6 C 206/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/1 Anonymizováno Anonymizováno o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně, žalované 1. a žalované 2. k pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , Anonymizováno, , se zrušuje.II. Pozemek parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , , Anonymizováno, , vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.III. Žalobkyně je povinna do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované 1. na vyrovnání podílu částku 2.397.333 Kč.IV. Žalobkyně je povinna do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované 2. na vyrovnání podílu částku 2.397.333 Kč, a to k rukám její zákonné zástupkyně , jméno FO, .V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.VI. Žalobkyně je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 1.125,30 Kč, a to na účet Okresního soudu v Břeclavi č. , č. účtu, , v. s. , Anonymizováno, .VII. Žalovaná 1. je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 1.125,30 Kč, a to na účet Okresního soudu v Břeclavi č. , č. účtu, , v. s. , Anonymizováno, .VIII. Žalovaná 2. je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 1.125,30 Kč, a to na účet Okresního soudu v Břeclavi č. , č. účtu, , v. s. , Anonymizováno, .

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 9. 2022 domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic k pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , , Anonymizováno, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , Anonymizováno, (dále jen „Nemovitost“) s tím, že podílové spoluvlastnictví mělo být vypořádáno tak, že by Nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, která by každé z žalovaných uhradila částku 2.200.000 Kč na vyrovnání jejich podílů. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že je společně s žalovanou 1. a žalovanou 2. podílovým spoluvlastníkem Nemovitosti, kterou účastnice nabyly usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, a kterým došlo k vypořádání pozůstalosti po zemřelém otci účastnic, , jméno FO, , narozenému , datum, . Každá z účastnic je přitom vlastníkem id. 1/3 spoluvlastnického podílu k Nemovitosti. Účastnice se o užívání Nemovitosti ani o způsobu vypořádání spoluvlastnictví k ní nemohou dohodnout. Žalobkyně zaslala oběma žalovaným prostřednictvím svého právního zástupce dne 20. 6. 2022 výzvu ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, v níž navrhla zrušení spoluvlastnictví s tím, že by k vypořádání došlo způsobem, že by Nemovitost připadla do výlučného vlastnictví žalobkyně a oběma žalovaným by žalobkyně uhradila částku ve výši odpovídající 1/3 ceny obvyklé, která byla stanovena znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, zpracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který určil obvyklou cenu Nemovitosti na částku 6.600.000 Kč. Žalobkyně dne 8. 8. 2022 obdržela reakci právního zástupce žalovaných, v níž bylo uvedeno, že žalované nesouhlasí s návrhem na vypořádání a trvají na tom, aby k vypořádání došlo tím způsobem, že se Nemovitost prodá třetí osobě prostřednictvím realitní kanceláře za tržní cenu s tím, že výtěžek z prodeje se mezi spoluvlastníky rovnoměrně rozdělí. Žalobkyně byla přesvědčena, že rozdělení rodinného domu není fakticky možné, neboť to nedovoluje jeho technický a stavební stav, neboť původní část rodinného domu a novější přístavba nad půdorysem dřívější stodoly jsou komunikačně propojené. Dům rovněž disponuje pouze jednou společnou elektrickou sítí, přípojkou vody a plynu, kanalizací. Nadto vede k Nemovitosti pouze jedna příjezdová cesta. Žalobkyně proto preferuje vypořádání spoluvlastnictví tím způsobem, že by byla Nemovitost přikázána do jejího výlučného vlastnictví, přičemž žalobkyně má pro takový případ připraveny dostatečné finanční prostředky, respektive zajištěn způsob financování, který by , Anonymizováno, na vyplacení náhrady oběma žalovaným. Žalobkyně má rovněž k Nemovitosti osobní citové vazby a přeje si dodržet slib, který pozůstalému otci dala, tedy že k prodeji Nemovitosti nedojde.

2. Žalovaná 1. označila za nesporné tvrzení žalobkyně, že je společně s žalobkyní a žalovanou 2. podílovým spoluvlastníkem Nemovitosti s tím, že každá z účastnic vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/3. Žalovaná 1. rovněž označila za nesporné, že o užívání Nemovitosti ani o způsobu vypořádání spoluvlastnictví k ní se s žalobkyní nemohou dohodnout. Žalovaná 1. souhlasila se zrušením podílového spoluvlastnictví k Nemovitosti, nesouhlasila však s žalobkyní navrhovaným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví. V rámci smírného vyřešení sporu zaslaly žalované žalobkyni přípis ze dne 15. 9. 2022, v němž žalobkyni sdělily, že s ohledem na změnu finanční situace přehodnotily své stanovisko ohledně způsobu vypořádání spoluvlastnictví, a nově navrhly, aby Nemovitost připadla do podílového spoluvlastnictví obou žalovaných s tím, že žalobkyni vyplatí odpovídající vypořádací podíl ve výši 2.200.000 Kč. Žalobkyně se k tomuto návrhu vyjádřila pouze tak, že tento neakceptuje a že již podala k příslušnému soudu žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Žalovaná 1. dále uvedla, že na uvedeném způsobu vypořádání trvá, neboť má k Nemovitosti mnohem větší citovou vazbu než žalobkyně. Nemovitost byla dříve pravidelně užívána rodinou žalovaných, která o Nemovitost soustavně pečovala.

3. Zákonná zástupkyně žalované 2. k věci uvedla, že žalovaná 2. chodí na základku, žalovaná 1. by se chtěla taky vrátit z Brna. V domě by nejdříve bydlela žalovaná 1., později při zletilosti by tam mohla bydlet i žalovaná 2. Podle ní by měly mít spoluvlastnictví obě. Jde jí především o to, aby obě dcery měly kde bydlet. Za pomoci bývalého manžela domek zrekonstruovala, vybudovalo se tam nové plynové topení, podlahy. Když se rozváděli, manžel jí řekl, že jí může dát jen 300.000 Kč s tím, že domek by zůstal jejich dcerám. Žalobkyně jim vytýkala, že ji nezapojují do údržby domu, k tomu však nebyl důvod, neboť o situaci s domem byla informována.

4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Z usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , má soud za prokázané, že žalobkyně, žalovaná 1. a žalovaná 2. jsou na základě tohoto usnesení podílovými spoluvlastníky Nemovitosti s tím, že každá je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/3.

6. Z výzvy ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 17. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně tímto dopisem žalované 1. sdělila, že nadále nehodlá setrvávat ve spoluvlastnictví k Nemovitosti, a navrhla, aby došlo k vypořádání spoluvlastnictví tím způsobem, že Nemovitost připadne do výlučného vlastnictví žalobkyně, která žalovaným vyplatí na vypořádání předmětné Nemovitosti částku ve výši odpovídající třetině její obvyklé ceny, která byla stanovena znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, na částku 6.600.000 Kč.

7. Z reakce k návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 29. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná 1. tímto dopisem žalobkyni sdělila, že souhlasí se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k Nemovitosti, nesouhlasí však s žalobkyní navrhovaným způsobem vypořádání. V této souvislosti žalovaná 1. navrhla, aby byla Nemovitost prodána prostřednictvím realitní kanceláře za tržní cenu, která by byla následně rozdělena mezi jednotlivé spoluvlastníky ve výši dle jejich spoluvlastnických podílů.

8. Z reakce na dopis ze dne 29. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně tímto dopisem zástupci žalované 1. sdělila, že s žalovanou navrhovaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví nesouhlasí a nadále preferuje způsob vypořádání, podle něhož by Nemovitost připadla do jejího výlučného vlastnictví.

9. Z dopisu ze dne 15. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaná 1. tímto dopisem žalobkyni sdělila, že vzhledem k tomu, že u žalovaných došlo ke změně situace, kdy v současné době disponují dostatkem finančních prostředků k vyplacení vypořádacího podílu žalobkyně, přehodnotily své stanovisko ohledně způsobu vypořádání spoluvlastnického vztahu s tím, že nově navrhly, aby Nemovitost připadla do jejich spoluvlastnictví s tím, že žalobkyně obdrží odpovídající vypořádací podíl ve výši 2.200.000 Kč.

10. Z účastnické výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že k předmětnému domu mají vztah všichni. Ona v něm vyrostla. V současné době bydlí v Brně v pronajatém bytě. Pokud jde o využití Nemovitosti, část by se mohla využívat na rekreaci a druhá část by se pronajímala, aby z toho byl nějaký užitek. Je zaměstnána v cestovní kanceláři a současně pracuje jako živnostník jako realitní makléř. V posledních letech byla v domě každých 14 dní, maximálně každé 3 týdny na víkend, případně i na týden. Přes žalovanou 1. založily účet, kde se všechny podílely na nákladech. Jinak se podílela taky na úklidu, na běžných činnostech, neboť dům nebyl obývaný.

11. Z účastnické výpovědi žalované 1. bylo zjištěno, že v Nemovitosti vyrůstala odmalička, a to s matkou až do jejích 15 let. Potom byla na škole v Brně, ale zase jezdila na víkendy domů. V současné době jezdívá o víkendech často za matkou a chodí se taky dívat do Nemovitostí i kvůli elektrice a plynu. Pokud jde o plány s Nemovitostí, jednu část by využívala ona, druhou část její matka. Část, kterou by užívala matka, by se mohla pronajímat, než se žalovaná 2. stane plnoletou.

12. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že je manželkou bratrance otce žalobkyně, v , Anonymizováno, byla několikrát, dům zná. Žalobkyně vždy měla zájem o předmětný dům, chtěla sestry vyplatit, nabízela jim vyšší částku. , jméno FO, rozhodně nechtěl, aby se dům prodal.

13. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že pan , jméno FO, byl synovec jejího manžela, dům v , Anonymizováno, zná, bydlela od té nemovitosti asi 100 m v letech 1992 až 2012. , jméno FO, byl poměrně mladý člověk a v její přítomnosti o tom, co by se mělo dít s domem, kdyby se něco stalo, se nehovořilo. Na Nemovitosti se prováděly velké stavební úpravy, v roce 2007 se prodávaly pozemky za domem, což učinil i pan , jméno FO, a za získané prostředky se začaly dělat úpravy na domě. Před rokem 2007 jezdila paní , jméno FO, do Německa a za získané prostředky se opravovala střecha na domě.

14. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že je bývalým partnerem žalobkyně, ve vztahu byli asi 12 let. Vztah žalobkyně k domu by popsal pozitivně, vždycky jej chtěla. Ještě za života pana , jméno FO, zrekonstruovali starší část domu. I když už s žalobkyní nebyli, ví, že tato nesouhlasila s pronájmem, chtěla, aby se dům vypořádal. Žalobkyně vyjádřila zájem o dům a nabízela nějakou částku, asi 3.000.000 Kč, 2.500.000 Kč nebo 3.500.000 Kč, přesně neví. Pokud si vzpomíná, v diskusi s panem , jméno FO, zaznělo, že dům by mohla mít žalobkyně, která by sestry vyplatila. Dokonce padlo, že na stará kolena by pan , jméno FO, dům prodal žalobkyni a pořídil si bydlení 1 + 1 v Brně.

15. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že je dobrou známou jak paní , jméno FO, , tak jejího zemřelého manžela pana , jméno FO, . Po úmrtí otce se vztahy změnily k horšímu, protože se začal řešit majetek. , jméno FO, říkal, že až nebude moct pracovat, dům prodá a koupí si byt v Brně. Také říkal, že pokud by tam chtěly mladší dcery zůstat, dům by zůstal jim a oni by vyplatily nejstarší dceru. Ví také o druhé rekonstrukci, kterou dělali ještě manželé , jméno FO, . Tato rekonstrukce spočívala v rozšíření domu, kompletní rekonstrukci.

16. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne 15. 4. 2024 má soud za prokázané, že obvyklá cena Nemovitosti byla znalcem stanovena porovnávacím způsobem na částku 7.192.000 Kč. S touto cenou na jednání nařízeném na den 19. 6. 2024 souhlasila žalobkyně i obě žalované a všechny účastnice současně uvedly, že netrvají na výslechu znalce. Znalec se ve znaleckém posudku rovněž vyjádřil k otázce možného reálného rozdělení Nemovitosti, přičemž k této otázce uvedl, že rozdělení stávajícího rodinného domu na dvě samostatné budovy nelze s ohledem na současnou vnitřní dispozici doporučit. Horizontální rozdělení domu je zcela nepřípustné a pro vertikální rozdělení by byly nutné rozsáhlé úpravy dispozice, s tím spojené úpravy instalací, komunikačních prostor, další schodiště do podkroví, zřízení další kuchyně a sociálního vybavení, úpravy vytápění atd. Další komplikací by také bylo rozdělení nádvoří, otázka je kudy vést hranici mezi novými parcelami, když zhruba uprostřed dvora se nachází venkovní bazén. Rozdělení Nemovitosti reálným rozdělením stavby a pozemku proto znalec s ohledem na výše uvedené nedoporučil.

17. Z potvrzení o zajištění úvěru ze dne 17. 6. 2024 má soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, potvrdila, že žalobkyně jako žadatelka o úvěr a , tituly před jménem, , jméno FO, jako spolužadatel o úvěr jsou dostatečně bonitní pro získání úvěru ve výši 4.800.000 Kč. Hodnota kupované a zároveň zastavované nemovitosti má také dostatečné LTV pro získání úvěru v požadované výši. Pro schválení úvěru však bude třeba dále doložit doklad o smíru s nabytím právní moci, rozhodnutí soudu s nabytím právní moci, komu a jakou částku budou klienti vyplácet, souhlas opatrovnického soudu s prodejem části nemovitosti a další případné podklady dle metodiky banky a schvalovatele.

18. Z dalších provedených důkazů, konkrétně z hodnocení bonity, předběžné kalkulace úvěru, znaleckého posudku č. , Anonymizováno, vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , záznamu o podaném vysvětlení ze dne 7. 9. 2022, fotodokumentace renovace za období od roku 1999 do roku 2004, potvrzení o půjčce finančních prostředků ve výši 6.000 Euro, kupní smlouvy ze dne 14. 5. 2007 a dohody o vzájemném vypořádání závazků, soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci samé.

19. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že účastnice jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitosti s tím, že každá z účastnic je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/3, který nabyly na základě usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Všechny účastnice souhlasily se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k Nemovitosti a na jednání konaném dne 19. 6. 2024 rovněž shodně navrhly, aby byla Nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, neboť žalované nedisponují dostatečnými finančními prostředky pro vyplacení žalobkyně. Všechny účastnice rovněž souhlasily s cenou Nemovitosti ve výši 7.192.000 Kč stanovenou znaleckým posudkem zpracovaným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně soudu doložila, že je schopná v přiměřené lhůtě po vyhlášení rozsudku vyplatit oběma žalovaným jejich vypořádací podíl na Nemovitosti.

