6 C 103/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství uzavřené mezi manželkou [celé jméno manželky], rozenou [příjmení], rozvedenou [příjmení], a manželem [celé jméno manžela] dne [datum] před Městským úřadem Klobouky u Brna, Klobouky u Brna č.p. 169, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Manželka [celé jméno manželky] je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na znalečném 63.944 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

IV. Manželovi [celé jméno manžela] bude soudem vrácena záloha na znalečné ve výši 6.000 Kč. 1) Manželka [celé jméno manželky] podala dne [datum] prostřednictvím svého zástupce u soudu návrh na rozvod manželství s manželem [celé jméno manžela]. V návrhu je uvedeno, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] na Městském úřadě v Kloboukách u Brna, na adrese: Klobouky u Brna 169. U obou účastníků se jedná o druhé manželství, z něhož se nenarodily žádné děti. Manželství bylo uzavřeno po dvouroční známosti z oboustranné citové náklonosti. Společnou domácnost vedli účastníci od roku 2012 v rodinném domě. Od roku 2016 začalo docházet k prvním závažnějším problémům v manželství z důvodu agresivního chování manžela. Tyto záchvaty vzteku provázené agresivním chováním a urážkami se postupem času stupňovaly jak co do intenzity jednotlivých incidentů, tak do jejich četnosti. Postupem času začalo docházet i k fyzickému napadání ze strany manžela. Vše vyvrcholilo incidentem 21. 9. 2019, kdy musela manželka opustit společnou domácnost a celou věc oznámila Policii ČR. Manžela několikrát manželka upozornila na skutečnost, že jeho agresivní chování vnímá jako těžké příkoří. Z důvodu nepřetržitého psychického stresu musela manželka vyhledat odbornou pomoc psychologa. Společnou domácnost opustila v září 2019, kdy po posledním incidentu manžela odešla bydlet ke své matce. Důvodem odchodu bylo manželovo opakované hrubé a bezcitné chování. Od odchodu ze společné domácnosti není s manželem v kontaktu, neboť tento neprojevil žádnou snahu či lítost. Příčinu rozvratu manželství vidí na straně manžela spočívající v jeho agresivním chování. Manželka ztratila zájem na obnovení manželství. Manželství považuje za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. 2) Při jednání před soudem uvedl manžel [celé jméno manžela], že nedošlo ani k agresivitě ani k fyzickému napadení manželky. Jeho chování dle něj bylo šetřeno jeho nadřízeným, přičemž z usnesení nebylo nic prokázáno. Uvedl, že mezi účastníky existovaly hádky, i to, že jeho reakce byla občas slovně ostřejší. K fyzickému napadení uvedl, že dostal pár facek, manželka si roztrhla tričko a vyhrožovala, že rozbije okno a řekne, že ji chtěl znásilnit. 3) Na to uvedl zástupce manželky, že u manželky se projevil syndrom týrané osoby. 4) Z vyjádření manžela ze dne 25. 11. 2020 vyplývá, že tento s rozvodem souhlasí, ale přičemž za stěžejní příčinu rozvratu manželství považuje rozhodnutí manželky partnerský vztah ukončit. Mezi účastníky se začaly objevovat drobné konflikty, kdy manželka se pokoušela opakovaně takové situace vyhrotit voláním policie. Policie se opakovaně věcí zabývala, když ji manželka ke konfliktu přivolala, přičemž ve všech případech policie dospěla k závěru, že se nejedná o domácí násilí, neboť konfliktní jednání bylo mezi osobami vzájemné. Policie označila výpovědi manželky jako nevěrohodné vzhledem k existenci rozporů a z výpovědí svědkyň [celé jméno svědkyně], sousedky manželů, a [jméno] [celé jméno svědkyně], dcery manželky, nevyplynuly žádné skutečnosti prokazující protiprávní jednání manžela. Policie posuzovala i vyjádření psychologa [anonymizováno] [celé jméno svědka], kdy policie dospěla k závěru, že příčinou psychických problémů manželky jsou pravděpodobné konflikty mezi rozvádějícími se manžely. 5) Z usnesení ředitele Městského ředitelství policie Brno ve věcech služebního poměru o jednání, které má znaky přestupku ze dne [datum] vyplývá, že je zastavováno řízení ve věcech služebního poměru, kdy manžel [celé jméno manžela] měl hlasitě a vulgárně 21. 9. 2019 slovně urážet svou manželku [celé jméno manželky], kterou měl fyzicky napadnout tím, že do ní měl hrubě strčit a ničit zařízení domu, v minulosti měl několikrát fyzicky napadnout tím, že jí měl dát facky nebo do ní strkat, čímž jí způsobil po těle podlitiny a dále jí v minulosti měl vyhrožovat zastřelením celé její rodiny. Podle závěrů spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému, tedy [celé jméno manžela], prokázáno. Již odůvodnění tohoto policejního usnesení obsahuje konstatování, že manželství je dlouhodobě disharmonické, což vyúsťuje v hádky různé intenzity, kdy v průběhu incidentu může dojít taktéž k natolik emocionálně vyhrocené situaci, že se strany vůči sobě dopustí vulgárního slovního nebo i dokonce drobného fyzického násilí. 