6 C 29/2026

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky , částka, od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši , částka, od , datum, do , datum, , náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a částku , částka, , zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to k rukám zástupce žalobce, advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným téhož dne, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a částky ve výši , částka, . Uvedl, že žalobce se žalovaným uzavřeli dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr, i postupně a opakovaně, do výše úvěrového rámce , částka, , přičemž žalovaný se zavázal žalobci uhradit poskytnutý úvěr v minimálních měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný uhradil žalobci na splátkách celkem , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, , na základě této skutečnosti žalobce zaslal žalovanému upomínky s výzvou k úhradě dlužné částky dne , datum, a dne , datum, , s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru v případě nezaplacení. Žalovaný přes tyto výzvy dlužnou splátku neuhradil, žalobce proto v souladu se smlouvou zesplatnil celý úvěr dopisem ze dne , datum, , který obsahoval i výzvu k úhradě celkové dlužné částky do , datum, jako předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o.s.ř. Dlužná částka sestává ze zesplatněné jistiny úvěru ve výši , částka, s příslušenstvím a smluvní pokuty kapitalizované ve výši , částka, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti.

4. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobcem jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem, smluvními stranami vlastnoručně nepodepsané, z předsmluvní informace k této smlouvě a z dokladu o elektronickém podpisu pomocí služby , Anonymizováno, dne , datum, má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému neúčelový revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce , částka, , na účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal žalobci tento úvěr, spolu s úrokem z úvěru ve výši 57,99 % ročně, splácet inkasem ze svého účtu shora, a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce.

5. Ze dvou detailů pohybu – bezhotovostní platby ze dne , datum, , ze smlouvy o revolvingovém úvěru shora a z odpovědi , právnická osoba, . ze dne , datum, na žádost soudu dle § 128 o. s. ř., soud zjistil, že v období od , datum, do , datum, byl vlastníkem bankovního účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., a osobou oprávněnou nakládat s tímto účtem žalovaný, že dne , datum, byla z tohoto účtu převedena platba ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, (ve smlouvě o revolvingovém úvěru shora označený jako bankovní spojení žalobce) a dále že téhož dne byla na tento účet připsána pod variabilním symbolem , var. symbol, platba ve výši , částka, z účtu č. , č. účtu, s označením , Anonymizováno, úvěr.

6. Z předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru a oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne , datum, , adresovaného žalovanému, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce oznámil žalovanému zesplatnění celého úvěru a vyzval ho k úhradě celkové dlužné částky ve výši , částka, , sestávající ze zbývající jistiny úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , nákladů na upomínkování ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, , nejpozději do , datum, , a současně ho upozornil na možnost soudního vymáhání dlužné částky v případě jejího nezaplacení, a že tato výzva byla žalovanému dne , datum, odeslána.

7. Z vyjádření žalobce, uvedeného v doplnění žaloby ze dne , datum, , soud zjistil, že žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet pravidelné splátky revolvingového úvěru dle žalovaným předložené dokumentace, na základě jeho prohlášení a na základě informací získaných z externích zdrojů, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních závazků. Žalobce si pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti žalovaného dále vyžádal od žalovaného oboustrannou kopii občanského průkazu, druhý doklad totožnosti a kompletní výpis z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce na jméno žalovaného. Žalobce dále posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr podle výpisu z insolvenčního rejstříku (pro zjištění, zda proti žalovanému není nebo v minulosti nebylo vedeno insolvenční řízení), výpisu z databáze odcizených dokladů, výpisu z centrální evidence exekucí a výpisu z registru SOLUS (pro získání informací o pravidelných splátkách žalovaného, jeho bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce žalovaného). Z výše uvedených dokumentů žalobce soudu předložil oboustrannou kopii občanského průkazu žalovaného a datový výstup z Credit Info CEE s výpisy z insolvenčního rejstříku, registru SOLUS a centrální evidence exekucí. Deklarovaný kompletní výpis z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce na jméno žalovaného, druhý doklad totožnosti a výpis z databáze neplatných dokladů žalobce soudu nepředložil.

8. Z datového výstupu z Credit Info CEE na jméno žalovaného ze dne , datum, soud zjistil, že k tomuto dni má žalovaný v centrální evidenci exekucí uveden počet aktivních exekucí 0, v insolvenčním rejstříku na jméno žalovaného není vedena žádná aktivní insolvence, v negativním registru SOLUS není k tomuto datu na jméno žalovaného žádný negativní záznam a v pozitivním registru SOLUS je uveden výsledek , částka, .

9. Z kopie občanského průkazu žalovaného, vydaného dne , datum, , soud zjistil, že tento měl uvedeno datum platnosti do , datum, .

10. Z přílohy č. , hodnota, (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) ke smlouvě o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , soud zjistil, že je v něm uvedeno, že žalovaný je svobodný, počet vyživovaných dětí 0. K finanční situaci žalovaného jsou uvedeny jako průměrný měsíční příjem částka , částka, (jako nižší částka z částky prohlášené žalovaným , částka, a částky nalezené na bankovním účtu , částka, ), náklady na bydlení , částka, (jako nejvyšší částka z částky prohlášené žalovaným , částka, , částky nalezené na bankovním účtu , částka, a minimální částky nákladů , částka, ), náklady domácnosti , částka, (jako nejvyšší částka z částky prohlášené žalovaným , částka, , částky nalezené na bankovním účtu , částka, a minimální částky nákladů , částka, ), finanční závazky žalovaného , částka, (jako nejvyšší částka z částky prohlášené žalovaným , částka, , částky nalezené na bankovním účtu , částka, a částky sdělené organizací SOLUS , částka, ), náklady na sázení a hazardní hry , částka, (jako částka, kdy je žádost o úvěr zamítnuta čistě na základě výdajů na sázení a hazardní hry, je uvedeno více jak , částka, za měsíc), EXTRA zůstatek na cokoli , právnická osoba, , finanční zůstatek žalovaného činí , částka, .

11. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobce poskytl žalovanému na základě písemně uzavřené smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru peněžní prostředky celkem ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit formou měsíčních splátek ve výši , částka, . Žalovaný uhradil žalobci na splátkách celkem , částka, a dále verifikační platbu ve výši , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, , přes výzvy dlužnou splátku neuhradil, žalobce proto celý úvěr zesplatnil.

12. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr.

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968 věta první o. z.).

16. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).

17. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena jako smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. Soud se nejdříve zabýval tím, zda se žalobce v souladu s citovaným § 86 z. s. ú. před uzavřením smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Soud přitom na základě předložených listinných důkazů dospěl závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla před uzavřením smlouvy řádně zkoumána, resp. vyhodnocena, neboť žalobce svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedoložil deklarovaným kompletním výpisem z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce na jméno žalovaného a dále dostatečně nereflektoval údaje obsažené v příloze č. , hodnota, (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) ke smlouvě o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , a to například skutečnost, že žalovaný ve své žádosti o úvěr uváděl údaje o výdajích, které naprosto nesouzněli s výdaji zjištěnými z bankovního výpisu, resp. stanovenými žalobcem jako minimální výdaje svého druhu. Dále žalobce nijak nereflektoval jím samotným tvrzený, jako zjištěný z nedoloženého účtu, údaj o finančních závazcích žalovaného ve výši , částka, , a zejména pak údaj o měsíčních výdajích žalovaného na sázení a hazardní hry ve výši , částka, , přičemž tato skutečnost dle názoru soudu nepřisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splácet (zvláště pak v situaci, kdy sám věřitel stanovil výše uvedenému výdaji blízkou částku , částka, jako částku, od níž se žádosti o úvěr automaticky zamítají). I na základě takto neprokazatelně a nepřezkoumatelně určených údajů pak žalobcem stanovená rezervní částka (označená jako finanční zůstatek) žalovaného ve výši , částka, (a po odpočtu splátky poskytovaného úvěru , částka, ve výši zůstatku , částka, ) není dle názoru soudu částkou, která by měla rozptýlit žalobcovy pochyby o schopnosti žalovaného splácet úvěr např. v případě jiných nutných neočekávaných výdajů žalovaného. Soud proto na základě těchto skutečností smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, shora posoudil jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 z. s. ú., a nárok žalobce tedy posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti posoudit před uzavřením Smlouvy schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr se opírá o nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na nalus.usoud.cz) a dále o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR-Finance s.r.o. proti GK (C-679/18). Soud tedy s ohledem na uvedenou judikaturu uzavírá, že z úřední povinnosti zkoumal, zda právní předchůdce žalobce posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž dospěl k závěru, že tuto svou povinnost řádně nesplnil.

22. Vzhledem k tomu, že soud posoudil smlouvu o revolvingovém úvěru shora jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky celkem ve výši , částka, a že žalovaný doposud žalobci na dlužnou částku zaplatil, resp. žalobci uhradil, jako splátky úvěru a tzv. verifikační platbu, celkem částku ve výši , částka, . Soud proto shledal žalobu důvodnou v částce nesplacené dlužné jistiny ve výši , částka, . Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016) lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku23. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní úrok, smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení, který žalobce požadoval za období předcházející dni, kdy se žalovaný dle názoru soudu dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, jak bylo blíže rozebráno shora.

24. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva představovaly jednak náklady jeho právního zastoupení, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod. 2 a. t. sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., částku celkem , částka, . K tomu náleží advokátovi daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Náklady žalobce za právní zastoupení advokátem tak činí celkem částku , částka, . K tomuto žalobci náleží částka ve výši , částka, , kterou vynaložil na úhradu soudního poplatku dle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku , částka, . Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 68,20 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku , částka, . Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).