6 C 49/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12.623 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi právním předchůdcem žalobce (právnická osoba, IČO IČO) a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota (dále jen „Smlouva 1“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření Smlouvy 1. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkovou částku částka, která kromě jistiny půjčky zahrnovala i souhrnný poplatek ve výši částka, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dále uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota (dále jen „Smlouva 2“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření Smlouvy 2. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkovou částku částka, která kromě jistiny půjčky zahrnovala i souhrnný poplatek ve výši částka, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka. Žalovaný však své smluvní povinnosti řádně neplnil, neboť právnímu předchůdci žalobce uhradil v případě Smlouvy 1 pouze částku ve výši částka a v případě Smlouvy 2 částku ve výši částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny právním předchůdcem žalobce na žalobce. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván žalobcem k úhradě dlužné částky, na výzvu však nijak nereagoval a dlužnou částku nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum má soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši částka v 60 týdenních splátkách, první až předposlední ve výši částka, poslední ve výši částka.

6. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum bylo prokázáno, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši částka v 60 týdenních splátkách, první až předposlední ve výši částka, poslední ve výši částka.

7. Ze Smluvních podmínek smlouvy o půjčce (dále jen „Smluvní podmínky“) soud zjistil, že podle čl. 11 Smluvních podmínek se zákazník a Anonymizováno dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má Anonymizováno právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z přílohy č. hodnota k této smlouvě bylo prokázáno, že společnost právnická osoba jako postupitel postoupila obě pohledávky za žalovaným na žalobce jako postupníka.

9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a z poštovního podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že společnost právnická osoba žalovanému oznámila, že došlo k postoupení obou pohledávek na žalobce.

10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a z poštovního podacího lístku ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka včetně příslušenství a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou.

11. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly ve dnech datum a datum uzavřeny dvě smlouvy o půjčce, na jejichž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky v celkové výši částka, které se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit společně se souhrnnými poplatky v celkové výši částka formou 60 týdenních splátek po částka (resp. poslední ve výši částka) a po částka (resp. poslední ve výši částka). Žalovaný však doposud právnímu předchůdci žalobce uhradil, pokud jde o Smlouvu 2, pouze částku ve výši částka, a pokud jde o Smlouvu 1, pouze částku ve výši částka, zbývající dlužnou částku dosud nezaplatil. Shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky za žalovaným postoupeny z právního předchůdce žalobce na žalobce. Postoupení pohledávek bylo žalovanému řádně oznámeno právním předchůdcem žalobce dopisem ze dne datum.

12. Hmotněprávně soud posoudil věc s ohledem na den uzavření Smlouvy a na znění § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013.

13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Podle§ 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

17. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

18. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák. Právní předchůdce žalobce jakožto věřitel své povinnosti z obou smluv řádně splnil a poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši částka, jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem obou smluv. Žalovaný jakožto dlužník naopak své smluvní povinnosti řádně nesplnil, neboť právnímu předchůdci žalobce doposud uhradil pouze částky v celkové výši částka. Aktivní věcná legitimace žalobce byla prokázána shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdce žalobce postoupil obě pohledávky za žalovaným na žalobce. Pokud jde o sjednané souhrnné poplatky v celkové výši částka, dospěl soud k závěru, že tyto poplatky, které mají charakter úroku z poskytnutých půjček, nebyly mezi účastníky platně sjednány. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 (dostupné na www.nsoud.cz), dospěl k závěru, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Vrchní soud v Praze pak ve svém rozsudku ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012, dospěl k závěru, že sjednaná odměna za uzavření smlouvy je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání. V posuzovaném případě byly souhrnné poplatky (úrok) sjednány ve výši 71,64 % ročně (smlouva č. 2), resp. 71,66 % ročně (smlouva č. 1). Podle databáze časových řad ARAD ohledně úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v době poskytnutí půjček žalovanému činila úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu 13,34 % ročně (říjen 2011), resp. 13,59 % ročně (duben 2012). Souhrnné poplatky sjednané ve výši, která více než pětinásobně převyšuje obvyklou úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření obou smluv, považuje soud za nepřiměřeně vysoké, sjednané v rozporu s dobrými mravy. Pokud jde o Smlouvu 2, shledal soud s ohledem na výše uvedené žalobu nedůvodnou, neboť žalovaný na tuto smlouvu uhradil částku vyšší, než kolik činila výše poskytnuté půjčky, a proto soud žalobu v rozsahu uplatněného nároku dle Smlouvy 2, včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku jako nedůvodnou zamítl. Pokud jde o Smlouvu 1, shledal soud s ohledem na výše uvedené žalobu důvodnou v částce částka, která představuje rozdíl mezi výší poskytnuté půjčky a žalovaným již zaplacenou částkou. Žalovaný se nezaplacením splátek půjček ve sjednané lhůtě dostal dnem následujícím po jejich splatnosti do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 517 odst. 1, 2 obč. zák. rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení, který však soud žalobci přiznal pouze z částky dosud nesplacené jistiny, ohledně níž shledal žalobu důvodnou. Ve zbývající výši částka včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobce i žalovaný měli úspěch ve věci jen částečný, resp. žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.