6 C 70/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro doručování: adresa žalované o zaplacení částky 4.160 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná [celé jméno žalované] je povinna zaplatit žalobci [právnická osoba] částku 2.266 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 79,96 Kč a úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 2.266 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá zčásti co do částky 1.894 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 54,58 Kč a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 2.266 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne 13. 10. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 4.160 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka se sestává z jistiny ve výši 2.266 Kč, poplatků ve výši 1.894 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 19,98% ročně z částky 2.266 Kč od 7. 12. 2016 do 15. 5. 2017 ve výši 54,58 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2.266 Kč od 7. 12. 2016 do 15. 5. 2017 ve výši 79,96 Kč, úroků ve výši 19,98% ročně z částky 2.266 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z částky 2.266 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení. Žalobce tento nárok odůvodnil tím, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 4. 11. 2013 uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek původního věřitele poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti a závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8.361 Kč představující úroky ve výši 1.277 Kč, poplatek za administrativní zpracování půjčky ve výši 1.901 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.185 Kč, a to v rámci 60 týdenních splátek ve výši 307 Kč nejpozději do 29. 12. 2014. Žalobce se stal věřitelem shora popsané pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017. Žalované bylo oznámení o postoupení pohledávek oznámeno dopisem ze dne 15. 5. 2017. Žalovaná ani přes výzvu žalobce dlužnou částku nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila.

3. K jednání soudu dne 18. 10. 2021 se po předchozí omluvě nedostavil žádný z účastníků a ani právní zástupce žalobce a soud proto na základě ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovanou jako zákazníkem dne 4. 11. 2013. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že tyto peněžní prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. Smlouvou se žalovaná zavázala půjčenou finanční částku ve výši 10.000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8.361 Kč, tedy v celkové výši 18.361 Kč, právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 307 Kč a poslední splátku ve výši 248 Kč, když první splátku byla povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou oprávněné osoby právního předchůdce žalobce. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Smluvní podmínky nejsou podepsány nikým. Dle čl. 11 smluvních podmínek v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 5. 2017 ve spojení s příslušným dokladem o jeho odeslání, vyplývá, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky vyplývajících z předmětné smlouvy.

7. Výzvou k plnění ze dne 20. 11. 2017 bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby zaslal výzvu žalované k úhradě dlužné částky.

8. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobcem postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o půjčce uzavřené podle ust. § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdější předpisů (dále jen„ obč. zák.“), které byly sjednány jako spotřebitelské úvěry ve smyslu zákona č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy poskytovatelem byla právnická osoba zabývající se poskytováním půjček a příjemcem půjčky byla fyzická osoba – spotřebitel.

9. Dle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Dle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

11. Dle ust. § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj duh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis 12. Dle ust. § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

13. Dle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

14. Dle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákona nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Dle ust. § 41 obč. zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

16. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům.

17. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena shora specifikovaná smlouva o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované coby spotřebitelce půjčku ve výši 10.000 Kč Částku žalovaná obdržela v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku navýšenou o poplatky splatit v dohodnutých splátkách, jak je uvedeno výše. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když plnila pouze zčásti. Nárok věřitele ze smlouvy přešel na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017.

18. Soud shledal žalobu důvodnou pouze co do jistiny ve výši 2.266 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 79,96 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od 16. 5. 2017 do zaplacení, což vyplývá z výroku I.

19. Co se týče souhrnného poplatku a kapitalizovaných smluvních úroků, soud žalobu ve výroku II. zamítl z následujících důvodů.

20. Sjednaný„ souhrnný poplatek“ soud považuje zaý rozporu se zákonem, jelikož podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce bylo možno sjednat pouze úroky. Jiné peněžité plnění u půjček poskytovaných subjekty, které nebyly bankami, sjednat nebylo možné, což konstatovaly Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003. Ze smlouvy navíc není zřejmé, proč je tato částka stanovena právě v této výši, zejména když je téměř ve stejné výši jako samotná půjčená částka. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatku) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem a s dobrými mravy dle § 39 obč. zák., a proto soud žalobu co do souhrnného poplatku zamítl.

21. Požadované kapitalizované smluvní úroky a běžící smluvní úroky z půjčené částky, které žalobce nárokoval s odkazem na článek 3 smluvních podmínek smlouvy o půjčce, soud považuje za sjednané neplatně ve smyslu § 39 obč. zák., jelikož byly sjednány neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že z ujednání nacházejícím se na první straně smlouvy, s nimiž byla žalovaná zcela jistě seznámena, jelikož se pod tato ujednání podepsala, vyplývá, že úroky za půjčku byly sjednány pevnou částkou. Nic dalšího o tom, že tyto úroky jsou vypočteny sazbou výše uvedenou a že se týkají pouze období, ve kterém má být půjčka splacena, a že poté bude půjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, ve smlouvě na její první straně uvedeno není. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou půjčku, základním ujednáním smlouvy o půjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustné, a mělo by tedy být obsaženo v samotné smlouvě, tedy v ujednáních podepsaných žalovanou. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel půjčky, je nejprve uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok je obsažen až v obsáhlých a nepřehledných podmínkách smlouvy, které žalovanou jako příjemcem půjčky podepsány nejsou, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy neplatně, proto soud žalobu ohledně těchto úroků zamítl.

22. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaný byl úspěšný v poměrně nepatrné části, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

23. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ust. § 3028 odst. 3 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů.