6 C 113/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 15.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobci [právnická osoba] částku 7.130 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 7.130 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, 7,05 % ročně z částky 7.130 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, 7,05 % ročně z částky 7.130 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, 7,05 % ročně z částky 7.130 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, 7,05 % ročně z částky 7.130 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, 7,50 % ročně z částky 7.130 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8,00 % ročně z částky 7.130 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % ročně z částky 7.130 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9,00 % ročně z částky 7.130 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, 9,00 % ročně z částky 7.130 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, 7,25 % ročně z částky 7.130 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % ročně z částky 7.130 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,50 % ročně z částky 7.130 Kč od 1. 7. 2021 do 15. 7. 2021 a za dobu od 16. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentním bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 200 Kč splatných vždy do každého 25. dne běžného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení.

II. Zamítá se žaloba z části co do částky 7.870 Kč, úroku ve výši 2.570 Kč a zákonných úroků z prodlení z částky 7.870 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů za období od 2. 7. 2015 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 15.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení a souhrnný poplatek (kapitalizovaný úrok) ve výši 2.570 Kč za období od 26. 8. 2008 do 1. 9. 2009. Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 26. 8. 2008 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky navýšené o souhrnný poplatek ve výši 10.440 Kč vrátit v rámci 53 splátek po 480 Kč měsíčně nejpozději do 1. 9. 2009. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. Žalovanému bylo oznámení o postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 17. 9. 2018. Žalovaný zaplatil celkem částku 7.870 Kč, která byla celá započtena na souhrnný poplatek.

2. K jednání soudu dne 15. 7. 2021 se dostavil řádně předvolaný žalovaný. Žalobce ani jeho právní zástupce se po předchozí omluvě nedostavili, a soud proto na základě ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Žalovaný se u jednání soudu dne 15. 7. 2021 vyjádřil k žalobě tak, že o svém dluhu vůči žalobci ví. S ohledem na svoji tíživou sociální situaci, kdy se jako samoživitel stará o pětiletou dceru a pobírá dávky hmotné nouze ve výši 3.960 Kč, přičemž jiný příjem nemá a musí platit nájemné a inkaso, požádal o možnost placení dluhu ve splátkách v minimální výši.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem dne 26. 8. 2008. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tyto peněžní prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Smlouvou se žalovaný zavázal půjčenou finanční částku ve výši 15.000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10.440 Kč, tedy v celkové výši 25.440 Kč, právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, když první splátku byl povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou oprávněné osoby právního předchůdce žalobce. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Smluvní podmínky nejsou podepsány nikým. Dle čl. 8 smluvních podmínek v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky.

6. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 a ze dne 17. 9. 2018, ve spojení s příslušným poštovním podacím archem, má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele [anonymizována dvě slova] na [právnická osoba] [anonymizováno] a poté došlo k postoupení na žalobce a že toto postoupení bylo žalovanému oznámeno.

7. Výzvou k plnění se ze dne 8. 11. 2019 spolu s příslušným dokladem o jejím odeslání, bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

8. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Dle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

10. Dle ust. § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj duh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis 11. Dle ust. § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

12. Dle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

13. Dle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákona nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Dle ust. § 41 obč. zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

15. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům.

16. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 obč. zák., na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 15.000 Kč Částku žalovaný obdržel v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku navýšenou o souhrnný poplatek splatit, jak je podrobně uvedeno výše. Nároky původního věřitele z uvedené smlouvy o půjčce přešly na žalobce. Žalovaný zaplatil celkem částku 7.870 Kč. Soud celkové plnění žalovaného na rozdíl od žalobce započetl nejprve na jistinu, neboť shledal sjednaný souhrnný poplatek ve výši 10.440 Kč v rozporu s dobrými mravy, jelikož podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce sjednat pouze úroky. Jiné peněžité plnění u půjček poskytovaných subjekty, které nejsou bankami, není možné sjednat. To ostatně konstatuje i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003, přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatek) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona, což původní věřitel není. Ze smlouvy navíc není zřejmé, proč je tato částka poplatku stanovena právě v této výši (tento sjednaný poplatek totiž činí bezmála půjčenou částku). Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatku) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem a s dobrými mravy dle § 39 obč. zák. S ohledem na uvedené žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatil jistinu ve výši 7.870 Kč a na souhrnný poplatek nezaplatil ničeho. Žalovaný tedy na jistinu doposud neuhradil částku ve výši 7.130 Kč, v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, soud zároveň vyhověl žalobci ohledně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, tj. z 7.130 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení dle ust. § 517 odst. 1, 2 obč. zák. Ve zbývající části soud žalobu včetně zákonného úroku z prodlení, s ohledem na dlužnou částku, zamítl.

17. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud přepočítal poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení ve věci, přičemž dospěl k závěru, že žalobce uplatnil žalobou nárok ve výši 15.000 Kč, byl úspěšný co do částky 7.130 Kč (47%) a jeho neúspěch činí 53 %. Protože poměr úspěchu a neúspěchu je ve vztahu k žalované částce nepatrný, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

18. Pokud jde o úhradu dlužné pohledávky a příslušenství soud, současně ve výroku rozsudku umožnil žalovanému, v návaznosti na jeho tíživou sociální situaci, splácení přiznané částky v měsíčních splátkách po 200 Kč. V případě, že žalovaný neuhradí, byť jen některou ze stanovených splátek, ztratí výhodu splátek a příslušný dluh se stane splatným.

19. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ust. § 3028 odst. 3 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů.