6 C 15/2020
č. j. 6 C 15/2020-61
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 101 § 99 § 137 § 142 § 205
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13 § 14
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 24
- o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, 361/2000 Sb. — § 21 § 24
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 6.846,34 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání
I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobci [právnická osoba] částku 6.846,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,72 % z částky 6.846,34 Kč od 9. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení na soudním poplatku 400 Kč a za právní zastoupení žalobce advokátkou [titul]. [jméno] [příjmení] částku 10.095 Kč, to vše k jejím rukám do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 6.846,34 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky jdoucí od 9. 5. 2019 do zaplacení. Svůj nárok žalobce odůvodnil tím, že dne [datum] žalovaný vozidlem tov. zn. ŠKODA [anonymizováno], [registrační značka] způsobil škodu v celkové výši 18.119 Kč na vozidle tov. zn. Mercedes Benz, [registrační značka], jehož vlastníkem je [právnická osoba] a.s., [IČO] (dále jen„ poškozený“). Uvedená škoda se sestává z hmotné škody ve výši 12.119 Kč a z nákladů na nájem náhradního vozidla ve výši 6.000 Kč. Žalovaný způsobil škodu tím, že nedal přednost v jízdě vozidlu poškozeného a narazil do jeho boční části. Podle zjištění Policie ČR žalovaný svým jednání porušil § 21 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. a spáchal tím přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) téhož zákona. Žalovaný, [anonymizováno] vlastník škodícího vozidla, neměl k datu vzniku škody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Způsobenou škodu ve výši 18.119 Kč zaplatila Česká kancelář pojistitelů (dále jen„ Kancelář“), a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. Dále Kancelář zaplatila částku 2.420 Kč představující poplatek pověřenému partnerovi [právnická osoba] za vyřízení případu. Dle § 24 odst. 9 zákona č. 361/2000 Sb. má Kancelář vůči tomu, kdo odpovídá za škodu, právo na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému včetně nákladů na jinou osobou povřenou vyřízením případu, nejvýše však 300 000 Kč. Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému bylo postoupní oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu neuhradil. Žalovaný ve svém podání ze dne 2. 3. 2020 uvedl, že dne [datum] způsobil dopravní nehodu shora specifikovaným vozidlem, avšak činil sporným skutečnost, že vozidlo nebylo pojištěno. Vozidlo v den nehody pojistil s tím, že operátorem pojišťovny bylo žalovanému sděleno, že pojistná smlouva platí již od rána, i přestože byla uzavřena až odpoledne. Žalovaný měl za to, že žaloba je nedůvodná, neboť škodu měla zaplatit ČSOB pojišťovna. Žalovaný se k jednání nařízenému na den [datum] nedostavil, a to bez jakékoliv omluvy či žádosti o odročení. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 22. 2. 2021, a to postupem dle ust. § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Soud proto věc na základě ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. K jednání soudu dne [datum] se však dostavil právní zástupce žalobce, který navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Podle ust. § 153b odst. 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle ust. § 153b odst. 3 o. s. ř., rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Za užití právě citovaných ustanovení občanského soudního řádu soud posoudil procesní návrh žalobce na vydání rozsudku pro zmeškání a dospěl k právnímu závěru, že je důvodný, když byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky a předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání. Vydání rozsudku pro zmeškání bylo přípustné ve smyslu ust. §153b odst. 3 o.s.ř, neboť rozsudkem nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky a s ohledem na povahu a předmět sporu bylo možné uzavřít a schválit soudní smír podle ust. § 99 odst. 1, 2 o.s.ř. Žaloba i předvolání k jednání byly žalovanému doručeny více jak 10 dnů přede dnem konání jednání soudu dne [datum], přičemž žalovaný byl v rámci předvolání písemně poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Jednání soudu bylo prvním jednáním, které se ve věci konalo, žalovaný se k němu nedostavil, a to bez jakékoli omluvy či žádosti o jeho odročení, ovšem dostavil se právní zástupce žalobce, který navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Za daných okolností soud považoval skutková tvrzení obsažená v žalobě za nesporná a na jejich základě rozhodl tímto rozsudkem pro zmeškání. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil nárok žalobce jako nárok na náhradu škody, kterou zaplatil právní předchůdce žalobce – Kancelář poškozenému z dopravní nehody způsobené žalovaným při dopravní nehodě vozidlem bez sjednaného povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to na základě ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Nárok žalobce na zaplacení úroků z prodlení má pak oporu v § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 10.495 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokátky ve výši 6.000 Kč (4 x odměna po 1.500 Kč dle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 1.200 Kč (4 x náhrada po 300 Kč za 4 úkony právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby, sepisu předžalobní upomínky a účasti u jednání soudu dne 25. 3. 2021). Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje náhradu hotových výdajů na cestovné vynaložené právním zástupcem žalobce v souvislosti s dostavením se k jednáním soudu dne 25. 3. 2021 ve výši 743 Kč, a to za cestu z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu], [registrační značka], při ujetí celkem 120 km (2 x 60 km), při průměrné spotřebě 6,6 litrů nafty motorové na 100 km, při průměrné ceně 27,20 Kč za 1 litru nafty a při sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje náhradu za promeškaný čas advokáta žalobce za 4 půlhodiny strávené cestou k jednání soudu a zpět ve výši 400 Kč (podle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif) a z těchto všech částek náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. v celkové výši 1.752 Kč a dále žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.