6 C 157/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované korespondenční adresa: adresa žalované o vypořádání společného jmění manželů

I. Řízení se zčásti zastavuje co do vypořádání: -) práv a povinností spojených s vedením účtu č. [bankovní účet] ([právnická osoba]) vedeného na jméno [celé jméno žalobce], včetně peněžního zůstatku na tomto bankovním účtu ke dni [datum]; -) práv a povinností spojených s vedením běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení], včetně peněžního zůstatku na tomto bankovním účtu ke dni [datum].

II. Ze společného jmění manželů [celé jméno žalobce], narozeného [datum], a [celé jméno žalované], narozené [datum] se do výlučného vlastnictví [celé jméno žalobce], narozeného [datum] přikazují tyto nemovitosti v celkové hodnotě 8.490.000 Kč: -) pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rod.dům; -) pozemek parc. [číslo] zahrada; -) pozemek parc. [číslo] zahrada; -) pozemek parc. [číslo] zahrada; -) pozemek parc. [číslo] zahrada vše v obci [obec], [katastrální uzemí] zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce].

III. Ze společného jmění manželů [celé jméno žalobce], narozeného [datum], a [celé jméno žalované], narozené [datum] se do výlučného vlastnictví [celé jméno žalobce], narozeného [datum] přikazují: -) práva a povinnosti spojená s vedením běžného účtu č. [bankovní účet] ([právnická osoba]) vedeného na jméno [celé jméno žalobce], včetně peněžního zůstatku na tomto bankovním účtu ke dni [datum] ve výši 21.749,75 Kč; -) práva a povinnosti spojená s vedením účtu č. [bankovní účet] ([právnická osoba]) vedeného na jméno [celé jméno žalobce], včetně peněžního zůstatku na tomto bankovním účtu ke dni [datum] ve výši 8.817,67 Kč; -) závazek vůči [právnická osoba], se sídlem [adresa], PSČ: [PSČ], [IČO], z právního důvodu poskytnutého hypotečního úvěru č. [bankovní účet] ve výši zůstatku ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství [datum] ve výši - 467.963,10 Kč.

IV. Žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], je povinen na vypořádacím podílu zaplatit žalované [celé jméno žalované], narozené [datum], částku 3.762.338 Kč, a to do dvanácti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne [datum], která byla soudu doručena téhož dne, se žalobce domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů. V žalobě zejména uvedl, že jeho manželství se žalovanou bylo uzavřeno dne [datum] a následně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 18. 9. 2019, č. j. 7 C 134/2019-24, který nabyl právní moci dnem [datum].

2. Žalobce uvedl, že předmětem vypořádání jsou nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům; pozemek parc. [číslo] zahrada; pozemek parc. [číslo] zahrada; pozemek parc. [číslo] zahrada; pozemek parc. [číslo] zahrada, vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsané Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce] (dále jen„ nemovitosti“). Předmětem vypořádání je dále pohledávka společného jmění manželů ve výši 370.000 Kč, práva a povinnosti běžného účtu č. [bankovní účet] ([právnická osoba]) vedeného na jméno [celé jméno žalobce], včetně peněžního zůstatku na tomto bankovním účtu ke dni [datum], s vedením účtu č. [bankovní účet] ([právnická osoba]) vedeného na jméno [celé jméno žalobce], včetně peněžního zůstatku na tomto bankovním účtu ke dni [datum], účtu č. [bankovní účet] ([právnická osoba]) vedeného na jméno [celé jméno žalobce], včetně peněžního zůstatku na tomto bankovním účtu ke dni [datum], s vedením běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení], včetně peněžního zůstatku na tomto bankovním účtu ke dni [datum]. Předmětem vypořádání byl rovněž závazek vůči [právnická osoba], se sídlem [adresa], PSČ: [PSČ], [IČO], z právního důvodu poskytnutého hypotečního úvěru č. [bankovní účet] ve výši zůstatku ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství [datum] ve výši - 467.963,10 Kč.

3. Žalobce dále uvedl, že rodinnou domácnost pustil v prosinci 2018, avšak i nadále hradil splátky hypotečního úvěru na nemovitosti, daň z nemovitosti a její pojištění a náklady na spotřebu vody, zatímco žalovaná hradila zálohy na elektrickou energii, přičemž nedoplatek z vyúčtování spotřeby elektřiny uhradil žalobce. Žalovaná v roce 2018 vybrala z bankovního účtu vedeného na její jméno částku 370.000 Kč, kterou nemohla spotřebovat na potřeby rodiny. Žalovaná od ledna 2020 nehradila splátky hypotečního úvěru, od té doby tyto splátky hradí výlučně žalovaný, přičemž za rok 2020 uhradil ze svých výlučných prostředků částku 51.947,55 Kč, v lednu až červnu 2021 částku 24.444 Kč a žádal, aby mu tato částka byla započítána jako vnos do společného jmění, přičemž aby bylo zohledněno, co uhradil až do doby rozhodnutí soudu. Žalobce navrhl, aby se stal výlučným vlastníkem nemovitostí, stejně jako práv a povinností k účtům vedeným na jeho jméno, a dále aby byl zavázán k zaplacení zůstatku hypotečního úvěru ve výši ke dni zániku společného jmění manželů. Dále navrhl, aby žalované byla přikázána pohledávka ze společného jmění ve výši 370.000 Kč, stala se výlučným vlastníkem práv a povinností k běžnému účtu vedenému na její jméno. Žalobce by byl dále povinen uhradit žalované na úhradu jejího podílu částku odpovídající 50 % jejího podílu na společném jmění manželů.

4. Žalovaná se k věci samé nijak nevyjádřila.

5. Podáním ze dne [datum] žalobce uvedl, že za období od července 2021 do prosince 2021 uhradil ze svého výlučného jmění na společný hypoteční úvěr dalších 24.444 Kč, za leden 2022 až srpen 2022 dalších 32.592 Kč 6. Ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum], žalovaná se z účasti na jednání omluvila, nepožádala o odročení. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalované.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 18. 9. 2019, č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že bylo rozvedeno manželství žalobce a žalované, žaloba na rozvod manželství byla podána žalobcem dne [datum], přičemž za příčinu rozvratu manželství byly spatřeny v odlišné představě manželů na trávení volného času, což vedlo k odcizení. Z odůvodnění rozsudku bylo dále zjištěno, že manželství účastníků bylo v krizi od záři 2018, od prosince 2018 spolu účastníci nebydlí.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] byly ke dni [datum] evidovány Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], evidovány ve společném jmění manželů tyto nemovitosti: pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům; pozemek parc. [číslo] zahrada; pozemek parc. [číslo] zahrada; pozemek parc. [číslo] zahrada; pozemek parc. [číslo] zahrada. Všechny tyto nemovitosti byly učiněny předmětem vypořádání.

9. Ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřeli žalobce a žalovaná. Úvěr byl poskytnut ve výši 608.000 Kč s úrokovou sazbou 2,14 % ročně se splatností nejpozději k [datum] s měsíční splátkou 3.962 Kč.

10. Z výpisu z hypotečního úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že ke dni [datum] byl na tomto účtu zůstatek ve výši 467.963,10 Kč. 11. [právnická osoba], [IČO] z [datum] soud zjistil, že na hypoteční úvěr č. [bankovní účet] byla za období od [datum] do [datum] uhrazena jistina ve výši 115.029,41 Kč, řádný úrok ve výši 34.700,88 Kč a cena za služby ve výši 50 Kč.

12. Z výpisu účtu žalované č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], [IČO], soud zjistil, že zůstatek na tomto účtu ke dni [datum] činil 342.647,79 Kč, ke dni [datum] částku 374.364,25 Kč, ke dni [datum] částku - 51 Kč (v březnu 2018 byla odúčtována částka 400.665,43 Kč, a to v částce 389.800 Kč výběrem hotovosti), k [datum] činil zůstatek 52.246,06 Kč, k [datum] částku 48.542,78 Kč.

13. Z výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], soud zjistil, že zůstatek na tomto účtu ke dni [datum] činil 21.749,75 Kč.

14. Z výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], soud zjistil, že zůstatek na tomto účtu ke dni [datum] činil 8.817,67 Kč, ke dni [datum] činil 1.771,61 Kč.

15. Z inkas hypotečního úvěrového účtu má soud za prokázané, že měsíční splátka úvěru činila 4.074 Kč.

16. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D., [číslo] 2022 soud zjistil, že nemovitosti ve společném jmění účastníků byly ke dni [datum] oceněny obvyklou cenou, která reálně vystihuje tržní cenu na částku 8.490.000 Kč.

