6 C 298/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 48.313,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky , částka, od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , vůči žalované domáhal zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím, sestávajícím z kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úroku 19,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,50 % ročně.

2. K návrhu žalobce uvedl, že se žalovanou uzavřel dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně, a to vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem , datum, . Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši , částka, . Žalovaná v dohodnutých měsíčních splátkách úvěr řádně nesplácela, od , datum, žalobce neeviduje žádné platby od žalované, a proto žalobce v souladu se smlouvou úvěr dne , datum, zesplatnil. Žalované odeslal oznámení o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvu dle §142a o. s. ř.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z předložené smlouvy o úvěru ze dne , datum, , číslo smlouvy , Anonymizováno, , uzavřené mezi poskytovatelem služby , Anonymizováno, , společností , právnická osoba, . a žalovanou, žalovanou vlastnoručně nepodepsané, a z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že na základě této smlouvy byl žalované poskytnut bezúčelový úvěr v celkové výši , částka, , s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , s dohodnutou roční úrokovou sazbou 19,99 % ročně, se způsobem čerpání převodem na účet žalované, uvedený ve smlouvě, splatný formou 120 pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, (kromě poslední splátky, jejíž výše záleží na přesném datu poskytnutí úvěru), splatnými vždy 17. dne v každém měsíci, počínaje , datum, , splácenými bankovním převodem na účet žalobce.

6. Ze smlouvy o úvěru shora, z potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a ze splátkového kalendáře ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, byla na účet uvedený ve smlouvě o úvěru jako bankovní spojení žalované převedena částka ve výši , částka, , s uvedením čísla smlouvy o úvěru , Anonymizováno, shora jako variabilním symbolem, označená jako , Anonymizováno7. Z výzvy k zaplacení půjčky číslo , hodnota, , takzvané předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce oznámil žalované, že v důsledku nesplácení dohodnutých splátek úvěru zesplatnil celý úvěr a současně vyzval žalovanou k předčasnému uhrazení jejích dluhů v celkové výši , částka, do , datum, s tím, že pokud tak neučiní, podá žalobu k soudu.

8. Ze splátkového kalendáře ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila žalobci do dne podání žaloby celkem částku ve výši , částka, .

9. Z Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná v žádosti uvedla, že má hlavní příjem ze zaměstnání u , právnická osoba, . ve výši čistého měsíčního přijmu , částka, , je svobodná, druh bydlení u rodičů nebo rodinných příslušníků, počet dětí 1, celkové výdaje včetně splátek úvěrů , částka, , příjmy ostatních členů domácnosti , částka, . Ověřením z bankovního výpisu byl zjištěn příjem , částka, . Žalovaná byla ověřena v insolvenčním rejstříku, bez záznamu. Ověřením v registru NRKI a údajů z bankovních výpisů nebylo u žalované identifikováno riziko exekuce. Z úvěrových registrů bylo zjištěno, že má osobní úvěr se zbývající jistinou , částka, , s výší splátky , částka, , a kontokorent s limitem , právnická osoba, Kč a zbývající jistinou , částka, .

10. Z úvěrové zprávy CNCB soud zjistil, že na jméno žalované je zde veden 1 existující, 1 odvolaný a 1 ve stavu žádost splátkových kontraktů, 1 existující nesplátkový kontrakt, žádná kreditní karta nebo služby.Odvolaný splátkový kontrakt – osobní úvěr, datum žádosti , datum, , celková částka , částka, .Žádost o splátkový kontrakt – osobní úvěr ve výši , částka, , žádost ze dne , datum, .Existující splátkový kontrakt – osobní úvěr z , datum, , celková částka úvěru , částka, , výše měsíční splátky , částka, , počet zbývajících splátek 75, zbývající suma ke splacení , částka, .

11. Z BAAPI (TRASK) výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalované u , právnická osoba, ., za období od , datum, do , datum, , soud zjistil, že zůstatek na účtu činil , částka, , na účet byly ve výše uvedeném období připsány mimo jiné částky ve výši , částka, (, datum, ), ve výši , částka, (, datum, ) a ve výši , částka, (, datum, ), všechny od plátce , právnická osoba, . (mzda). Za období , datum, – , datum, činila suma odchozích plateb, včetně splátky úvěru ve výši , částka, , částku , částka, , za období , datum, – , datum, činila suma odchozích plateb, včetně splátky úvěru ve výši , částka, , částku , částka, , za období , datum, – , datum, činila suma odchozích plateb, včetně splátky úvěru ve výši , částka, , částku , částka, .

