6 C 78/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl v senátě složeném předsedkyně senátu JUDr. Radky Konečné a přísedících Sylvie Klabochové a Oldřišky Fischerové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený advokátem Mgr. Zdeňkem Anonymizováno sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: název školy , příspěvková organizace, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Okamžité zrušení pracovního poměru provedené dopisem žalovaného žalobci ze dne , datum, je neplatné.

II. Výpověď z pracovního poměru provedená dopisem žalovaného žalobci jako alternativa k okamžitému zrušení pracovního ze dne , datum, je neplatná.

III. Okamžité zrušení pracovního poměru provedené dopisem žalovaného žalobci ze dne , datum, je neplatné.

IV. Výpověď z pracovního poměru provedená dopisem žalovaného žalobci jako alternativa k okamžitému zrušení pracovního ze dne , datum, je neplatná.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta A, , advokáta. 1) Žalobou ze dne , datum, , která byla soudu doručena dne , datum, , se žalobce domáhal neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru provedenému dopisem žalovaného ze dne , datum, a ze dne , datum, a dále toho, že výpověď z pracovního poměru provedená dopisem žalovaného jako alternativa k okamžitému zrušení pracovního poměru ze dne , datum, a ze dne , datum, je neplatná. Žalobce rovněž požadoval náhradu nákladů řízení.2) V žalobě zejména uvedl, že u žalovaného je zaměstnán v pracovní pozici učitel na základě pracovní smlouvy uzavřené dne , datum, uzavřené na dobu neurčitou s místem výkonu práce v sídle žalovaného, přičemž až do toho roku mu nebylo ze strany žalovaného vytknuto žádné porušení pracovních povinností. Žalobce se ve dne , datum, – , datum, zúčastnil jako pedagogický dozor lyžařského výcvikového kurzu pořádaného žalovaným v , adresa, a byl přidělen k třídě žákyň, které běžně neučil. Dne , datum, mu bylo oznámeno , tituly před jménem, , jméno FO, , že se měl předchozích dnech údajně nevhodně chovat ke svěřenkyním, když se mělo jednat o vulgární vyjadřování z jeho strany. Toto odmítl, po návratu z lyžařského kurzu i nadále docházel do zaměstnání, dne , datum, si ho k sobě pozval ředitel do své kanceláře a za přítomnosti své zástupkyně mu oznámil, že s ním chce ukončit pracovní poměr. Nabídl mu ukončení pracovního poměru dohodou nebo propuštění pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně. Toto jednání žalobce pociťoval jako nepřípustný a neodůvodněný nátlak, následkem toho onemocněl a byl v pracovní neschopnosti, která byla ukončena ke dni , datum, , kdy žalobce nastoupil do zaměstnání. Téhož dne mu byla předána listina s datem vyhotovení dne , datum, nadepsaná jako „zrušení pracovního poměru s okamžitou platností “a opatřená digitální podpisem ředitele školy. Na 2 stranu listiny žalobce připojil svůj podpis a napsal tam, že s ní nesouhlasí. Dne , datum, žalobce podal k poštovní přepravě dopis adresovaný žalovanému, kde uvedl, že nesouhlasí s důvody, jak byly ve výpovědi uvedeny, trvá na pokračování pracovního poměru a žádá, aby ho žalovaný i nadále zaměstnával. Dopisem ze dne , datum, mu žalovaný sdělil, že jeho pracovní poměr byl zrušen řádně a platně. Ode dne , datum, byl žalobce opět v pracovní neschopnosti, následně dne , datum, u žalobce doma navštívil ředitel žalovaného se svou zástupkyní a sekretářkou s tím, že má buďto podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru nebo převzít nově vypracované okamžité zrušení pracovního poměru. Vzhledem k jeho nemoci žalobce listiny nepřevzal, do sídla žalovaného se dostavil dne , datum, , kdy mu byla předána listina nadepsaná uvozovky „zrušení pracovního poměru s okamžitou platností“ datovaná dnem , datum, , která se obsahově shoduje s listinou ze dne , datum, . Dne , datum, žalobce žalovanému sdělil, že s důvody ve výpovědi nesouhlasí a trvá na pokračování pracovního poměru. Žalobce namítl, že zrušení pracovního poměru nebylo řádně projednáno s odborovou organizací ani s ním, nebyly mu sděleny jména žákyň ani přesná doba a místo, kdy se měl závadného jednání dopustit a nejsou uvedeny konkrétní osoby, vůči kterým se měl jednání dopustit.3) Ve svém vyjádření ze dne , datum, žalovaný uvedl, že žalobu neuznává, žalobou uplatněný nárok není důvodný. Žalovaný uvedl, že žalobce se měl během lyžařského výcvikového kurzu (dále též jen „LVK“) ve dnech , datum, až , datum, dopouštět nepřípustného chování vůči Barboře , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a Sandře , jméno FO, , kdy měl mít na jejich adresu nevhodné dvojsmyslné poznámky a vtipy se zjevně sexuálním podtextem a měl vyhledávat příležitosti k jakémukoli kontaktu s těmito žákyněmi, fyzický kontakt nevyjímaje. Žalobce měl na adresu těchto žákyň pronést např.: „anglicky peach to znamená držbroskev“, „sexy prdelko“, „když jedeš, je to, jak kdyby tě někdo mrdal zezadu“, „mohl bych Ti ukázat“ (měly navazovat pohyby pánví), „prsa máš velké, hezké, ale zadek máš, mohla bys mít větší, ale některým mužům se to líbí“, když se žákyně držely za ruku „znáš , právnická osoba, ?“. Žalobce měl dále s žákyněmi vyhledávat z jejich pohledu nepřiměřený fyzický kontakt, kdy se měl dotýkat jejich ramen, čela, vyhledávat příležitost pro doteky. Žalobce měl rovněž navštěvovat pokoje žákyň, aniž by to bylo nutné. Žákyně vše oznámily školní psycholožce , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , téhož dne bylo se žalobcem jeho chování projednáno a žalobce byl přeřazen ke skupině chlapců a byl mu uložen zákaz návštěv dívčích pokojů. Následující den mělo dojít k omluvě žákyním za přítomnosti školní psycholožky. Žalovaný jednání žalobce kvalifikoval jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem, a proto ukončil pracovní poměr se žalobcem. Ukončení pracovního poměru bylo projednáno s odborovou organizací, kdy tato byla informována e-mailem dne , datum, . Žalovaný se pokoušel ukončit pracovní poměr se žalobcem dohodou, s čímž žalobce nesouhlasil, proto předal žalobci dne , datum, okamžité zrušení pracovního poměru, avšak statutární zástupce žalovaného byl v té době v izolaci, proto byla listina opatřena digitálním podpisem, vytištěna a předána žalobci za přítomnosti zástupce ředitele , tituly před jménem, , jméno FO, a paní , jméno FO, . Žalovaný však nabyl pochybnosti o dodržení formálních náležitostí, proto vyhotovil listinu znovu dne , datum, opatřenou vlastnoručním podpisem statutárního zástupce, listina byla předána žalobci dne , datum, . Žalovaný má za to, že žalobcovo chování vůči dospívajícím a jeho narážky se sexuálním podtextem mohly žákyním způsobit duševní újmu, mohla být ohrožena jejich mravnost a ohrozilo dobré jméno a pověst žalovaného.4) Z listiny nazvané Zrušení pracovního poměru s okamžitou platností ze dne , datum, a ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný jako zaměstnavatel zrušil pracovní poměr se žalobcem s okamžitou platností podle 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, neboť žalobce se měl na lyžařském výcviku dopustit nepřípustného chování vůči žákyním, kdy zejména měl mít v jejich přítomnosti nevhodné poznámky a vtipy, vyhledával se žákyněmi fyzický kontakt, navštěvoval jejich pokoj. Listinu ze dne , datum, opatřenou digitálním podpisem zástupce žalovaného převzal žalobce osobně téhož dne, Listinu ze dne , datum, převzal dne , datum, , kdy dne , datum, ji odmítl převzít.5) Dopisem ze dne , datum, a ze dne , datum, sdělil žalobce žalovanému, že nesouhlasí s důvody, pro které byl zrušen jeho pracovní poměr, trvá na pokračování pracovního poměru a na tom, aby byl u žalovaného i nadále zaměstnáván. Dle podacího lístku byly oba dopisy předány k poštovní přepravě na adresu žalovaného.6) Žalovaný sdělil žalobci, že jeho pracovní poměr byl zrušen řádně a platně z důvodů porušení právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Žalovaný uvedl, že pracovní poměr žalobce skončil, žalobce již není jejich zaměstnancem, nebude mu přidělována práce ani jej nebude nadále zaměstnávat.7) Z informace o vzniku pracovní neschopnosti , právnická osoba, soud zjistil, že žalobce byl od , datum, v pracovní neschopnosti, která trvala i ke dni , datum, .8) Dopisem ze dne , datum, sdělila odborová organizace žalovanému, že jí nebyly předloženy žádné důkazy o vině žalobce, proto nemůže podat žádné stanovisko k jeho výpovědi. Dle odborové organizace mělo být vzhledem k aprobaci žalobce vhodné získat stanovisko odborného zástupce. Odborová organizace dále uvedla, že ředitel nemůže dát okamžitou výpověď bez řádného vyšetření daného případu.9) Z listiny označené Záznam kontaktu školního psychologa soud zjistil, že školní psycholožka učinila záznam z LVK, kdy dne , datum, ji měli kontaktovat uvedené žákyně, které mají problém se žalobcem, který má nevhodné poznámky a vtipy, mají pocit, že zbytečně navštěvuje jejich pokoj, je jim to nepříjemné. Věc byla oznámena řediteli školy. Dne , datum, se měl žalobce za přítomnosti školní psycholožky omluvit všem starším žákyním s tím, že takové chování již nebude pokračovat, došlo k jeho přeřazení k družstvu chlapců. Od děvčat došla zpětná vazba, že se vše zlepšilo a je to v pořádku.10) Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného a účastnil se jako instruktor lyžařského výcvikového kurzu ve dnech , datum, až , datum, .11) V průběhu řízení došlo ke změně rozvrhu práce Okresního soudu v , adresa, a ke změně v osobě předsedy soudního senátu.12) Při jednání dne , datum, žalobce setrval na své žalobě, uvedl, že i nadále chce být u žalovaného zaměstnáván. Žalovaný uvedl, že žalobce na lyžařském výcviku vystupoval jako přirozená , rodné přijmení, , což činilo jeho chování zavrženíhodným. Školní psycholožka byla ze strany žákyň oslovena již po dvou dnech od zahájení LVK, téhož dne bylo se žalobcem jeho chování projednáno, byla provedena změna složení družstev a žalobci byl uložen zákaz návštěv dívčích pokojů. Chování žalobce bylo pro žalovaného neakceptovatelné, proto považoval za nutné okamžitě zrušit pracovní poměr žalobce a má za to, že veškeré podmínky byly splněny a pracovní poměr skončil po právu.13) Bylo zjištěno, že LVK se osobně účastnil statutární zástupce žalovaného, tedy ředitel školy. Chování žalobce nebyl osobně přítomen, dozvěděl se o něm od školní psycholožky. Žalobci nebyla uložena žádná výtka, a to v době od , datum, , kdy je on ředitelem školy. Žádná výtka není ani součástí osobního spisu žalobce.14) Dle žalovaného narážky ze strany žalobce měly směřovat vůči všem žákyním, ty konkrétní zaznamenané výroky směřovaly vůči těm konkrétním žákyním, ale žalovanému není známo, která z hlášek směřovala konkrétně ke které jmenované žákyni.15) Žalobce rovněž namítl, že žalovaný nejednal v souladu se stanoviskem odborové organizace.16) Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že jí žalobce (dále také „pan