6 C 138/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 14.167,99 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje zčásti co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 83,28 Kč a zčásti co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 224,24 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení.

II. Žalovaná [celé jméno žalované] je povinna zaplatit žalobci [právnická osoba] částku 4.839,65 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.779,79 Kč a úroky z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z částky 4.839,65 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá zčásti a) co do částky 6.686,99 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 773,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.680,56 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2.103,63 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení a úroku ve výši 21 % ročně z částky 6.943,28 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, b) co do částky 2.641,35 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 910,92 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2.641,35 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne 3. 12. 2020, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci celkem částku 14.467,99 Kč s příslušenstvím sestávající se ze dvou nároků. První nárok ve výši 11.526,64 Kč s příslušenstvím je tvořen jistinou ve výši 6.943,28 Kč, poplatky ve výši 4.583,36 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 21 % ročně z částky 6.943,28 Kč od 27. 7. 2012 do 17. 6. 2016 ve výši 5.680,56 Kč, kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6.943,28 Kč od 21. 9. 2011 do 17. 6. 2016 ve výši 2.553,42 Kč, úroky ve výši 21 % ročně z částky 6.943,28 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení a zákonnými úroky z prodlení z částky 6.943,28 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení. Žalobce tento nárok odůvodnil tím, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 3. 6. 2011 uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek původního věřitele poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč v hotovosti a závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.687 Kč představující úroky ve výši 1.021 Kč, poplatek za administrativní zpracování půjčky ve výši 1.520 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.146 Kč, a to v rámci 60 týdenních splátek ve výši 245 Kč nejpozději do 27. 7. 2012. Žalovaná na svůj závazek zaplatila celkem 3.160,35 Kč, přičemž částka 1.056,72 Kč byla započtena na částečnou úhradu jistiny a částka 2.103,64 Kč na poplatek. Žalobce se stal věřitelem shora popsané pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016. Žalované bylo oznámení o postoupení pohledávek oznámeno dopisem ze dne 17. 6. 2016. Žalovaná ani přes výzvu žalobce dlužnou částku nezaplatila.

2. Druhý žalobní nárok představovala částka 2.641,35 Kč s příslušenstvím, která se sestávala z jistiny ve výši 1.590,96 Kč a souhrnného poplatku ve výši 1.050,39 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2.641,35 Kč od 21. 9. 211 do 17. 6. 2016 a zákonných úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 18. 6. 2016 do zaplacení. Žalobce tento svůj druhý nárok odůvodnil tím, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 3. 9. 2010 uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek původního věřitele poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč v hotovosti a závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5.016 Kč, a to v rámci 60 týdenních splátek ve výši 186 Kč nejpozději do 28. 10. 2011. Žalovaná na svůj závazek zaplatila celkem 8.374,65 Kč, přičemž částka 4.409,04 Kč byla započtena na částečnou úhradu jistiny a částka 3.965,61 Kč na poplatek. Žalobce se stal věřitelem shora popsané pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016. Žalované bylo oznámení o postoupení pohledávek oznámeno dopisem ze dne 17. 6. 2016. Žalovaná ani přes výzvu žalobce dlužnou částku nezaplatila.

3. Žalobce v podání ze dne 3. 12. 2020 vzal žalobu zčásti zpět ve vztahu k druhému nároku co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 83,28 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 224,24 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení.

4. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaná se nevyjádřila ani na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených důkazů.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovanou jako zákazníkem dne 3. 6. 2011. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč a žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že tyto peněžní prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. Smlouvou se žalovaná zavázala půjčenou finanční částku ve výši 8.000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.687 Kč, tedy v celkové výši 14.687 Kč, právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 245 Kč a poslední splátku ve výši 232 Kč, když první splátku byla povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou oprávněné osoby právního předchůdce žalobce. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Smluvní podmínky nejsou podepsány nikým. Dle čl. 8 smluvních podmínek v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky.

8. Ze smlouvy o půjčce [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovanou jako zákazníkem dne 21. 8. 2010. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že tyto peněžní prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. Smlouvou se žalovaná zavázala půjčenou finanční částku ve výši 10.000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8.360 Kč, tedy v celkové výši 18.360 Kč, právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 310 Kč a poslední splátku ve výši 70 Kč, když první splátku byla povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou oprávněné osoby právního předchůdce žalobce. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Smluvní podmínky nejsou podepsány nikým. Dle čl. 8 smluvních podmínek v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2016 ve spojení s příslušným dokladem o jeho odeslání, vyplývá, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávek vyplývajících z předmětných smluv o půjčkách.

10. Výzvou k plnění ze dne 12. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby zaslal výzvu žalované k úhradě dlužné částky.

11. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smluv o půjčce uzavřených podle ust. § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdější předpisů (dále jen„ obč. zák.“), které byly sjednány jako spotřebitelské úvěry ve smyslu zákona č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy poskytovatelem byla právnická osoba zabývající se poskytováním půjček a příjemcem půjček byla fyzická osoba – spotřebitel.

12. Dle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Dle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

14. Dle ust. § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj duh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis 15. Dle ust. § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

16. Dle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

17. Dle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákona nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

18. Dle ust. § 41 obč. zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

19. Podle ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

20. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům.

21. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly platně uzavřeny shora specifikované smlouvy o půjčce, na základě kterých právní předchůdce žalobce poskytl žalované coby spotřebitelce půjčky ve výši 8.000 Kč a 6.000 Kč. Uvedené částky žalovaná obdržela v hotovosti při uzavření jednotlivých smluv, což potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala poskytnuté půjčky navýšené o poplatky splatit v dohodnutých splátkách, jak je uvedeno výše. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na jednotlivé smlouvy plnila pouze zčásti. Nároky věřitele z předmětných smluv přešly na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016.

22. S ohledem na shora uvedené částečné zpětvzetí co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 83,28 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 224,24 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, soud řízení v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. ve výroku I. zčásti zastavil.

23. Co se týče zbývající části předmětu řízení, pak žalovaná zaplatila na poskytnutou zápůjčku [číslo] částku 3.160,35 Kč, kterou žalobce započetl ve výši 1.056,72 Kč na jistinu a ve výši 2.103,64 Kč na poplatek. Soud celkové plnění žalované však započetl nejprve na jistinu. Žalovaná tak právnímu předchůdci žalobce zaplatila jistinu ve výši 3.160,35 Kč a na poplatky neuhradila ničeho. Žalovaná tedy na jistinu doposud neuhradila částku 4.839,65 Kč, v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, soud zároveň vyhověl žalobci ohledně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, tj. z 4.839,65 Kč dle ust. §517 obč. zák. Ve zbývající části zákonného úroku z prodlení, a to jak kapitalizovaného, tak i běžícího, soudu žalobu, s ohledem na dlužnou částku, zamítl.

24. Na půjčku vedenou pod [číslo] žalovaná zaplatila celkem částku 8.374,65 Kč, kterou žalobce započetl ve výši 4.409,04 Kč na jistinu a ve výši 3.965,61 Kč na poplatky. Soud celkové plnění žalované však započetl nejprve na jistinu. Žalovaná tak právnímu předchůdci žalobce zaplatila celou jistinu, tj. 6.000 Kč a na poplatky uhradila 2.374,65 Kč. S ohledem na uvedené, soud žalobu ohledně tohoto nároku shledal jako zcela nedůvodnou, a proto jí v této části zamítl.

25. Žaloba byla rovněž zamítnuta i ohledně souhrnných poplatků a kapitalizovaných úroků ve výši 5.680,56 Kč a úroků ve výši 21 % ročně z částky 6.943,28 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, a to z následujících důvodů.

26. Sjednané„ souhrnné poplatky“ soud považuje za sjednané v rozporu se zákonem, jelikož podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce bylo možno sjednat pouze úroky. Jiné peněžité plnění u půjček poskytovaných subjekty, které nebyly bankami, sjednat nebylo možné, což konstatovaly Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003. Ze smluv navíc není zřejmé, proč jsou tyto částky stanoveny právě v této výši, zejména když jsou téměř ve stejné výši jako samotné půjčené částky. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatku) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem a s dobrými mravy dle § 39 obč. zák., a proto soud žalobu co do označených poplatků zamítl.

27. Požadované kapitalizované smluvní úroky a běžící smluvní úroky z půjčené částky u smlouvy [číslo] které žalobce nárokoval s odkazem na článek 3 smluvních podmínek smlouvy o půjčce, soud považuje za sjednané neplatně ve smyslu § 39 obč. zák., jelikož byly sjednány neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že z ujednání nacházejícím se na první straně smlouvy, s nimiž byla žalovaná zcela jistě seznámena, jelikož se pod tato ujednání podepsala, vyplývá, že úroky za půjčku byly sjednány pevnou částkou. Nic dalšího o tom, že tyto úroky jsou vypočteny sazbou výše uvedenou a že se týkají pouze období, ve kterém má být půjčka splacena, a že poté bude půjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, ve smlouvě na její první straně uvedeno není. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou půjčku, základním ujednáním smlouvy o půjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustné, a mělo by tedy být obsaženo v samotné smlouvě, tedy v ujednáních podepsaných žalovanou. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel půjčky, je nejprve uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok je obsažen až v obsáhlých a nepřehledných podmínkách smlouvy, které žalovanou jako příjemcem půjčky podepsány nejsou, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy neplatně, proto soud žalobu ohledně těchto úroků zamítl.

28. Z výše uvedených důvodů soud rovněž zamítl žalobu i ohledně požadovaných zákonných úroků z prodlení.

29. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud přepočítal poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení ve věci, přičemž zohlednil i požadavek na žalobou uplatněné příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí, tj. k 31. 5. 2021 (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobce uplatnil žalobou nárok v celkové výši 34.193 Kč, byl úspěšný co do částky 8.472 Kč (24%) a jeho neúspěch činí 76 %. V řízení byla tedy úspěšnější žalovaná. S ohledem na to, že žalované žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

30. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ust. § 3028 odst. 3 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů.