5 C 98/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 38.641 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 12.260 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.718,75 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12.260 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení b) částku ve výši 9.175 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.452,91 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.175 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení a) částky ve výši 7.800 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 129,06 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.216,42 Kč, s úrokem z prodlení z částky 740 Kč ve výši 8,5 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, b) částky ve výši 9.406 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 809,37 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.378,09 Kč, s úrokem z prodlení z částky 4.915,35 Kč ve výši 8,5 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 14.090,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 27. 1. 2021 v doplněném znění, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku: a) částku 20.060 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.847,81 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5.216,42 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 23,72 % ročně z částky 13.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení (nárok 1), a dále b) částku 18.581 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.262,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.378,09 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14.090,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 23,72 % ročně z částky 14.090,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení (nárok 2). Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou došlo dne 17. 2. 2017 k uzavření smlouvy nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále„ smlouva“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 13.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce vyjma jistiny i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.820 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč, vše v 58 týdenních splátkách po 390 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 3. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 16. 5. 2017. Celkově žalovaná uhradila částku 2.560 Kč. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky až do úplného zaplacení dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy dne 17. 2. 2017, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné částky ve výši 20.060 Kč (z toho 13.000 Kč na jistině a 7.060 Kč na dlužných úhradách), kapitalizovaných úroků ve výši 5.216,42 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.847,81 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 5.216,42 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 13.000 Kč od 31. 3. 2018, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.847,81 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 13.000 Kč od 7. 4. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 29. 11. 2019.

2. Dále žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou došlo dne 1. 12. 2016 k uzavření smlouvy nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále„ smlouva“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem.

3. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce vyjma jistiny i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala zaplatit žalobci poplatek ve výši 406 Kč za doplňkovou službu životního pojištění. Uvedené se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 1 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 16. 5. 2017. Celkově žalovaná zaplatila částku 7.925 Kč. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky až do úplného zaplacení dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy ze dne 1. 12. 2016, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné částky ve výši 18.581 Kč (z toho 14.090,35 Kč na jistině a 4.490,65 Kč na dlužných úhradách), kapitalizovaných úroků ve výši 6.378,09 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.262,28 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14.090,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14.090,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 6.378,09 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14.090,35 Kč od 12. 1. 2018, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.262,28 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 14.090,35 Kč od 19. 1. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 29. 11. 2019.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

5. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřila ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

6. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] datované dnem 17. 2. 2017, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], jako věřitel a žalovaná jako zákazník, což obě smluvní strany stvrdily svými podpisy. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 13.000 Kč jako úvěr, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku uvedené společnosti společně s poplatkem v celkové výši 22.620 Kč (z toho jistina ve výši 13.000 Kč, poplatek ve výši 2.600 Kč, úrok ve výši 1.820 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 390 Kč. Dále je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná se zavazuje, že bude celkovou dlužnou částku věřiteli splácet formou hotovostního splácení. Pro případ hotovostního čerpání je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi předány při podpisu smlouvy. Pro případ čerpání bezhotovostním převodem na svůj účet je uvedeno, že zákazník peněžní prostředky obdrží na bankovní účet do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy. První strana smlouvy je sepsána formulářovou formou, kde je ručně, velkým písmem vepsán fixní úrok ve výši 1.820 Kč, přičemž na téže straně je současně malým předtištěným písmem uvedena informace k zápůjční úrokové sazbě, že zákazník uhradí za poskytnutí spotřebitelského úvěru úrok stanovený fixní úrokovou sazbou platnou po celou dobu trvání smlouvy, kdy v případě smlouvy uzavřené na 43 týdnů (43 splátek) tato činí 20,98 % p.a. a v případě smlouvy uzavřené na 58 týdnů (58 splátek) tato činí 23,72 % p.a.

7. Z tabulky přehledu plateb vyhotovené ke dni 29. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobcem evidovaná dlužná jistina z titulu uvedené smlouvy ze dne 17. 2. 2017 činila 13.000 Kč, souhrnný poplatek dosahoval celkové výše 7.060 Kč, a poslední platba od žalované byla ze dne 16. 5. 2017, přičemž celkem tato zaplatila částku 2.560 Kč.

8. Soudu je z úřední činnosti známo, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], [IČO], je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, avšak tento není bankovním subjektem.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum], přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, které bylo žalované dle podacího lístku odesláno dne 13. 12. 2019, soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 2. 2017, byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byla žalovaná informována.

11. Z výzvy datované dnem 3. 9. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 4. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

12. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] datované dnem 1. 12. 2016, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], jako věřitel a žalovaná jako zákazník, což obě smluvní strany stvrdily svými podpisy. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 15.000 Kč jako úvěr, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku uvedené společnosti společně s poplatkem v celkové výši 26.506 Kč (z toho jistina ve výši 15.000 Kč, poplatek ve výši 3.000 Kč, úrok ve výši 2.100 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč, a poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 406 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. Dále je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná se zavazuje, že bude celkovou dlužnou částku věřiteli splácet formou hotovostního splácení. Pro případ hotovostního čerpání je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi předány při podpisu smlouvy. Pro případ čerpání bezhotovostním převodem na svůj účet je uvedeno, že zákazník peněžní prostředky obdrží na bankovní účet do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy. První strana smlouvy je sepsána formulářovou formou, kde je ručně, velkým písmem vepsán fixní úrok ve výši 2.100 Kč, přičemž na téže straně je současně malým předtištěným písmem uvedena informace k zápůjční úrokové sazbě, že zákazník uhradí za poskytnutí spotřebitelského úvěru úrok stanovený fixní úrokovou sazbou platnou po celou dobu trvání smlouvy, kdy v případě smlouvy uzavřené na 43 týdnů (43 splátek) tato činí 20,98 % p.a. a v případě smlouvy uzavřené na 58 týdnů (58 splátek) tato činí 23,72 % p.a.

13. Z tabulky přehledu plateb vyhotovené ke dni 29. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobcem evidovaná dlužná jistina z titulu uvedené smlouvy ze dne 1. 12. 2016 činila 14.090,35 Kč, souhrnný poplatek dosahoval celkové výše 4.490,65 Kč, a poslední platba od žalované byla ze dne 16. 5. 2017, přičemž celkově tato zaplatila částku 7.925 Kč.

14. Soudu je z úřední činnosti známo, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], [IČO], je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, avšak tento není bankovním subjektem.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum], přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, které bylo žalované dle podacího lístku odesláno dne 13. 12. 2019, soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 12. 2016, byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byla žalovaná informována.

17. Z výzvy datované dnem 3. 9. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 4. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

18. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je v případě nároku 1 i nároku 2 žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru, uzavřené ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále„ z. s. ú.“), ve které je žalovaná označena jako„ zákazník“, a kterou soud s ohledem k uvedenému kvalifikoval jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z.

19. Dle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dále dle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

21. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

22. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. V souladu s § 1880 odst. 1 o. z., s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená.

24. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

25. Podle § 551 až §554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

26. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

27. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] poskytl žalované při podpisu této smlouvy dne 17. 2. 2017 částku 13.000 Kč v hotovosti za úrok 1.820 Kč, a žalovaná měla úvěr i s uvedeným úrokem, celkem tedy 14.820 Kč, úvěrujícímu ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutý úvěr pouze částku 2.560 Kč, je s nesplacenou částkou 12.260 Kč v prodlení, a je jí tak povinna žalobci zaplatit včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částky 1.718,75 Kč vypočteného z jistiny 12.260 Kč od požadovaného data 7. 4. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019, a včetně úroku z prodlení částky 12.260 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši sazby 8,5 % ročně, neboť tento je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soudu je současně z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 7. 4. 2018 činila repo sazba České národní banky výši 0,5 %. Soud tak nároku 1 žaloby v uvedeném rozsahu vyhověl.

29. Dále má soud za prokázané, že původní věřitel společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] poskytl žalované při podpisu této smlouvy dne 1. 12. 2016 částku 15.000 Kč v hotovosti za úrok 2.100 Kč, a žalovaná měla úvěr i s uvedeným úrokem, celkem tedy 17.100 Kč, úvěrujícímu ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutý úvěr pouze částku 7.925 Kč, je s nesplacenou částkou 9.175 Kč v prodlení, a je jí tak povinna žalobci zaplatit včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částky 1.452,91 Kč vypočteného z jistiny 9.175 Kč od požadovaného data 19. 1. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019, a včetně úroku z prodlení částky 9.175 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši sazby 8,5 % ročně, neboť tento je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soudu je současně z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 19. 1. 2018 činila repo sazba České národní banky výši 0,5 %. Soud tak nároku 2 žaloby v uvedeném rozsahu vyhověl.