20. Podle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

21. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

22. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

23. Podle § 1141 odst. 1 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.

24. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

25. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

26. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

27. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic k Nemovitosti. Všechny účastnice se zrušením i vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasily. V řízení nebylo tvrzeno a ani provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k Nemovitosti došlo k újmě některého ze spoluvlastníků či by o ně bylo žádáno v nevhodnou dobu. Vzhledem k tomu, že zrušení podílového spoluvlastnictví nebránila žádná zákonná překážka, rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku o zrušení podílového spoluvlastnictví účastnic k Nemovitosti. Soud je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR vázán zákonem stanoveným pořadím způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví ke společné věci. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, přitom vyplývá, že reálné rozdělení Nemovitosti na dvě samostatné budovy nelze s ohledem na současnou vnitřní dispozici doporučit. Horizontální rozdělení domu je zcela nepřípustné a pro vertikální rozdělení by byly nutné rozsáhlé úpravy dispozice a s tím spojené úpravy instalací, komunikačních prostor, zřízení další kuchyně a sociálního vybavení atd. Znalec proto rozdělení Nemovitosti reálným rozdělením stavby a pozemku nedoporučil. V případě, že společnou věc nelze dost dobře reálně rozdělit, je druhým zákonem stanoveným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázání společné věci do vlastnictví jednoho či více spoluvlastníků s tím, že ostatním spoluvlastníkům bude vyplacena náhrada ve výši odpovídající jejich vypořádacím podílům. Všechny účastnice přitom na posledním nařízeném jednání shodně navrhly, aby Nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně a každé z žalovaných byla na vypořádacím podílu vyplacena 1/3 obvyklé ceny Nemovitosti stanovená znaleckým posudkem vypracovaným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , což odpovídá částce 2.397.333 Kč pro každou z žalovaných. Vzhledem k tomu, že žalobkyně současně potvrzením banky prokázala, že splňuje podmínky pro získání úvěru ve výši 4.800.000 Kč, který jí bude poskytnut po doložení podkladů vyžadovaných bankou, zejména rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s doložkou právní moci, má soud za to, že žalobkyně prokázala, že je pro případ, že jí bude Nemovitost přikázána do jejího výlučného vlastnictví, schopná v přiměřené době po vyhlášení rozsudku obě žalované vypořádat. Současně bylo provedeným dokazováním prokázáno, že žalobkyně má o Nemovitost zájem, chtěla by ji využívat částečně pro rekreaci a částečně za účelem jejího pronájmu, sama se svým bývalým partnerem část Nemovitosti zrekonstruovala a na správu a údržbu Nemovitosti přispívá žalovaným peněžní částkou zasílanou na společný účet, z něhož jsou hrazeny náklady na provoz Nemovitosti. S ohledem na výše uvedené proto soud výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl o přikázání Nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně, kterou současně zavázal zaplatit každé z žalovaných na vyrovnání podílu částku 2.397.333 Kč odpovídající hodnotě jejich vypořádacího podílu zjištěné znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . , právnická osoba, s žádostí žalobkyně současně soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit shora uvedenou částku každé z žalovaných ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku, kterou soud považuje za přiměřenou a dostatečnou k tomu, aby si žalobkyně vyřídila všechny potřebné záležitosti zejména s bankou a obě žalované řádně vyplatila.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ČR ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, podle něhož v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Soud přitom v daném případě neshledal žádné zvláštní důvody, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některé z účastnic. Je pravdou, že žalované nejprve navrhovaly, aby byla Nemovitost prodána a výtěžek byl následně rozdělen mezi účastnice podle výše jejich spoluvlastnických podílů, následně požadovaly, aby byla Nemovitost přikázána do jejich podílového spoluvlastnictví a na posledním nařízeném jednání sdělily, že nejsou schopny žalobkyni vyplatit na jejím vypořádacím podílu, a proto navrhují, aby byla Nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně. Soud má však za to, že z tohoto jednání žalovaných nelze vyvozovat žádnou snahu o obstrukční jednání s cílem oddálit vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z obsahu spisu, zejména ze sdělení účastnic, je zřejmé, že mezi účastnicemi probíhala jednání za účelem mimosoudního vyřízení věci. Skutečnost, že žalované v průběhu řízení několikrát změnily své stanovisko ohledně způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví, považuje soud za jejich právo s ohledem na délku řízení a vývoj objektivních okolností, mezi něž patří zejména významný růst cen nemovitostí. Z vyjádření účastnic je navíc zřejmé, že žalované nakonec na návrh žalobkyně přistoupily, nicméně se tak stalo až v době, kdy žalobkyně již nesplňovala podmínky pro získání úvěru v takové výši, aby mohla obě žalované vyplatit. S ohledem na výše uvedené soud neshledal v daném případě žádné zvláštní důvody, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni, a proto o náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

29. O povinnosti účastnic nahradit státu náklady řízení, které mu v tomto řízení vznikly, bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ČR ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, byl úspěch i neúspěch každé z účastnic v řízení stejný, a proto soud rozhodl o povinnosti každé z účastnic zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající jedné třetině celkové výše těchto nákladů. Státu v tomto řízení vznikly náklady v souvislosti s vyplacením svědečného svědku , jméno FO, ve výši 2.106 Kč a dále náklady v souvislosti s vyplacením znalečného za písemné zpracování znaleckého posudku znalci , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 1.270 Kč, které převyšovalo výši záloh složených účastnicemi na náklady tohoto důkazu. Celkové náklady státu tedy činily částku 3.376 Kč. Soud proto každé z účastnic uložil povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 1.125,30 Kč.