6 C 78/2024

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 50.126,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 10.901,20 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.009,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.009,81 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 8.444 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 8.444 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 17.620,73 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 651,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 908,73 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 3.301,77 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 2.533,05 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, částku 18.326,74 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.123,46 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.492,85 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7.006,19 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 6.796,15 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Řízení se co do částky 3.277,79 Kč zastavuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2023 domáhal zaplacení částky 50.126,46 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.661,79 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.918,54 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 11.745,77 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 10.977,05 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.123,46 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.492,85 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7.006,19 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 6.796,15 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) a žalovaným byla dne 6. 1. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva 1“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 23.000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření Smlouvy 1. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkovou částku 42.756 Kč, která kromě poskytnuté jistiny zahrnovala úrok ve výši 2.214 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 11.270 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.132 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 4.140 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 3.054 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dne 6. 3. 2022. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že sjednané splátky řádně a včas nesplácel. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dále dne 23. 7. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva 2“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření Smlouvy 2. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkovou částku 27.888 Kč, která kromě poskytnuté jistiny zahrnovala úrok ve výši 1.444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7.350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.394 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.700 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dne 23. 9. 2022. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že sjednané splátky řádně a včas nesplácel. Obě pohledávky za žalovaným byly právním předchůdcem žalobce postoupeny na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023. Ke dni podání žaloby dlužil žalovaný, pokud jde o nárok vyplývající ze Smlouvy 1, na jistině částku 6.796,15 Kč, na úroku částku 210,04 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku 3.131,55 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku 593,90 Kč, na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště částku 1.150,37 Kč a na smluvní pokutě částku 9.356,44 Kč. Pokud jde o nárok vyplývající ze Smlouvy 2, dlužil žalovaný ke dni podání žaloby na jistině částku 10.977,05 Kč, na úroku částku 768,72 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku 5.218 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku 995,66 Kč, na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště částku 1.928,58 Kč a na smluvní pokutě částku 9.000 Kč. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 50.126,46 Kč dosud nezaplatil. Podáním ze dne 8. 4. 2024 vzal žalobce žalobu zpět co do částky smluvní pokuty ve výši 366,08 Kč (nárok ze Smlouvy 2) a co do částky smluvní pokuty ve výši 2.911,71 Kč (nárok ze Smlouvy 1).Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 1. 2021 má soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 6. 1. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 23.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 2.214 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 11.270 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.132 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 4.140 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 3.054 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně. Ve smlouvě současně byla pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení s tím, že maximální výše smluvní pokuty za prodlení s každou jednotlivou splátkou činila 500 Kč.Z žádosti o úvěr ze dne 6. 1. 2021, z pracovní smlouvy ze dne 14. 9. 2020 a z výplatní pásky za měsíce září až listopad 2020 bylo prokázáno, že původní věřitel se před uzavřením Smlouvy 1 zabýval schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr a dále z údajů získaných z dokladů předložených žalovaným. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 16.254 Kč, což bylo doloženo výplatními páskami za měsíce září až listopad 2020, dále uvedl měsíční výdaje na bydlení, energie ve výši 3.500 Kč a měsíční výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 3.000 Kč. Žalovaný dále v žádosti uvedl, že bydlí v nájmu, je zaměstnán na dobu určitou a je svobodný.Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 7. 2021 bylo prokázáno, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 23. 7. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 1.444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7.350 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.394 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.700 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně. Ve smlouvě současně byla pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení s tím, že maximální výše smluvní pokuty za prodlení s každou jednotlivou splátkou činila 500 Kč.Z žádosti o úvěr ze dne 22. 7. 2021, z výplatní pásky za měsíce duben až červen 2021 a z potvrzení o výši příjmu ze dne 23. 7. 2021 bylo zjištěno, že původní věřitel se před uzavřením Smlouvy 2 zabýval schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr a dále z údajů získaných z dokladů předložených žalovaným. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 20.683 Kč, což bylo doloženo výplatními páskami za měsíce duben až červen 2021, dále uvedl měsíční výdaje na bydlení, energie ve výši 5.000 Kč, měsíční výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši , právnická osoba, Kč a měsíční splátky stávajících půjček ve výši 3.054 Kč. Žalovaný dále v žádosti uvedl, že bydlí u rodičů, je zaměstnán na dobu neurčitou a je svobodný.Z transakční historie pro smlouvu č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalovaný uhradil na dluh vyplývající ze Smlouvy 1 celkem částku ve výši 30.874 Kč s tím, že poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 22. 10. 2021 ve výši 3.100 Kč.Z transakční historie pro smlouvu č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na dluh vyplývající ze Smlouvy 2 celkem částku ve výši 8.000 Kč s tím, že poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 22. 10. 2021 ve výši 2.000 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 a z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek bylo prokázáno, že touto smlouvou postoupil právní předchůdce žalobce obě pohledávky za žalovaným na žalobce.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce dopisy ze dne 15. 8. 2023 oznámil žalovanému, že obě pohledávky byly postoupeny na žalobce.Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1. 11. 2023 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne 2. 11. 2023 bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky vyplývající z obou smluv v celkové výši 57.971,35 Kč.S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly dne 6. 1. 2021 a dne 23. 7. 2021 uzavřeny dvě smlouvy o úvěru, na jejichž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 38.000 Kč. Žalovaný však své smluvní povinnosti řádně neplnil, neboť se dostal do prodlení s hrazením sjednaných splátek. Žalovaný celkem žalobci uhradil na závazek vyplývající ze Smlouvy 1 částku 30.874 Kč a na závazek vyplývající ze Smlouvy 2 částku 8.000 Kč. Pohledávky za žalovaným vyplývající z obou smluv byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 postoupeny na žalobce. Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno právním předchůdcem žalobce dopisem ze dne 15. 8. 2023. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 50.126,46 Kč dosud nezaplatil.Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení a to z části nebo zcela.Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu zpět co do částky 3.277,79 Kč, soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil.Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je ve zbývající části, ohledně níž nebyla vzata zpět, důvodná pouze zčásti. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z., které jsou současně smlouvami o spotřebitelském úvěru podle § 2 z. s. ú. Podstatou smlouvy o zápůjčce je závazek zapůjčitele přenechat vydlužiteli zastupitelnou věc, v tomto případě peněžní prostředky, aby ji zapůjčitel užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Právní předchůdce žalobce řádně splnil své smluvní povinnosti tím, že v obou případech poskytl žalovanému peněžní prostředky v ujednané výši, což žalovaný potvrdil podpisem obou smluv, a současně se před uzavřením obou smluv zabýval schopností žalovaného splácet poskytnuté zápůjčky. Soud přitom na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že byť žalovaný řádně doložil pouze výši svých měsíčních příjmů, lze v daném případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného s ohledem na výši poskytnutých zápůjček a dále vzhledem k tomu, že žalovaný obě zápůjčky řádně splácel až do 22. 10. 2021, považovat za dostačující, byť původní věřitel vycházel ohledně výše měsíčních výdajů pouze z tvrzení žalovaného uvedených v žádostech o úvěr. Žalovaný naopak své smluvní povinnosti řádně nesplnil, neboť se dostal do prodlení s úhradou obou poskytnutých zápůjček, přičemž doposud uhradil celkem 38.874 Kč, z toho částku 30.874 Kč na závazek vyplývající ze Smlouvy 1 a částku 8.000 Kč na závazek vyplývající ze Smlouvy 2. Aktivní věcná legitimace žalobce byla prokázána shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě postoupil právní předchůdce žalobce obě pohledávky za žalovaným na žalobce. Soud však shledal nárok žalobce důvodným pouze co do požadované jistiny, sjednaného úroku a části požadované smluvní pokuty. S ohledem na již uhrazené částky ze strany žalovaného proto soud žalobu zamítl v celém rozsahu ohledně nároku žalobce vyplývajícího ze smlouvy uzavřené dne 6. 1. 2021, neboť jistina i úrok v celkové výši 25.214 Kč již byly žalovaným zcela uhrazeny a smluvní pokuta, na kterou žalobci s ohledem na výše uvedené vznikl nárok pouze z nesplacené jistiny a úroků, v součtu s jistinou a úrokem nedosáhla částky, která již byla žalovaným uhrazena. Pokud jde o nárok vyplývající ze smlouvy uzavřené dne 23. 7. 2021, žalovanému byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a dále byl ve smlouvě sjednán úrok ve výši 1.444 Kč, žalovaný na svůj závazek vyplývající z této smlouvy uhradil celkem 8.000 Kč. Na dlužné jistině a úroku mu tedy zbývá uhradit částku 8.444 Kč. Soud dále přiznal žalobci z této částky nárok na smluvní pokutu ve sjednané výši 0,1 % denně od 24. 9. 2022, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou celé dlužné částky, do 11. 7. 2023, kdy byla smluvní pokuta vyčíslena žalobcem pro účely podání žaloby, tj. celkem v částce 2.457,20 Kč. Soud dále přiznal žalobci v souladu s § 2392 odst. 1 věty první o. z. nárok na smluvní úrok ve sjednané výši 15 % ročně z částky 8.444 Kč, který byl kapitalizován za období od 24. 9. 2022 do 11. 7. 2023 na částku 1.009,81 Kč a dále jej soud žalobci přiznal z částky 8.444 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že se žalobce dostal do prodlení s hrazením splátek zápůjčky, vznikl žalobci v souladu s § 1970 o. z. rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 8.444 Kč, který byl kapitalizován za období od 24. 9. 2022 do 11. 7. 2023 na částku 1.009,81 Kč a dále jej soud žalobci přiznal z částky 8.444 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.Pokud jde o další nároky, které žalobce požadoval, v této části soud žalobu důvodnou neshledal. V obou smlouvách byla dále vedle úroků sjednána úhrada za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště žalovaného. Soud má za to, že tato ujednání nepředstavují nic jiného než skrytý úrok, přičemž společně s již sjednaným úrokem činí úroková sazba v případě Smlouvy 1 výši 67,90 % ročně a s inkasním poplatkem dokonce 85,90 % ročně a v případě Smlouvy 2 činí úroková sazba 67,92 % ročně a s inkasním poplatkem dokonce 85,92 % ročně. Soudu je přitom z jeho úřední činnosti známo, že podle databáze České národní banky ARAD činila průměrná výše úrokové sazby u úvěrů na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem s fixací nad 1 rok do 5 let v lednu 2021 7,46 % ročně a v červenci 2021 7,23 % ročně. To znamená, že celková výše úrokové sazby sjednaná ve smlouvách dosahovala i bez sjednaného inkasního poplatku téměř desetinásobku průměrné výše úrokové sazby sjednávané v době uzavření smluv u úvěrů poskytovaných bankami. Pokud jde o sjednaný inkasní poplatek, má soud za to, že za situace, kdy žalovanému nebyla ve smlouvě dána možnost splácet poskytnutou zápůjčku jinak než v hotovosti, například bezhotovostním převodem, jedná se o umělé navýšení celkové dlužné částky, kterou je žalovaný povinen podle smlouvy uhradit a ve své podstatě se nejedná o nic jiného než o další skrytě sjednaný úrok. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 (dostupné na www.nsoud.cz), dospěl k závěru, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Vrchní soud v Praze pak ve svém rozsudku ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012, dospěl k závěru, že sjednaná odměna za uzavření smlouvy je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání. Byť se jedná o závěry, které byly formulovány ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., podle názoru soudu platí tyto závěry i pro smlouvy uzavřené po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Jak vyplývá z výše uvedeného, v posuzovaném případě celková výše úrokové sazby, která byla sjednána ve smlouvách, činila včetně sjednaných úhrad a inkasního poplatku více než jedenáctinásobek průměrné výše úrokové sazby sjednávané v době uzavření smluv u úvěrů poskytovaných bankami. Takové ujednání považuje soud za ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a je proto absolutně neplatné podle § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. Vzhledem k tomu, že ujednání o dalších úhradách a poplatcích lze oddělit od ostatních smluvních ujednání, shledal soud obě smlouvy neplatné pouze v části, v níž si strany ujednaly úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Vzhledem na již uhrazené částky proto soud žalobě vyhověl pouze v částce dosud nesplacené jistiny a sjednaného úroku a dosud nesplacené smluvní pokuty, jak již bylo konstatováno výše, a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou s ohledem na shora uvedené zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, v řízení žádné náklady nevznikly.