30. Ve zbývající části soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud se jedná o sjednané„ poplatky“ za administrativní činnost ve výši 2.600 Kč (v případě nároku 1) a ve výši 3.000 Kč (v případě nároku 2) a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč (v případě nároku 1) a ve výši 6.000 Kč (v případě nároku 2), pak tuto povinnost žalované zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2395 o. z. při smlouvě o úvěru lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která v obou případech nároku 1 i nároku 2 činí 60 % z poskytnuté částky, kdy není jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto úvěrující pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutý úvěr, kterou by měl být toliko úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy dle § 588 o. z., tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Co se konkrétně týče požadovaného poplatku za inkaso splátek v hotovosti, pak soud má za to, že tento se příčí základnímu principu dobrých mravů taktéž z důvodu nemožnosti volby jiné varianty splátek, pokud žalovaná chtěla obdržet zapůjčovanou částku ihned. Soud dodává, že právě okamžité poskytnutí úvěru je primárním důvodem uzavírání podobných smluv spotřebitelů s nebankovními subjekty, což je evidentní i z těchto smluv, kdy žalovaná zvolila variantu, kdy jí byly zapůjčované částky poskytnuty ihned při podpisu smlouvy. Jak vyplývá z textu uvedených smluv, pokud by žalovaná chtěla splácet úvěr formou bezhotovostní, pak by požadovanou částku obdržela do 7 dnů od podepsání smlouvy (tedy s určitou časovou prodlevou) na svůj bankovní účet, přičemž neexistuje žádný racionální důvod, proč by žalované nemohla být zapůjčovaná částka poskytnuta v hotovosti ihned i v takovém případě. Soud má proto za to, že tímto způsobem věřitel pouze navyšuje svou odměnu (úrok) za poskytnutí úvěru, ačkoli to tak neoznačuje. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto částky považuje za neplatné. Pokud se týká sjednaného poplatku za zařazení žalované do pojišťovacího programu životního pojištění, pak ze smlouvy není zřejmé, jaké benefity žalované takové zařazení do uvedeného programu přinese, a ani ve smlouvě není uveden závazek úvěrujícího žalovanou do uvedeného programu zařadit a do kdy, a ani případná sankce, pokud toto úvěrující neučiní. Soud tak má za to, že se jedná o ujednání neurčité, do smlouvy implementované s cílem účelově a netransparentně navýšit odměnu za poskytnutí úvěru, a tedy o ujednání, k němuž soud pro jeho neurčitost nepřihlíží v souladu s § 551 až 554 o. z. S ohledem na požadovaný roční úrok ve výši 23,72 % z poskytnutých částek, soud tento považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že v obou uvedených smlouvách je tento a jeho různé výše zmíněny v kontextu počtu splátek, přičemž z těchto smluv nikterak nevyplývá, že bude úvěr a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, navíc je uveden písmem drobným a formulářově předtištěným, kdy je oproti tomu ve smlouvách jasně, velkým a ručně vepsaným písmem sjednán úrok pevnou částkou 1.820 Kč (v případě nároku 1) a částkou 2.100 Kč (v případě nároku 2). Uvedené tak činí smlouvy a ujednání o úrokové sazbě nepřehlednými a matoucími, což je v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutý úvěr, základním ujednáním smlouvy o úvěru, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě zcela jasně, určitě a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvách ve formulářové podobě, které celé připravil právě poskytovatel úvěru, je jako úrok jasně, zřetelně, velkým, ručně vepsaným písmem uvedena pevná částka, a další úrok uvádějící různé druhy sazeb a různé způsoby splácení je v této obsažen pouze okrajově, malým písmem v rámci předtištěného formuláře, kdy navíc není zřejmé, že by se jednalo o následný úrok pro případ nikoli včasného a řádného splacení dluhu ze smlouvy, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlíží.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.