6 C 148/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1.323 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný celé jméno žalovaného je povinen zaplatit žalobkyni příjmení anonymizována tři slova. jméno anonymizováno obec částku 1.323 Kč s úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 1.323 Kč od 23. 6. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 1.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 3. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1.323 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z požadované částky od 23. 6. 2017 do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalovanému bylo na základě výzvy Policie ČR provedeno Toxikologickou laboratoří Ústavu soudního lékařství anonymizována čtyři slova. jméno v obec dne datum laboratorní vyšetření číslo s pozitivním výsledkem. Za vyšetření byla žalovanému vystavena faktura číslo ze dne 23. 5. 2017 se splatností dne 22. 6. 2017, znějící na částku 1.323 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobce nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Z faktury ze dne 23. 5. 2017 číslo znějící na částku 1.323 Kč má soud za prokázané, že tato byla vystavena žalobce na základě provedeného laboratorního vyšetření na výzvu Policie ČR. Splatnost faktury nastala dne 22. 6. 2017. Z upomínky ze dne 6. 11. 2017 ve spojení s dodejkami vyplývá, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky. Podle § 16 odst. 8 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů (dále jen„ zákona“), vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky než alkoholu, vyšetřovaná osoba. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady podle věty první nese osoba, která podle odstavce 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisů. S ohledem na to, že u žalovaného bylo na základě výzvy Policie ČR provedeno žalobcem imunochemické vyšetření s pozitivním výsledkem a žalovaný dlužnou částku nezaplatil, dospěl soud k závěru, že žalobce má za základě shora citovaného ustanovení § 16 odst. 8 zákona právo na zaplacení nákladů spojených s vyšetřením, a proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci žalobou uplatněnou částku 1.323 Kč. Nárok žalobce na zaplacení úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému ve výši 1 000 Kč. Tuto částku tvoří paušální náhrada nákladů řízení žalobce nezastoupeného zástupcem na základě § 151 odst. 3 o. s. ř., jenž nedoložil výši svých hotových výdajů, a to ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, kdy se jedná o náhradu po 300 Kč za jeden úkon v souladu s ust. § 1 odst. 3 této vyhlášky (tj. sepis žaloby a předžalobní výzvy) dále žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.