6 C 195/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce . Anonymizováno sídlem Adresa žalobce , Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 26.905,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaná dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 9,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky , částka, od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalobce, advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , vůči žalované domáhal zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím, sestávajícím z kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úroku 9,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 %, a dále náhrady nákladů řízení ve výši , částka, .

2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o hotovostním úvěru , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , na základě které poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Tento úvěr, úročený dohodnutou sazbou 9,99 % ročně, se žalovaná zavázala splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy k 20 dni v měsíci. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, neuhradila žádnou splátku za měsíce , Anonymizováno, . Žalobce odstoupil dopisem od smlouvy, neboť žalovaná byla v prodlení s více než dvěma splátkami zároveň, a tím se stal celý dluh splatným ke dni , datum, . Žalovaná žalobci uhradila celkem , částka, . Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř. Dále v návrhu žalobce uvedl, že při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých mu žalovanou. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalované byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze , právnická osoba, . Při hodnocení úvěruschopnosti žalované žalobce porovnával její příjem a její výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem žalobce získal částku disponibilních zdrojů žalované. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla žalobcem zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Z předložené smlouvy o hotovostním úvěru , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , datované dnem , datum, , soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , Jméno žalobce, . jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost se zavázala poskytnout žalované bezhotovostním převodem na její účet , Anonymizováno, č. , č. účtu, částku , částka, , přičemž žalovaná se zavázala splatit tento úvěr, úročený dohodnutou sazbou 9,99 % ročně, v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy k 20 dni každého kalendářního měsíce, poslední splátka splatná dne , datum, .

6. Z žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru , Anonymizováno, – předschválené nabídky soud zjistil, že žalovaná touto žádostí požádala žalobce o poskytnutí úvěru za podmínek a parametrů, jak jsou uvedeny ve smlouvě shora. V žádosti je uveden čistý měsíční příjem žalované ve výši , částka, , zdroj příjmu neuveden, osobní měsíční náklady na bydlení , částka, , počet vyživovaných osob 0, rodinný strav registrovaná partnerka.

7. Z historie položky , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, došlo k e-podpisu smlouvy shora.

8. Ze smlouvy o vedení účtu u , Anonymizováno, , datované dnem , datum, , a potvrzení o podpisu smlouvy o , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , Jméno žalobce, jako banka a žalovaná jako klient a že žalobce k tomuto datu zřídil a vedl účet , Anonymizováno, č. , č. účtu, , jehož majitelem byla žalovaná.

9. Z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši , částka, do sedmi dnů od doručení této výzvy s tím, že pokud nebude tato dlužná částka v tomto termínu uhrazena, je tato výzva současně odstoupením od smlouvy o , Anonymizováno, shora. Z dodejky s datem podání , datum, soud zjistil, že výzva shora byla žalované tohoto dne odeslána.

10. Z oznámení o právním zastoupení a z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, , adresované žalované, a z poštovního podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.

11. Ze zprávy CBCB ze dne , datum, soud zjistil, že jsou zde uvedeny údaje celková suma nezajištěných úvěrů a zajištěných úvěrů ve výši , částka, , celkový počet nezajištěných splátkových úvěrů v domácí měně 0, celková výše splátek nezajištěných úvěrů, zajištěných úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření ve výši , částka, , využitý limit revolvingových úvěrů ve výši , částka, a kreditních karet ve výši , částka, , celkový limit revolvingových úvěrů ve výši , částka, a kreditních karet ve výši , částka, , maximální přečerpání limitu revolvingového úvěru za uplynulých 12 měsíců , částka, .

12. Z dat BUDA v rámci procesu vyhodnocení žádosti ze dne , datum, soud zjistil, že jsou zde uvedeny údaje odhadnutý příjem , částka, , splátka nezajištěných splátkových úvěrů v domácí měně ve výši , částka, , součet limitů a částek, které mají být splaceny včetně úroku v domácí měně ve výši , částka, , částka ke splacení nezajištěných splátkových úvěrů v domácí měně ve výši , částka, , disponibilní příjem ve výši , částka, , celková částka zatížení disponibilního příjmu , částka, , průměrný příjem žalované ze poslední tři měsíce ve výši , částka, , průměrný příjem žalované za posledních 6 měsíců ve výši , částka, , a dále je zde uvedena maximální výše úvěru pro daný příjem ve výši , částka, , pravděpodobnost splacení (behaviorální skóre) 0,005, negativní informace o zákazníkovi žádná.

13. Z transakční historie účtu žalované č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, a za období od , datum, do , datum, , a z historie úvěru: , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že částka úvěru čerpaná žalovanou dne , datum, převodem na její účet , Anonymizováno, shora činila celkem , částka, a že žalovaná na smlouvu o úvěru shora uhradila žalobci celkem částku , částka, . Dále z transakční historie účtu žalované shora soud zjistil, že měsíční příjmy žalované nedosahovaly dlouhodobě ani částky , částka, , v době před poskytnutím úvěru pak činily pouze kolem , částka, . Dále byl z výpisu shora zjištěno, že žalovaná čerpala řadu dalších úvěrů, opakovaně zejména od společnosti , právnická osoba, .

14. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob platné od , datum, , podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů , Anonymizováno, platné od , datum, a sazebník bankovních poplatků , Anonymizováno, platný , datum, , soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.

15. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

19. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

20. Podle § 104 z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

21. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

25. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

26. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalované při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že žalobce úvěruschopnost žalované řádně neověřoval, neboť buďto vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je nicotná (lustrace v databázi Ministerstva vnitra České republiky – ověření totožnosti, resp. platnosti předložených dokladů žalované nevypovídá nic o její schopnosti splácet úvěr), velmi omezená (lustrum v insolvenčním rejstříku, bankovním a nebankovním registru klientských informací), anebo částečná a neúplná (údaje o příjmech a výdajích žalované obsažené v předloženém posouzení úvěruschopnosti žalované), a z tohoto důvodu v souhrnu nedostatečná. Soud dospěl k závěru, že se žalobce dostatečně nevypořádal jak s příjmovou, tak především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalované. V případě příjmů žalované nebyl ze strany žalobce nijak komentován ani reflektován výrazný rozdíl v průměrném příjmu žalované za poslední 3 měsíce, resp. za posledních 6 měsíců, uvedených v posouzení úvěruschopnosti, s údaji o příjmech žalované, uvedenými v žádosti o úvěr, a údaji vyplývajícími z předloženého výpisu z účtu žalované. V případě výdajové stránky finančních poměrů žalované tato byla dle údajů uvedených v žalobním návrhu pouze odhadnuta na základě historických dat z ČSÚ (resp. v žádosti o úvěr byl uveden údaj osobní měsíční náklady na bydlení ve výši , částka, ), blíže nespecifikovaných ani nekonkretizovaných, přes tento potenciálně odstranitelný nedostatek však ve své osamocenosti a obecnosti jako údaje naprosto nedostačující, otázku výdajů žalované v celé její předpokládané variabilitě a pestrosti komplexně nepostihující. Jedinými konkrétními údaji o výdajích žalované tak jsou v posouzení úvěruschopnosti shora uvedené údaje o výdajích žalované v souvislosti s jejími dalšími úvěry, jako splátka nezajištěných splátkových úvěrů v domácí měně ve výši , částka, , součet limitů a částek, které mají být splaceny včetně úroku v domácí měně ve výši , částka, , a částka ke splacení nezajištěných splátkových úvěrů v domácí měně ve výši , částka, , žalobcem však rovněž nijak nekomentované ani nereflektované, přičemž skutečnost, že žalovaná již čerpá (a v takovém rozsahu, s celkovým dluhovým zatížením , částka, ) půjčky, resp. úvěry, je dle názoru soudu skutečností, která též nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalované další poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Za těchto okolností se pak soudu jeví žalobcovo tvrzení, obsažené v žalobním návrhu, že zkoumáním úvěruschopnosti žalované nebyla žalobcem zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila, jako účelové, resp. pro forma uváděné. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalované zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

27. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalované částku , částka, . Žalovaná na poskytnutou částku uhradila , částka, , proto je povinna nesplacenou částku jistiny ve výši , částka, žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení. Soud žalované uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaná dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené jí ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit její současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalované, aby tvrdila a prokázala, že není schopna bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

28. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní úrok). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaná dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené jí ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

29. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalované žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva sestávají z nákladů za zastoupení advokátem stanovených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), dle níž náleží právnímu zástupci žalobce odměna za tři úkony právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepis a podání žaloby) po , částka, za úkon dle § 14b odst. 1 bod 2. za úkony z tarifní hodnoty , částka, dle § 8 odst. 1 a. t., celkem tedy , částka, , tři paušální náhrady hotových výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., tj. celkem ve výši , částka, . Právnímu zástupci žalobce přitom náleží též daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, , což činí částku , částka, . Náklady za právní zastoupení žalobce tak činí včetně daně z přidané hodnoty celkem , částka, . Žalobci dále bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, za jím zaplacený soudní poplatek z žaloby. Celková částka nákladů řízení účelně vynaložená žalobcem tak činí částku , částka, . Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 90 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci, činí částku , částka, . Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).