12. Z dalších žalobcem předložených listinných důkazů, jimiž byly úvěrové podmínky , Anonymizováno, , účinné od , datum, , a úvěrové podmínky , Anonymizováno, , účinné od , datum, , nebyly zjištěny žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu ve věci.

13. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

17. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

18. Podle § 104 z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

19. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

23. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

24. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalované při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o hotovostním úvěru č. , hodnota, shora řádně tuto úvěruschopnost žalované ověřoval, neboť jednak vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená (neexistence zápisu v insolvenčním rejstříku schopnost splácet úvěr nevyvrací, ale ani nepotvrzuje), anebo částečná a neúplná (údaje o příjmech a zejména výdajích žalované uvedené žalovanou v žádosti o úvěr), a z tohoto důvodu v souhrnu nedostatečná. Především však dle názoru soudu i ty skutečnosti, které vyplývají z žalobcem předložených dokumentů, nebyly řádně zohledněny. Co se příjmů žalované týče, soud z vyjádření žalobce shora zjistil, že tyto měly dle sdělení žalované činit , částka, jako hlavní příjem ze zaměstnání od , právnická osoba, . Tyto byly žalobcem řádně doloženy a prokázány výpisy z běžného účtu žalované shora, z nichž je patrné, že tato částka cca odpovídá průměrnému příjmu žalované v měsících předcházejících úvěrové žádosti, resp. je dokonce ještě o , částka, nižší (dle údajů uvedených ve výpisu z běžného účtu žalované činil její čistý měsíční příjem za doložené období částku , částka, ). Ohledně výdajů žalované vycházel žalobce z informací poskytnutých mu žalovanou a z údajů zjištěných z interních a externích databází (NRKI, BRKI), resp. z výpisu z běžného účtu žalované. Údaje zjištěné z úvěrových registrů, zaznamenané v úvěrové zprávě, v podstatě odpovídají údajům uvedeným v Potvrzení o prověření úvěruschopnosti. Skutečnost, že žalovaná v době žádosti o předmětný úvěr stále čerpala dřívější dosud nesplacené (osobní, kontokorent) úvěry, jak vyplývá z úvěrové zprávy, včetně výše nesplacené částky osobního úvěru, resp. skutečnosti o překročení povoleného limitu kontokorentu, dle názoru soudu rozhodně nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalované nově poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Naopak dle názoru soudu žalobce tyto pochybnosti rozhodně nabýt měl s ohledem na skutečnosti, vyplývající z předloženého výpisu z běžného účtu žalované, a sice záporný konečný zůstatek na tomto účtu (-, částka, ) a zejména pak výše výdajů žalované ta tomto účtu za doložená období, která několikanásobně (5,02 x, 7,13 x a 7,78 x) překračovala údaj o celkových výdajích žalované, uvedený v žádosti o úvěr, resp. v Potvrzení o prověření úvěruschopnosti žalované. Soud tak dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalované se žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalované, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně a pro forma, navíc očividně v rozporu se skutečnostmi vyplývajícími z předložených listin, a tedy naprosto nedostatečně. Tyto údaje o výdajích žalované (dle Potvrzení o prověření úvěruschopnosti), naprosto nekorelující s údaji vyplývajícími z předložených výpisů z bankovního účtu, jsou dle názoru soudu očividně neúplné a z tohoto důvodu realitu nepostihující, a soudu se tak jeví ve vztahu k finančním poměrům žalované (v jejich předpokládané pestrosti) jako očividně sporné až postrádající elementární výpovědní hodnotu, když dle názoru soudu si lze jen stěží představit (či spíše si představit vůbec nelze), že by žalovaná (a obecně i jakákoli jiná osoba v její situaci – 1 dítě) neměla v rámci i jen běžného ekonomického provozu žádné další výdaje, resp. měla výdaje (po odpočtu doložené splátky stávajícího úvěru) pouze v uváděné výši , právnická osoba, Kč měsíčně. V této situaci učiněný závěr, že příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek poskytovaného úvěru, se soudu jeví jako neodůvodněný a účelový. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalované zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

25. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalované částku , částka, . Žalovaná na poskytnutou částku uhradila , částka, , proto je povinna nesplacenou částku jistiny ve výši , částka, žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení. Soud žalované uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaná dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené jí ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit její současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalované, aby tvrdila a prokázala, že není schopna bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

26. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní úrok, smluvní poplatky, smluvní pokuta). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaná dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené jí ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch obou účastníků byl v tomto řízení pouze částečný.