6 C 40/2026

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15.667,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 11.880,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11.880,35 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 3.787,27 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 301,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.128 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15.667,62 Kč od, Anonymizováno, 2. 10. 2025 do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky 3.787,27 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 14.767,62 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.207,66 Kč k rukám zástupce žalobce, advokáta , jméno advokáta 1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 15.667,62 Kč spolu s příslušenstvím, představovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 301,91 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1.128 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15.667,62 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení a úrokem 11,5 % ročně z částky 14.767,62 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení.

2. K nároku žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., se žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky (úvěr) až do výše limitu 15.000 Kč a žalovaný se uvedený úvěr zavázal splácet včetně smluvních úroků ve výši 16,9 % ročně a sjednaných poplatků, formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 750 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Úvěr byl žalovaným čerpán průběžně a opakovaně, první čerpání se uskutečnilo dne 8. 6. 2024, poslední dne 20. 3. 2025, celková částka vyčerpaná žalovaným činila 18.083 Kč. Žalovaný nedodržel své smluvní závazky, kdy nesplácel úvěr řádně a včas a i přes výzvy žalobce nedošlo ze strany žalovaného k zaplacení již splatných splátek úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky po splatnosti do 27. 7. 2025 a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Ve stanoveném termínu žalovaný dlužnou částku neuhradil, ke dni 27. 7. 2025 došlo ze strany žalobce k zesplatnění úvěru, o tom byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem odeslaným dne , datum, . Žalovaný na pohledávku uhradil celkem 6.202,65 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na den , datum, , žalobce i žalovaný byli k tomuto jednání řádně předvoláni. Žalovaný se k tomuto jednání nedostavil, zástupce žalobce, který se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, tento nebyl vydán pro rozpor s ustanovením § 153b odst. 3 a § 99 odst. 2 o. s. ř.

5. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tuto uzavřeli právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . se žalovaným za účelem poskytnutí úvěru v celkové výši úvěrového limitu 15.000 Kč s možností opakovaného čerpání, s dohodnutou úrokovou sazbou 16,9 % ročně, splatného formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 750 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla uzavřena smlouva. Dále ze smlouvy soud zjistil, že mimo jiné v případě prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo více než dvou splátek může žalobce prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a že v případě prodlení se zaplacením dlužné částky byla sjednána možnost účtovat si úrok z prodlení v zákonné výši a dále smluvní pokutu za prodlení a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením.

7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru shora, z podkladov pre súdne konanie, z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, , vedeného u právního předchůdce žalobce na jméno žalovaného, a z doplnění žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný na úvěr čerpal celkem částku ve výši 18.083 Kč a že na poskytnutý úvěr celkem uhradil částku ve výši 6.202,65 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy č. , hodnota, k této smlouvě – seznamu postoupených pohledávek, z dohody o úplatě ze dne , datum, , z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , adresovaného žalovanému a z poštovního podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka věřitele, , právnická osoba, ., z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci a žalovaný byl o této skutečnosti informován.

9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , adresované žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.

10. Z doplnění žaloby ze dne , datum, , soudu doručeného dne , datum, , soud zjistil, že právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získal při zpracování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru, kdy byl žalovaný dotazován na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména ty, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou ve společnosti , právnická osoba, , jeho měsíční příjem činí , částka, , je svobodný, žije u rodičů, dále s ohledem na výši jeho příjmu (který žalovaný doložil výpisy z účtu), a výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.

11. Z listiny posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaný na žádosti o úvěr sdělil, že jeho příjem činí , částka, . Toto bylo zkontrolováno na základě příchozích transakcí na účet žalovaného vedený u právního předchůdce žalobce. Dále právní předchůdce žalobce ověřil lustrací v insolvenčním rejstříku, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Žalovaný na žádosti uvedl výdaje ve výši , částka, . Právní předchůdce žalobce stanovil životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným, v kombinaci s interními informacemi banky, po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na , částka, . Zároveň právní předchůdce žalobce při výpočtu disponibilního příjmu klienta stanovil maximální částku z příjmu žalovaného, kterou lze použít pro splácení úvěrů s tím, že příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů žalovaného (které vychází z ekonomického modelu). Žalovaný na žádosti uvedl splátky ve výši , částka, . Právní předchůdce žalobce dotazem do CCB a vlastních systémů zjistil, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti poskytnutý úvěr, a to spotřební úvěr v , Anonymizováno, se splátkou , částka, . Splátka nového úvěru činila , částka, , nové splátkové zatížení žalovaného tak činilo , částka, . Příjem žalovaného tak byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo , částka, k pokrytí jeho životních nákladů.

12. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný v této žádosti uvedl, že je svobodný, forma bydlení u rodičů, počet členů domácnosti včetně žadatele 2, z toho bez příjmu 1. Hlavní zdroj příjmu zaměstnanec, zaměstnavatel , právnická osoba, , zaměstnán od , datum, , na dobu neurčitou, není vedeno jednání o ukončení pracovního poměru. Průměrný měsíční příjem činí , částka, , doložení příjmu - na účet v , Anonymizováno, , ostatní příjmy , částka, . Měsíční platby domácnosti – splátky úvěrů (skupina , Anonymizováno, ) jsou započítávané dle aktuálních informací, nájem , částka, , splátky mimo , Anonymizováno, , částka, , ostatní splátky (např. výživné, srážky ze mzdy, léky) , částka, .

13. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, , vedeného u právního předchůdce žalobce na jméno žalovaného, za období od , datum, do , datum, , soud zjistil, že za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek činil , částka, , na účet celkem přišlo , částka, , celkem odešlo , částka, . Za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek činil , částka, , na účet celkem přišlo , částka, , celkem odešlo , částka, . Za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek činil , částka, , na účet celkem přišlo , částka, , celkem odešlo , částka, . Za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek činil , částka, , na účet celkem přišlo , částka, , celkem odešlo , částka, . Za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek činil , částka, , na účet celkem přišlo , částka, , celkem odešlo , částka, . Za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek činil -, částka, , na účet celkem přišlo , částka, , celkem odešlo , částka, . Za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek -, částka, , konečný zůstatek činil , částka, , na účet celkem přišlo , částka, , celkem odešlo , částka, . Za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek činil , částka, , na účet celkem přišlo , částka, , celkem odešlo , částka, . Za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek činil , částka, , na účet celkem přišlo , částka, , celkem odešlo , částka, . Za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek činil , částka, , na účet celkem přišlo , částka, , celkem odešlo , částka, . Za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek činil , částka, , na účet celkem přišlo , částka, , celkem odešlo , částka, . Za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek činil , částka, , na účet celkem přišlo , částka, , celkem odešlo , částka, . Za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek činil , částka, , na účet celkem přišlo , částka, , celkem odešlo , částka, .V období od , datum, do , datum, byly na účet postupně (od března 2018) připsány od plátce , právnická osoba, ., platby, označené jako mzda, ve výši , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, , a od plátce , Anonymizováno, dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, , označené jako ošetřovné.Z účtu byly prováděny odchozí platby ve výši , částka, (3, 4, 8, 9, 10, 11, 12/2018, 1, 2, 3/2019), od 10/2018 označené jako byt, a odchozí platby ve výši , částka, (3/2018 – 3/2019), označené jako splátka úvěru. Dále byly z účtu provedeny odchozí platby ve výši , částka, , označené jako malý penzijko (3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 12/2018, 1, 2, 3/2019) platby ve výši , částka, , resp. od září 2018 ve výši , částka, , označené jako výživné od , Anonymizováno, , resp. vrácení 5/18, resp. alimenty , jméno FO, (4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12/2018, 1, 2, 3/2019), a platby ve výši , částka, , označené jako malý školka (10, 11/2018, 1, 2, 3/2019). Dále byly z účtu prováděny mimo jiné odchozí platby ve prospěch , Anonymizováno, , adresa, , resp. , Anonymizováno, , adresa, a , Anonymizováno, , adresa, , za jednotlivé měsíce, počínaje březnem 2018, celkem ve výši , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, ..

14. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze dne , datum, , Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., účinné od , datum, , Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., účinné od , datum, , ceník , právnická osoba, ., pro bankovní obchody, účinný od , datum, , ceník pro soukromou klientelu, účinný od , datum, , poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne , datum, a výzva k okamžitému splacení celého dluhu ze dne , datum, , soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.

15. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 2395 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.), jako spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

19. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

20. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

21. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

22. Podle § 104 z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

23. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (, právnická osoba, , je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

27. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

28. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ku dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20, však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

29. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se právní předchůdce žalobce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že právní předchůdce žalobce neprokázal, že při uzavírání smlouvy o úvěru řádně tuto úvěruschopnost žalovaného řádně ověřoval, neboť jednak vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená (lustra v insolvenčním rejstříku a v centrálním registru dlužníků), jednak ze skoupých (nebo žádných) údajů sdělených žalovaným (viz údaje o výdajích a splátkách, které jsou navíc ve zřejmém rozporu s údaji vyplývajícími z předložených výpisů z účtu žalovaného), dále z údajů obecného charakteru (stanovení životních výdajů žalovaného ve výši , částka, měsíčně dle interního ekonomického modelu, pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, které jsou rovněž ve zřejmém rozporu s údaji vyplývajícími z předložených výpisů z účtu žalovaného), a dále z výpisů z účtu žalovaného, vedeného u právního předchůdce žalobce, přičemž skutečnosti z těchto výpisů vyplývající nebyly právním předchůdcem žalobce řádně zohledněny.Ohledně příjmu žalovaného žalobce uvedl, že tento dle údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr a ověřená právním předchůdcem žalobce na základě příchozích transakcí na účtu žalovaného, činil , částka, měsíčně, přičemž se mělo jednat o plat (správně mzdu) od zaměstnavatele žalovaného , právnická osoba, Dle soudu předložených výpisů z účtu žalovaného shora však činila průměrná měsíční platba od tohoto plátce, i po započtení dvou plateb , Anonymizováno, shora, částku ve výši , částka, (tedy o , částka, nižší než v žádosti o úvěr uvedená a v posouzení úvěruschopnosti „zkontrolovaná“ částka , částka, shora).Soud dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného se však právní předchůdce žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalovaného, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně (a vlastně pouze na základě údajů zjištěných právním předchůdcem žalobce lustrací v CCB, resp. vypočtených za použití jeho interního ekonomického modelu, pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení), aniž by byly správně vyhodnoceny skutečnosti, vyplývající z předložených výpisů z běžného účtu žalovaného shora, a tedy dle názoru soudu zjevně účelově a naprosto nedostatečně. Právním předchůdcem žalobce tak nebyly vůbec nijak konstatovány a reflektovány skutečnosti, vyplývající z předložených výpisů z běžného účtu žalovaného, vedeného u právního předchůdce žalobce, a to vesměs setrvale nízký zůstatek na tomto účtu, který vedl až k překročení jeho povolené výše a poklesu do debetu (8/2018) a z tohoto důvodu k neprovedení trvalého příkazu (malý penzijko – toto opakovaně v 2/2019). Dále právní předchůdce žalobce nijak nereflektoval očividný nesoulad, kdy skutečné (dle výpisů shora) výdaje žalovaného po celé výpisy z účtu doložené období několikanásobně překračovaly částku výdajů žalovaného, stanovenou právním předchůdcem žalobce za použití jeho ekonomického modelu (a uvažovanou při posuzování úvěruschopnosti žalovaného). Dále nebyla právním předchůdcem žalobce nijak reflektována skutečnost, že žalovaný má pravidelné výdaje z titulu jeho vyživovací povinnosti, jak přitom jednoznačně vyplývá z údajů obsažených ve výpisech z účtu shora (malý penzijko, malý školka, alimenty), stejně tak jako skutečnost, že žalovaný tyto výdaje, stejně tak jako své další výdaje (namátkou pravidelné měsíční výdaje za pohonné hmoty shora), neuvedl v žádosti o úvěr. V této situaci učiněný závěr právního předchůdce žalobce, obsažený v listině posouzení úvěruschopnosti klienta shora, že příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů (když po započtení nového splátkového zatížení žalovanému mělo zbývat , částka, k pokrytí jeho životních nákladů), bez doložení zohlednění výše zmíněných dalších výdajů žalovaného, se soudu jeví jako závěr očividně účelový a nevalidní. Nadto výše popsaná, v době žádosti o úvěr právnímu předchůdci žalobce známá skutečnost, že žalovaný již čerpá jiný, dosud nesplacený úvěr, rovněž nepřisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného další poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Dle názoru soudu tak právní předchůdce žalobce potřebné skutečnosti v otázce ověření úvěruschopnosti žalovaného dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil.Lze tak uzavřít, že právní předchůdce žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

30. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku 18.083 Kč a že žalovaný na poskytnutou částku uhradil 6.202,65 Kč, a proto je žalovaný povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 11.880,35 Kč žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

31. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní úrok). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

32. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva sestávají z nákladů za zastoupení advokátem stanovených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), dle níž náleží právnímu zástupci žalobce odměna dle § 14b odst. 1 bod 2. a. t. za tři úkony právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepis a podání žaloby) ve výši 400 Kč za úkon (počítáno z tarifní hodnoty ve výši 15.667,62 Kč dle § 8 odst. 1 a. t.), tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., odměna dle § 7 bod 5. a. t. za jeden úkon právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (účast u jednání soudu dne , datum, ) ve výši 1.740 Kč za úkon a jedna paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem 3.690 Kč. Žalobce dále uplatnil náhradu nákladů řízení ve výši 1.740 Kč ještě za jeden úkon právní pomoci, a to za písemné podání ve věci samé ze dne , datum, , a za k tomu přináležející paušální náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč, tato náhrada nákladů řízení však žalobci nebyla přiznána, neboť tímto podáním žalobce na výzvu soudu pouze doplňoval svá tvrzení uvedená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a za to mu náhrada nákladů řízení nepřísluší. Dále náklady právního zastoupení sestávají z náhrady cestovních výdajů, a to za cestu za účelem účasti na jednání dne , datum, z , adresa, a zpět, v celkové vzdálenosti 42 km, při průměrné spotřebě motorové nafty 4,7 l/100 km, při ceně motorové nafty 34,10 Kč/l a při sazbě základní náhrady na 1 km jízdy 5,90 Kč dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., celkem ve výši 315,11 Kč. Dále náklady právního zastoupení sestávají z náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 a odst. 3 a. t. za čas strávený cestou do místa jednání a zpět, za jedno jednání v rozsahu dvou (2 x 1) půlhodin po 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, ve výši 300 Kč. Náklady za právní zastoupení žalobce tak činí celkem 4.305,11 Kč. Právnímu zástupci žalobce přitom náleží též daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.305,11 Kč, což činí částku 904,07 Kč. Náklady za právní zastoupení žalobce tak činí včetně daně z přidané hodnoty celkem 5.209,18 Kč. Žalobci dále bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.000 Kč za jím zaplacený soudní poplatek z žaloby. Celková částka nákladů řízení účelně vynaložená žalobcem tak činí částku 6.209,18 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 51,66 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku 3.207,66 Kč. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).