17. Z ostatních listin nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí ve věci samé.

18. Při jednání dne [datum] vzal žalobce žalobu zčásti zpět co do vypořádání práv a povinností běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], [IČO] na jméno žalované a dále práv a povinností běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], [IČO] na jméno žalobce, a to včetně peněžních zůstatků. Soud v tomto směru postupoval v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) a řízení v této části ve výroku I. zčásti zastavil.

19. Dle ust. § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.) to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

20. Dle ust. § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

21. Dle ust. § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

22. Dle ust. § 713 odst. 1 o. z. součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Dle odst. 2) povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Dle odst. 3) z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

23. Dle ust. § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

24. Dle ust. § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

25. Dle ust. 742 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

26. Soud provedl shora uvedené dokazování, ze kterého zjistil následující skutečnosti, přičemž provedené důkazy posoudil každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti a na základě citovaných ustanovení zákona dospěl k následujícím závěrům ve věci samé.

27. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že manželství mezi žalobcem a žalovanou bylo uzavřeno dne [datum], bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], který nabyl právní moci dnem [datum], a to na základě žaloby, která byla doručena soudu dne [datum]. Žaloba na vypořádání zaniklého společného jmění manželů byla podána žalobcem dne [datum], to je před uplynutím zákonné lhůty dle ust. § 741 o. z. pro vypořádání společného jmění manželů. Předmětem vypořádání (po částečném zpětvzetí ze strany žalobce) byly shora specifikované nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce]; pohledávka společného jmění za žalovanou ve výši 370.000 Kč; práva a povinnosti k běžnému účtu žalobce č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], a č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba]; a zůstatek k hypotečního úvěrového účtu č. [bankovní účet].

28. Co se týče obvyklé ceny nemovitostí, tak ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitosti činila ke dni [datum] částku 8.490.000 Kč. Znalecký posudek byl předložen žalobcem při jednání soudu. Soud ke zjištěné obvyklé ceně nemovitostí uvádí, že o této ceně uvedené znalcem nemá pochybnosti. Skutečnost, že zjištěná cena je cca rok stará nemůže mít nijak významný vliv na její cenu, a to s ohledem na vývoj cen, který je obecně znám, socioekonomickou situaci a veřejně dostupné informace, ze kterých je soudu známo, že se ceny nemovitostí za uplynulý rok nijak významně nezměnily, a pokud ano, tak došlo spíše k jejich poklesu. Žalobce, který posudek předložil a má zájem, aby nemovitosti byly přikázány do jeho vlastnictví s touto cenou souhlasil. Žádný z účastníků netvrdil, že by nemovitost po zániku společného jmění užíval, toto ani nebylo předmětem sporu či dokazování.

29. Ve věci bylo dále prokázáno, že žalobce hradí ze svých výlučných prostředků splátky hypotečního úvěru, který byl zajištěn nemovitostí výše, přičemž za období od ledna 2020 do února 2023 včetně uhradil celkem částku 157.928,29 Kč (zjištěno ze sdělení banky, zaúčtovaných inkasních plateb). Platba v měsíci březnu 2023 nebyla ke dni jednání soudu zaúčtována.

30. Zůstatek hypotečního úvěrového účtu č. [bankovní účet] činil ke dni [datum] částku 467.963,10 Kč. Soud má za to, že až do tohoto data platili účastníci hypoteční úvěr společně, od ledna 2020 je hypoteční úvěr hrazen z výlučných finančních prostředků žalobce – účtu č. [bankovní účet].

31. Soud má dále za prokázané, že ke dni zániku společného jmění manželů činil zůstatek na účtu žalobce č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] částku 21.749,75 Kč, na účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] činil zůstatek 8.817,67 Kč.

