6 C 178/2024

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A , IČO IČO žalovaného A sídlem Adresa žalovaného A sídlem Adresa žalovaného B o určení vlastnického práva k přípojkám

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem vodovodní, kanalizační a elektrické přípojky vedoucí pod povrchem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ke stavbě č. ev. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 5. 2024 domáhal určení, že je vlastníkem vodovodní, kanalizační a elektrické přípojky vedoucí pod povrchem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ke stavbě č. ev. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (dále jen „Přípojky“). Žalobce odůvodnil žalobu tím, že pod povrchem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ve vlastnictví žalované se nachází Přípojky vedoucí ke stavbě č. ev. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ve vlastnictví žalobce. Přípojky nejsou zapsány v katastru nemovitostí. Pro žalobce jako vlastníka budovy č. ev. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, je otázka vlastnictví Přípojek zásadní, neboť na nerušeném užívání Přípojek závisí faktická možnost dalšího užívání budovy č. ev. , Anonymizováno, a řešení správy, údržby a oprav Přípojek. Odběrné místo elektřiny je u distributora elektřiny evidováno na , adresa, ., IČO , IČO, , přestože tato společnost není vlastníkem budovy č. ev. , Anonymizováno, ani okolního pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žádost o přepis odběrného místa na žalobce dodavatel elektřiny odmítl s odůvodněním, že pro přepis odběrného místa je nutné doložit vlastnické právo k Přípojkám. , Anonymizováno, žalobci na základě vyúčtování od dodavatele elektřiny pravidelně účtuje spotřebu elektřiny. Žalobce tedy nemá možnost změnit dodavatele elektřiny ani produkt (ceník) dodávané elektřiny. V těchto skutečnostech spatřoval žalobce naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby. Žalobce nabyl vlastnické právo k Přípojkám ve veřejné dražbě v roce , Anonymizováno, . V dražební vyhlášce č. , hodnota, je výslovně uvedeno, že součástí předmětu dražby jsou přípojky inženýrských sítí. Žalobce je vlastníkem stavby připojené na vodovod a kanalizaci č. ev. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , a je tedy v souladu § 3 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění účinném od 1. 1. 2002 (dále jen „zákon č. 274/2001 Sb.“), vlastníkem vodovodní a kanalizační přípojky k této budově. Vlastnické právo k elektrické přípojce přešlo do vlastnictví žalobce jako součást stavby č. ev. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , neboť náklady na její zřízení uhradil předchozí vlastník budovy. Žalobce žalovanou požádal o vydání prohlášení o uznání vlastnického práva k Přípojkám, žalovaná však prohlášení odmítla vydat.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou v celém rozsahu neuznala, namítala, že ve věci není pasivně věcně legitimována a že žalobce nemá naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby. Pokud je žalobce přesvědčen, že je vlastníkem Přípojek, není zřejmé, z jakého důvodu se vůči žalované domáhá určení vlastnického práva k Přípojkám. Pro právní jistotu žalobce by případně přicházela v úvahu smlouva o zřízení věcného břemene služebnosti inženýrských sítí, ale pouze za předpokladu, že bude tvrzená přípojka dostatečně identifikována, tzn. zejména zaměřena a zakreslen její průběh, což však v daném případě naplněno nebylo. V tomto kontextu žalovaná zcela logicky nemohla vydat rozhodnutí o uznání vlastnického práva žalobce k Přípojkám. V areálu , Anonymizováno, , kde je stavba ve vlastnictví žalobce umístěna, se nachází další nemovité věci, ale ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , není tedy vyloučeno, že vlastníkem Přípojek je právě tato společnost.

3. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

4. Z potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby č. , hodnota, ze dne , datum, a z dražební vyhlášky č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce nabyl ve veřejné dražbě konané dne , datum, pozemek parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, ., v katastrálním území , adresa, . V dražební vyhlášce je uvedeno, že objekt je napojen na rozvody vodovodu, kanalizace, centrálního rozvodu tepla a sítě nízkého napětí. Součástí jsou přípojky inženýrských sítí.

5. Z orientačního zakreslení přípojek bylo zjištěno, že Přípojky napojené na budovu č. ev. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, vedou přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ve vlastnictví žalované. Současně je však z tohoto zakreslení patrné, že Přípojky vedou i přes pozemky jiných vlastníků (např. pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ).

6. Z žádosti o vydání prohlášení o uznání vlastnického práva k nemovitosti ze dne 10. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobce se obrátil na žalovanou s žádostí o vydání prohlášení o uznání vlastnického práva k Přípojkám.

7. Ze sdělení k žádosti o vydání prohlášení o vlastnictví – k. ú. , adresa, ze dne 11. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaná tímto dopisem žalobci sdělila, že rozhodnutí o uznání vlastnického práva k Přípojkám nevydá.

