6 C 131/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 1.858 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 1.858 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 137 Kč od 23. 5. 2020 do 15. 2. 2021.

II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 15. 2. 2021, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1.858 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 23. 5. 2020 do 15. 2. 2021 ve výši 137 Kč z titulu uzavřené pojistné smlouvy [číslo] s tím, že žalovaná dluží pojistné za období od 12. 5. 2020 do 22. 5. 2020 ve výši 1.258 Kč a částku 600 Kč za zaslané upomínky (2krát 300 Kč). V žalobě žalobce zejména uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] týkající se pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno], [registrační značka] s počátkem pojištění od 12. 2. 2020. Pojistné bylo sjednáno na částku 2.290 Kč s půlročním pojistným obdobím, žalovaná však neuhradila první pojistné, a to ani po urgencích ze strany žalobce a poučení, že dojde k ukončení pojistné smlouvy. Pojistná smlouva byla ukončena ke dni 22. 5. 2020 z důvodu neuhrazení pojistného. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala nečinná. Soud pokračoval v řízení v souladu s § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Usnesením ze dne 5. 4. 2022, č. j. 6 C 131/2021-35 vyzval soud žalobce, aby doplnil svá žalobní tvrzení tak, že uvede, jaký měla žalovaná pojistný zájem na uzavření předmětné pojistné smlouvy, když v rozhodném období nebyla evidována jako vlastník či provozovatel pojištěného vozidla. Žalobce sdělil soudu, že ačkoliv nebyla žalovaná vlastníkem předmětného vozidla, projevila zájem o pojištění na toto vozidlo jako pojistník, k čemuž předložila občanský průkaz a velký technický průkaz vozidla. Na základě zjištění vyplývajících z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé a má tedy za prokázané následující skutečnosti. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 12. 2. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo] přičemž jako pojistník byla uvedena žalovaná, počátek pojištění byl stanoven ke dni 12. 2. 2020. Ve smlouvě bylo výslovně uvedeno, že vlastník vozidla je shodný s pojistníkem. Pojištěno bylo vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno v celkové výši 4.673 Kč ročně, s tím, že pojistné období je 6 měsíců s pojistným ve výši 2.290 Kč. Žalovaná nehradila řádně a včas sjednané pojistné, nutno podotknout, že nebylo uhrazeno již první pojistné splatné v den uzavření předmětné pojistné smlouvy, proto pojistná smlouva zanikla dnem 22. 5. 2020. Předžalobní upomínkou, která byla odeslána žalované, žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. Ze sdělení Městského úřadu Břeclav soud zjistil, že žalovaná nebyla v žádném období, tedy ani v období platnosti předmětné pojistné smlouvy, vlastníkem ani provozovatelem uvedeného vozidla. Hmotně právně soud posoudil nárok žalobce podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z.“), tedy jako nárok na zaplacení pojistného. Žalobce má přitom dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. právo na zaplacení pojistného za dobu, kdy pojištění trvalo. Dle ust. § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti (odst. 1). Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu (odst. 2). Dle ust. § 2762 odst. 3 o. z., dal-li pojištěný souhlas k pojištění, má se za to, že pojistný zájem pojistníka byl prokázán. Dle ust. § 2764 odst. 1 o. z., neměl-li zájemce pojistný zájem a pojistitel o tom při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, je smlouva neplatná. Na základě shora uvedených skutkových zjištění a za použití citovaných ustanovení zákona soud konstatuje, že má za to, že žalobce neprokázal svůj nárok na zaplacení pojistného. Soud má za to, že sjednaná pojistná smlouva je absolutně neplatná v souladu s ust. § 2764 odst. 1 o. z., ve spojení s ust. § 588 o. z., vyšel při tom z toho, že žalobce jako pojistitel, resp. jednající oprávněnou osobou při uzavírání smlouvy věděl, resp. měl a musel vědět, že žalovaná jako pojistník není vlastníkem ani provozovatelem vozidla, k němuž je pojištění sjednáváno. Soud přitom vyšel z toho, že při uzavírání pojistné smlouvy tohoto typu, tj. odpovědnosti k vozidlu je (či má být) pojistiteli předložen tzv. velký technický průkaz nebo alespoň osvědčení o evidenci (tzv. malý technický průkaz). Pokud žalobce postupoval řádně a vyžádal si velký technický průkaz, jak bylo shora uvedeno, mohl vědět, že jako vlastník/provozovatel vozidla je evidována osoba odlišná od žalované jako pojistníka. V tom případě měl zjistit, jaký je pojistný zájem na uzavření smlouvy, přičemž soud nezpochybňuje možné uzavření kupní smlouvy na vozidlo a sjednání pojistné smlouvy ještě předtím než dojde ke změně v evidenci vozidel, avšak žalobce měl např. zjistit existenci takovéto smlouvy. Za této situace měl tedy postupovat s odbornou péčí, tj. zkoumat, jaký je zájem pojistníka na sjednání pojistné smlouvy k pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla, jež pojistník nevlastní ani není evidován jako jeho provozovatel. Žalobce měl za této situace dle soudu zjišťovat, jaký má pojistník legitimní pojistný zájem na pojištění předmětného vozidla. Tento postup nemůže vyvrátit ani skutečnost, že žalovaná stvrdila svým podpisem, že pojištěný dal souhlas k pojištění, a to tím spíše, že dle výše citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojištěným vozidlo. Souhlas vlastníka či provozovatele vozidla žalobce nepředložil. Žalobce byl vyzván k doplnění tvrzení a navržení důkazů, avšak žádné důkazy k prokázání pojistného zájmu nepředložil ani nenavrhl. Žalobci se tedy nepodařilo prokázat, jaký měla žalovaná pojistný zájem na uzavření smlouvy, když předmětné vozidlo nevlastnila ani nebylo prokázáno, jaký měla k vozidlu či jeho vlastníku jiný vztah. Soud má tedy za to, že uzavřená pojistná smlouva je absolutně neplatná. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce neprokázal oprávněnost svého nároku na zaplacení žalobou uplatněné částky, soud žalobu zamítl v celém rozsahu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci úspěšná, žádné náklady řízení jí však nevznikly, v řízení zůstala nečinná, proto jí soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.