6 C 224/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 430.008,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Řízení se v částce úroku ve výši 4,55 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zastavuje.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky , částka, od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a s úrokem ve výši 7,45 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalobce, advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem 1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , a podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , vůči žalovanému domáhal zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím, představovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , Anonymizováno, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru (Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému z úvěrového účtu č. , č. účtu, úvěr ve výši , částka, , částečně účelově na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného, částečně neúčelově převodem na běžný účet uvedený ve smlouvě, s úročením poskytnutých peněžních prostředků úrokovou sazbou ve výši 12,00 % p. a. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou pravidelných anuitních měsíčních splátek, počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Kromě splátek shora se žalovaný zavázal hradit poplatky za poskytnuté bankovní služby a poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr, vše formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných splátek, právní předchůdce žalobce tedy poskytnutý úvěr zesplatnil ke dni , datum, . O tomto byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, . Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, postoupena žalobci. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši , částka, , ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovaným na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalovaný svůj dluh žalobci neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř.

3. Podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , vzal žalobce návrh částečně zpět co do úroku ve výši 4,55 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

4. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

5. Vzhledem k tomu, že žalobce využil svého dispozičního oprávnění a vzal žalobu svým podáním ze dne , datum, částečně zpět, soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

7. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

8. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (Konsolidace půjček) ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, . jako banka a žalovaný jako klient. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to jako částečně účelový na úplnou úhradu dluhů žalovaného vůči bance evidovaných na úvěrovém účtu č. , č. účtu, ve výši , částka, zasláním na tento úvěrový účet, a zbývající část jako neúčelový úvěr zasláním na běžný účet č. , č. účtu, , se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 7,54 % p. a., přičemž žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši , částka, , a to ve 120 měsíčních splátkách, od první po předposlední ve výši po , částka, (včetně úhrady pojištění ve výši , částka, ), poslední ve výši , částka, , splatných vždy k 8. dni v měsíci, počínaje první splátkou dne , datum, .

9. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, . soud zjistil, že z tohoto účtu byly dne , datum, odepsány platby ve výši , částka, , označená jako konsolidace, pod VS , var. symbol, , a platba ve výši , částka, , označená jako převod na BU, pod VS , var. symbol, .

10. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, . soud zjistil, že na tento účet byla dne , datum, připsána platba ve výši , částka, , označená jako čerpání úvěru – , Anonymizováno, .

11. Z platební historie ke smlouvě č. , hodnota, na jméno žalovaného ze dne , datum, a z přehledu jednotlivých splátek obsaženého v doplnění žaloby ze dne , datum, shora soud zjistil, že žalovaný na předmětnou půjčku uhradil celkem částku ve výši , částka, .

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, – seznamu postupovaných pohledávek, z dohody o úplatě ze dne , datum, , z potvrzení o úhradě úplaty ze dne , datum, , z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , adresovaného žalovanému, a z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, . z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a že tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena.

13. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , adresované žalovanému, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání v případě jejího neuhrazení.

14. V odpovědi na výzvu soudu, aby uvedl, zda byla právním předchůdcem žalobce zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, pokud ano, jaké konkrétní informace o příjmech a výdajích žalovaného právní předchůdce žalobce při posouzení úvěruschopnosti získal a na základě čeho byly tyto údaje ověřeny, a současně aby k prokázání těchto tvrzení označil důkazy, žalobce ve svém podání ze dne , datum, soudu sdělil, že právní předchůdce žalobce při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o předmětný úvěr ze dne , datum, , kde žalovaný žádal o konsolidaci úvěrů ve výši , částka, , a z informací zjištěných dotazem v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, SOLUS a databázi , právnická osoba, , a další. Žalovaný doložil potvrzení o výši přijmu ze dne , datum, , ze kterého bylo zjištěno, že byl od , datum, zaměstnán na dobu neurčitou jako , Anonymizováno, ve společnosti , právnická osoba, . IČO , IČO, , že výše průměrného čistého přijmu žalovaného za poslední 3 měsíce činila , částka, , že výše hrubého příjmu žalovaného za poslední 3 měsíce činila , částka, , že výše čistého přijmu žalovaného za poslední 3 měsíce činila , částka, , že ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky, že žalovaný nebyl ve zkušení době a nebylo vedeno jednání o skončení pracovního poměru, a že žalovaný neměl vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Žalovaný v žádosti o úvěr zároveň uvedl, že celkový měsíční příjem domácnosti činí , částka, , že má bydlení u rodičů, je svobodný a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdce žalobce porovnával jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získal částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů právní předchůdce žalobce zjistil, že vůči němu měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek , částka, , a z externích zdrojů zjistil, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 32,26 %. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného právní předchůdce žalobce žádosti žalovaného vyhověl a konsolidoval jeden interní závazek žalovaného úvěrem ve výši , částka, , když výše nové splátky byla , částka, . Do výdajů žalovaného byly započteny výdaje žalovaného doložené v žádosti o úvěr, dále pak částka životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb., výdaje na bydlení vydané , právnická osoba, a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěné z veřejných databází. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky bylo žádosti o úvěru vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr.

15. Z listiny Žádost o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaný je svobodný, počet vyživovaných osob 0, druh bydlení u rodičů, pracovní poměr na dobu neurčitou od , datum, , zaměstnán jako pracovník v , Anonymizováno, ve společnosti , právnická osoba, , , adresa, , není ve výpovědní ani zkušební lhůtě, jeho průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činil , částka, , počet zdrojů příjmu 1, srážky ze mzdy a jiné měsíční splátky , částka, , celkový čistý měsíční příjem domácnosti , částka, , ostatní nezbytné měsíční náklady , částka, , náklady na bydlení , částka, , předložený doklad o hlavním příjmu potvrzení o příjmu. Ve výčtu současných závazků klienta je uveden úvěr u žalobce číslo účtu/smlouvy , Anonymizováno, , s výší limitu/úvěrového rámce , částka, , s částkou k doplacení ve výši , částka, a s výší měsíční splátky , částka16. Z listiny Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, od , právnická osoba, . soud zjistil stejné informace, jako z vyjádření žalobce ze dne , datum, shora, a dále že banka hodnotila úvěruschopnost žalovaného individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti, v souladu s principem obezřetného úvěrování provedla aktivní přezkum příjmů a výdajů klienta. Byla provedena kontrola veřejných databází kontrolou insolvenčního rejstříku, bankovního a nebankovního registru klientských informací a databází MVČR. Příjem byl ověřen z doložených dokumentů klienta a dále z běžného účtu klienta za dobu delší než tři měsíce před žádostí o poskytnutí úvěru. Do výdajů byly započteny výdaje žalovaného doložené v žádosti o úvěr, dále částka životního minima klienta dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěné z veřejných databází. Při výpočtu maximální měsíční splátky byly od příjmů (, částka, ) odečteny interní splátky (, částka, ), externí splátky hrazené na spotřebitelské závazky (, částka, ) a životní náklady (, částka, ), výše maximální měsíční splátky tak činí , částka, . Dále je zde uvedeno, že deklarovaný i zjištěný čistý měsíční příjem žalovaného činí , částka, , toto bylo ověřeno z dokladu o příjmu doloženého k jiné žádosti o úvěr, počet zdrojů příjmu 1, rodinný stav žalovaného svobodný, druh bydlení u rodičů, podíl žalovaného na nákladech na bydlení činí 32,26 %, počet vyživovaných osob klienta 0. Čistý měsíční příjem domácnosti , částka, , dosavadní interní splátky , částka, , dosavadní externí splátky , částka, , ostatní výdaje , částka, , požadovaná výše úvěru , částka, , schválená výše úvěru , částka, , výsledná měsíční splátka , částka, . Dále je v příloze uvedeno, že žalovaný měl závazky ze smlouvy č. , Anonymizováno, ) v celkové výši , částka, , s výší splátky , částka, , ze smlouvy č. , Anonymizováno, ) v celkové výši , částka, , s výší splátky , částka, , a ze smlouvy č. , hodnota, (, Anonymizováno, ) v celkové výši , částka, , s výší splátky , částka, .

17. Z potvrzení o výši příjmu ze dne , datum, , vystaveného na jméno žalovaného zaměstnavatelem , právnická osoba, ., IČO , IČO, , soud zjistil, že výše průměrného čistého přijmu žalovaného za poslední 3 měsíce činila , částka, , příjem je vyplácen na účet u banky, že výše hrubého příjmu žalovaného za poslední 3 měsíce činila , částka, , že výše čistého přijmu žalovaného za poslední 3 měsíce činila , částka, , že ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky, že žalovaný nebyl ve zkušení době a nebylo vedeno jednání o skončení pracovního poměru.

18. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že běžný účet č. , hodnota, byl od , datum, do jeho zrušení dne , datum, veden na jméno žalovaného, který byl i jeho jediným disponentem. Z výpisů z tohoto účtu za období , Anonymizováno, soud zjistil, že za období , Anonymizováno, činil počáteční zůstatek -, částka, , konečný zůstatek -, částka, , obrat kredit , částka, , obrat debet -, částka, . Za období , Anonymizováno, činil počáteční zůstatek -, částka, , konečný zůstatek -, částka, , obrat kredit , částka, , obrat debet -, částka, . Za období , Anonymizováno, činil počáteční zůstatek -, částka, , konečný zůstatek -, částka, , obrat kredit , částka, , obrat debet -, částka, . Za období , Anonymizováno, činil počáteční zůstatek -, částka, , konečný zůstatek , částka, , obrat kredit , částka, , obrat debet -, částka, . Za období , Anonymizováno, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek , částka, , obrat kredit , částka, , obrat debet -, částka, . Za období , Anonymizováno, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek , částka, , obrat kredit , částka, , obrat debet -, částka, . Za období , Anonymizováno, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek , částka, , obrat kredit , částka, , obrat debet -, částka, . Na účet byly připsány platby označené jako výplata, resp. záloha, resp. doplatek výplata , Anonymizováno, dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, . Z účtu byly provedeny ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, odchozí platby ve výši , částka, , označené jako splátka úvěru , tel. číslo, . Dále byly z účtu provedeny odchozí platby označené jako splátka kreditní karty dne , datum, ve výši , Anonymizováno, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, . Dále byly z účtu provedeny odchozí platby ve prospěch sázkových portálů dne , datum, ve výši , částka, (, Anonymizováno, ), dne , datum, ve výši , částka, (, Anonymizováno, ) a ve výši , částka, (, Anonymizováno, ), dne , datum, ve výši , částka, (, Anonymizováno, ), dne , datum, ve výši , částka, (, Anonymizováno, ), dne , datum, ve výši , částka, (, Anonymizováno, ), a ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, vždy ve výši , částka, (, Anonymizováno, ). Dále byly z účtu provedeny odchozí platby dne , datum, ve výši , právnická osoba, , označená jako výživné, , jméno FO, – leden, dne , datum, ve výši , částka, , označená jako výživné, , jméno FO, – leden, dne , datum, ve výši , právnická osoba, , označená jako výživné, , jméno FO, – únor, dne , datum, ve výši , částka, , označená jako výživné, , jméno FO, – únor, dne , datum, ve výši , částka, , označená jako výživné, , jméno FO, – březen, dne , datum, ve výši , částka, , označená jako výživné, , jméno FO, – duben, dne , datum, ve výši , částka, , označená jako splátka dlužného výživného, dne , datum, ve výši , částka, , označená jako výživné, , jméno FO, – květen, dne , datum, ve výši , částka, , označená jako příspěvek: , jméno FO, , dne , datum, ve výši , částka, , označená jako splátka dlužného výživného, dne , datum, ve výši , částka, , označená jako výživné, , jméno FO, – červen.

19. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, , soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.

20. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy ani žalobcem tvrzeny.

21. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

22. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

23. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

25. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

26. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

27. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

28. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

30. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

32. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

33. Soud se z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy o úvěru řádně tuto úvěruschopnost žalovaného ověřoval, neboť buďto vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je nicotná (lustrace v databázi Ministerstva vnitra České republiky – ověření totožnosti, resp. platnosti předložených dokladů žalovaného nevypovídá nic o jeho schopnosti splácet úvěr), nebo velmi omezená (lustrum v insolvenčním rejstříku, bankovním a nebankovním registru klientských informací – schopnost splácet úvěr nevyvrací, ale ani nepotvrzují), anebo částečná a neúplná (údaje o příjmech a výdajích žalovaného obsažené v žádosti o úvěr a vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti shora), a z tohoto důvodu v souhrnu naprosto nedostatečná. Rovněž dle názoru soudu i ty skutečnosti, které vyplývají ze žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem předložených dokumentů, nebyly řádně zohledněny. Co se příjmů žalovaného týče, soud z žádosti o úvěr, potvrzení o výši příjmu a vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti shora zjistil, že tyto měly plynout jednak z pracovního poměru žalovaného, a jako takové byly doloženy potvrzením o výši příjmu a výpisy z běžného účtu žalovaného shora. Dále byl ve výše zmíněných listinách uveden příjem ve výši , částka, , označený jako celkový čistý měsíční příjem domácnosti. Tento další příjem nebyl v žádné listině shora ani v žádném z podání žalobce nijak doložen, ani blíže konkretizován, specifikován, nebylo např. vůbec uvedeno, kdo měl tuto domácnost tvořit (žalovaný byl svobodný, údajně bez vyživovací povinnosti), žil sice s rodiči, ale vztah této skutečnosti k údaji o příjmech domácnosti nebyl nijak doložen ani tvrzen, a je tak naprosto nepřezkoumatelný, dle názoru soudu zjevně účelově tvrzený. Ohledně výdajů žalovaného nebyly v žádosti o úvěr uvedeny jako jeho měsíční výdaje žádné údaje (včetně výdajů na bydlení, resp. ostatních). Ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti a jeho přílohách shora jsou jako výdaje žalovaného uvedeny pouze dosavadní interní splátky ve výši , částka, měsíčně a životní náklady ve výši , částka, , ostatní výdaje jsou zde uvedeny ve výši , částka, (přičemž už tato skutečnost se soudu sama o sobě jeví jako dostatečně vypovídající o přístupu právního předchůdce žalobce k ověřování úvěruschopnosti žalovaného). Ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti shora jsou jako další zdroj tohoto posuzování uvedeny částky životního minima a normativních nákladů na bydlení dle příslušných právních předpisů, aniž by byla právním předchůdcem žalobce zjišťována skutečná výše těchto výdajů, resp. reflektována jejich konkrétní výše, jak přitom jednoznačně vyplývá z předložených výpisů z běžného účtu, vedeného na jméno žalovaného samotným právním předchůdcem žalobce, jemuž tedy musely být tyto údaje známy. Žalobcem ani jeho právním předchůdcem též nebyl nijak doložen ani zdůvodněn údaj o výši podílu žalovaného (32,26 %) na nákladech na bydlení, uvedený ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti shora, když je přitom jimi současně tvrzeno, že tyto náklady žalovaného činily , částka, . Rovněž další skutečnosti, vyplývající z předložených výpisů z běžného účtu žalovaného shora, zejména výše debetních zůstatků a obratů (tedy výdajů žalovaného) na tomto účtu, a zejména pak skutečnost, že z těchto výpisů zřetelně vyplývá, že zůstavitel (oproti údajům uvedených v žádosti o úvěr a vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, včetně příloh) měl vyživovací povinnost, která činila nejméně , částka, měsíčně, s jejíž úhradou byl navíc vesměs v prodlení, nebyly žalobcem ani jeho právním předchůdcem nijak reflektovány. Z předložených listin nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce vůbec ověřoval výdaje žalovaného (kromě údaje o splátkách stávajících interních úvěrů žalovaného, dle vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti shora s měsíční výší , částka, , nekorelující však přitom s údaji o měsíčních splátkách úvěru , Anonymizováno, ve výši , částka, , konsolidovaného úvěru ve výši , částka, a , Anonymizováno, ve výši , částka, , uvedenými v příloze tohoto vyjádření), nejsou jím zmíněny žádné doklady (kromě výpisů z běžného účtu shora) předložené k ověření výdajové stránky žalovaného. Soud dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného se tak právní předchůdce žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalovaného, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně a pro forma, a tedy naprosto nedostatečně. Tyto údaje o výdajích žalovaného (dle listin shora) jsou dle názoru soudu očividně neúplné, navíc si i protiřečí, a z tohoto důvodu faktický stav nepopisují, a soudu se tak jeví ve vztahu k finanční realitě žalovaného (v její předpokládané pestrosti) jako očividně sporné až postrádající elementární výpovědní hodnotu, když dle názoru soudu si lze jen stěží představit (či přesněji si vůbec nelze představit), že by žalovaný (a obecně i jakákoli jiná osoba v jeho situaci) neměl v rámci i jen běžného ekonomického provozu žádné další výdaje, resp. (při pominutí výše citovaných splátek stávajících úvěrů) měl výdaje (označené jako ostatní měsíční výdaje) v uváděné výši , částka, měsíčně (přičemž tento údaj je navíc ve zjevném rozporu se skutečnostmi, vyplývajícími z údajů o pohybech na běžném účtu žalovaného shora). Dále rovněž skutečnost, že doložený příjem žalovaného byl poměrně nízký (pouze cca , částka, ) a žalovaný jej pobíral poměrně krátkou dobu před poskytnutím úvěru, že žalovaný v době žádosti o předmětný úvěr u právního předchůdce žalobce stále čerpal dřívější dosud nesplacené úvěry, jak vyplývá z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti a jeho příloh shora, a že žalovaný prováděl platby ve prospěch sázkových portálů, navíc v době bezprostředně předcházející žádosti o úvěr se stoupající intenzitou, dle názoru soudu rozhodně nepřisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného nově poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. V této situaci učiněný závěr, že je žalovaný schopný splácet tento úvěr na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky, se soudu jeví jako naprosto neodůvodněný a účelový. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

34. Vzhledem k tomu, že soud posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému v případě uplatňovaného nároku částku ve výši , částka, a že žalovaný na poskytnutou částku zaplatil , částka, . Žalovaný je tedy povinen nesplacenou částku jistiny ve výši , částka, žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení. Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

35. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní úrok). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

36. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva sestávají z nákladů za zastoupení advokátem stanovených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, (dále jen „a. t.“), dle níž náleží právnímu zástupci žalobce odměna dle § 7 bod 6. a. t. za pět úkonů právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepis a podání žaloby, účast u jednání nepřesahující dvě hodiny dne , datum, a dne , datum, ) ve výši , částka, za úkon (počítáno z tarifní hodnoty ve výši , částka, dle § 8 odst. 1 a. t.), a pět paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem , částka, . Žalobce dále uplatnil náhradu nákladů řízení ve výši , částka, ještě za jeden úkon právní služby, a to za písemné podání ve věci samé ze dne , datum, , a za k tomu přináležející paušální náhradu hotových výdajů ve výši , částka, , tato náhrada nákladů řízení však žalobci nebyla přiznána, neboť tímto podáním žalobce na výzvu soudu pouze doplňoval svá tvrzení uvedená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a za to mu náhrada nákladů řízení nepřísluší. Dále náklady právního zastoupení sestávají z náhrady cestovních výdajů, a to za cestu za účelem účasti na jednáních u soudu dne , datum, a dne , datum, z , adresa, a zpět, v celkové vzdálenosti 42 km, při průměrné spotřebě motorové nafty 4,7 l/100 km, při ceně motorové nafty , částka, /l a při sazbě základní náhrady na 1 km jízdy , částka, dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., tedy dvakrát ve výši , částka, . Dále náklady právního zastoupení sestávají z náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 a odst. 3 a. t. za čas strávený cestou do místa jednání a zpět, za jedno jednání v rozsahu dvou (2 x 1) půlhodin po , částka, za každou i jen započatou půlhodinu, tedy dvakrát ve výši , částka, . Náklady za právní zastoupení žalobce tak činí celkem , částka, . Právnímu zástupci žalobce přitom náleží též daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, , což činí částku , částka, . Náklady za právní zastoupení žalobce tak činí včetně daně z přidané hodnoty celkem , částka, . Žalobci dále bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, za jím zaplacený soudní poplatek z žaloby. Celková částka nákladů řízení účelně vynaložená žalobcem tak činí částku , částka, . Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 57,64 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku , částka, . Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).