6 C 156/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 21.323 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci.

1. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne 19. 11. 2020, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci celkem částku 21.323 Kč s příslušenstvím sestávající se ze tří nároků.

2. První nárok představuje částku ve výši 11.155,62 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7.210,05 Kč a dlužného poplatku ve výši 3.945,57 Kč. Dále žalobce požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny jdoucí od 20. 6. 2015 do 24. 6. 2019 v celkové výši 3.340,96 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny jdoucí od 13. 6. 2015 do 24. 6. 2019 ve výši 8.346,60 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 18. 4. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 13.377 Kč. Zápůjčku včetně poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 490 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 12. 6. 2015. Žalovaný na svůj závazek zaplatil celkem 18.221,38 Kč, přičemž částka 9.431,43 Kč byla započtena na částečnou úhradu poplatku a částka 8.789,95 Kč na jistinu. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky.

3. Druhý nárok představuje částku ve výši 6.501,07 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4.228,77 Kč a dlužného poplatku ve výši 2.272,30 Kč. Dále žalobce požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny jdoucí od 30. 4. 2015 do 24. 6. 2019 v celkové výši 2.025,55 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny jdoucí od 23. 4. 2015 do 24. 6. 2019 ve výši 5.057,34 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 26. 2. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 8.361 Kč. Zápůjčku včetně poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 22. 4. 2015. Žalovaný na svůj závazek zaplatil celkem 11.859,93 Kč, přičemž částka 6.088,70 Kč byla započtena na částečnou úhradu poplatku a částka 5.771,23 Kč na jistinu. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky.

4. Třetí nárok představuje částku ve výši 3.666,31 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 2.540,73 Kč a dlužného poplatku ve výši 1.125,58 Kč. Dále žalobce požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny jdoucí od 20. 1. 2015 do 24. 6. 2019 v celkové výši 918,68 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny jdoucí od 15. 4. 2016 do 24. 6. 2019 ve výši 1.644,18 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 18. 11. 2013 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč. V souvislosti s půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 11.705 Kč. Půjčku včetně poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 429 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 12. 1. 2015. Žalovaný na svůj závazek zaplatil celkem 22.038,69 Kč, přičemž částka 10.579,42 Kč byla započtena na částečnou úhradu poplatku a částka 11.459,27 Kč na jistinu. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky.

5. Žalobce se stal věřitelem předmětných pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Žalovanému bylo oznámení o postoupení pohledávek oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019.

6. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaný se nevyjádřil ani na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených důkazů.

8. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

9. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem dne 18. 4. 2014. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč a žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tyto peněžní prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Smlouvou se žalovaný zavázal půjčenou finanční částku ve výši 16.000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13.377 Kč, tedy v celkové výši 29.377 Kč, právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 490 Kč a poslední splátkou ve výši 467 Kč, když první splátku byl povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou oprávněné osoby právního předchůdce žalobce. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Smluvní podmínky nejsou podepsány nikým. Dle čl. 12 smluvních podmínek v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky.

10. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem dne 26. 2. 2014. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tyto peněžní prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Smlouvou se žalovaný zavázal půjčenou finanční částku ve výši 10.000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8.361 Kč, tedy v celkové výši 18.361 Kč, právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 307 Kč a poslední splátkou ve výši 248 Kč, když první splátku byl povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou oprávněné osoby právního předchůdce žalobce. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Smluvní podmínky nejsou podepsány nikým. Dle čl. 12 smluvních podmínek v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky.

11. Ze smlouvy o půjčce [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem dne 18. 11. 2013. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč a žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tyto peněžní prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Smlouvou se žalovaný zavázal půjčenou finanční částku ve výši 14.000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11.705 Kč, tedy v celkové výši 25.705 Kč, právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 429 Kč a poslední splátkou ve výši 394 Kč, když první splátku byl povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou oprávněné osoby právního předchůdce žalobce. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Smluvní podmínky nejsou podepsány nikým. Dle čl. 11 smluvních podmínek v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky.

12. Ze zákaznických karet ze dne 26. 2. 2014, 18. 4. 2014 vyplývá, že žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného.

13. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 ve spojení s příslušným dokladem o jeho odeslání, vyplývá, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávek vyplývajících ze shora specifikovaných smluv o zápůjčkách a smlouvy o půjčce na žalobce.

14. Výzvou k plnění ze dne 12. 3. 2020 spolu s příslušným dokladem o jejím odeslání bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek.

15. Podle ust. § 2390 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle ust. § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

17. Podle ustanovení § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

18. Podle ustanovení § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

19. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

21. Podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

22. Podle ust. § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj duh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis 23. Podle ust. § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

24. Podle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

25. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákona nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

26. Podle ust. § 41 obč. zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

27. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům.

28. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly platně uzavřeny shora specifikované smlouvy o zápůjčkách dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to dne 18. 4. 2014 a 26. 2. 2014 a jedna smlouva o půjčce dne 18. 11. 2013 dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Na základě shora specifikovaných smluv právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému coby spotřebiteli dvě zápůjčky ve výši 16.000 Kč a 10.000 Kč a jednu půjčku ve výši 14.000 Kč. Uvedené částky žalovaný obdržel vždy v hotovosti při uzavření jednotlivých smluv, což potvrdil jejich podpisem. Žalovaný se zavázal poskytnuté zápůjčky a půjčku navýšené o poplatky splatit v dohodnutých splátkách, jak je uvedeno výše. Nároky věřitele z předmětných smluv přešly na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019.

29. Žalovaný zaplatil na poskytnutou zápůjčku [číslo] částku 18.221,38 Kč, kterou žalobce započetl zčásti na poplatek a zčásti na jistinu. Soud celkové plnění žalovaného však započetl nejprve na jistinu. Žalovaný tak právnímu předchůdci žalobce zaplatil celou jistinu a na poplatky zaplatil částku 2.221,38 Kč.

30. Co se týče druhého nároku vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce [číslo] pak žalovaný zaplatil celkem 11.859,93 Kč, kterou žalobce, stejně jako v předchozím případě, započetl zčásti na poplatek a zčásti na jistinu. Soud však celkové plnění žalovaného započetl nejprve na jistinu. Žalovaný tak právnímu předchůdci žalobce zaplatil celou jistinu a na poplatky zaplatil částku 1.859,93 Kč.

31. Na půjčku [číslo] pak žalovaný zaplatil celkem 22.038,69 Kč, kterou žalobce rovněž započetl zčásti na poplatek a zčásti na jistinu. Soud celkové plnění žalovaného započetl nejprve na jistinu. Žalovaný tak právnímu předchůdci žalobce zaplatil celou jistinu a na poplatky zaplatil částku 8.038,69 Kč.

32. Ze shora uvedené tedy vyplývá, že žalovaný poskytnuté jistiny zcela zaplatil. Soud tedy žalobu shledal v této části zcela nedůvodnou.

33. Žaloba byla rovněž zamítnuta i ohledně shora uvedených úroků, úroků z prodlení a poplatků, a to z následujících důvodů.

34. Sjednané„ souhrnné poplatky“ soud považuje za sjednané v rozporu se zákonem, jelikož podle ust. § 2392 o. z. a § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité zápůjčce a půjčce bylo možné sjednat pouze úroky. Jiné peněžité plnění u zápůjček a půjček poskytovaných subjekty, které nebyly bankami, sjednat nebylo možné, což konstatovaly Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003. Ze smlouvy navíc není zřejmé, proč jsou tyto částky stanoveny právě v této výši, zejména když jsou téměř ve stejné výši jako samotné půjčené částky. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatku) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem a s dobrými mravy dle § 588 o.z. a § 39 obč. zák., a proto soud žalobu co do označených poplatků zamítl.

35. Požadované kapitalizované smluvní úroky a běžící smluvní úroky z jednotlivých půjčených částek, které žalobce nárokoval s odkazem na článek 4 smluvních podmínek jednotlivých smluv o zápůjčkách a článek 3 smluvních podmínek smlouvy o půjčce, soud považuje za sjednané neplatně ve smyslu § 588 odst. 1 o. z. a § 39 obč. zák., jelikož byly sjednány neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že z ujednání nacházejícím se na první straně smluv, s nimiž byl žalovaný zcela jistě seznámen, jelikož se pod tato ujednání podepsal, vyplývá, že úroky za zápůjčky a půjčku byly sjednány pevnými částkami. Nic dalšího o tom, že tyto úroky jsou vypočteny sazbou výše uvedenou a že se týkají pouze období, ve kterém mají být jednotlivé zápůjčky a půjčka splaceny, a že poté bude půjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenými sazbami, ve smlouvách na jejich první straně uvedeno není. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku a půjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce a smlouvy o půjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustné, a mělo by tedy být obsaženo v samotné smlouvě, tedy v ujednáních podepsaných žalovaným. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je nejprve uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok je obsažen až v obsáhlých a nepřehledných podmínkách smlouvy, které žalovaným jako příjemcem zápůjčky a půjčky podepsány nejsou, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy neplatně, proto soud žalobu ohledně těchto úroků zamítl.

36. Z výše uvedených důvodů soud rovněž zamítl žalobu i ohledně požadovaných zákonných úroků z prodlení.

37. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný a měl by proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, že se žalovanému nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.