8. Ze sdělení k ukončení poskytování elektrické energie v , adresa, ze dne 26. 9. 2024 bylo prokázáno, že tímto dopisem , adresa, ., žalobci oznámila, že distributor elektrické energie , právnická osoba, . rozšířil v dané oblasti odběrnou elektrickou síť, je tedy možné požádat o vlastní odběrné místo a není již nezbytné odebírat elektrickou energii prostřednictvím , adresa, . , adresa, ., dále sdělila, že s účinností od 1. 1. 2025 ukončuje dodávku elektrické energie třetím osobám prostřednictvím jejího odběrného elektrického zařízení.

9. Z dalších provedených důkazů, konkrétně z faktury č. , hodnota, ze dne 7. 5. 2024, přefakturace el. energie za duben 2024, z faktury – daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 13. 5. 2024 a fotografie rozvaděče el. energie, nebyly zjištěny žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu ve věci.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobce nabyl ve veřejné dražbě konané dne , datum, pozemek parc. č. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba , Anonymizováno, ., v katastrálním území , adresa, . Součástí předmětu dražby byly i přípojky inženýrských sítí, jak je specifikováno v dražební vyhlášce. Dále bylo zjištěno, že Přípojky se nacházejí mimo jiné pod pozemkem parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ve vlastnictví žalované v areálu , Anonymizováno, , kde se nacházejí budovy ve vlastnictví jiných subjektů, včetně , adresa, .

11. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

13. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2001, vlastníkem elektrické přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

14. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť z provedeného dokazování a ze skutkových tvrzení účastníků vyplývá, že v řízení není dán naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby. Ta přichází do úvahy pouze případě, kdy je postavení žalobce nejisté či sporné, pokud jde o otázku vlastnického práva k věci, o níž žalobce tvrdí, že je jejím vlastníkem (typicky se jedná o případy, kdy je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník osoba odlišná od žalobce, nebo kdy si na věc činí nárok více osob). V daném případě však taková skutečnost nebyla žalobcem tvrzena ani prokázána. Žalobce se domáhá určení, že je vlastníkem Přípojek, ačkoliv již disponuje nabývacím titulem k Přípojkám, a to potvrzením o nabytí vlastnictví předmětu dražby č. , hodnota, ze dne , datum, a dražební vyhláškou č. , hodnota, ze dne , datum, , přičemž sám žalobce své vlastnické právo odvozuje právě z tohoto nabývacího titulu. Žalovaná přitom nijak nezpochybňuje vlastnické právo žalobce k Přípojkám ani o sobě neprohlašuje, že je jejich vlastníkem. Jen ze samotné skutečnosti, že Přípojky vedou pod pozemkem ve vlastnictví žalované a že žalovaná odmítla vystavit žalobci prohlášení o uznání vlastnického práva žalobce k Přípojkám, nelze dovodit pasivní věcnou legitimaci žalované v tomto řízení ani naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby, neboť mezi žalobcem a žalovanou není spor o vlastnické právo k Přípojkám. Rovněž skutečnost, že dodavatel elektrické energie odmítl přepis odběrného místa na žalobce, dokud mu žalobce nedoloží vlastnické právo k Přípojkám, nezakládá naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby. Při přepisu odběrného místa na jinou osobu dodavatel elektrické energie standardně požaduje doložení vlastnického práva k odběrnému místu, nikoliv doložení vlastnického práva k Přípojkám. Vzniklá situace se dá dle názoru soudu řešit jinak, například dohodou či uznáním vlastnického práva žalobce k Přípojkám ze strany společnosti , adresa, ., které by sloužilo jako podklad pro přepis odběrného místa na žalobce, popřípadě žalobou podanou proti dodavateli elektrické energie na nahrazení projevu vůle uzavřít se žalobcem smlouvu o dodávce elektrické energie. Při rozhodování o této žalobě by přitom byla jako otázka předběžná řešena právě otázka vlastnického práva k Přípojkám. Z výše uvedeného je zřejmé, že v daném případě je možné věc řešit jinak než podáním určovací žaloby. Tato skutečnost vyplývá i z tvrzení samotného žalobce na nařízeném jednání, na němž sám žalobce uvedl, že podání určovací žaloby proti žalované mu přišlo jako nejrychlejší možné řešení dané situace. Soud má současně za to, že ve věci není dána ani pasivní věcná legitimace žalované, neboť kromě toho, že žalovaná nijak nezpochybňuje vlastnické právo žalobce k Přípojkám, nelze její vlastnické právo k Přípojkám dovodit ani z právní úpravy citované výše. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl, aniž se zabýval meritem věci, tedy tím, zda je žalobce vlastníkem Přípojek.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč představující náklady účastníka nezastoupeného advokátem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč za dva úkony podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě ze dne 17. 8. 2024 a účast na jednání dne 9. 12. 2024). Ve zbývající výši (náhrada cestovních výdajů) se žalovaná práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala.