6 C 276/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12.854,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,00 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,00 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to k rukám zástupce žalobce, advokáta tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi právním předchůdcem žalobce (právnická osoba, IČO IČO) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkovou částku částka, která kromě jistiny půjčky zahrnovala i souhrnný poplatek ve výši částka, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po částka. Žalovaný však své smluvní povinnosti řádně neplnil, neboť právnímu předchůdci žalobce uhradil pouze částku ve výši částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce. Ke dni postoupení pohledávky dlužil žalovaný částku částka s příslušenstvím, kterou přes výzvu žalobce nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum má soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši částka, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po částka.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost právnická osoba jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným žalobci.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ve spojení s poštovním podacím archem soud zjistil, že společnost právnická osoba žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum ve spojení s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou.

9. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši částka, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po částka. Žalovaný však doposud právnímu předchůdci žalobce uhradil pouze částku ve výši částka, zbývající dlužnou částku ve výši částka dosud nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno.

10. Hmotněprávně soud posoudil věc s ohledem na den uzavření Smlouvy a na znění § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013.

11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle§ 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

15. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

16. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák. Právní předchůdce žalobce jakožto věřitel své povinnosti ze Smlouvy řádně splnil a poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem Smlouvy. Žalovaný jakožto dlužník naopak své smluvní povinnosti řádně nesplnil, neboť právnímu předchůdci žalobce doposud uhradil pouze částku ve výši částka. Aktivní věcná legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek. S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu důvodnou v části dosud nesplacené dlužné jistiny půjčky ve výši částka. Žalovaný se nezaplacením splátek půjčky ve sjednané lhůtě dostal dnem následujícím po jejich splatnosti do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 517 odst. 1, 2 obč. zák. rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení, který žalobce požadoval z částky částka od datum do zaplacení. Soud však žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení pouze z částky dosud nesplacené jistiny ve výši částka, ohledně níž shledal soud žalobu důvodnou.

17. Pokud jde o sjednaný souhrnný poplatek ve výši částka, dospěl soud k závěru, že tento poplatek, který má charakter úroku z poskytnuté půjčky, nebyl mezi účastníky platně sjednán. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 (dostupné na www.nsoud.cz), dospěl k závěru, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Vrchní soud v Praze pak ve svém rozsudku ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012, dospěl k závěru, že sjednaná odměna za uzavření smlouvy je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání. V posuzovaném případě byl souhrnný poplatek (úrok) sjednán ve výši 66,60 % ročně. Podle databáze časových řad ARAD ohledně úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v době poskytnutí půjčky žalovanému (Anonymizováno) činila úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu 12,71 % ročně. Souhrnný poplatek sjednaný ve výši, která více než pětinásobně převyšuje obvyklou úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření Smlouvy, považuje soud za nepřiměřeně vysoký, sjednaný v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že ujednání o souhrnném poplatku je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák., a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl v částce zbývající požadované jistiny ve výši částka včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky, která představuje částku, o kterou výše jistiny požadované žalobcem přesahuje žalovaným dosud neuhrazenou jistinu půjčky ve výši částka.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 77,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 88,92 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,08 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.