6 C 227/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 14.055 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobci [právnická osoba] částku 6.365 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.396 Kč a úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 6.365 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá zčásti co do částky 7.690 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.725,61 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9.244,21 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.635 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci celkem částku 14.055 Kč s příslušenstvím sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč a dlužného poplatku ve výši 4.055 Kč. Dále žalobce požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny jdoucí od 10. 2. 2016 do 6. 12. 2019 v celkové výši 3.121,61 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny jdoucí od 3. 2. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 9.244,21 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 16. 12. 2014 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 7.400 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 290 Kč. Půjčku včetně poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 2. 2. 2016. Žalovaný na svůj závazek zaplatil celkem 3.635 Kč, přičemž částka byla započtena pouze na poplatky. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Žalovanému bylo oznámení o postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaný se nevyjádřil ani na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených důkazů.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem dne 16. 12. 2014. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tyto peněžní prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Smlouvou se žalovaný zavázal půjčenou finanční částku ve výši 10.000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7.400 Kč a poplatkem za životní pojištění ve výši 290 Kč, tedy v celkové výši 17.690 Kč, právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to v hotovosti během 58 týdenních splátek po 305 Kč, když první splátku byl povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou oprávněné osoby právního předchůdce žalobce. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Smluvní podmínky nejsou podepsány nikým. Podle čl. 1 smluvních podmínek v případě, že byla úhrad sjednána v 58 splátkách, činí úroková sazba 23,72% ročně a je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 8 smluvních podmínek v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení zbývající celého dosud neuhrazeného dluhu, zákonných úroků z prodlení a nákladů řízení spojených se soudním vymáháním dluhu.

6. Ze zákaznické karty vyplývá, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 ve spojení s příslušným dokladem o jeho odeslání, má soud za prokázané, že pohledávka původního věřitele byla postoupena na žalobce.

8. Výzvou k plnění ze dne 7. 5. 2020 spolu s příslušným dokladem o jejím odeslání bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

9. Dle ust. § 2390 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Dle ust. § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

11. Dle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí věřitel připojit ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě.

12. Dle ust. § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

13. Dle ust. § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

14. Dle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (ustanovení § 580 odst. 1 o.z.).

15. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům.

18. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena shora specifikovaná smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému coby spotřebiteli zápůjčku ve výši 10.000 Kč Částku žalovaný obdržel v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil jejím podpisem. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku navýšenou o poplatek ve výši 7.400 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 290 Kč splatit v dohodnutých splátkách, jak je uvedeno výše. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na smlouvu plnil pouze zčásti. Nárok věřitele z předmětné smlouvy přešly na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Žalovaný zaplatil na poskytnutou zápůjčku celkem 3.635 Kč. Soud celkové plnění žalovaného započetl na jistinu. Žalovaný tak právnímu předchůdci žalobce zaplatil jistinu ve výši 3.635 Kč a na poplatky nezaplatil ničeho. Žalovaný tedy na jistinu doposud neuhradil částku ve výši 6.365 Kč, v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, soud zároveň vyhověl žalobci ohledně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, tj. z 6.365 Kč dle ust. § 1970 o. z. Ve zbývající části zákonného úroku z prodlení, a to jak kapitalizovaného, tak i běžícího, soud žalobu, s ohledem na dlužnou částku, zamítl.

19. Žaloba byla rovněž zamítnuta i ohledně shora uvedených úroků, úroků z prodlení a poplatků, a to z následujících důvodů.

20. Sjednané poplatky soud považuje za sjednané v rozporu se zákonem, jelikož podle ust. § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat pouze úroky. Jiné peněžité plnění u zápůjček poskytovaných subjekty, které nebyly bankami, sjednat nebylo možné, což konstatovaly Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003. Ze smlouvy navíc není zřejmé, proč je tato částka stanovena právě v této výši, zejména když činí téměř stejnou částku jako samotná zapůjčka. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatku) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem a s dobrými mravy dle § 588 o.z., a proto soud žalobu, co do poplatků, zamítl.

21. Požadované kapitalizované smluvní úroky a běžící smluvní úroky ze zapůjčené částky, které žalobce nárokoval s odkazem na článek 1.2. smluvních podmínek, soud považuje za sjednané neplatně ve smyslu § 588 odst. 1 o. z., jelikož byly sjednány neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že z ujednání nacházejícím ve smlouvě, s nimiž byl žalovaný zcela jistě seznámen, jelikož se pod tato ujednání podepsal, vyplývá, že úroky za zápůjčku byly sjednány pevnou částkou. Nic dalšího o tom, že tyto úroky jsou vypočteny sazbou výše uvedenou a že se týkají pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, ve smlouvě uvedeno není. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustné, a mělo by tedy být obsaženo v samotné smlouvě, tedy v ujednáních podepsaných žalovaným. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je nejprve uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok je obsažen až v obsáhlých a nepřehledných podmínkách smlouvy, které žalovaným jako příjemcem zápůjčky podepsány nejsou, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy neplatně, proto soud žalobu ohledně těchto úroků zamítl.

22. Z výše uvedených důvodů soud rovněž zamítl žalobu i ohledně požadovaných zákonných úroků z prodlení.

23. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud přepočítal poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení ve věci, přičemž zohlednil i požadavek na žalobou uplatněné příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí, tj. k 24. 6. 2021 (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobce uplatnil žalobou nárok v celkové výši 31.346 Kč, byl úspěšný co do částky 8.535 Kč (27%) a jeho neúspěch činí 73 %. V řízení byla tedy úspěšnější žalovaný. S ohledem na to, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.