6) Rovněž z odůvodnění usnesení Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení Brno, ze dne [datum], pokud jde o trestní věc podezření ze spáchání zločinu týrané osoby žijící ve společném obydlí, kterého se měl dopustit [celé jméno manžela], vyplývá, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Proti tomuto usnesení GIBS byla podána stížnost, o kterém rozhodoval usnesením Krajský státní zástupce rozhodnutím ze dne [datum] a stížnost manželky [celé jméno manželky] v této záležitosti byla zamítnuta jako nedůvodná. 7) Ve věci byl vyslechnut jako svědek [celé jméno svědka], který uvedl, že je rodinný terapeut, má vystudovanou speciální pedagogiku s tím, že paní [celé jméno manželky] jej vyhledala, když měla problémy s manželem. Podle svědka se u paní [celé jméno manželky] jedná o chronickou poststresovou poruchu v důsledku domácího násilí. Svědek uvedl, že manželka má všechny symptomy, které způsobují chronickou poststresovou poruchu, přičemž syndrom týrané ženy má řadu forem a paní [celé jméno manželky] má posttraumatickou formu, což je nejtěžší forma syndromu. 8) Ke svědkovi [příjmení] [celé jméno svědka] se vyjádřil svým písemným stanoviskem zástupce manžela ve svém písemném podání ze dne [datum], kde uvedl, že na jeho výpověď by nemělo být hleděno jako na výpověď osoby oprávněné k podání odborného vyjádření, neboť svědek je osobou povolanou k odborným vyjádřením zejména v oblasti vývojové psychologie dětí. Podle manžela není svědek osobou vzdělanou v oblasti psychologie, jeho odborností je rodina. Nutno rozlišovat, jestli odbornost je směřována k osobám dospělým nebo dětem. Speciální pedagog není psycholog. 9) Svědkyně [celé jméno svědkyně] před soudem uvedla, že nikdy nebyla svědkem fyzického napadení manželky. Rovněž dcera manželky [jméno] [celé jméno svědkyně], která byla slyšena jako svědkyně, uvedla, že nějaký útok na matku nikdy neviděla. 10) Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh manželky je důvodný. 11) Podle ust. § 384 odst. 1 a 2 zákona o zvláštních řízeních soudních, řízení je možné zahájit i na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným. 12) Manžel se k návrhu při jednání před soudem připojil s tím, však rozporoval příčiny rozpadu manželství. 13) Oba účastníci shodně potvrdili, že se z manželství nenarodily žádné děti. Z předloženého oddacího listu má soud za prokázáno, že manželství bylo uzavřeno před Městským úřadem Klobouky u Brna dne [datum] v místě Klobouky u Brna č.p. 169, a rodného jméno manželky je„ [anonymizováno]“, rozvedená„ [příjmení]“. 14) Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení soužití. 15) Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Manželství lze považovat za trvale rozvrácené a nefunkční, tedy pokud účastníci spolu alespoň šest měsíců nežijí a pokud manželství trvalo alespoň po dobu jednoho roku. 16) Obě tyto podmínky účastníků byly splněny, neboť pokud jde o společnou domácnost, účastníci spolu nežijí od září 2019, kdy ze společné domácnosti, jak vyplývá z návrhu, odešla manželka. Dále se soud musel zabývat příčinami a situací v manželství. 17) Soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, neboť stejně jako manželka, tak i manžel shodně potvrdili, že nemají zájem a souhlasí s rozvodem manželství. Jiná situace byla, pokud jde o příčiny rozvratu manželství. Zde se stanoviska obou stran rozcházely, přičemž právní zástupce manželky vycházel z toho, že se jedná o posttraumatickou stresovou poruchu, tedy že je zde syndrom týrané osoby ze strany manžela. Ani výše citované důkazy nebyly pro soud přesvědčivé v tom, že se o takovýto psychický stav jedná, neboť o napadení a týrání nehovořilo usnesení nadřízeného manžela, ani usnesení GIBS, ani stížnost, která byla proti usnesení GIBS Krajským státním zástupcem zamítnuta. Všechna výše citovaná rozhodnutí vychází z disharmonie manželství účastníků, situace vyúsťovaly v hádky různé intenzity a vznikaly mezi nimi emocionálně vyhrocené situace, které mohly mít podobu vulgárního a dokonce i drobného fyzického násilí. Vycházely z určité vzájemnosti v chování obou účastníků. Rovněž dle výše citované svědkyně [celé jméno svědkyně] a [příjmení] potvrdily, že nikdy neviděli, že by se manžel dopustil fyzickému násilí vůči manželce. 18) Vzhledem k tomu, že právní zástupce manželky stále trval na svém stanovisku o tom, že došlo u manželky k posttraumatické stresové poruše a syndromu týrané osoby, soud ustanovil ve věci dvě soudní znalkyně, a to [celé jméno znalkyně], znalkyni z odvětví psychiatrie, a [celé jméno znalkyně], znalkyni z odvětví psychiatrie, obor klinické psychologie. Obě znalkyně podaly ve věci znalecký posudek, a to jak ve vztahu k manželovi [celé jméno manžela], ze dne [datum], tak ve vztahu k manželce [celé jméno manželky] posudek se stejným datem. Oba znalecké posudky se rovněž podrobně zabývají psychologickými aspekty obou manželů, kdy ze znaleckého posudku na [celé jméno manžela] vyplývá, že v obou případech manželů se jedná o jedince, kteří jsou silně reaktivní se sníženou flustrační tolerancí a hypersensitivitou, kteří začali žít ve společné domácnosti a ve věci podle znalkyň se jednalo spíše o vzájemné hádky mezi nimi, kdy oba zadávali záminky k dalším hádkám a schválnostem a postupně vzájemné chování začalo mít prvky agrese, averze až alergie jeden na druhého a vztah se stával debaklovým. Rovněž tak ze znaleckého posudku, který posuzuje osobnost [celé jméno manželky], uvádí znalkyně, že aktuálně nepozorují známky posttraumatické stresové poruchy. Dále znalkyně uvádí, že svůj podíl na situaci se manželka snaží bagatelizovat a zdůvodňovat a má tendence se jevit v lepším světle a některé události zamlčuje. Pokud jde o existence tzv. syndromu týrané osoby, uvádí znalkyně, že u týrání ve vztahu se nedá hovořit, a pokud by se určité chování mohlo nazvat jako psychické týrání, uvádí znalkyně, že je otázkou, nakolik k němu přispívala svým chováním a jednáním sama manželka. Obě znalkyně popřely přítomnost syndromu týrané osoby, kde uvedly důvody, které by musely být pro toto naplněny s tím, že v konkrétním případě účastníků nebylo patrné rozdělení„ rolí“ v partnerském vztahu na oběť a násilnou osobu, které bývá zcela patrné. Posuzovaná manželka nebylo zcela evidentně v roli oběti, nepodnikala některé kroky k odpoutání se od násilné osoby. V závěru posudku týkající se [celé jméno manželky], znalkyně uvádí, že se nejedná o posttraumatickou stresovou poruchu, jedná se o diagnózu, kdy po terapeutickém zpracování lze očekávat úplnou úpravu stavu. Žádný ze syndromů posttraumatické poruchy nebo týrání manželky znalkyně nezjistily. 19) Vzhledem k odbornosti obou znalkyň soud těmto posudkům přikládá největší význam, pokud jde o zhodnocení příčin situace v manželství účastníků, kdy nelze přisvědčit v názoru [anonymizováno] [celé jméno svědka], který obě znalkyně přesvědčivě vyvrací. Konfliktní situace, jak vyplývá v podstatě ze všech provedených důkazů, vznikaly vzájemným negativním působením, jak už jednoho nebo druhého z účastníků, které se postupně vyhrocovaly a vedly, jak je uvedeno, až k averzi obou stran. Tím soud nezpochybňuje to, že se u manželky mohly objevit určité psychické problémy vyplývající z její osobnosti, ovšem nikoliv takovou poruchu, která by naplňovala to, o čem hovořil právní zástupce manželky od počátku a snažil se to prokázat, což se mu nepodařilo. Ve svém souhrnu tak soud má za to, že nelze vyslovit přesvědčivě podíl manžela na vzniklé situaci, nýbrž že se na takovémto stavu určitým podílela i manželka. Manželka prostřednictvím svého zástupce vlastně neustále usilovala o prokázání toho, k čemuž nakonec nedošlo. Spor byl projednáván poměrně dlouhé časové období a v podstatě, pokud by obě strany akceptovaly závěry, které vyslovily obě znalkyně, mohlo dojít k rozvodu manželství daleko dříve. 20) Pokud jde o náhradu nákladů řízení, podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, bylo-li možné zahájit řízení bez návrhu a v řízeních ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku a soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II). 21) Pokud jde o náhradu nákladů státu, podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci byly zpracovány dva zpracované znalecké posudky znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně] a [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] včetně jejich výpovědi před soudem. Soud uhradil [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] 39.562 Kč a u [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] 30.382 Kč, což dohromady činí částku 69.944 Kč. Protože manželka složila zálohu 6.000 Kč, uložil jí soud uhradit zbytek ve výši 63.944 Kč. Soud vychází z toho, že to byla manželka, která neustále tvrdila a domáhala se prokázání syndromu týrané osoby a posttraumatické stresové poruchy, k čemuž nedošlo, ale snaha o tuto skutečnost vedla u ní nejen k neunesení důkazního břemene, ale i k neúměrnému prodlužování rozvodového řízení. Proto má soud za to, že je to manželka, která by měla nést náklady, které vznikly na znalečném. 22) Pokud jde o zálohu, kterou složil manžel [celé jméno manžela], rozhodl soud tak, aby mu tato byla vrácena.