6 C 270/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa o zaplacení částky 49.500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. 1) Žalobce se žalobou ze dne 25. 11. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 117.000 Kč. Nárok žalobce odůvodnil nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Břeclavi spočívajícím v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], a to především v době mezi zahájením řízení a neřízením prvního jednání ve věci, tj. od 11. 7. 2012 do 17. 2. 2016, která činila více než 42 měsíců, a současně v délce řízení od podání žaloby do doby pravomocného rozhodnutí ve věci samé, tj. od 11. 7. 2012 do 23. 1. 2020, která činila více než 7,5 roku, konkrétně 90 měsíců s tím, že v řízení před první instancí byl vydán meritorní rozsudek dne 13. 9. 2019. Žalobce se domnívá, že výše přiměřeného zadostiučinění činí 1.500 Kč za každý měsíc řízení, tedy za celou dobu řízení má nárok na částku 117.000 Kč. Předmětem řízení vedeného pod sp. zn. [číslo jednací] bylo uložení povinnosti žalované - obci [obec] zjednat nápravu spočívající v obnovení a zabezpečení řádného a dostatečného odvodu dešťových vod z pozemku parc. [číslo] nacházejícího se v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a obci [obec] a zaplacení náhrady škody ve výši 64.877 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla pravomocně zamítnuta rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 9. 2019, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 23. 1. 2020, když právní zástupkyně žalobce vzala odvolání zpět. 2) Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí a nárok neuznává, neboť po projednání žádosti žalobce dne 10. 2. 2021 dospěla k závěru, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zákon o OdpŠk“), když řízení trvalo celkem 8 let a 6 měsíců, přičemž byla zjištěna tříletá nečinnost soudu, kdy soud nařídil první jednání až s odstupem tří let od podání vyjádření žalovaného. Poté již řízení probíhalo plynule, úkony soudu byly činěny v pravidelných navazujících lhůtách. Žalovaná tedy poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 67.500 Kč, neboť má za to, že částka odpovídá všem okolnostem případu a není dán důvod pro jeho navýšení. Žalovaná při určení výše zadostiučinění vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, tedy ze základní částky 15.000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1.250 Kč za měsíc trvání řízení s výjimkou prvních dvou let, za která byla poskytnuta částka poloviční z důvodu, že každé říze musí objektivně určitou dobu trvat. Žalovaná nepřistoupila k navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 9. 2015, č. j. 30 Cdo 1869/2015, ale naopak snížila jeho výši o 25 % z důvodu skutkové a procesní složitosti řízení. Dále byla částka snížena i o 15 % s ohledem na určitý podíl žalobce na celkové délce řízení, neboť řízení bylo od listopadu 2016 do října 2017 přerušeno na základě shodného návrhu účastníků. Žalobce se na celkové délce řízení podílel i v závěrečné fázi řízení, kdy podal odvolání jak sám, tak prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně a řízení o obou podaných odvoláních bylo zastaveno. Rovněž podal zcela nedůvodné odvolání proti usnesení o nákladech řízení státu. 3) Usnesením ze dne 11. 3. 2021, č. j. 6 C 270/2020-44, bylo řízení k návrhu žalobce zčásti zastaveno o částku 67.500 Kč, a to v návaznosti na platbu žalované dne 11. 2. 2021 s tím, že jelikož bylo plněno po podání žaloby, požaduje nadále nahradit své náklady řízení pojící se k uvedené části pohledávky. 4) Žalobce v podání ze dne 13. 4. 2021 vyslovil nesouhlas s postupem výpočtu výše zadostiučinění žalovanou. Má za to, že nelze snížit základní výši zadostiučinění se stručným odůvodněním, že řízení bylo složité a účastník podal odvolání. Dle jeho názoru je zcela běžné, že v soudním řízení dochází k vypracování více znaleckých posudků, přerušení řízení či podání odvolání a tyto skutečnosti není možné přičítat žalobci k tíži. Ke složitosti případu uvedl, že bylo rozhodováno pouze prvoinstančním soudem, přesto však byla výše zadostiučinění pro složitost řízení snížena o 25 %. Co se týče snížení o 15 % pro chování žalobce, pak zde bylo namítáno, že dle komentáře k ust. § 31a zákona o OdpŠk nemůže být k tíži skutečnost, že účastník využívá svých procesních práv. Žalovaná nezohlednila, že řízení se týkalo nemovitosti žalobce, konkrétně jejího zabezpečení před nevyžádaným vtokem dešťových vod s vlivem na stav nemovitosti a její statiku. Řízení bylo vedeno proti obci, ve které žalobce žije a jeho mimořádná délka měla značný vliv na život žalobce a vztahy v obci. 5) S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 6) Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé a má za prokázané následující skutečnosti. 7) Žádostí o náhradu škody dle zákona o OdpŠk ze dne 15. 5. 2020 ve spojení s dopisem žalované ze dne 18. 5. 2020 o potvrzení přijetí žádosti bylo prokázáno, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem, konkrétně nepřiměřenou délkou soudní řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclav pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] ve výši 117.000 Kč. 8) Z informace o průběhu řízení, tzv.„ info Soud“ dostupné na internetovém portálu www.justice.cz vyplývá, že řízení vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne 11. 7. 2012, první jednání bylo nařízeno na den 17. 2. 2016, řízení byl přerušeno od 16. 12. 2016 do 5. 10. 2017, dne 13. 9. 2019 byl vydán rozsudek, dne 2. 12. 2019 došlo k podání opravného prostředku, dne 30. 12. 2019 byl opravný prostředek vyřízen a dne 23. 1. 2020 byla věc pravomocně skončena. 9) Žádostí žalované ze dne 18. 6. 2020 adresované předsedovi Okresního soudu v Břeclavi a žádostí ze dne 29. 12. 2020 adresované předsedovi Krajského soudu v Brně má soud za prokázané, že žalovaná, za účelem posouzení žádosti žalobce, žádala o zapůjčení spisu sp. zn. [spisová značka]. 10) Ze stanoviska žalované adresované právnímu zástupci žalobce ze dne 10. 2. 2021 vyplývá, z jakých skutečností vycházel při posuzování žádosti žalobce a jakým způsobem dospěl k tomu, že žalobce má nárok na zadostiučinění ve výši 67.500 Kč (viz shodně shora uvedené vyjádření žalované k žalobě). 11) Ze spisu Okresního soudu v Břeclavi vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že žaloba o zjednání nápravy a náhrady škody ve výši 64.877 Kč s příslušenstvím byla u Okresního soudu v Břeclavi podána dne 11. 7. 2012. Účastníky řízení byl [celé jméno žalobce], coby žalobce a [územní celek], coby žalovaný. Předmětem řízení bylo uložení povinnosti žalovanému zjednat nápravu spočívající v obnovení a zabezpečení řádného a dostatečného odvodu dešťových vod z pozemku parc. [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], zapsaného na [list vlastnictví] [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ pozemek žalovaného“) a dále zaplacení částky 64.877 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. V žalobě zejména uvedl, že ve dnech 17. 7. – 23. 7. 2010 mu k základům jeho domu natekla voda z pozemku žalovaného, které podemlela a dále zatekla do vinného sklepa. Tehdejší starosta žalovaného přislíbil nápravu, která měla být zjednána do 31. 5. 2011, avšak žalovaný ničeho neučinil ani neuhradil vzniklou škodu. Žalobce měl za to, že příčinou tohoto stavu byla změna stavby chodníků a oprava komunikace, což způsobilo změnu odtokových podmínek. Dne 18. 10. 2012 byl na výzvu soudu ze dne 27. 9. 2012 zaplacen soudní poplatek za řízení a následující den bylo vydáno usnesení obsahující výzvu žalovanému k vyjádření se k žalobě. Žalovaný doručil soudu vyjádření dne 15. 11. 2012. Dne 1. 9. 2014 byl spis vzhledem k rozvrhu práce přidělen soudkyni [anonymizováno] [příjmení], a to s účinností od 1. 9. 2014. První jednání ve věci proběhlo dne 17. 2. 2016. U prvního jednání byl na výzvu soudu opraven žalobní petit. Dne 1. 3. 2016 bylo soudu doručeno doplnění skutkových tvrzení žalobce a doplnění návrhu na dokazování, to vše na základě výzvy soudu u prvního jednání s tím, že podání bylo týž den odesláno k vyjádření žalovanému. Žalovaný se vyjádřil dne 11. 3. 2016 a dne 7. 4. 2016 se vyjádřil žalobce. Další jednání proběhlo dne 9. 9. 2016 a dne 11. 10. 2016 se konalo šetření na místě samém. Usnesením ze dne 25. 11. 2016, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 15. 12. 2016, bylo řízení na základě shodného návrhu účastníků přerušeno. O pokračování v řízení bylo rozhodnuto dne 17. 10. 2017. Dne 6. 12. 2017 se konalo další jednání a dne 8. 1. 2018 byla vydána usnesení o ustanovení dvou znalců č. j. [číslo jednací] a č. j. [číslo jednací], která nabyla právní moci dne 11. 1. 2018. Znalecký posudek z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, specializace vady a poruchy staveb, byl soudu předložen dne 14. 8. 2018, jeho doplnění pak dne 30. 10. 2018. Jednání proběhlo dne 18. 1. 2019, usnesením ze dne 31. 1. 2019, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 7. 3. 2019, byl ustanoven další znalec. Druhý znalecký posudek z oboru stavebnictví, odvětví inženýrské stavby, stavby dopravní, stavby obytné, stavby zemědělské se specializací inženýrská geologie a hydrogeologie, byl soudu předložen dne 12. 6. 2019. Při jednání konaném dne 11. 9. 2019 byl znalec vyslechnut a dne 13. 9. 2019 by vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Žalobce podal následně odvolání sám a také prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně. Usnesením soudu I. stupně ze dne 30. 12. 2019, č. j. [číslo jednací] bylo řízení o odvolání podaném samotným žalobcem zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku za odvolací řízení a usnesením odvolacího soudu ze dne 24. 4. 2020, č. j. [číslo jednací] bylo zastaveno i řízení o odvolání podaném právním zástupcem pro zpětvzetí. Rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 29. 7. 2020 bylo opraveno usnesení ze dne 24. 4. 2020, č. j. [číslo jednací]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 13. 8. 2020. Následně bylo dne 17. 8. 2020 ještě rozhodnuto o nákladech řízení státu, odvolání žalobce bylo usnesením odvolacího soudu ze dne 13. 1. 2021 odmítnuto. Rozsudek ve věci samé nabyl právní moci dne 23. 1. 2020. 12) Podle § 13 zákona o OdpŠk (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 13) Podle § 31a zákona o OdpŠk (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a tře, tj.tí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 14) Za užití právě citovaných zákonných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. 15) Žalobce byl účastníkem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] v pozici žalobce. Žalovaným byla [územní celek]. Řízení bylo zahájeno dne 11. 7. 2012. Předmětem řízení bylo uložení povinnosti žalovanému zjednat nápravu spočívající v obnovení a zabezpečení řádného a dostatečného odvodu dešťových vod z pozemku žalovaného a dále zaplacení částky 64.877 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. V době od zahájení řízení, tj. od 11. 7. 2012 do 15. 11. 2012, byly prováděny úkony přípravy jednání spočívající ve výzvě k zaplacení soudního poplatku a dále ve výzvách účastníků řízení k vzájemnému vyjádření se k jednotlivým podáním. Mezi přípravnými úkony a prvním jednáním ve věci došlo s účinností od 1. 9. 2014 k přidělení spisu jinému soudci, který dne 29. 12. 2015 nařídil první jednání na den 17. 2. 2016, tj. s odstupem tří let a jednoho měsíce od vyjádření žalovaného k žalobě dne 15. 11. 2012. Poté řízení probíhalo plynule, když byly jednotlivé úkony činěny v přiměřených lhůtách s přihlédnutím k přerušení řízení na základě společného návrhu účastníků řízení podle ust. § 110 o.s.ř. v období od 15. 12. 2016 do 17. 10. 2017 i s přihlédnutím k nezbytnému zpracování dvou znaleckých posudků, kdy první znalecký posudek byl soudu doručen dne 14. 8. 2018, tj. s odstupem sedmi měsíců od ustanovení znalce, a druhý znalecký posudek byl doručen dne 12. 6. 2019, tj. po třech měsících o ustanovení znalce. Následně byl dne 13. 9. 2019 vyhlášen rozsudek ve věci samé s tím, že žaloba byla zamítnuta. Rozsudek nabyl právní moci dne 23. 1. 2020, poté co žalobce a jeho právní zástupce podali odvolání a odvolací řízení byla zastavena. Řízení tedy trvalo od jeho zahájení do doby jeho pravomocného skončení celkem 8 let a 6 měsíců, z čehož je zjevné, že došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a žalobci tak vznikl nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích, avšak v nižší než v uplatněné výši. Soud při stanovení výše zadostiučinění vycházel zejména z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu ČR, zejména z rozsudků ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009 a ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, ze kterých vyplývá základní částka, z níž se má při určování výše přiměřeného zadostiučinění vycházet, a to 15.000 Kč až 20.000 Kč. Za první dva roky řízení je základní částka poloviční, neboť újma během nich způsobená, byť nakonec dlouhým řízením, je nejnižší a teprve s postupem času narůstá. Základní částka se pak podle § 31a odst. 3 písm. a) zákona o OdpŠk stanoví s přihlédnutím k celkové délce řízení. V posuzované věci má soud za to, že základní částka pro řízení trvající 8 let a 6 měsíců odpovídá částce 112.500 Kč, tj. za první dva roky 15.000 Kč a za zbývající část délky řízení částka 97.500 Kč. Tuto základní výši soud následně přizpůsobil okolnostem posuzované věci s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona o Odpšk, tj. složitosti řízení, jednání poškozeného (žalobce), kterým přispěl k průtahům v řízení postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž tuto snížil o 25 % z důvodu skutkové a procesní složitosti, když v řízení bylo pro řádné posouzení uplatněného nároku potřeba vypracovat dva znalecké posudky z různých odvětví a bylo tedy potřeba brát v potaz zákonem předepsané procesní postupy pro ustanovení znalce a následné lhůty pro opravný prostředek a poskytnutí nezbytného času znalci pro vypracování znaleckého posudku. Celý proces od ustanovení znalce po předložení znaleckého posudku činí zpravidla čtyři až šest měsíce. Znalci navíc byli vyslýcháni. Soud základní částku snížil o dalších 15 %, a to s přihlédnutím k jednání žalobce, coby poškozeného, kterým přispěl k délce řízení, když řízení bylo v období od 15. 12. 2016 do 17. 10. 2017, tj. 10 měsíců, přerušeno na návrh obou účastníků řízení, následně řízení probíhalo v přiměřených lhůtách. Žalobce přispěl k délce řízení i po vydání meritorního rozhodnutí dne 13. 9. 2019, kdy, ačkoli byl právně zastoupen, podal odvolání sám, ale i prostřednictvím právního zástupce. Obě odvolací řízení byla zastavena s tím, že odvolání podané samotným žalobcem bylo zastaveno soudem prvního stupně pro nezaplacení soudního poplatku za odvolací řízení, odvolání podané prostřednictví právního zástupce bylo zastaveno odvolacím soudem pro jeho zpětvzetí. K námitce žalobce, že účastníkovi nemůže být k tíži skutečnost, že využívá svých práv, soud uvádí, že s tímto tvrzení lze souhlasit, ale nelze současně dávat k tíži soudu, resp. státu, že řízení bylo k dobrovolnému návrhu obou účastníků, tedy i k návrhu žalobce, téměř na rok přerušeno a soud tedy nemohl v tomto období činit žádné úkony ve věci. Stejně tak, nemůže být žalované k tíži zmatečný procesní postup žalobce, kdy tento, ačkoli byl zastoupen, podal nejprve sám odvolání a následně i prostřednictvím svého zástupce a soudu nezbylo nic jiného, než se zabývat oběma odvoláními, což vedlo k dalšímu oddálení pravomocného skončení věci dne 23. 1. 2020. S ohledem na vše shora uvedené dospěl tedy soud k závěru, že žalovanou dobrovolně poskytnuté odškodnění vzniklé újmy v částce 67.500 Kč je zcela dostačující a žalobu zamítl. 16) Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci ve výši 300 Kč. Tato částka představuje paušální náhradu nákladů řízení žalobce nezastoupeného zástupcem na základě ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., jenž nedoložil výši svých hotových výdajů, a to ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle ust. § 89a exekučního řádu, kdy se jedná o náhradu ve výši 300 Kč za jeden úkon, konkrétně za sepis vyjádření k žalobě.