6 C 294/2019

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro doručování: adresa žalované o zaplacení částky 90.672 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje zčásti o zaplacení částky 1.284 Kč a zčásti o zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 428 Kč od 15. 8. 2020 do 20. 8. 2020, zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 428 Kč od 21. 8. 2020 do 26. 8. 2020 a zákonných úroků z prodlení z částky 428 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaná [celé jméno žalované] je povinna zaplatit žalobci [právnická osoba] částku 79.143,51 Kč a -) zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 80.427,51 Kč od 14. 10. 2019 do 14. 8. 2020, -) zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 79.999,51 Kč od 15. 8. 2020 do 20. 8. 2020, -) zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 79.571,51 Kč od 21. 8. 2020 do 26. 8. 2020, -) zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 79.143,51 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši 16.326,78 Kč a úroky ve výši 8,37 % ročně z částky 72.821,01 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 286.999 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Zamítá se žaloba z části co do částky 10.244,49 Kč, smluvní pokuty ve výši 842,96 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.244,49 Kč od 14. 10. 2019 do 14. 8. 2020, zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.244,49 Kč od 15. 8. 2020, zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.244,49 Kč od 21. 8. 2020 do 26. 8. 2020 a zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.244,49 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení a co do úroků ve výši 56,66 % ročně z částky 72.821,01 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], doručenou soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne 4. 1. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 90.672 Kč představující jistinu úvěru ve výši 72.821,01 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 11.758,98 Kč, smluvní pokutu ve výši 3.493 Kč a náhradu nákladů ve výši 2.600 Kč. Dále žalobce požadoval smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru ve výši 84.579,99 Kč za každý den prodlení od 26. 3. 2019 do 14. 10. 2019 ve výši 17.169,74 Kč a dále zákonné úroky z prodlení z částky 90.672 Kč od 14. 10. 2019 do zaplacení a úroky ve výši 65,03 % ročně z částky 72.821,01 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 286.999 Kč. Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že mezi ním a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 77.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit během 54 splátek ve výši 4.429 Kč měsíčně. Úrok by sjednán ve výši 88,38 % ročně. Jelikož žalovaná řádně nesplácela, došlo k zesplatnění úvěru ke dni 24. 3. 2019. Do data zesplatnění žalovaná uhradila celkem 53.148 Kč Poslední splátku před zesplatněním učinila žalovaná dne 23. 1. 2019. Před zesplatněním vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, což nastalo u splátek č. 4, 5, 8, 11, 12, 13 a 14. Žalobce má tedy nárok na smluvní pokutu v celkové výši 3.493 Kč. V důsledku prodlení má žalobce současně nárok na zaplacení náhrady nákladů s tím vzniklých, přičemž tato náhrada činí 200 Kč za každou splátku, s níž byla žalovaná v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada mu náleží za splátky č. 2 až 14 a celkem činí částku 2.600 Kč. Ve smlouvě bylo pro případ, že žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, sjednáno, že jí vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalovaná svůj dluh ani přes výzvy žalobce neuhradila.

2. V podání ze dne 4. 1. 2021 vzal žalobce žalobu zčásti zpět co do částky 1.284 Kč, neboť žalovaná dne 14. 8. 2020 zaplatila částku 428 Kč, dne 20. 8. 2020 částku ve výši 428 Kč a dne 26. 8. 2020 rovněž částku 428 Kč. Žalobce tedy požadoval zaplacení částky 89.388 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 90.672 Kč od 14. 10. 2019 do 14. 8. 2020, z částky 90.244 Kč od 15. 8. 2020 do 20. 8. 2020, z částky 89.816 Kč od 21. 8. 2020 do 26. 8. 2020 a z částky 89.388 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši 17.169,74 Kč a úrok ve výši 65,03 % ročně z částky 72.821,01 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 286.999 Kč.

3. K jednání soudu dne 13. 5. 2021 se dostavila řádně předvolaná žalovaná i právní zástupce žalobce.

4. Žalovaná se u jednání vyjádřila k žalobě tak, že si je vědoma svého dluhu vůči žalobci.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

6. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] (dále jen„ smlouva“) vyplývá, že žalovaná („ úvěrovaná“) požádala žalobce („ uvěrující“) o poskytnutí úvěru ve výši 77.000 Kč s tím, že zápůjční úroková sazba činí 88,38 % ročně a předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů činí 88,38 %. Úvěr měl být uhrazen v rámci 54 měsíčních splátek po 4.429 Kč. Celková částka k úhradě měla být ve výši 239.166 Kč.

7. V čl. 2 odst. 2.2 smlouvy bylo dohodnuto, že sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru.

8. Dle čl. 6 odst. 6.1. smlouvy byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou splátky o délce 30 dnů ve výši 499 Kč za každou splátku.

9. V č. 6 odst. 6.2. bylo smluveno právo žalobce na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč.

10. Dle čl. 6 odst. 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí Nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru jsou klienti povinni zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je oprávněn požadovat, aby mu klienti v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platili úroky z prodlení v zákonné výši z celé této Nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení.

11. V čl. 6 odst. 6.5. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, která běží od zesplatnění úvěru.

12. Dopisem ze dne 1. 12. 2017 žalobce oznámil žalované schválení úvěru ve výši 77.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 88,38 % ročně. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna zaplatit v rámci 54 měsíčních splátek po 4.429 Kč, pak měla činit 239.166 Kč. Součástí oznámení byl i splátkový kalendář.

13. Z oznámení o zesplatnění ze dne 24. 3. 2019 má soud za prokázané, že žalobce zesplatnil úvěr ke dni 24. 3. 2019 s tím, že ke dni zesplatnění činila dlužná částka 90.672 Kč.

14. Z karty klienta má soud za prokázané, že žalovaná zaplatila žalobci celkem částku 53.148 Kč.

15. Z kopie Pracovní smlouvy ze dne, Dohody o změně pracovní smlouvy, výplatních pásek žalované, potvrzení plateb z účtu žalované u od [anonymizováno] bank, výpisu záznamů z registru SOLUS vyplývá, že žalobce prověřoval úvěruschopnost žalované.

16. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 9. 2019 ve spojení s příslušeným podacím archem, má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu.

17. Z ostatních soudem provedených důkazů již nevyplynulo nic významného pro rozhodnutí věci.

18. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Podle ustanovení § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některých z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. Ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

21. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právní předpisem upravujícím úroky z prodlení a c) smluvní pokutu.

22. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle ustanovení § 1802 o.z., mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

24. Podle ustanovení § 1806 věty prvé o. z., úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

25. Podle ustanovení § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

26. Podle ustanovení § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

27. Podle ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

28. Za užití právě citovaných zákonných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou jako spotřebitelkou byla dne [datum] uzavřena platná smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2399 odst. 1 o. z., na základě které žalobce, po prověření úvěruschopnosti žalované, poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 77.000 Kč. Žalovaná měla úvěr splatit během měsíčních splátek po 4.429 Kč počínaje lednem 2018, na úvěr však hradila pouze částečně a došlo tak v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 24. 3. 2019. Ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s plněním svého závazku. Co se týče smluvní pokuty ve výši 3.493 Kč za prodlení splátek č. 4, 5, 8, 11, 12, 13 a 14 pak tento nárok byl mezi účastníky sjednán v bodu 6.1. smlouvy o úvěru tak, že při prodlení o délce 30 dnů činí smluvní pokuta částku 449 Kč, což při sedmi pokutách je 3.493 Kč. Žalobce dále požadoval zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 2.600 Kč dle bodu 6.2. a částky 17.169,74 Kč představující smluvní pokutu sjednanou v bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny úvěru 84.579,99 Kč za období od 26. 3. 2019 do 14. 10. 2019. Žalovaná závazek vůči žalobci nesporovala, avšak výši dluhu ponechala na uvážení soudu.

29. S ohledem na shora uvedené částečné zpětvzetí žaloby, soud žalobu v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. ve výroku I. zčásti zastavil co do částky 1.284 Kč a zčásti o zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 428 Kč od 15. 8. 2020 do 20. 8. 2020, z částky 428 Kč od 21. 8. 2020 do 26. 8. 2020 a z částky 428 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení.

30. Co se týče zbývajícího nároku, pak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 79.143 zahrnující jistinu ve výši 72.821,01 Kč, úroky přirostlé k jistině ve výši 229,50 Kč, smluvní pokutu ve výši 3.493 Kč a náhradu nákladů ve výši 2.600 Kč. Dále je důvodná co do zákonných úroků z prodlení ve výši ve výši 9,75 % ročně z částky 80.427,51 Kč od 14. 10. 2019 do 14. 8. 2020, z částky 79.999,51 Kč od 15. 8. 2020 do 20. 8. 2020, z částky 79.571,51 Kč od 21. 8. 2020 do 26. 8. 2020 a z částky 79.143,51 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení, úroků ve výši 8,37 % ročně z částky 72.821,01 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 286.999 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 16.326,78 Kč.

31. Ve výroku III. pak soud žalobu zamítl co do částky 10.244,49 Kč, smluvní pokuty ve výši 842,96 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.244,49 Kč od 14. 10. 2019 do 14. 8. 2020, z částky 10.244,49 Kč od 15. 8. 2020, z částky 10.244,49 Kč od 21. 8. 2020 do 26. 8. 2020 a z částky 10.244,49 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení a co do úroků ve výši 56,66 % ročně z částky 72.821,01 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, neboť soud dospěl k závěru, že se jedná o úroky nemorální, v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů v době uzavření předmětné smlouvy. Soudu je z úřední činnosti známo, konkrétně z databáze časových řád ARAD ČNB, že úroková sazba v listopadu 2017 při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu s fixací sazby na jeden rok do pěti let činila 8,37 % ročně. I přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z povahy nezajištěného úvěru však soud dospěl k závěru, že v daném případě sjednanou výši úroků (88,38 % ročně) i žalobcem v žalobě požadovanou (65,03 % ročně) je třeba hodnotit jako zcela nepřiměřenou, neboť tato sazba úroků je v případě sjednané sazby desetkrát vyšší a v případě žalobcem požadované téměř osmkrát vyšší, než byly nejvyšší úrokové sazby požadované bankami a takové ujednání současně zakládá v neprospěch spotřebitele významně nerovnovážnou povinnost, přičemž k takovému ujednání nelze přihlížet (§1815 o.z.). S ohledem na uvedené se soud, v návaznosti na ust. § 1802 o.z., zabýval výší úroků, které byly obvyklé, tj. které byly požadované za úvěry poskytované bankami v době uzavření smlouvy. Úroková sazba v době uzavření smlouvy činila 8,37 % ročně. Z žalobcem požadovaných úroků ke dni zesplatnění ve výši 11.758,98 Kč je tak oprávněný nárok na úroky ve výši 1.513,50 Kč (po částečném zpětvzetí ve výši 229,50 Kč). S ohledem na uvedené, tedy soud ponížil i částku, z níž je počítán zákonný úrok z prodlení i smluvní pokuta za období od 26. 3. 2019 do 14. 10. 2019 (výrok II.), neboť do těchto částek byl žalobcem započítán i smluvní úrok, ohledně něhož soud dospěl k závěru, že je nemorální a proti dobrým mravům (srov. usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 28 Co 219/2019-79).

32. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud přepočítal poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení ve věci, přičemž zohlednil i požadavek na žalobou uplatněné příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí, tj. k 13. 5. 2021 (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobce uplatnil žalobou nárok v celkové výši 223.039,24 Kč, byl úspěšný co do částky 120.822 Kč (54%) a jeho neúspěch činí 46 %. Protože poměr úspěchu a neúspěchu je ve vztahu k žalované částce nepatrný, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.