly přípisem ze dne 14. 10. 2010, doručeným dne 19. 10. 2010 a přípisem ze dne 23. 11. 2010, doručeným dne 26. 11. 2010, kterým současně požádali o poskytnutí slevy z kupní ceny ve výši 650.000 Kč. Žalovaný na přípisy žalobců reagoval tak, že jejich nárok neuznal. Plná moc k zastupování žalovaného , Jméno žalobce, byla udělena 19. 8. 2014 advokátu , Jméno žalovaného, , který ve vyjádření k žalobě ze dne 19. 8. 2014 uvedl, že žalovaný nárok neuznává. Argumentoval tím, že žalobci reklamaci stavu nemovitosti s uvedením údajných vad uplatnili u žalovaného přípisem ze dne 14. 10. 2010, pokud by se prokázala, měli se žalobci domáhat odstranění závadného stavu a teprve pokud by nebyl žalovaným odstraněn, mohli požadovat fakticky vynaložené náklady. Reklamace není podložena objektivně, ze znaleckého posudku doloženého žalobci nelze zjistit, zda je požadovaná sleva přiměřená či nikoliv, příčinu závad žalobci uvádějí neurčitě. Žaloba je podána ze spekulativního důvodu, neboť ji žalobci podali až v roce 2013, tedy více jak tři roky po uplatnění reklamace a více jak tři roky od doby uzavření kupní smlouvy, žalobci předmět prodeje nerušeně užívali více jak tři roky do doby podání žaloby, a v průběhu této doby nevznesli žádné další výtky ani vady. Současně byla vznesena námitka promlčení uplatněného nároku. Ve věci proběhlo jednání dne 20. 1. 2015, kterého se žalobce i žalovaný zúčastnili osobně, při kterém žalovaná strana uvedla, že smír nebyl uzavřen a doposud se o jeho uzavření nepokusili. Jednání bylo odročeno na neurčito s tím, že pokud nebude ve lhůtě tří měsíců uzavřen smír, bude nařízena mediace. Další jednání soudu proběhlo dne 9. 9. 2015, kterého se zúčastnili žalovaný , Jméno žalobce, i jeho právní zástupce , Jméno žalovaného, osobně, při kterém bylo prováděno dokazování a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku ohledně výše slevy z kupní ceny. Usnesením soudu z 9. 9. 2016 bylo účastníkům nařízeno setkání s mediátorem , tituly před jménem, , adresa, a řízení bylo přerušeno na dobu tří měsíců. Mediátor ve zprávě z 16. 2. 2017 uvedl, že k dohodě mezi účastníky nedošlo, přestože byl stranám zpracován právní názor mediátora na danou věc s tím, že žalovaný se nadále odmítal jednání účastnit. Soud následně ve věci ustanovil znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , který vypracoval znalecký posudek č. , Anonymizováno, . Další jednání soudu, kterého se zúčastnil i žalobce proběhlo dne 22. 6. 2018, při kterém bylo sděleno, že žalobce je s ohledem na svou finanční situaci schopen a ochoten uhradit částku 325.000 Kč, ze strany žalující na to nebylo reagováno. Další jednání proběhla 26. 10. 2018 a 29. 11. 2018, kterých se opět zúčastnili žalovaný , Jméno žalobce, i jeho právní zástupce , Jméno žalovaného, osobně. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 29. 11. 2018, č. j. , spisová značka, , kterým bylo řízení částečně zastaveno co do požadovaného úroku z prodlení a žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobcům částku 650.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od 30. 10. 2010 do 30. 6. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,55 % ročně z této částky od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013 a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od 1. 7. 2013 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba byla zamítnuta co do rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 650.000 Kč od 1. 7. 2013 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 1. 7. 2013 do zaplacení. Současně byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobcům náklady řízení ve výši 202.660 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobci od žalovaného koupili předmětný dům a při uzavírání smlouvy byli ujištěni, že dům je ve stavu po generální rekonstrukci, v jejímž rámci byla provedena zejména izolace a hydroizolace zdiva a podlah, dům byl „podřezán“, byly podloženy nové podlahy. Žalobci dům převzali dne 26. 7. 2010, počátkem podzimu 2010 zjistili, že se v domě objevuje vlhkost a plíseň a další vady, které užalovaného vytkli dne 19. 10. 2010. Dále dospěl k uzávěru, že jsou splněny předpoklady odpovědnosti prodávajícího za vady koupené věci podle § 597 odst. 2 o. z. Při úvaze o přiměřenosti požadované slevy z kupní ceny soud vyšel z posudku znalce , jméno FO, a jeho výpovědi, dále z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž náklady na odstranění vad byly vyčísleny na částku 727.616 Kč. Předmětné vady podstatným způsobem omezují užívání celého domu a k jeho řádnému užívání je jejich odstranění nezbytné. Námitku žalovaného stran neurčitosti reklamace vad a toho, že žalobci neměli požadovat slevu z kupní ceny, soud neshledal opodstatněnou. Žalobci uplatnili právo na slevu z kupní ceny přípisem ze dne 14. 10. 2010 a vyzvali žalovaného k zaplacení požadované částky, je zřejmé, že provedli volbu práva z odpovědnosti za vady ve formě slevy z kupní ceny. Námitku promlčení vznesenou žalovaným soud neshledal důvodnou, neboť žalobci uplatnili u žalovaného práva z vad dne 19. 10. 2010, kdy byl žalovanému doručen přípis žalobců ze dne 14. 10. 2010 a žaloba byla v dané věci podána dne 10. 10. 2013, tedy ještě před uplynutím tříleté promlčecí lhůty. Rozsudek byl doplněn usnesením z 27. 2. 2019, č. j. , spisová značka, , kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit , Anonymizováno, znalečné ve výši 38.547 Kč a svědečné ve výši 205 Kč. Proti rozsudku podal žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce , Jméno žalovaného, odvolání datované dnem 14. 3. 2019, byly v něm uvedeny důvody pro které je odvolání podáváno s tím, že soud rozhodl na základě nesprávného zhodnocení provedených důkazů a věc nesprávně posoudil. Bylo navrženo, aby odvolací soud žalobu zamítl a žalobcům uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení. Součástí spisu je plná moc, kterou dne 2. 3. 2020 udělil žalovaný , Jméno žalobce, , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátce se sídlem v , Anonymizováno, . Součástí spisu je podání právní zástupkyně žalovaného datované dnem 14. 3. 2020, kterým vzal žalovaný zpět podané odvolání. Usnesením , Anonymizováno, ze dne 5. 3. 2020, č. j. , spisová značka, , pak bylo řízení o odvolání zastaveno a toto usnesení nabylo právní moci dne 14. 4. 2020. Rozsudek soudu prvního stupně nabyl právní moci dne 20. 3. 2019.
7. Z výpovědi svědka , jméno FO, – žalobce ve sporu vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalobci byli ochotni spor vyřešit dohodou zpočátku, avšak jak probíhalo dokazování se tato ochota snížila, neboť důkazy byly v jejich prospěch a neměli zájem uzavírat dohodu o zaplacení částky, která představovala polovinu z žalované částky. V rámci mediačního řízení byli ochotni se domluvit, v rámci mediace však ze strany žalovaného , jméno FO, nepadla žádná nabídka. Mediace probíhala tak, že mediátor chtěl slyšet názor žalujících, potom názor žalované strany a tím v podstatě mediace skončila. Nevybavil si, že by v rámci mediačního řízení právní zástupce žalovaného odrazoval od uzavření dohody a že by v tomto směru vystupoval radikálně. V soudním řízení zazněla nabídka k zaplacení poloviny žalované částky, tedy částky 325.000 Kč, tato nabídka pouze zazněla, nebyla diskutována, žalobci ji vůbec neprobírali a na žádném jednání soudu se již neřešila. Nemohl uvést, zda by tato nabídka byla pro žalobce přijatelná a zda by přistoupili na uzavření smíru, to nebylo řešeno, ani to, zda by k tomu bylo zaplaceno nějaké příslušenství, ani se neřešila náhrada nákladů řízení. Ve chvíli, kdy v rámci soudního řízení znalecký posudek i další důkazy svědčily v jejich prospěch, nebyla z jejich strany ochota se nějakým způsobem domlouvat, neboť znaleckým posudkem bylo potvrzeno, že jejich nárok je oprávněný v plné výši. Při jednání soudu nevystupoval právní zástupce žalovaného liknavě, měl provedenou přípravu, avšak neměl žádný věcný důkaz, spíš se snažil hledat formální nedostatky, chyby v podáních žalobců. Od počátku soudního řízení byl jejich nárok ze strany žalovaného , Jméno žalobce, odmítnut jako neoprávněný. Před podáním žaloby ho požádali o poskytnutí slevy z kupní ceny, snažili se ho kontaktovat telefonicky, ale nebral jim telefon. Proto mu zaslali první doporučený dopis, kterým jejich požadavek zcela odmítl, tehdy jednal sám za sebe, nikoliv prostřednictvím právního zástupce. Na základě dalšího doporučeného dopisu jejich požadavek rovněž odmítl. Právní zástupce , Jméno žalobce, se nechoval vstřícně, neustále odmítal návrh žalobců buď jako promlčený nebo neoprávněný, zkoušel všechno. Při jeho projevech byl přítomen , Jméno žalobce, , který nereagoval nesouhlasně, neprojevoval se. Co se týká ochoty žalobců přijmout smírné řešení sporu, žalovanému sami neučinili žádnou nabídku, neboť už v dopisech, které jim , Jméno žalobce, na začátku poslal, jejich nárok odmítl, takže nemělo smysl nabízet nějaké řešení. Částka 325.000 Kč byla zajímavá zpočátku, jestli by se jednalo o konečnou částku, nebo by musel , Jméno žalobce, zaplatit požadované příslušenství, event. náklady řízení, o tom svědek nikdy nepřemýšlel.
8. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že před podáním žaloby , Jméno žalobce, napsali dva dopisy, odpověděl jim prostřednictvím svého advokáta, že nárok neuznává, neoslovil je s žádným návrhem, který by pro ně byl přijatelný. S , Jméno žalobce, byli ochotni se dohodnout na nějaké finanční částce, nedokázala uvést na jaké. Zúčastnila se mediačního řízení, měla pocit, že protistrana nemá zájem se na čemkoliv dohodnout, při tomto jednání , Jméno žalobce, osobně nevyvinul žádnou iniciativu, nenabídl žádné řešení a mediace skončila neúspěšně. Rovněž v průběhu soudního řízení jim osobně neučinil žádnou nabídku, osobně s nimi nijak nejednal. Nezúčastnila se všech jednání, manžel zmínil, že ze strany , Jméno žalobce, zazněla nějaká nabídka, nebyla u toho osobně, detaily nabídky neprobírali. V průběhu soudního řízení bylo kvůli jednání právního zástupce , Jméno žalobce, , který jednal hodně arogantně, až pohrdavě zřejmé, že k dohodě nedojde, nabyla dojmu, že není ochoten nějakou dohodu připustit. Pokud by , Jméno žalobce, zastupoval slušnější advokát, byla by větší šance, aby věc skončila smírem, s jistotou to však tvrdit nemohla. Žalobci sami žádný návrh , Jméno žalobce, neučinili, již před začátkem soudního řízení jim dal najevo, že jejich nároky neuznává a poté, co si zvolil advokáta, již neuvažovali o tom, že by mu učinili nějakou nabídku. Jejich právní zástupkyně ve sporu postupovala podle jejich pokynů, takže pokud by jí řekli, že se chtějí dohodnout, tak by jednání vedla k dohodě.
9. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , přítelkyně žalobce, soud zjistil, že žalobce se dostal do nějakých záležitostí, že ho někdo podvedl a vzal si právníka. Neví, jakým způsobem se věc řešila, nebyla u toho. Probíhala nějaká mediace, mediačního řízení se nezúčastnila. neví proč nedošlo k mimosoudní dohodě. Nezúčastnila se ani žádného jednání před , Anonymizováno, . Nepamatuje se jakým způsobem chtěl žalobce problém vyřešit, svěřoval se jí minimálně. Žalobce byl ze svého právního zástupce nervózní. Věc pak konzultovala se svou kamarádkou právničkou, i společně s žalobcem, a dohodli se na ukončení sporu, aby se zaplatilo, co bylo požadováno. Tato žalobce právně nezastupovala, jednalo se pouze o radu, byli spolu na kávě. Říkala, že je lepší dohodnout se, aby se to celé ukončilo, žalobce se s touto radou ztotožnil a doplatil co se vyčíslilo. Pro svědkyni bylo důležité, aby spor skončil, protože to žalobci neprospívalo, řekla mu ať zaplatí, co ve sporu žalobci požadují, aby se spor ukončil10. Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži (§ 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“).
11. Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti, jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě (§ 2950 o. z.).
12. Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit (§ 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii ve znění účinném ke dni 18. 1. 2011, dále jen „zákon o advokacii“).
13. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky, a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné (§ 16 odst. 2 zákona o advokacii).
14. Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie (§ 24 odst. 1 zákona o advokacii).
15. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům:
16. Žalobce se vůči žalovanému domáhal náhrady škody, která mu dle jeho tvrzení měla vzniknout v příčinné souvislosti se specifikovaným profesním pochybením žalovaného při výkonu advokacie, a to během právního zastoupení žalobce žalovaným. Od počátku vedeného sporu k němu žalovaný přistupoval v rozporu s povinností advokáta zcela neadekvátním způsobem prostřednictvím neopodstatněné argumentace a nedostatečně učiněných procesních úkonů. Rozhodnými skutkovými tvrzeními žalobce o chování žalovaného, v jehož důsledku mu měla vzniknout škoda, bylo tvrzení, že pokud by žalovaný od počátku netvrdil, že je nárok žalobců ve věci vedené u , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, promlčen, žalobce by uzavřel smír, dále že měl reálnou možnost uzavřít dohodu v rámci mediačního řízení na základě které by žalobcům ve sporu zaplatil částku ve výši 325.000 Kč a že uzavření této dohody zabránil žalovaný jako jeho právní zástupce.
17. Po provedeném dokazování při zhodnocení všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti má soud za to, že v dané věci nelze dospět k závěru, že žalovaný při právním zastoupení žalobce porušil povinnosti uložené mu citovaným ust. § 16 zákona o advokacii a není tak splněna základní podmínka odpovědnosti žalovaného.
18. Ustanovení § 16 zákona o advokacii platí jako zvláštní právní norma (lex specialis) vůči občanskému zákoníku. Porušení těchto povinností je jednou z podmínek odpovědnosti advokáta za škodu ve smyslu § 24 zákona o advokacii, pokud jde o škodu způsobenou klientovi. Odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody, přičemž jde o odpovědnost objektivní.
19. Ve věci bylo prokázáno, že žalobce udělil dne 19. 8. 2014 plnou moc žalovanému k zastupování ve věci vedené proti němu v postavení žalovaného u , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , kterou se manželé , jméno FO, domáhali zaplacení částky 650.000 Kč s příslušenstvím. Žalobce netvrdil, ani neprokazoval, že by v tomto řízení žalovanému jako svému právnímu zástupci udělil konkrétní pokyny, jak má postupovat. Žalovaný jako advokát žalobce zvolil určitou strategii, jeho argumentace a obrana žalobce byla postavena na tom, že ve věci namítal promlčení uplatněného nároku, poukazoval na to, že kupující prohlásili, že stav prodávaných nemovitostí je jim dobře znám a že je v takovém stavu kupují a přebírají, jeho klient nezatajil žádné skutečnosti vytýkané kupujícími, namítal, že i pokud by byla prokázána reklamace stavu nemovitosti, měli se kupující domáhat odstranění závadného stavu a teprve pokud by nebyl odstraněn, měli požadovat účelně vynaložené náklady na odstranění tohoto stavu, které by fakticky vynaložili. Zpochybnil výši slevy, kterou si kupující vyčíslili, jako imaginární, která není objektivním způsobem podložena, neboť z doloženého znaleckého posudku nelze zjistit, zda požadovaná sleva je přiměřená či nikoliv. Dále namítal, že kupující neurčitě uvedli příčinu závad a že žaloba je podávána ze spekulativního důvodu, neboť kupující předmět prodeje nerušeně užívali a žalobu podali až po uplynutí doby delší než tři roky po uplatnění reklamace a po době delší jak tři roky po uzavření kupní smlouvy. Na základě této obrany hájil zájmy žalobce a snažil se dosáhnout toho, aby žaloba vůči němu byla zamítnuta, při výkonu advokacie tedy zastupoval žalobce s tím úmyslem, aby byla žaloba shledána nedůvodnou.
20. Provedenými důkazy nebyla ve věci prokázána skutková tvrzení žalobce o tom, že již v rámci mediace byla reálná možnost uzavřít dohodu výhodnou pro žalobce, na základě které by zaplatil žalující straně jen polovinu částky požadované žalobou, ani o tom, že uzavření této dohody zabránil právě žalovaný. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, sice potvrdili ochotu jako žalující věc raději vyřešit smírem než vést soudní řízení, jednalo se však pouze o obecnou proklamaci nepodloženou návrhem dohody konkrétního obsahu, neboť oni sami nenavrhli žádnou částku pro ně přijatelnou a co všechno má zahrnovat, v tomto směru nebyli aktivní právě z toho důvodu, že žalobce jejich nároky před podáním žaloby odmítl. Ani žalobce osobně v tomto směru nevyvíjel vůbec žádnou iniciativu, nevyjádřil žádnou vůli nárok žalobců zcela nebo zčásti akceptovat a nabídnout jim přijatelné řešení, a to ani před podáním žaloby, ani v rámci mediačního řízení. Žalobci nic nebránilo, pokud bylo jeho vůlí se s žalující stranou ve sporu dohodnout, aby tuto dohodu inicioval a navrhl konkrétní výši částky přijatelnou pro žalující tak, aby byl spor ukončen dohodou. Proti jednání a chování žalovaného jako svého právního zástupce jak v rámci mediace, tak v průběhu soudního řízení nijak neprotestoval, ani žádným způsobem nevyjádřil nesouhlas. Výpovědí svědka , jméno FO, nebylo prokázáno, že by v rámci mediačního řízení žalovaný jako právní zástupce žalobce tohoto odrazoval od uzavření dohody a že by v tomto směru vystupoval radikálně. Ani tomu tak být nemohlo, neboť výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, bylo prokázáno, že rámci mediace ze strany žalobce nepadla žádná nabídka a bylo zjevné, že protistrana nemá zájem se na čemkoliv dohodnout. Důležité pro posouzení věci je, že při mediačním jednání (ani následně v průběhu soudního řízení) žalobce osobně nevyvinul žádnou iniciativu, nenabídl žádné řešení a mediace proto skončila neúspěšně. Jeho tvrzení spočívající v tom, že věřil a spoléhal na svého zástupce soud považuje za účelové, neboť pokud by bylo skutečnou vůlí žalobce nárok žalující strany uznat a řádně se s nimi vypořádat, byť částečně, udělil by v tomto směru svému právnímu zástupci jasné a závazné pokyny, kterými by byl žalovaný povinen se řídit. Žádné takové pokyny však žalobce neudělil a vůli dohodnout se ve sporu, zejména při mediaci, nijak neprojevil.
21. Ve věci tedy nebylo prokázáno, že by ve sporu již v rámci mediace bylo reálné uzavřít dohodu výhodnou pro žalobce, žádná taková konkrétní nabídka předmětem mediační dohody nebyla, nebyla projednávána, nebyla dána její konkrétní podoba o tom, co všechno by měla zahrnovat, a nebylo ani prokázáno, že právě žalovaný jako advokát žalobce měl uzavření takové dohody zabránit. V rámci soudního řízení již nebylo možné ukončit spor dohodou, na základě které by byla zaplacena částka navržená při jednání soudu ve výši 325.000 Kč, neboť provedené důkazy byly ve prospěch žalujících a uzavření takové dohody by pro ně nebylo výhodné. Pokud by tedy existovala nabídka přijatelná pro žalující stranu, lze důvodně předpokládat, že o takový návrh by měli žalující zájem a zabývali by se jím, event. by věc skutečně skončila dohodou. Svědci ve věci sice potvrdili, že vystupování žalovaného jako advokáta žalobce v rámci mediačního řízení i v průběhu soudního řízení bylo arogantní, ale pokud se jednalo o zvolenou strategii obrany zájmů žalobce, tento způsob vystupování nemůže jít k tíži žalovaného, jednalo se o taktiku, jejímž cílem bylo právě z pozice silného sebevědomě a co nejlépe hájit zájmy zastoupeného. Spisem , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, bylo prokázáno, že žalobce se osobně zúčastnil všech jednání, vůči chování a vystupování žalovaného jako svého právního zástupce se nevymezil, nereagoval nesouhlasně, nijak se neprojevoval a sám aktivně nečinil. Nelze než zopakovat, že pokud by skutečně bylo vůlí žalobce věc vyřešit dohodou, musel by osobně učinit takovou nabídku, která by pro žalující stranu byla přijatelná a výhodná, a tomto směru pověřit žalovaného jako zástupce. To však učiněno nebylo, a při mediaci ani následně při jednání soudu se žalobce aktivně neprojevoval a vůli věc vyřešit dohodou přijatelnou pro žalující stranu žádným způsobem neprojevil. Výpovědí svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že při jednání soudu nevystupoval žalovaný jako právní zástupce žalobce liknavě, měl provedenou přípravu, avšak neměl žádný věcný důkaz, spíš se snažil hledat formální nedostatky, chyby v podáních žalobců. I to svědčí o tom, že žalovaný se snažil žalobce zastupovat řádně. Poté co byl žalobce ve sporu s žalujícími neúspěšný a byla mu uložena povinnost zaplatit žalovanou částku s příslušenstvím a nahradit náklady řízení, přestože žalovaný jako jeho právní zástupce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, které konkrétně zdůvodnil, žalobce na radu své přítelkyně a její kamarádky vzal podané odvolání zpět, aniž by vyčkal rozhodnutí a názoru odvolacího soudu.
22. Po provedeném dokazování nemohl soud dospět k závěru, že žalobci byla způsobena škoda právě jednáním žalovaného. Z původního řízení bylo zjištěno, že žalobce prodal kupujícím nemovitosti, ohledně kterých je ujistil, že jsou ve stavu po generální rekonstrukci, v jejímž rámci byly provedeny konkrétní práce, bylo však prokázáno, že tyto nemovitosti trpí vadami, které kupující po právu vytkli. Kupující strana se se svým požadavkem nejdříve obrátila na samotného žalobce, který právně nezastoupen, jejich požadavky odmítl a nenabídl jim žádné přijatelné řešení. Pokud následně žalovaný jako právní zástupce žalobce v průběhu soudního řízení, v jehož rámci bylo realizováno i řízení mediační, zvolil určitou strategii, na základě které hájil zájmy žalobce, jejímž cílem mělo být zamítnutí žaloby, nelze to přičíst k tíží žalovaného jako právního zástupce žalobce. Nebyla prokázána žádná reálná možnost skončit spor uzavřením mediační dohody, od které žalobce provedl výčet vzniklé škody, žádná dohoda nebyla na straně žalující uvažována, nebyly diskutovány její konkrétní podmínky, ani to, zda částka ve výši 325.000 Kč je částkou konečnou, nebyla řešena konkrétní výše příslušenství částky, ani konkrétní výše případné náhrady nákladů řízení. Soud neshledal příčinnou souvislost mezi tvrzenou škodou, která měla žalobci vzniknout právě jednáním žalovaného jako advokáta a mezi výkonem advokacie žalovaného.
23. Rozhodná skutková tvrzení žalobce nebyla prokázána ani výpovědí svědkyně , jméno FO, , přítelkyně žalobce, která se soudního ani mediačního řízení neúčastnila, nebyla mu osobně přítomna a nevěděla žádné konkrétní skutečnosti o těchto řízeních. Žalobce se po poradě s kamarádkou svědkyně, právničkou, ztotožnil s její radou, že je lepší se dohodnout, celý spor ukončit a zaplatit, co bylo vyčísleno. Z výpovědi této svědkyně soud zjistil, že i právě pro ni bylo důležité, aby se celý spor ukončil, protože to žalobci neprospívalo.
24. Občanské soudní řízení je ovládáno zásadou projednací, účastníci jsou povinni tvrdit skutečnosti, z nichž vyvozují pro sebe příznivé právní důsledky a k těmto tvrzením jsou povinni nabídnout soudu důkazy. Při hodnocení důkazů v této věci soud pečlivě přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k závěru, že skutková tvrzení žalovaného nebyla důkazy, které k jejich prokázání navrhl, prokázána, ve věci tedy nebyla prokázána rozhodná skutková tvrzení žalobce o vzniku škody a příčinné souvislosti mezi vznikem škody a chováním žalovaného při výkonu advokacie. Na základě výše uvedeného proto soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.
25. Z ostatních provedených důkazů již soud ve věci nevzal nic podstatného ani významného pro posouzení tohoto sporu a má za to, že rozhodl na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu.
26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch a náleží mu náhrada nákladů řízení. Náklady žalovaného potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva sestávají z nákladů za zastoupení advokátem stanovených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), dle níž náleží právnímu zástupci žalovaného odměna za pět úkonů právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. a) a g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání před soudem v délce nepřesahující dvě hodiny ve dnech 23. 3. 2023, 18. 5. 2023, 20. 6. 2023 a 5. 10. 2023) po 11.860 Kč dle § 7 bod 6. za úkony z tarifní hodnoty 883.723,58 Kč dle § 8 odst. 1 a. t., celkem tedy 59.300 Kč, a pět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem ve výši 1.500 Kč. Náklady za právní zastoupení žalovaného tak činí celkem 60.800 Kč. Jiné náklady řízení žalovanému nevznikly, resp. nebyly žalovaným uplatněny. Celková částka nákladů řízení účelně vynaložená žalovaným tak činila částku 60.800 Kč, žalovaný však požadoval náhradu pouze ve výši 50 % z takto vypočítané částky, tedy částku ve výši 30.400 Kč, kterou je žalobce povinen nahradit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.