6 C 104/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o zaplacení 48.241 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaná dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky , částka, od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a s úrokem ve výši 8,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalované se přiznává vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení za zastoupení opatrovnicí , Jméno opatrovnice, , které je žalobce povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, , v. s. , Anonymizováno, , a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení, kterým bude výše této náhrady určena.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , a podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , vůči žalované domáhal zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím, představovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši , částka, a paušální ceny za plnění a za služby – úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši , částka, , s poskytnutou jistinou tedy celkem částku ve výši , částka, , ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena do , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, , žalovaná celkově zaplatila právnímu předchůdci žalobce částku , částka, , žalobci neuhradila ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, ., postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná je sice trvale hlášená na adrese , adresa, , na této adrese se však již od roku 2008 nezdržuje a je zde vedena jako bezdomovec s tím, že se odstěhovala do České republiky, nemá a nikdy neměla povolen dlouhodobý pobyt na území ČR a že se nepodařilo zjistit současné místo pobytu žalované, byl jí usnesením Okresního soudu v Břeclavi č. j. , spisová značka, ustanoven podle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovník z řad advokátů.

4. Opatrovnice žalované ve svém vyjádření k žalobě ze dne , datum, , soudu doručeném téhož dne, uvedla, že žalobce (resp. jeho právní předchůdce) nesplnil řádně své povinnosti při posuzování úvěruschopnosti žalované, tvrdí, že výdaje žalované ověřil z výpisů z bankovního účtu žalované, tyto však soudu nedoložil a zkoumání výdajové stránky žalované tak nelze posoudit. , adresa, na výdaje na bydlení a , částka, na ostatní výdaje, uvedená žalovanou, je zcela nereálná a zjevně podhodnocená. Žalovaná dále v žádosti o úvěr uvedla, že bydlí u rodičů, zatímco v předloženém čestném prohlášení deklaruje, že bydlí u přítele. Navzdory těmto rozporným tvrzením právní předchůdce žalobce nevyžadoval před uzavřením smlouvy jejich ověření ani vysvětlení. Z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalované je tak smlouva neplatná. Dále je neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 občanského zákoníku, když cena za poplatky spojené s poskytnutím úvěru spolu s úrokem z úvěru činí cca 86 % ze zapůjčené částky.

5. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

6. Z předložené smlouvy o úvěru č. , hodnota, , datované dnem , datum, , soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, ., jako věřitel, a žalovaná jako dlužník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , v hotovosti v místě jejího bydliště, před podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu ve výši , částka, , úrok ve výši , částka, , částku , částka, za poskytnutí úvěru, částku , částka, jako náklady na vyhodnocení úvěru a částku , částka, za hotovostní inkaso splátek, celkem tedy částku ve výši , částka, , a to ve 14 měsíčních splátkách po , částka, .

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru shora, z transakční historie a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka obdržená žalovanou činila , částka, a žalovanou uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce činily celkem částku , částka, (žalobci žalovaná neuhradila ničeho).

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek, z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, a z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě závazku ze dne , datum, , adresovaného žalované, soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, . z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci, žalovaná byla o této skutečnosti informována, a že žalobce prostřednictvím svého právního předchůdce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , adresované žalované, a z poštovního podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.

10. V odpovědi na výzvu soudu, aby uvedl, jaké konkrétní informace o příjmech a výdajích žalované právní předchůdce žalobce při posouzení úvěruschopnosti získal a na základě čeho byly tyto údaje ověřeny, a aby k prokázání těchto tvrzení současně označil důkazy, žalobce soudu podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , sdělil, že žalobcův právní předchůdce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, jejich ověřením doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů, tj. NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne , datum, a byly ověřeny potvrzením od zaměstnavatele. Žalovaná uvedla, že je od , datum, na dobu neurčitou zaměstnána u zaměstnavatele , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO , IČO, , že výše jejích měsíční příjmů činí celkem , částka, a že výše jejích měsíčních výdajů činí , částka, . Použitelný měsíční příjem byl vypočten na částku , částka, . Žalovaná dále uvedla, že má bydlení u rodičů, je svobodná a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalované, resp. její příjmy si právní předchůdce žalobce ověřil z potvrzení o výši příjmu, výdaje žalované byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. Na základě těchto informací a s ohledem na výši poskytovaného úvěru právní předchůdce žalobce dospěl k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr ve výši , částka, s měsíční splátkou , částka, je dostatečná.

11. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud mimo jiné zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů, neměla žádné vyživované dítě, byla zaměstnaná od , datum, na dobu neurčitou u , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO , IČO, , nejedná o skončení pracovního poměru a není ve výpovědní lhůtě, její měsíční příjem (mzda, příjem z podnikání) činil , částka, , jiné příjmy neměla, jako doložení jejích příjmů nejsou v žádosti uvedeny žádné doklady, žalovaná neměla sjednaný rezidenční úvěr (úvěr zajištěný nemovitostí určenou k bydlení). Její měsíční výdaje (hrazené žalovanou) činily celkem , částka, , z toho , částka, výdaje na bydlení, energie, , částka, doprava, jídlo, osobní náklady, použitelný měsíční příjem žalované tak činil , částka, . Jiné výdaje žalované ani výdaje domácnosti nejsou v žádosti uvedeny. V seznamu dluhů žadatele není uveden žádný dluh.

12. Z potvrzení o výši příjmu vystaveného dne , datum, na jméno žalované zaměstnavatelem , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO , IČO, , soud zjistil, že je v něm uvedeno, že žalovaná byla u tohoto zaměstnavatele zaměstnána od , datum, na dobu neurčitou na pozici prodavačka. Její průměrný měsíční čistý příjem za poslední 3 měsíce činil , částka, .

13. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalované nebyly soudu předloženy.

14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

15. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

18. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

19. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

20. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

21. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

25. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

26. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že právní předchůce žalobce při uzavírání předmětné smlouvy úvěruschopnost žalované řádně neověřoval, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Ohledně příjmů žalované soud z žádosti o úvěr a z potvrzení o výši příjmu shora zjistil, že tyto měly činit , částka, měsíčně a měly plynout výhradně ze mzdy žalované, doložené potvrzením o výši příjmu shora. Použitelný měsíční příjem žalované (vzhledem k uvedeným výdajům níže) měl činit , částka, . Ohledně výdajů žalované právní předchůdce žalobce vycházel výhradně ze sdělení žalované, tyto byly uvedeny jako měsíční výdaje žalované za bydlení a energie ve výši , částka, a výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši , částka, , celkem výdaje hrazené žalovanou ve výši , částka, . Tyto údaje o výdajích jsou v žádosti o úvěr uvedeny bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů a položek těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů a způsobu verifikace těchto údajů, což nevzbuzuje důvěru v jejich validitu. V žalobcově podání ze dne , datum, obsažené tvrzení, že výdaje žalované byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu, je uvedeno bez jakékoli další bližší specifikace a konkretizace, resp. doložení, popř. alespoň tvrzení zjištěného obsahu a výsledku tohoto zkoumání, přičemž soudu nebyl žalobcem žádný výpis z účtu předložen, a je tedy naprosto nepřezkoumatelné a dle názoru soudu zjevně účelově uvedené (stejně tak žalobcem nebylo nijak doloženo a ani nebyly tvrzeny výsledky údajného nahlédnutí jeho právního předchůdce do registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku). Z žádosti o úvěr shora nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce vůbec ověřoval uváděné výdaje žalované, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené k ověření výdajové stránky žalované. V této situaci učiněný závěr, že při zjištěném použitelném příjmu žalované ve výši , částka, měsíčně (kdy je tento vypočten právním předchůdcem žalobce dle názoru soudu na základě neprůkazných a nepřezkoumatelných údajů shora) má žalovaná dostatečný příjem k úhradě měsíční splátky poskytovaného úvěru ve výši , částka, , se soudu jeví jako nedostatečně zdůvodněný a účelový. Soud tak dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalované se právní předchůdce žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalované, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně, pro forma, a tedy naprosto nedostatečně. Údaje o výdajích žalované jsou dle názoru soudu očividně neúplné a z tohoto důvodu realitu nepostihující, a soudu se tak jeví ve vztahu k finanční realitě žalované (v její předpokládané pestrosti) jako velmi sporné až postrádající elementární výpovědní hodnotu, když dle názoru soudu si lze jen stěží představit, že by žalovaná (a obecně i jakákoli jiná osoba v její situaci) neměla v rámci i jen běžného ekonomického provozu žádné další, resp. vyšší výdaje, než pouze výdaje ve výši uváděné shora. Lze tak uzavřít, že právní předchůdce žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalované zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

27. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalované prokazatelně částku , částka, . Žalovaná na poskytnutou částku zaplatila částku , částka, , proto je povinna nesplacenou částku jistiny ve výši , částka, žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud žalované uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaná dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené jí ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016) lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit její současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalované, aby tvrdila a prokázala, že není schopna bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

28. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní úrok). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaná dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené jí ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalované, která byla v řízení převážně úspěšná, vznikly náklady řízení, potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva, sestávající z nákladů za zastoupení opatrovnicí z řad advokátů. K jejich úhradě soud zavázal žalobce ve lhůtě do tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) od právní moci samostatného usnesení, kterým bude výše této náhrady určena.