32. Předmětem vypořádání společného jmění byla rovněž pohledávka za manželkou ve výši 370.000 Kč. V průběhu řízení bylo zjištěno a soud má z výpisů z běžného účtu žalované č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], [IČO] za prokázané, že žalovaná v březnu 2018, tj. ještě před zánikem společného jmění manželů z tohoto účtu jednorázově vybrala pokladnou částku 369.800 Kč dne [datum], téhož dne prostřednictvím bankomatu dalších 20.000 Kč, čímž zůstatek na tomto účtu činil - 51 Kč, ačkoliv v ostatních měsících roku 2018 byl vždy příjem cca ve dvojnásobné výši než výdaje účtu, s výjimkou měsíce dubna a června 2018, kdy byl příjem a výdej účtu téměř vyrovnaný a měsíce listopadu 2018, kdy žalovaná dne [datum] vybrala prostřednictvím bankomatu částku dvakrát 20.000 Kč, dne [datum] opět 20.000 Kč, přičemž příjem účtu byl cca 28.000 Kč. Prostým porovnáním výpisu z tohoto účtu žalované má nalézací soud za to, že běžný pohyb na tomto účtu (s výjimkou uvedených měsíců března a listopadu 2018) zcela odpovídá standardním pohybům na účtu a pouze v těchto měsících došlo ke zjevnému excesu, který však nemůže jít k tíži vypořádávaného společného jmění, neboť se zcela vymyká běžné praxi. Nadto je z výpisů zřejmé, že žalovaná většinu výdajů hradí převodem, právě s výjimkou těchto excesů spočívajících ve výběru hotovosti.

33. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že je připraven převzít do svého výlučného vlastnictví zůstatek dosud nesplacené části hypotečního úvěru, který ostatně od ledna 2020 hradí. Žalobce dále uvedl, že jeho čistý měsíční příjem je cca 45.000 Kč, má předjednáno navýšení hypotečního úvěru v souvislosti s vypořádáním a zbývající část bude hradit ze svých zdrojů.

34. Soud tedy uzavírá, že dospěl k závěru, že je namístě rozhodnout o vypořádání zaniklého společného jmění manželů tak, že přikázal žalobci do jeho výlučného vlastnictví nemovitosti, a to pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům; pozemek parc. [číslo] zahrada; pozemek parc. [číslo] zahrada; pozemek parc. [číslo] zahrada; pozemek parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce] za zjištěnou obvyklou cenu ve výši 8.490.000 Kč, spolu se zůstatkem dosud nesplaceného hypotečního úvěru ve výši 467.963,10 Kč, a dále spolu s právy a povinnostmi a zůstatky na běžných výše specifikovaných účtech žalobce.

35. Co se týče výše vypořádacího podílu, který je žalobce povinen zaplatit žalované, tak soud uvádí, že vyšel ze zjištěné obvyklé ceny nemovitostí ve výši 8.490.000 Kč snížené o dosud nesplacenou část hypotečního úvěru, jímž je nemovitost zajištěna, ve výši 467.963,10 Kč, tj. určil hodnotu nemovitostí částkou 8.022.036,90 Kč, přičemž jedna polovina z této částky činí 4.011.018,45 Kč. Od této částky odečetl polovinu splátek hypotečního úvěru, který byl splácen po zániku společného jmění ze strany žalobce (vnos žalobce), tj. částku [číslo], 145 Kč, neboť z hypotečního úvěru byly zavázány obě strany. K této částce byla připočtena polovina zůstatků na běžných účtech žalobce ke dni zániku společného jmění ve výši 15.283,71 Kč. A dále byla odečtena částka 185.000 Kč, která se rovná polovině částky, jež byla zjevně použita žalovanou stranou v neprospěch společného jmění, přičemž nebylo zjištěno, natož prokázáno, že by tato částka, o niž byla masa společného jmění snížena, byla použita v jeho prospěch.

36. Soud tedy uzavírá, že uložil žalobci zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku 3.762.338 Kč, a to do dvanácti měsíců od právní moci rozsudku vzhledem k výši této částky a nezbytným okolnostem jejího zajištění, přičemž takto stanovená lhůta není nepřiměřená okolnostem dané věci a skutečností, že je nutno zohlednit zákonné lhůty pro změnu zápisu v katastru nemovitostí a dobu pro zajištění takto vysoké částky bankou. Soud má zároveň za to, že takto stanovená lhůta nebude k tíži žalované strany.

37. Co se týče práva na náhradu nákladů řízení, tak soud postupoval v souladu s ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to s ohledem na předmět řízení – vypořádání společného jmění manželů a skutečnost, že v tomto řízení nelze poměřit úspěch a neúspěch ve věci pouhým matematickým výpočtem.