Okresní soud v Břeclavi · Rozsudek

6 C 214/2024

č. j. 6 C 214/2024-20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-09-25 · ECLI:CZ:OSBV:2024:6.C.214.2024.20

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Břeclavi rozhodl o rozvodu manželství, jehož soužití bylo hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Soud dospěl k závěru, že manželé spolu nežijí jako manželé po dobu dvou let a žádný z nich nemá zájem o obnovu manželského vztahu. Rozvod byl prokázán na základě shodných skutkových tvrzení obou stran a splnění podmínek uvedených v § 755 odst. 1 o. z. Soud rozhodl o úpravě poměrů k nezletilému synovi pro dobu po rozvodu. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb.

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství Jméno manželky, rozené rodné přijmení, narozené Datum narození manželky, a Anonymizováno, narozeného Datum narození manžela, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se návrhem doručeným soudu dne datum domáhala rozvodu manželství. Návrh odůvodnila tím, že manželé nežijí společně v partnerském vztahu, nehospodaří, netvoří rodinné společenství a společnou domácnost nevedou od datum. Manželství bylo spokojené přibližně do roku 2019, poté začala narůstat nespokojenost manžela s praktikovaným způsobem života. Manželé se začali rozcházet v názorech na způsob soužití, hospodaření i výchovu dětí a zejména způsob samotného partnerského života. To vedlo k častým konfliktům. Manžel se nakonec odstěhoval do nájmu a našel si jinou partnerku. Od roku 2019 bylo několik pokusů o obnovu manželského soužití, ale vždy to skončilo tak, že manžel opět odešel. Manželka sama cítí, že již nemá k manželovi citový vztah a obnovení manželského soužití vyloučila. Příčiny rozvratu manželství spatřovala manželka ve změně postojů manžela k původně společným představám o celém kontextu a všech aspektech soužití a neschopnosti manželů najít řešení této situace tak, aby chtěli oba v partnerském vztahu setrvat. Manžel se na jednání k návrhu manželky na rozvod připojil. Z předložených listinných důkazů a ze shodných skutkových tvrzení obou účastníků vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Z oddacího listu vystaveného dne datum adresa má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum v adresa. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků bylo prokázáno, že z manželství účastníků se narodila již zletilá dcera jméno FO, narozená datum, a nezletilý syn jméno FO, narozený datum. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků má soud dále za prokázané, že účastníci spolu dva roky nežijí jako manželé a nevedou společnou domácnost a nemají zájem o obnovu manželského soužití. Z rozsudku adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, má pak soud za prokázané, že byla soudem schválena dohoda rodičů týkající se úpravy výchovy a výživy jejich nezletilého syna pro dobu po rozvodu. Ze shodných skutkových tvrzeních účastníků bylo dále zjištěno, že příčinou rozvratu manželství bylo vzájemné odcizení a neschopnost manželů najít řešení této situace tak, aby byli schopni v partnerském vztahu setrvat. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby soud manželství účastníků rozvedl. Z provedeného dokazování, zejména ze shodných skutkových tvrzení obou manželů, vyplývá, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželé spolu dva roky nežijí jako manželé a ani jeden z nich nemá zájem o obnovu manželského soužití. Účastníci se rovněž shodli na příčině rozvratu manželství, za kterou považovali vzájemné citové odcizení a neschopnost manželů najít řešení této situace tak, aby byli schopni v partnerském vztahu setrvat. Současně bylo soudem rozhodnuto o úpravě poměrů k nezletilému synovi účastníků pro dobu po rozvodu. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny podmínky pro rozvod manželství účastníků, a proto výrokem I. tohoto rozsudku návrhu manželky na rozvod vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), podle něhož účastníci v řízeních o rozvod manželství zásadně nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s. ve spojení s § 384 odst. 2 větou první z. ř. s.). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci výroku o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, u něhož je manželství zapsáno, že přijímá opět své dřívější příjmení. Oba účastníci jsou povinni nejpozději do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci výroku I. tohoto rozsudku požádat o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.