6 C 15/2024
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 128 § 142
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 87 § 106 § 109
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2390
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 104
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 51.026,07 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 51.026,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 51.026,07 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 23. 9. 2023, doplněnou podáním ze dne 31. 1. 2024, soudu doručeným téhož dne, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 51.026,07 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 51.026,07 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení. Uvedl, že žalobce se žalovaným uzavřeli dne 4. 3. 2022 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 55.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobci uhradit poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách po 2.379 Kč, splatných vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný uhradil žalobci jedenáct splátek, tedy celkem částku 26.169 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou 15. 2. 2023, na základě této skutečnosti žalobce zaslal žalovanému upomínky s výzvou k úhradě dlužné částky dne 20. 2. 2023 a dne 5. 3. 2023, s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru v případě nezaplacení. Žalovaný přes tyto výzvy dlužnou splátku neuhradil, žalobce proto v souladu se smlouvou zesplatnil celý úvěr dopisem ze dne 18. 8. 2023, který obsahoval i výzvu k úhradě celkové dlužné částky do 22. 9. 2023 jako předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o.s.ř.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.
3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.
4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 3. 2022, uzavřené mezi žalobcem jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem, smluvními stranami vlastnoručně nepodepsané, z přílohy č. 1 k této smlouvě (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) a z přílohy č. 2 k této smlouvě (smlouva o zřízení doplňkové služby podpora ze dne 4. 3. 2022) má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 55.000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci tento úvěr (ve výši jistiny 55.000 Kč), úrok z úvěru ve výši 26 % ročně (v celkové výši 54.080 Kč), spolu s částkou za úhradu doplňkové služby , Anonymizováno, (v celkové výši 62.208 Kč) splácet, a to v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 2.379 Kč (splátka úvěru a úroku z úvěru 1.515 Kč, platba za doplňkové služby 864 Kč), splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Úvěr v celkové výši 55.000 Kč se žalobce zavázal poskytnout žalovanému tak, že částku ve výši 10.237 Kč vyplatí na účet žalovaného uvedený v záhlaví smlouvy, částku ve výši 36.513 Kč vyplatí žalobce na svůj účet za účelem úhrady předchozího závazku žalovaného vůči žalobci ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 24. 2. 2022, a částka ve výši 8.250 Kč bude započtena na náklady žalobce vynaložené na vyřizování úvěru pro žalovaného, sestávajících z nákladů na lustrum v registrech ve výši 400 Kč, nákladů na expresní vyplacení úvěru ve výši 100 Kč, ostatních administrativních nákladů poskytovatele ve výši 3.350 Kč, odměny zprostředkovateli/leadaři/obchodnímu zástupci za jeho činnost ve výši 3.300 Kč a nákladů na ověření úvěrového případu ve výši 1.100 Kč.
5. Z odpovědi , právnická osoba, . na žádost soudu dle § 128 o. s. ř., doručené soudu dne 31. 1. 2024, soud zjistil, že v období 4. 3. 2022 byl vlastníkem bankovního účtu č. , hodnota, u , právnická osoba, . a osobou oprávněnou nakládat s tímto účtem žalovaný, a že dne 4. 3. 2022 byla na tento účet připsána pod variabilním symbolem , var. symbol, platba ve výši 10.237 Kč od plátce , právnická osoba, .
6. Z upomínky č. 1 ze dne 20. 2. 2023, adresované žalovanému, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky úvěru, splatné dne 15. 2. 2023, s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru v případě nezaplacení dlužné platby, a že tato výzva byla žalovanému dne 20. 2. 2023 odeslána.
7. Z předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru a oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 18. 8. 2023, adresovaného žalovanému, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce oznámil žalovanému zesplatnění celého úvěru a vyzval ho k úhradě celkové dlužné částky ve výši 57.986,07 Kč, sestávající ze zbývající jistiny úvěru ve výši 51.026,07 Kč a nákladů právního zastoupení, nejpozději do 22. 9. 2023, a současně ho upozornil na možnost soudního vymáhání dlužné částky v případě jejího nezaplacení, a že tato výzva byla žalovanému dne 18. 8. 2023 odeslána.
8. Z vyjádření žalobce, uvedeného v doplnění žaloby ze dne 31. 1. 2024, soud zjistil, že žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru dle žalovaným podepsaného Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (příloha č. 1 ke smluvní dokumentaci), a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobce si pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti žalovaného dále vyžádal od žalovaného oboustrannou kopii občanského průkazu, kopii kartičky pojištěnce, kompletní výpis z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce na jméno žalovaného a výplatní pásku, jakožto potvrzení o příjmu. Žalobce dále posoudil schopnost žalovaného splácet podle výpisu z insolvenčního rejstříku (pro zjištění, zda proti žalovanému není nebo v minulosti nebylo vedeno insolvenční řízení), výpisu z centrální evidence exekucí (pro zjištění, zda vůči žalovanému není vedena exekuce, a v případě že ano, kolik exekucí a v jaké výši, s tím, že žalobce v případě zjištění exekuce úvěr neposkytuje), výpis z databáze neplatných dokladů, výpis z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného a výpis z registru SOLUS. Výše uvedené dokumenty předložil žalobce soudu.
9. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že v ní není k tomuto datu na jméno žalovaného žádný záznam.
10. Z výstupu z insolvenčního rejstříku ze dne 4. 3. 2022 soud zjistil, že v něm není k tomuto datu na jméno žalovaného žádný záznam.
11. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 4. 3. 2022 ohledně společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že tato k danému dni existovala a není ohledně ní zapsána likvidace, exekuce ani jiné omezení.
12. Z výsledku lustrace v registru SOLUS ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že v ní není k tomuto datu na jméno žalovaného žádný negativní záznam.
13. Z kopie občanského průkazu žalovaného, vydaného dne 18. 5. 2020, a z kontroly OP v neplatných dokladech MVČR ohledně tohoto průkazu soud zjistil, že tento není ke dni 4. 3. 2022 evidován jako neplatný.
14. Z výplatní pásky za období 1/2022 na jméno žalovaného od plátce , právnická osoba, soud zjistil, že čistá mzda žalovaného za měsíc leden 2022 u zaměstnavatele shora činila 29.649 Kč.
15. Z výpisů z běžného účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, ., za období 1. 11. 2021 – 30. 11. 2021, 1. 12. 2021 – 31. 12. 2021 a 1. 1. 2022 – 31. 1. 2022, soud zjistil, že na tomto účtu za období 1. 11. 2021 – 30. 11. 2021 počáteční (starý) zůstatek činil 8.646,02 Kč a konečný (nový) zůstatek činil 3.338,43 Kč, když suma příjmů činila 39.471 Kč a suma výdajů činila 44.778,59 Kč. Za období 1. 12. 2021 – 31. 12. 2021 počáteční (starý) zůstatek činil 3.338,43 Kč a konečný (nový) zůstatek činil 920,28 Kč, když suma příjmů činila 42.514 Kč a suma výdajů činila 44.932,15 Kč. Za období 1. 1. 2022 – 31. 1. 2022 počáteční (starý) zůstatek činil 920,28 Kč a konečný (nový) zůstatek činil 514,30 Kč, když suma příjmů činila 56.145 Kč a suma výdajů činila 56.550,98 Kč. Připsané platby od plátce , právnická osoba, činily 33.271 Kč (15. 11. 2021), 31.814 Kč (13. 12. 2021) a 35.649 Kč (14. 1. 2022). Odchozí platby označené jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, nájem činily 11.500 Kč (15. 11. 2021), 11.500 Kč (13. 12. 2021) a 12.200 Kč (14. 1. 2022). Dále z těchto výpisů soud zjistil, že žalovaný v období 1. 11. 2021 – 31. 1. 2022 provedl velkou řadu plateb kartou, označených jako nákup, u prodejců označených jako CHANCE.CZ, BEROUN, CZE, nationalcasino.com, Parnera, CYP, APPLE.COM/BILL, CORK, IRL, PROBILLER.COM, NIKOSIA, CYP, payGamemoney, Estonia, EST, Riot*AE1NABCE894Q, Dublin, IRL, STEAMGAMES.COM, Hamburg, DEU, STEAMPURCHASE, SEATTLE, DEU, a další, vesměs v řádu nižších jednotek stovek korun. V případě prodejce nationalcasino.com se jednalo ve dnech 2. 11. a 10. 11. 2021 o celkem 8 plateb v celkové výši 3.383,49 Kč, v případě prodejce CHANCE.CZ ve dnech 17. 1. – 28. 1. 2022 o celkem 49 plateb v celkové výši 11.081 Kč.
16. Z přílohy č. 1 (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 3. 2022, soud zjistil, že je v něm uvedeno, že žalovaný je svobodný, počet vyživovaných dětí 0, jeho zaměstnavatelem je , právnická osoba, K finanční situaci žalovaného jsou jako průměrné hodnoty za měsíc uvedeny jeho průměrný příjem za poslední 3 měsíce 33.578 Kč, náklady na bydlení 11.733 Kč, pravidelné finanční závazky 1.780 Kč, sázky 7.002 Kč, nemá žádné jednorázové závazky (mikroúvěry), finanční zůstatek žalovaného činí 10.684 Kč. Pravidelné finanční závazky žalovaného sestávají ze dvou plateb na úvěr u , jméno FO, , každá ve výši 890 Kč.
17. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly žádost o doplňkové služby , Anonymizováno, , upomínka č. 2 ze dne 5. 3. 2023, poštovní podací lístek ze dne 5. 3. 2023 a kopie evropského průkazu zdravotního pojištění žalovaného soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.
18. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
19. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 o. z.).
20. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968 věta první o. z.).
21. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).
22. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
23. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen z. s. ú.) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
24. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
26. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
27. Podle § 551 až § 554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.
28. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
29. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
30. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
31. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).
32. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (, právnická osoba, ), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.
33. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.
34. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ku dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20, však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.
35. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU, se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o úvěru tuto úvěruschopnost žalovaného řádně ověřoval, neboť jednak vycházel z údajů, které tuto skutečnost vůbec neosvědčují (ověření totožnosti, resp. platnosti předložených dokladů žalovaného nevypovídá nic o jeho schopnosti splácet úvěr), nebo jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená (lustra v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, výpis z obchodního rejstříku). Dále soud dospěl k závěru, že v případě posouzení předložených výpisů z účtu žalovaného žalobce ve svém Posouzení úvěruschopnosti žalovaného, obsaženém v příloze č. 1 smlouvy o úvěru shora, uvádí závěry, které jsou s údaji v těchto výpisech obsaženými v přímém až zarážejícím rozporu. Tvrzení žalobce o jím provedeném (jeho přístupem k ověřování úvěruschopnosti žalovaného) naplnění podstaty § 86 z. s. ú. a zásady o odpovědném úvěrování, o kontrole předložených dokumentů po obsahové i věrohodnostní stránce, v mnoha případech očividně nekoreluje se skutečnostmi vyplývajícími z výpisů z účtu shora, zejména s pravidelně nicotným počátečním a konečným zůstatkem na účtu, ve dvou ze tří případů ani nepostačujícím k úhradě splátky poskytovaného úvěru (přičemž žádné další případné příjmy žalovaného nejsou žalobcem doloženy ani tvrzeny), dále s nesouladem výše průměrných příjmů a výdajů žalovaného, uvedených v Posouzení shora, s výší obratů (tedy příjmů i výdajů) na účtu žalovaného ve všech třech doložených obdobích (který je u výdajové stránky více než dvojnásobný), a rovněž se skutečností, že drtivá většina výdajů žalovaného na těchto účtech je tvořena platbami na sázkové, resp. herní portály). Rovněž skutečnost, že nadpoloviční (66,39 %, resp. 78,10 % při nezapočítání nákladů vynaložených na vyřizování úvěru) část z jistiny poskytovaného úvěru byla použita na úhradu předchozího závazku žalovaného u žalobce, vyplývajícího ze smlouvy ze dne 24. 2. 2022 (tedy závazku vzniklého pouhých 8 dní před uzavřením posuzované smlouvy o úvěru), žalobcem nijak nekomentovaná ani nereflektovaná, je dle názoru soudu skutečností, která rovněž (vedle výše uvedeného, zejména pak z výpisů z účtu shora jasně vyplývajícího hráčského zaujetí a realizace žalovaného) nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného další poskytnutý úvěr řádně a včas splácet.
36. Validita výsledků žalobcova vyhodnocení bonity žalovaného skóringovým systémem se tak soudu s ohledem na výše popsané jeví jako velmi sporná až účelově tvrzená (a například s ohledem na výše popsané rozpory žalobcem stanovená maximální výše úvěru 70.000 Kč, kterou byl ochoten na základě zjištěného skóre a finančního zůstatku žalovanému poskytnout, až úsměvná), neboť v důsledku své nekomplexnosti a schematičnosti o individuální realitě poměrů žalovaného, v její předpokládané pestrosti a různorodosti (viz např. platby na sázkové portály), mnoho nevypovídající, resp. její nedoloženou část neuvažující a tu doloženou dostatečně či spíše vůbec nezohledňující. Na důsledcích této skutečnosti ve vztahu k úvěruschopnosti žalovaného pak nic nemění ani výpisy z účtu shora prokázané pravidelné příjmy žalovaného v podobě mzdy od zaměstnavatele.
37. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o zápůjčce dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalovaného, zejména po stránce výdajové, řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., považuje uvedenou smlouvu o zápůjčce za sjednanou absolutně neplatně.
38. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku 10.237 Kč. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil 26.169 Kč. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru za neplatnou a žalobci vzhledem k výši jím poskytnutého a žalovaným uhrazeného plnění shora právo na úhradu nároků z titulu bezdůvodného obohacení nevzniklo, soud žalobu v plném rozsahu zamítl.
39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož žalobce byl v tomto řízení neúspěšný a žalovanému žádné náklady nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.