učitel“) při jízdě na kotvě vleku říkal, že je pěkná, má pěkné poprsí, ale bylo to v souvislosti s jejím „špatným dnem“, kdy potřebovala povzbudit, takové dny mívá. Když si o tom večer povídaly s holkami na pokoji, tak se domluvily, hlavní slovo měla , jméno FO, , že to musí říct paní psycholožce, která hned řekla, že se to nesmí nechat být, že se to musí řešit. Ona osobně slova žalobce vnímala jako nevhodná, ale v danou chvíli se tomu zasmála, mělo to být pro ni povzbuzující, nevnímala to jako nějaké obtěžování, nevnímala to se sexuálním podtextem. Paní psycholožka to řešila hodně, pan učitel se potom omluvil přede všemi žákyněmi, omluvu přijaly. Dál se to neřešilo, až po nějaké době ze školy pan učitel odešel. Svědkyně uvedla, že si myslí, že jedním z důvodů mohly být ony. Svědkyně vypověděla, že pan učitel na pokoj přišel říct, že je večerka, že mají jít spát. Po sdělení omluvy už tam nebyl. Uvedla, že na pokoj chodil stejně často jako ostatní učitelé. Jí osobně se nikdy fyzicky nedotkl.17) Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že byla na pokoji spolu se , jméno FO, a dalšími dvěma spolužáky , jméno FO, a , jméno FO, , když žalobce vykonával dozor, došel na jejich pokoj a měl narážky, že jsou tam čtyři lidé a dvě postele a jak by tam všichni spali. Proto se rozhodli o tom říct školní psycholožce. Jí samotné žalobce neříkal to, co ostatním, jen jednou jí říkal, že je narozená , rodné přijmení, stejném znamení jako jeho přítelkyně. Fyzicky se jí nikdy nedotknul. Když se potom omlouval, tak říkal, že ty řeči měly být nepochopeným vtipem. Poté už nic takového neříkal. Žalobce na její pokoj chodil stejně jako ostatní učitelé, když měl dozor.18) Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že LVK byl pro ně nepříjemný z důvodu narážek pana učitele. S tím šly za školní psycholožkou, čímž to pro ně skončilo, pan učitel se jim omluvil. Pan učitel měl přijít na pokoj, kde byla ona, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , vešel k nim na pokoj a začal říkat, že viděl videa, kde byly čtyři lidi a dvě postele, tím byli zaskočeni. , jméno FO, řekla „ty pičo“ a pan učitel na to reagoval „píč to je něco erotického“, oni to pochopily, že to myslí tak, že se to anglicky používá pro označení ňader nebo ženského pozadí, v tom viděli něco erotického. , jméno FO, měl hodnotit její tělo. Svědkyně uvedla, že s ní pan učitel žádný fyzický kontakt neměl.19) Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že ona vnímala pana učitele jako moc kontaktního, který si se žáky rád povídal. Jí osobně sahal na jizvu, kterou má na čele, sáhl jí také na rameno. Když pan učitel mluvil, tak mluvil i tělem, nahýbal se. Ona na pokoji, když tam byl pan učitel nebyla, když viděla, že je u nich na pokoji, tak odešla. Nevěděla o tom, že by pan učitel byl na pokojích žáků.20) Všechny svědkyně shodně uvedly, že žalobce je neučil.21) Z výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , školní psycholožky soud zjistil, že se na ní obrátily čtyři žákyně, že mají problém s panem učitelem, jehož chování je jim nepříjemné, nechtěly, aby to pokračovalo. Se žákyněmi se dohodla, že celou záležitost předá k řešení přítomnému řediteli, který záležitost vyřešil změnou v obsazení družstev, ona sama poté kontrolovala, jestli je vše v pořádku. Poté došlo k omluvě žákyním ze strany žalobce, který říkal, že to bylo nedorozumění, že to tak nemyslel. Holky jí potom řekly, že už je vše v pořádku, po skončení LVK ji žádná z dívek už nekontaktovala. Ona nechtěla celou záležitost podcenit, ale ani nepátrala, jak to konkrétně bylo.22) Žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, že na LVK přijeli v neděli večer, hned v úterý ráno za ním přišel pan ředitel s tím, že si na něj stěžovala děvčata. Ředitel přijal opatření, přeřadil jej k chlapcům a zakázal kontrolovat pokoje dívek. Tím považoval záležitost za uzavřenou, žádné další stížnosti nebyly. Se školní psycholožkou se dohodl na tom, že se dívkám omluví. Až potom , datum, byl volán do ředitelny, kde mu bylo předáno okamžité zrušení pracovního poměru. Vůči jeho práci nebyly žádné výhrady, nikdy nedostal vytýkací dopis. On sám učí na učilišti, učí žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, je zvyklý na to, že žáci mluví sprostě. , jméno FO, v jeho přítomnosti řekla „ty pičo“, uvedl, že na to reagoval stejně jako jindy, řekl „jé, ty mluvíš anglicky, ty určitě chceš říct peach (čteno píč) jako broskev“.23) Soud zamítl další dokazování z důvodu neúčelnosti, měl za to, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně.24) Dle ust. § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb, zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.25) Dle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.26) Soud provedl shora uvedené dokazování, ze kterého zjistil následující skutečnosti, přičemž provedené důkazy posoudil každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti a na základě citovaných ustanovení zákona dospěl k následujícím závěrům ve věci samé.27) Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného od roku , Anonymizováno, , vykonával pro něj funkci učitele. Žalovaný nikdy žalobci nevytkl porušení pracovních povinností ani neudělil výtku. Žalobce se účastnil LVK ve dnech , datum, až , datum, . V průběhu prvních dvou dnů LVK se žalobce ve vztahu k jedné ze svědkyň vyjádřil tak, že hodnotil její postavu, uvedl, že má velká prsa, ale tato to nevnímala se sexuálním podtextem, ale jako slova pro povzbuzení, kdy ten den měla špatnou náladu. Bylo rovněž zjištěno, že žalobce při kontrole pokojů zjistil, že na pokoji, kde měly být dvě dívky, jsou s nimi rovněž dva chlapci, proto vstoupil do pokoje, začal si s nimi povídat, načež jedna z dívek pronesla „ty pičo“, načež žalobce reagoval prohlášením, že to zajisté mluví anglicky. Téhož večera dívky navštívily školní psycholožku, která záležitost řešila s ředitelem školy, který byl rovněž přítomen na LVK. Žalobce byl přeřazen hned , datum, k jiné skupině žáků – chlapců, následujícího dne se dívkám omluvil. Tím měla být záležitost uzavřena. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se obrátil na odborovou organizaci dne , datum, se žádostí o projednání a vyjádření se k okamžitému zrušení pracovního poměru žalobce výpovědí. Žádost však byla formulována zcela obecně. Odborová organizace sdělila dne , datum, žalovanému, že jí nebyly předloženy žádné důkazy, proto nemohou podat stanovisko k výpovědi, přičemž výslovně uvedla, že případ musí být řádně prošetřen. Žalovaný pracovní poměr se žalobcem zrušil s okamžitou platností dopisem ze dne , datum, (podepsáno elektronicky) a obsahově shodným ze dne , datum, . Jako důvod je uvedeno, že žalobce se měl na lyžařském výcviku dopustit nepřípustného chování vůči žákyním, kdy zejména měl mít v jejich přítomnosti nevhodné dvojsmyslné poznámky a vtipy se zjevně sexuálním podtextem a měl vyhledávat se žákyněmi fyzický kontakt, měl je opakovaně navštěvovat na pokoji, aniž by to bylo nutné. Žalobce měl na adresu těchto žákyň pronést např.: „anglicky peach to znamená držbroskev“, „sexy prdelko“, „když jedeš, je to, jak kdyby tě někdo mrdal zezadu“, „mohl bych Ti ukázat“ (měly navazovat pohyby pánví), „prsa máš velké, hezké, ale zadek máš, mohla bys mít větší, ale některým mužům se to líbí“, když se žákyně držely za ruku „znáš , právnická osoba, ?