6 C 358/2024

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 247.726 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 247.726 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 247.726 Kč od 10. 7. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 44.758 Kč, a to k rukám zástupce žalobce, advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobce se návrhem, doručeným soudu dne 28. 8. 2024, domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 247.726 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 10. 7. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tak, že v odběrném místě , adresa, , žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobce proto provedl vyúčtování náhrady škody za tento neoprávněný odběr za období od 1. 3. 2020 do 28. 6. 2023 a žalované vyúčtoval fakturou č. , hodnota, částku v celkové výši 247.726 Kč, splatnou do 9. 7. 2024. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila ani na základě následně zaslaných výzev k úhradě, včetně předžalobní výzvy dle § 142a o. s. ř. ze dne 13. 8. 2024, zaslané jí prostřednictvím právního zástupce žalobce dne 14. 8. 2024, a proto se ode dne následujícího po splatnosti dostala do prodlení, přičemž žalobce od tohoto dne požaduje zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

3. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. K prokázání skutkových tvrzení žalobce soudu předložil zápisy o provedené kontrole odběrného místa ze dne 19. 8. 2021, ze dne 13. 9. 2021, ze dne 21. 2. 2022, ze dne 22. 5. 2023, ze dne 28. 6. 2023 a ze dne 28. 5. 2024, fakturu (daňový doklad) za neoprávněný odběr elektřiny č. , hodnota, ze dne 25. 6. 2024, stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, stanovení výše nákladů, upozornění na nepřijatou platbu ze dne 23. 7. 2024, výzvu k úhradě ze dne 7. 8. 2024 a výzvu k úhradě dluhu ze dne 13. 8. 2024 s potvrzením o odeslání ze dne 14. 8. 2024.

5. Ze zápisů o provedené kontrole odběrného místa ze dne 19. 8. 2021, ze dne 13. 9. 2021, ze dne 21. 2. 2022, ze dne 22. 5. 2023 a ze dne 28. 6. 2023 soud zjistil, že u žalované coby odběratelky byl v důsledku bezesmluvního neoprávněného odběru elektrické energie na odběrném místě , adresa, , učiněn pokus o odstranění a demontáž bezesmluvního elektroměru, v důsledku nepřístupnosti odběrného místa a nepřítomnosti žádné osoby v předmětném domě tento nemohl být proveden. Dne 28. 6. 2023 byl odběr elektřiny přerušen a zaplombován.

6. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 28. 5. 2024 soud zjistil, že v odběrném místě , adresa, , byl v tento den za přítomnosti žalované odstraněn a demontován bezesmluvní elektroměr.

7. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny soud zjistil, že žalovaná na adrese odběrného místa , adresa, , spotřebovala v období od 1. 3. 2020 do 28. 6. 2023 celkem 20.764 kWh elektřiny, a to neoprávněně bez uzavřené smlouvy (smlouva byla ukončena 29. 2. 2020), přičemž náhrada škody za energii včetně daně z energie činí 188.361,98 Kč.

8. Ze stanovení výše nákladů v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny žalovanou soud zjistil, že tyto byly vyčísleny na celkem 16.370 Kč.

9. Z faktury (daňového dokladu) za neoprávněný odběr elektřiny č. , hodnota, , vystavené na jméno žalované dne 25. 6. 2024, soud zjistil, že tato byla vystavena na částku 204.731,98 Kč a dále 21 % DPH ve výši 42.993,72 Kč, tedy na částku v celkové výši 247.726 Kč (po zaokrouhlení), se splatností dne 9. 7. 2024, a to jako náhrada za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese: , Adresa žalované, , za období od 1. 3. 2020 do 28. 6. 2023.

10. Z upozornění na nepřijatou platbu ze dne 23. 7. 2024 soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě pohledávky ve výši 247.726 Kč nejpozději do 2. 8. 2024.

11. Z výzvy k úhradě ze dne 7. 8. 2024 soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě pohledávky ve výši 247.726 Kč nejpozději do 17. 8. 2024, a současně ji upozornil na důsledky jejího neuhrazení včetně možnosti soudního vymáhání.

12. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 13. 8. 2024 a z podací stvrzenky na jméno žalované s datem podání 14. 8. 2024 soud zjistil, že žalobce žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce vyzval k úhradě pohledávky ve výši 247.726 Kč za neoprávněný odběr elektřiny ve lhůtě 8 dnů od doručení této výzvy a současně ji upozornil na důsledky jejího neuhrazení včetně možnosti soudního vymáhání. Dále vzal soud za prokázané, že tato výzva byla žalované dne 14. 8. 2024 odeslána.

13. Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl (§ 51 odst. 1 písm. a zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, dále „energetický zákon“).

14. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (§ 51 odst. 2 energetického zákona).

15. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 energetického zákona).

16. Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny).

17. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).

18. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“). Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

19. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žaloba je důvodná. Žalobce jakožto držitel licence na distribuci elektřiny zjistil, že žalovaná na výše uvedeném odběrném místě neoprávněně odebírala elektřinu bez právního titulu, čímž naplnila skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny bez právního důvodu dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Žalobce žalované vyúčtoval náhradu za neoprávněný odběr elektřiny, respektive škodu vzniklou tímto neoprávněným odběrem elektřiny v celkové výši 247.726 Kč. V řízení přitom vyšlo najevo, že žalovaná vyfakturovanou náhradu žalobci ve lhůtě splatnosti neuhradila, a to ani na základě následných výzev k úhradě. Žalovaná do řízení ničeho nevnesla, nárok uplatněný žalobcem nikterak nerozporovala, ani neoznačila a nedoložila žádné důkazy. Žalovaná se tak z důvodu, že řádně a včas neuhradila fakturu, splatnou dne 9. 7. 2024, dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soudu je pak z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 10. 7. 2024 činila repo sazba České národní banky 4,75 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 247.726 Kč ode dne 10. 7. 2024 do zaplacení, který mu byl soudem přiznán, jak je uvedeno v bodě I. výroku rozsudku shora.

20. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce byl ve věci plně úspěšný, jeho náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva sestávají z nákladů za zastoupení advokátem stanovených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), dle níž náleží právnímu zástupci žalobce odměna za tři úkony právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé) po 9.300 Kč dle § 7 bod 6. za úkony z tarifní hodnoty 247.726 Kč dle § 8 odst. 1 a. t., celkem tedy 27.900 Kč, a tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem ve výši 900 Kč. Právnímu zástupci žalobce přitom náleží též daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28.800 Kč, což činí částku 6.048 Kč. Náklady za právní zastoupení žalobce tak činí včetně daně z přidané hodnoty celkem 34.848 Kč. Žalobci dále bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 9.910 Kč za jím zaplacený soudní poplatek z žaloby. Celková výše nákladů řízení účelně vynaložených žalobcem tak činí částku 44.758 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

21. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.