6 C 251/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 23.374,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobci [právnická osoba], částku 23.374,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.060,76 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13.801,85 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá zčásti co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 28,63 Kč, úroku ve výši 3.024,14 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 13.801,85 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 785,17 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. 1) Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 15. 7. 2020, ve znění doplnění ze dne 1. 11. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 23.374,40 Kč s příslušenstvím sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13.801,85 Kč a dlužného poplatku ve výši 9.572,55 Kč. Dále žalobce požadoval kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny jdoucí od 17. 8. 2017 do 24. 6. 2019 v celkové výši 2.089,39 Kč, kapitalizované smluvní úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 26. 9. 2018 do 24. 6. 2019 ve výši 3.024,14 Kč, úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení a smluvní úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 1. 8. 2017, po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit i úroky ve výši 2.504 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3.888 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.891 Kč. Poskytnutý úvěr včetně poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti během 60 týdenních splátek po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 25. 9. 2018. Žalovaný na svůj závazek zaplatil celkem 439 Kč, přičemž částka byla započtena zčásti na poplatek ve výši 240,85 Kč a zčásti na jistinu ve výši 198,15 Kč. Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Žalovanému bylo oznámení o postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. 2) Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. 3) Vzhledem k tomu, že žalovaný se nevyjádřil ani na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených důkazů. 4) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 5) Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem dne 1. 8. 2017. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku v hotovosti ve výši 14.000 Kč a žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tyto peněžní prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Smlouvou se žalovaný zavázal zápůjčku spolu s úroky a poplatky v celkové výši 26.283 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to v hotovosti během 60 týdenních splátek po 439 Kč, s tím, že poslední splátka měla být ve výši 382 Kč. Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou oprávněné osoby právního předchůdce žalobce. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Smluvní podmínky nejsou podepsány nikým. Podle smlouvy v případě, že byla úhrada sjednána v 60 splátkách, činí úroková sazba 29 % ročně a je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. 6) Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 ve spojení s příslušným dokladem o jeho odeslání, má soud za prokázané, že pohledávka původního věřitele byla postoupena na žalobce. 7) Výzvou k plnění ze dne 12. 3. 2020 spolu s příslušným dokladem o jejím odeslání, bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. 8) Dle ust. § 2390 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9) Dle ust. § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 10) Dle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí věřitel připojit ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. 11) Dle ust. § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. 12) Dle ust. § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 13) Dle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (ustanovení § 580 odst. 1 o.z.). 14) Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15) Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16) Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. 17) Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena shora specifikovaná smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému, coby spotřebiteli, zápůjčku ve výši 14.000 Kč Částku žalovaný obdržel v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil jejím podpisem. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku navýšenou o úroky ve výši 2.504 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3.888 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.891 Kč, splatit v dohodnutých splátkách, jak je uvedeno výše. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na smlouvu plnil pouze zčásti platbami v celkové výši 439 Kč. Co se týče posouzení jednotlivých nároků žalobce, pak zcela jistě má nárok na vrácení poskytnuté zápůjčky – jistiny ve výši 14.000 Kč, kterou žalovaný ani zčásti nezaplatil. Co se týče sjednaných úroků, pak tyto byly ve smlouvě sjednány ve výši 2.504 Kč a žalovaný byl tedy zcela jasně informován o jejich výši. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobou nebankovní zápůjčku, považuje soud nárok žalobce na úroky ve sjednané výši důvodným. 18) Co se týče poplatku za administrativní činnost ve sjednané výši 3.888 Kč, soud (vycházeje z nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. III ÚS 3725/13) konstatuje, že poplatky ve spotřebitelských úvěrech byly a jsou běžnou praxí, která je také reflektována legislativou. Taxativní specifikace služeb, které jsou za daný poplatek poskytovány, není potřebná, neboť jde o běžný poplatek hrazený vedle sjednaných úroků v rámci komplexního právního vztahu a není možné požadovat, aby ke každé jednotlivé povinnosti byla synallagmaticky navázána povinnost druhé smluvní strany. Jedná se o tzv. paušál, a to vzhledem k obecnému způsobu jeho vymezení, jakož i k tomu, že žalovaný byl povinen daný poplatek platit pravidelně ve splátkách po celou dobu trvání závazkového vztahu. Sjednání různých paušálních plateb je realitou, přičemž nelze automaticky vyvozovat, že by využívání takovéto platby představovalo zneužití na úkor spotřebitele. Poskytovatel úvěru při sjednání úvěrové smlouvy ve své kalkulaci vychází (také) z toho, že jeho výnos bude tvořen dvěma složkami – úrokem a paušálním poplatkem, ovšem pokud by počítal pouze s příjmem v podobě úroků, nepochybně by se toto skutečnost odrazila na výši úrokové sazby. Sjednanou částku 3.888 Kč za 60 týdnů trvání smlouvy (260 Kč měsíčně) neshledává za částku odporující dobrým mravům, sjednanou v rozporu s § 56 odst. 1 o.z. Takový poplatek (účel i jeho výše) odpovídá běžné praxi na finančním trhu. Na tomto základě dospěl soud k závěru, že ujednání o poplatku za administrativní činnost není neplatné, poplatek představuje běžnou část ceny za poskytnutou půjčku, a tudíž jeho přezkumu brání ustanovení § 56 odst. 2 o. z. Nárok na poplatek za administrativní činnost proto soud považuje za oprávněný. 19) Při posuzování poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.891 Kč vyšel soud ze zjištění, že na žádost žalovaného měly být jednotlivé týdenní splátky hrazeny v hotovosti k rukám pověřené osoby. Ze smluvních ujednání je zřejmé, že inkasní poplatek byl sjednaný právě pro případ úhrad v hotovosti. Vzhledem k tomu, že na jednu splátku připadá částka 98 Kč, soud má za to, že poplatek kryje skutečné náklady věřitele s přijímáním hotovostních splátek a to minimálně na odměnu osoby, která splátku převezme. Sjednaný inkasní poplatek proto není ujednáním odporujícím dobrým mravům či poctivému obchodnímu styku. 20) V posuzovaném případě považuje odvolací soud obsah smluvních ujednání stran o poplatcích za srozumitelný, neboť v textu listiny o vlastní smlouvě je zcela zřetelně ujednána celková výše úplat souvisejících s poskytnutím zápůjčky, kdy žalovanému musel být zcela zřejmý rozsah smluvních povinností a způsob jejich úhrady. Smluvní ujednání týkající se uvedených poplatků je umístěno na první straně smlouvy, nevzbuzuje dojem nepodstatného charakteru a je určité a srozumitelné z hlediska § 37 odst. 1 obč. zák. Žalovaný byl ve smlouvě seznámen s celkovou částkou, kterou bude muset za poskytnutou zápůjčku zaplatit, což mu mělo usnadnit výběr z dostupných produktů. 21) Soud má za oprávněný i požadavek na zaplacení úroku z prodlení, na který vznikl věřiteli nárok podle ustanovení § 1970 o.z., nejpozději od data splatnosti poslední dohodnuté splátky. Žalobcem požadovaná výše 8,05 % ročně pak je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni prodlení. Soud pak po přepočtu konstatoval, že žalobci vznikl nárok na žalobou uplatněné úroky z prodlení z částky 13.801,85 Kč v požadované výši 8,05 % ročně, které od 17. 8. 2017 do 24. 6. 2019 správně činí částku 2.060,76 Kč, i na požadované úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13.801,85 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 28,63 Kč soud žalobu zčásti zamítl. 22) Co se týče smluvního úroku ve výši 29 % ročně pro dobu po dohodnuté splatnosti poslední splátky, který žalobce odůvodňuje smluvním ujednáním, konkrétně na straně 2 smlouvy, pak soudu tyto úroky považuje za sjednané neplatně ve smyslu § 588 odst. 1 o. z., jelikož byly sjednány neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že z ujednání nacházejících se ve smlouvě, vyplývá, že úroky za zápůjčku byly sjednány pevnou částkou 2.504 Kč. Nic dalšího o tom, že tyto úroky jsou vypočteny sazbou výše uvedenou a že se týkají pouze období, ve kterém mají být zápůjčky splaceny, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, ve smlouvě uvedeno není, resp. ze smlouvy takové ujednání nikterak nevyplývá. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobce na zaplacení kapitalizovaných a běžících smluvních úroků není důvodný, a proto žalobu v této části zamítl. 23) Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud přepočítal poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení ve věci, přičemž zohlednil i požadavek na žalobou uplatněné příslušenství (viz nález Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 2717/08). Žalobce uplatnil žalobou nárok v celkové výši 43.044 Kč, byl úspěšný co do částky 28.598 Kč (66,44%) a jeho neúspěch činí 34 % a má tedy nárok na náhradu nákladů řízení v částce 785,17 Kč, přičemž tato částka představuje 32,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,44 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,56 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 936 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23.370,40 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že soud nepřiznal právnímu zástupci odměnu a náhradu hotových výdajů za podání ze dne 1. 11. 2021, neboť je považuje za neúčelně, když jeho obsahem je doplnění skutkových tvrzení, které měly být uvedeny již v žalobě.