“.28) Soud se nejprve zabýval obsahovou stránkou výpovědi, tj. zda se žalobce skutečně dopustil uvedeného chování tak, jak žalovaný uváděl a zda jeho chování dosahovalo intenzity zvlášť hrubého porušení pracovních povinností, pro které by mohlo dojít k okamžitému zrušení pracovního poměru a dospěl k závěrům, že nikoli. Soud na tomto místě zejména uvádí, že provedenými výslechy svědků se některé z jednání vůbec nepodařilo prokázat, kdy svědkyně výslovně uvedly, že některé věty, které jsou žalobci kladeny do úst, od něj přímo neslyšely, nebylo ani zjištěno, zda a vůči komu měl žalobce některé z výroků pronést. Na tomto místě soud uvádí, že svědek má vypovídat o tom, co sám zažil a vnímal svými smysly, tedy co viděl, slyšel, je nezastupitelný jinou osobou. Žalobci byl okamžitě zrušen pracovní poměr na základě záznamu školní psycholožky o jednání se čtyřmi děvčaty, kdy jedné z nich žalobce řekl, že má pěkné poprsí. Ona to nevnímala nijak špatně, zasmála se tomu. Sice jí to připadlo nevhodné, ale nemělo to dle jejího vlastního hodnocení žádný sexuální podtext, mělo jí to pozvednout náladu a povzbudit. Další dvě svědkyně uvedly, že žalobce vstoupil k nim do pokoje za situace, kdy na tomto pokoji byly v přítomnosti dalších dvou chlapců, což žalobce komentoval. Svědkyně u toho sama zvolala „ty pičo“. Žádné jiné návštěvy pokojů dívek nebyly zjištěny ani prokázány, svědkyně výslovně a opakovaně uvedly, že žalobce jejich pokoje kontroloval se stejnou intenzitou jako ostatní kantoři. Pouze jedna ze svědkyň uvedla, že se jí žalobce dotknul na čele a ramenou, bylo jí to nepříjemné, odtáhla se, ale vnímala to jako charakteristiku projevů žalobce, kdy tento „mluví tělem“, nikoli jako fyzický kontakt se sexuálním podtextem.29) Soud uvádí, že ust. § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je relativně neurčitou právní normou, kdy je na soudu, aby tuto sám vymezil a určil. V daném případě soud nijak nezpochybňuje, což ostatně nečiní ani žalobce, že se dopustil některých nevhodných výroků ve vztahu k žákyním na LVK, avšak soud má za to, že toto chování žalobce nedosáhlo intenzity zvlášť hrubého porušení povinností vyplývajících z právních předpisů. Soud přihlédnul zejména k tomu, že žalobce nebyl tzv. kmenovým učitelem gymnázia a tříd, jež se LVK účastnily. Žalobce byl zařazen jako učitel tělesné výchovy na učilišti, které je sice součástí žalovaného, ale LVK se účastnily pouze třídy gymnázia. Poté, co bylo žalobci jeho chování vytknuto, tak se dívkám omluvil. V dalším průběhu LVK ani následně už potom k žádnému excesu nemělo dojít.30) Soud zejména při hodnocení a posouzení intenzity porušení vyšel z provedeného výslechu svědkyň – žákyň, vůči kterým mělo jednání žalobce směřovat. Žádná z dotčených svědkyň nevnímala jednání žalobce jako jednání se sexuálním podtextem. Soud přihlédnul rovněž k tomu, že svědkyně, která měla u jednání s psycholožkou tzv. hlavní slovo, byla tou, jež byla na svém pokoji v přítomnosti další dívky a dvou chlapců, což jistě není zcela běžná situace na LVK školy. Dvě svědkyně, které měly být nejvíce dotčeny jednáním žalobce, ať už slovním hodnocením postavy či doteky na ramenou a čele výslovně a opakovaně uvedly, že jednání žalobce nevnímaly jako sexuální či mající sexuální podtext.31) Soud považuje dále za nutné zdůraznit, že pokud žalovaný opakovaně tvrdí, jak nepřípustné bylo chování žalobce, jak je nutné chránit mravní výchovu mládeže a dbát o její zdraví i rozvoj, a jak je povinen předcházet všem formám rizikového chování pedagogických pracovníků a vytvářet bezpečné prostředí, tak tomuto zcela neodpovídá jeho postup ve věci žalobce. Pokud žalovaný na LVK za účasti jeho statutárního zástupce zjistil již druhý večer, že se žalobce měl dopustit z pohledu žalovaného natolik závažného porušení pracovních povinností, které zavdává důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru, tak měl přistoupit k tomu, aby žalobce zbytku LVK nebyl přítomen, nikoli jej „pouze přeřadit“. Soud má za to, že pokud se zaměstnavatel dozví skutečnosti o porušení pracovních povinností ze strany svého zaměstnance zvlášť hrubým způsobem, tak má jednat okamžitě, tj. bez zbytečného odkladu, což se v daném případě nestalo. Žalovaný sice vytkl žalobci jeho chování (ústně) a přijal některá opatření, avšak žalobce zůstal přítomen LVK až do jeho řádného skončení. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručeno až měsíc po ukončení LVK.32) Soud výslovně uvádí, že nijak nezlehčuje závažnost situace, avšak v daném případě lze jednání žalobce označit jako ojedinělé vybočení. Žalobce se zjevně z dané situace poučil.33) S ohledem na shora uvedené se soud již dalšími námitkami nezabýval, neboť tyto by stejně neměly vliv na rozhodnutí ve věci samé, kdy soud uzavírá, že výpověď žalovaného žalobci má za neplatnou, neboť porušení povinností žalobce jako zaměstnance vyplývající z právních povinností nedosáhlo intenzity zvlášť hrubého způsobu. Nadto žalobci, ačkoli byl zaměstnancem žalovaného od roku 1994 nebylo nikdy vytknuto jiné porušení povinností či pracovní kázně, nebyla mu ze strany žalovaného udělena žádná výtka.34) Pro úplnost soud uvádí, že se nezabýval otázkou projednání výpovědi s odborovou organizací, kdy i případné porušení této povinnosti zaměstnavatele by v souladu s ustálenou judikaturou nemělo žádný vliv na platnost výpovědi.35) S ohledem na shora učiněné závěry týkající se neplatnosti výpovědi soud nehodnotil formální náležitosti týkající se elektronického podpisu listiny a její doručování a převzetí žalobcem.36) Ze všech výše uvedených důvodů soud uzavírá, že v řízení nebylo zjištěno ani prokázáno, že by žalobce porušil své povinnosti vyplývající z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem, ani nebylo zjištěno či prokázáno závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů. V řízení nebylo zjištěno ani prokázáno, že by žalobce soustavně porušoval právní předpisy vztahující se k jím vykonávané práci méně závažným způsobem, ani nebyl písemně upozorněn na možnost výpovědi. Soudu tedy žalobě vyhověl a určil neplatnost výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru.37) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38.255 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35.000 Kč sestávající z částky 2.500 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, žaloba, účast na jednání soudu dne 8. 8. 2022, dne 23. 1. 2023, dne 7. 4. 2022, dne 11. 6. 2024 – 3 započaté dvouhodiny, dne 24. 6. 2024 – dvě započaté dvouhodiny a účast na vyhlášení), včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 5.455 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 1. 2023 náhrada 1.299,18 Kč za 120 ujetých km v částce 899,18 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 4. 2023 náhrada 1.370,08 Kč za 120 ujetých km v částce 970,08 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 6. 2024 náhrada 1.392,88 Kč za 120 ujetých km v částce 992,88 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 6. 2024 náhrada 1.392,88 Kč za 120 ujetých km v částce 992,88 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené.