6 C 251/2019

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 61.508 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná celé jméno žalované je povinna zaplatit žalobci právnická osoba částku 53.978 Kč a dále zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 53.978,33 Kč od datum do zaplacení, a dále zaplatit úrok ve výši 8,19 % ročně z částky 50.072 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 219.290 Kč, a dále zaplatit smluvní pokutu ve výši 14.122,93 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4.200 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části 7.530 Kč, smluvní pokuty ve výši 2.797,01 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 7.530 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 90,48 % ročně z částky 50.072 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou ze dne datum, doručenou soudu dne datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 61.508 Kč představující jistinu úvěru ve výši 50.072 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7.941,38 Kč, smluvní pokutu ve výši 2.495 Kč a částku 1.000 Kč představující náhradu nákladů vzniklých prodlením žalované se splácením úvěru. Dále žalobce požadoval smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru ve výši 62.364,38 Kč za každý den prodlení od datum do datum ve výši 10.538,84 Kč a smluvní pokutu z částky 58.013,38 Kč od datum do datum ve výši 6.381,10 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 61.508 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 98,67 % ročně z částky 50.072 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 219.290 Kč. Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že mezi ním a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 51.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v rámci 42 splátek ve výši 4.351 Kč měsíčně. Úrok by sjednán ve výši 158,12 % ročně. Jelikož žalovaná řádně nesplácela, došlo k zesplatnění úvěru ke dni datum. Do data zesplatnění žalovaná uhradila celkem pět splátek, poslední dne datum. Před zesplatněním vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, což nastalo u splátek číslo. Žalobce má tedy nárok na smluvní pokutu v celkové výši 2.495 Kč. V důsledku prodlení má žalobce současně nárok na zaplacení náhrady nákladů s tím vzniklých, přičemž tato náhrada činí 200 Kč za každou splátku, s níž byla žalovaná v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada mu náleží za splátky číslo celkem činí částku 1.000 Kč. Ve smlouvě bylo pro případ, že žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, sjednáno, že jí vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení, tj. ode dne datum do zaplacení. Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila částka 4.351 Kč. K jednání soudu dne datum se dostavila řádně předvolaná žalovaná i právní zástupce žalobce. Žalovaná se u jednání vyjádřila k žalobě tak, že si je vědoma svého dluhu u žalobce. S ohledem na skutečnost, že s žalobcem vede u zdejšího soudu dva spory, požádala o možnost splátek s tím, že může u obou nároků splácet dohromady maximálně 10.000 Kč měsíčně. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo (dále jen„ smlouva“) vyplývá, že žalovaná („ úvěrovaná“) požádala žalobce („ uvěrující“) o poskytnutí úvěru ve výši 51.000 Kč s tím, že zápůjční úroková sazba činí 158,12 % ročně a předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů činí 158,12 %. Úvěr měl být uhrazen ve 42 měsíčních splátkách po 4.351 Kč. Celková částka k úhradě měla být ve výši 182.742 Kč. V čl. 2 odst. 2.2 smlouvy bylo dohodnuto, že sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. V čl. 6 odst. 6.1. a 6.2. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátkou pro případ prodlení s jejím zaplacením o délce 30 dnů a dále právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které vzniknou v souvislosti s prodlením se splácením ve výši 200 Kč za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů. V čl. 6 odst. 6.3. písm. b) smlouvy bylo sjednáno, že v případě, že nebudou splátky hrazeny řádně a včas, nebo, že se ocitne dlužník v prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce šedesáti pěti dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. V čl. 6 odst. 6.4. smlouvy je uvedeno, že v případě zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud neuhrazené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny. Úvěrující je oprávněn požadovat, aby dlužníci v případě prodlení s hrazením takto zvýšené jistiny platili zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny (tedy z celé nové jistiny úvěru). Z čl. 6 odst. 6.5. smlouvy vyplývá ujednání stran ohledně smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně v případě nezaplacení jistiny úvěru v den zesplatnění. Dopisem ze dne datum žalobce oznámil žalované schválení úvěru ve výši 51.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 158,12 % ročně a roční procentní sazbou nákladů 147,19%. Celková částka, kterou je povinna zaplatit ve 42 měsíčních splátkách po 4.351 Kč pak činí 182.742 Kč. Součástí oznámení byl i splátkový kalendář. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že dne datum žalobce zaslal žalované finanční částku v celkové výši 51.000 Kč. Z oznámení o zesplatnění ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce zesplatnil úvěr ke dni datum s tím, že ke dni zesplatnění činila dlužná částka 65.859 Kč. Z karty klienta má soud za prokázané, že žalovaná zaplatila žalobci celkem částku 26.106 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne datum ve spojení s příslušeným podacím archem, má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu. Z ostatních soudem provedených důkazů již nevyplynulo nic významného pro rozhodnutí věci. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některých z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. Ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právní předpisem upravujícím úroky z prodlení a c) smluvní pokutu. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1802 o.z., mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Podle ustanovení § 1806 věty prvé o. z., úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Podle ustanovení § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle ustanovení § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Za užití právě citovaných zákonných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou jako spotřebitelkou byla dne datum uzavřena platná smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2399 odst. 1 o. z., na základě které žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 51.000 Kč. Žalovaná měla úvěr splatit ve 42 měsíčních splátkách po 4.351 Kč počínaje dubnem 2018, na úvěr však uhradila pouze částečně a s třetí, čtvrtou, pátou, šestou a sedmou se žalovaná dostala do prodlení a došlo tak v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni datum. Ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s plněním svého závazku. Po zesplatnění žalovaná zaplatila částku 4.351 Kč. Co se týče smluvní pokuty ve výši 2.495 Kč za prodlení u splátek číslo pak tento nárok byl mezi účastníky sjednán v bodu 6.1. smlouvy o úvěru tak, že při prodlení o délce 30 dnů činí smluvní pokuta 499 Kč, což při pěti pokutách je 2.495 Kč. Žalobce dále požadoval zaplacení částky 16.919,94 Kč představující smluvní pokutu sjednanou v bodu 6.5 smlouvy o úvěru ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 10.538,84 Kč počítanou z částky 62.364,38 Kč za období od datum do datum, tj. od zesplatnění do dne platby žalované po zesplatnění, kdy zaplatila částku 4.351 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 6.381,10 Kč počítanou z částky 58.013,38 Kč za období od datum do datum. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 53.978 Kč zahrnující jistinu ve výši 50.072 Kč, úroky přirostlé k jistině ve výši 411 Kč, smluvní pokutu ve výši 2.495 Kč a náklady vzniklé s prodlením ve výši 1.000 Kč. Dále je důvodná co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 53.978,33 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 8,19 % ročně z částky 50.072 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 219.290 Kč, a smluvní pokuty ve výši 14.122,93 Kč. Ve výroku II. pak soud žalobu zamítl v části smluvní pokuty ve výši 2.797,01 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 7.530 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 7.530 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 90,48 % ročně z částky 50.072 Kč od datum do zaplacení, neboť soud dospěl k závěru, že se jedná o úroky nemorální, v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů v době uzavření předmětné smlouvy. Soudu je z úřední činnosti známo, konkrétně z databáze časových řád příjmení jméno, že úroková sazba v březnu 2018 při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu s fixací sazby na jeden rok do pěti let činila 8,19 % ročně. I přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z povahy nezajištěného úvěru však soud dospěl k závěru, že v daném případě sjednanou výši úroků (158,12 % ročně) i žalobcem v žalobě požadovanou (98,67 % ročně) je třeba hodnotit jako zcela nepřiměřenou, neboť tato sazba úroků je bezmála dvanáckrát vyšší, než byly nejvyšší úrokové sazby požadované bankami a takové ujednání současně zakládá v neprospěch spotřebitele významně nerovnovážnou povinnost, přičemž k takovému ujednání nelze přihlížet (§1815 o.z.). S ohledem na uvedené se tedy soud, v návaznosti na ust. § 1802 o.z., zabýval výší úroků, které byly obvyklé, tj. které byly požadované za úvěry poskytované bankami v době uzavření smlouvy. Úroková sazba v době uzavření smlouvy činila 8,19 % ročně. Z žalobcem požadovaných úroků ke dni zesplatnění ve výši 7.941,38 Kč je tak oprávněný nárok na úroky ve výši 411 Kč. S ohledem na uvedené, tedy soud ponížil i částku, z níž je počítán zákonný úrok z prodlení i smluvní pokuta za období od datum do datum a smluvní pokuta za období od datum do datum (výrok I.), neboť do těchto částek byl žalobcem započítán i smluvní úrok, ohledně něhož soud dospěl k závěru, že je nemorální a proti dobrým mravům (srov. usnesení Krajského soudu v obec č.j. 28 Co 219/2019-79). Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud přepočítal poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení ve věci, přičemž zohlednil i požadavek na žalobou uplatněné příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí, tj. k datum (viz nález Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 2717/08). Žalobce uplatnil žalobou nárok v celkové výši 191.470 Kč, byl úspěšný co do částky 83.522 Kč (43%) a jeho neúspěch činí 57 %. Protože poměr úspěchu a neúspěchu je ve vztahu k žalované částce nepatrný, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Pokud jde o úhradu dlužné pohledávky a příslušenství soud, současně ve výroku rozsudku umožnil žalované, v návaznosti na její žádost splácení přiznané částky v měsíčních splátkách po 4.200 Kč. V případě, že žalovaná neuhradí, byť jen některou ze stanovených splátek, ztratí výhodu splátek a příslušný dluh se stane splatným. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.