Okresní soud Brno-venkov · Rozsudek

6 C 360/2019

č. j. 6 C 360/2019-64

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-15 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBV:2021:6.C.360.2019.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 108.889 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná [celé jméno žalované] je povinna zaplatit žalobci [právnická osoba] částku 79.425,80 Kč a dále zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 79.425,80 Kč od 23. 12. 2019 do zaplacení, úrok ve výši 7,88 % ročně z částky 75.048,40 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 229.680 Kč, a dále zaplatit smluvní pokutu ve výši 13.343,53 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení.

II. Žaloba se v části 14.290,20 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.830,23 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 14.290,20 Kč od 23. 12. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 114,74 % ročně z částky 75.048,40 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Soud opravuje výrok II. ohledně výše úroku tak, že tento správně zní: Žaloba se v části 14.290,20 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.830,23 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 14.290,20 Kč od 23. 12. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 74,88 % ročně z částky 75.048,40 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, zamítá. 1) Žalobce se žalobou ze dne [datum], doručenou soudu dne 27. 12. 2019, ve znění doplnění ze dne 4. 1. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 93.716 Kč představující jistinu úvěru ve výši 75.048,40 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 15.272,20 Kč, smluvní pokutu ve výši 1.996 Kč a náhradu nákladů ve výši 1.400 Kč. Dále žalobce požadoval smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru ve výši 90.320,60 Kč za každý den prodlení od 9. 7. 2019 do 23. 12. 2019 ve výši 15.173,76 Kč a dále zákonné úroky z prodlení z částky 93.716 Kč od 23. 12. 2019 do zaplacení a úroky ve výši 82,76 % ročně z částky 75.048,40 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 229.680 Kč. Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že mezi ním a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 80.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit během 30 splátek ve výši 6.380 Kč měsíčně. Úrok by sjednán ve výši 122,62 % ročně. Jelikož žalovaná řádně nesplácela, došlo k zesplatnění úvěru ke dni 7. 7. 2019. Do data zesplatnění žalovaná uhradila celkem 31.900 Kč Poslední splátku před zesplatněním učinila žalovaná dne 29. 4. 2019. Před zesplatněním vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, což nastalo u splátek č. 2, 4, 6 a 7. Žalobce má tedy nárok na smluvní pokutu v celkové výši 1.996 Kč. Ve smlouvě bylo pro případ, že žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, sjednáno, že jí vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalovaná svůj dluh ani přes výzvy žalobce neuhradila. 2) K jednání soudu dne 15. 4. 2021 se dostavila řádně předvolaná žalovaná i právní zástupce žalobce. 3) Žalovaná se u jednání vyjádřila k žalobě tak, že si je vědoma svého dluhu u žalobce. S ohledem na svoji nelehkou sociální situaci požádala o možnost splácení ve výši měsíčních splátek 1.500 Kč. 4) Žalobce s výší navržených splátek nesouhlasil, neboť vzhledem k dluhu a původně sjednané výši splátek, je částka 1.500 Kč měsíčně nízká. 5) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 6) Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] (dále jen„ smlouva“) vyplývá, že žalovaná („ úvěrovaná“) požádala žalobce („ uvěrující“) o poskytnutí úvěru ve výši 80.000 Kč s tím, že zápůjční úroková sazba činí 122,62 % ročně a předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů činí 122,62 %. Úvěr měl být uhrazen v rámci 30 měsíčních splátek po 6.380 Kč. Celková částka k úhradě měla být ve výši 191.400 Kč. 7) V čl. 2 odst. 2.2 smlouvy bylo dohodnuto, že sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. 8) Dle čl. 6 odst. 6.1. smlouvy byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou splátky o délce 30 dnů ve výši 499 Kč za každou splátku. 9) V č. 6 odst. 6.2. bylo smluveno právo žalobce na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč. 10) Dle čl. 6 odst. 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí Nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru jsou klienti povinni zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je oprávněn požadovat, aby mu klienti v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platili úroky z prodlení v zákonné výši z celé této Nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. 11) V čl. 6 odst. 6.5. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, která běží od zesplatnění úvěru. 12) Dopisem ze dne 31. 10. 2018 žalobce oznámil žalované schválení úvěru ve výši 80.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 122,62 % ročně. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna zaplatit v rámci 30 měsíčních splátek po 6.380 Kč, pak měla činit 191.400 Kč. Součástí oznámení byl i splátkový kalendář. 13) Z oznámení o zesplatnění ze dne 7. 7. 2019 má soud za prokázané, že žalobce zesplatnil úvěr ke dni 7. 7. 2018 s tím, že ke dni zesplatnění činila dlužná částka 93.716 Kč. 14) Z karty klienta má soud za prokázané, že žalovaná zaplatila žalobci celkem částku 31.900 Kč. 15) Z kopií výplatních pásek žalované, pracovní smlouvy žalované, výpisu záznamů z registru [příjmení] a výpisu z nebankovního registru klientských informací vyplývá, že žalobce prověřoval úvěruschopnost žalované. 16) Z předžalobní výzvy ze dne 4. 12. 2019 ve spojení s příslušeným podacím archem, má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu. 17) Z ostatních soudem provedených důkazů již nevyplynulo nic významného pro rozhodnutí věci. 18) Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19) Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 20) Podle ustanovení § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některých z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. Ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 21) Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právní předpisem upravujícím úroky z prodlení a c) smluvní pokutu. 22) Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23) Podle ustanovení § 1802 o.z., mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 24) Podle ustanovení § 1806 věty prvé o. z., úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 25) Podle ustanovení § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 26) Podle ustanovení § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 27) Za užití právě citovaných zákonných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou jako spotřebitelkou byla dne [datum] uzavřena platná smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2399 odst. 1 o. z., na základě které žalobce, po prověření úvěruschopnosti žalované, poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 80.000 Kč. Žalovaná měla úvěr splatit během 30 měsíčních splátek po 6.380 Kč počínaje prosincem 2018, na úvěr však hradila pouze částečně a došlo tak v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 7. 7. 2019. Ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s plněním svého závazku. Co se týče smluvní pokuty ve výši 1.996 Kč za prodlení splátek č. 2, 4, 6 a 7 pak tento nárok byl mezi účastníky sjednán v bodu 6.1. smlouvy o úvěru tak, že při prodlení o délce 30 dnů činí smluvní pokuta částku 449 Kč, což při čtyřech pokutách je 1.996 Kč. Žalobce dále požadoval zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1.400 Kč dle bodu 6.2. smlouvy a částky 15.173,76 Kč představující smluvní pokutu sjednanou v bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny úvěru 90.320,60 Kč za období od 9. 7. 2019 do 23. 12. 2019. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 79.425 Kč zahrnující jistinu ve výši 75.048,40 Kč, úroky přirostlé k jistině ve výši 981,40 Kč, smluvní pokutu ve výši 1.996 Kč a náhradu nákladů ve výši 1.400 Kč. Dále je důvodná co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 79.425,80 Kč od 23. 12. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 7,88 % ročně z částky 75.048,40 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 229.680 Kč a smluvní pokuty ve výši 13.343,53 Kč. 28) Pokud jde o úhradu dlužné pohledávky a příslušenství soud současně ve výroku rozsudku umožnil žalované, v návaznosti na její žádost, splácení přiznané částky v měsíčních splátkách po 1.500 Kč. V případě, že žalovaná neuhradí, byť jen některou ze stanovených splátek, ztratí výhodu splátek a příslušný dluh se stane splatným. 29) Ve výroku II. pak soud žalobu zamítl co do částky 14.290,20 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.830,23 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 14.290,20 Kč od 23. 12. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 74,88 % ročně z částky 75.048,40 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, neboť soud dospěl k závěru, že se jedná o úroky nemorální, v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů v době uzavření předmětné smlouvy. Soudu je z úřední činnosti známo, konkrétně z databáze časových řád ARAD ČNB, že úroková sazba v říjnu 2018 při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu s fixací sazby na jeden rok do pěti let činila 7,88 % ročně. I přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z povahy nezajištěného úvěru však soud dospěl k závěru, že v daném případě sjednanou výši úroků (122,62 % ročně) i žalobcem v žalobě požadovanou (82,76 % ročně) je třeba hodnotit jako zcela nepřiměřenou, neboť tato sazba úroků je v případě sjednané sazby patnáctkrát vyšší a v případě žalobcem požadované desetkrát vyšší, než byly nejvyšší úrokové sazby požadované bankami a takové ujednání současně zakládá v neprospěch spotřebitele významně nerovnovážnou povinnost, přičemž k takovému ujednání nelze přihlížet (§1815 o.z.). S ohledem na uvedené se tedy soud, v návaznosti na ust. § 1802 o.z., zabýval výší úroků, které byly obvyklé, tj. které byly požadované za úvěry poskytované bankami v době uzavření smlouvy. Úroková sazba v době uzavření smlouvy činila 7,88 % ročně. Z žalobcem požadovaných úroků ke dni zesplatnění ve výši 15.272,20 Kč je tak oprávněný nárok na úroky ve výši 981,40 Kč (počítáno ze smluvených úroků ve výši 122,62 % ročně). S ohledem na uvedené, tedy soud ponížil i částku, z níž je počítán zákonný úrok z prodlení i smluvní pokuta za období od 9. 7. 2019 do 23. 12. 2019 (výrok I.), neboť do těchto částek byl žalobcem započítán i smluvní úrok, ohledně něhož soud dospěl k závěru, že je nemorální a proti dobrým mravům (srov. usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 28 Co 219/2019-79). 30) Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud přepočítal poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení ve věci, přičemž zohlednil i požadavek na žalobou uplatněné příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí, tj. k 15. 4. 2021 (viz nález Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 2717/08). Žalobce uplatnil žalobou nárok v celkové výši 231.309 Kč, byl úspěšný co do částky 113.695 Kč (49%) a jeho neúspěch činí 51 %. Protože poměr úspěchu a neúspěchu je ve vztahu k žalované částce nepatrný, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. 31) Výrok IV., v němž soud opravil výrok II. ohledně úroku, je odůvodněn ust. § 164 o.s.ř., neboť s ohledem na shora uvedené odůvodnění v odstavci prvním, z něhož vyplývá, že žalobce požadoval úrok ve výši 82,76 % ročně z částky 75.084,40 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, je zřejmé, že ve výroku došlo k zjevné nesprávnosti v psaní ohledně výše úroků, která byla zamítnuta.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.