6 C 93/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 33.170 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to k rukám zástupkyně žalobce, advokátky Jméno advokátky

IV. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice - Okresnímu soudu v adresa doplatek soudního poplatku za žalobu (návrh na zahájení řízení) ve výši částka, a to na účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne datum, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím, představovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota (uzavřené smluvními stranami elektronickými prostředky komunikace na dálku dle § 562 o. z.), na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný obdržel dne datum bezhotovostním převodem na jeho účet. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit žalobci jistinu úvěru ve výši částka spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, celkem tedy částku ve výši částka, nejpozději do datum. Žalovaný na poskytnutý úvěr a poplatek za poskytnutí úvěru žalobci neuhradil ničeho. Žalobci tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši částka a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od datum do zaplacení. Dále podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru vznikl žalobci v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do datum v celkové výši částka. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou mu e-mailovou zprávou.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.

5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

6. Z předložené smlouvy o úvěru č. hodnota, datované dnem datum, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet jako jednorázový a bezúčelový spotřebitelský úvěr částku částka, přičemž žalovaný se zavázal vrátit žalobci částku ve výši částka, a to jednorázově do 28 dnů od poskytnutí úvěru. Roční procentní sazba nákladů na úvěr (RPSN) činí 3921 %.

7. Ze smlouvy o úvěru shora a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila celkem částka a že žalovaný na smlouvu o úvěru shora neuhradil žalobci ničeho.

8. Z výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínky podle § 142a o. s. ř. ze dne datum, adresované žalovanému, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím své zástupkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.

9. Z potvrzení právnická osoba. ze dne datum o provedené odchozí platbě a ze sdělení (odpovědi na výzvu soudu) právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že majitelem účtu, uvedeného ve smlouvě o úvěru shora jako účet určený k výplatě úvěru, byl v době výplaty úvěru žalovaný a že na tento účet byla dne datum připsána částka poskytnutého úvěru ve výši částka.

10. Z žádosti o poskytnutí úvěru Anonymizováno a vyhodnocení úvěruschopnosti ze dne datum na jméno žalovaného soud zjistil, že na žalovaného byla provedena lustrace na exekuce, v insolvenčním rejstříku, v databázi odcizených a neplatných dokladů (vše bez záznamu), a v registrech dlužníků REPI a EUCB. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl rodinný stav partnerské soužití, počet vyživovaných dětí 0, příjmy ve výši částka, výdaje částka, náklady na bydlení částka, příjem ostatních členů domácnosti částka, měsíční výdaje splátek úvěrů částka. Při ověření žádosti bylo zjištěno průměrný měsíční příjem částka (ověřeno podklady Anonymizováno – právnická osoba), výdaje domácnosti částka, jiné finanční závazky částka, náklady na bydlení částka, příjem ostatních členů domácnosti částka, životní minimum částka, čistý příjem domácnosti částka, náklady celkem částka.

11. Z výpisu z registru platebních informací na jméno žalovaného - úvěrové a platební historie ke dni datum soud zjistil, že na jméno žalovaného zde není evidován žádný otevřený kontrakt, je zde evidováno 16 ukončených kontraktů za období od datum do datum, vše spotřebitelské úvěry vesměs na nižší částky (v řádu jednotek tisíců až do částka) s krátkou lhůtou splatnosti (vesměs do jednoho měsíce).

12. Z výpisu služby Kontomatik na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný čerpal půjčky resp. úvěry v období květen 2024 ve výši částka (právnická osoba), částka (právnická osoba.) a částka (právnická osoba), za období červen 2024 ve výši částka (právnická osoba) a částka (právnická osoba), za období červenec 2024 ve výši částka (právnická osoba) a částka (právnická osoba), a za období srpen 2024 ve výši částka (právnická osoba). Dále bylo z tohoto výpisu zjištěno, že žalovanému byly připsány platby od plátce právnická osoba za měsíc/ve výši květen 2024/částka, červen 2024/částka, červenec 2024/částka, srpen 2024/částka. Dále bylo z tohoto výpisu zjištěno, že žalovanému byly odepsány platby pro příjemce Anonymizováno za měsíc/ve výši květen 2024/částka, červen 2024/částka, červenec 2024/částka, srpen 2024/částka.

13. Z výpisů z běžného účtu (totožného s účtem, na nějž byla vyplacena částka poskytnutého úvěru), vedeného na jméno žalovaného u právnická osoba. za období březen a duben 2024, soud zjistil, že za období datum – datum činil počáteční zůstatek částka a konečný zůstatek částka, celkem přišlo částka a celkem odešlo -částka. V tomto období bylo provedeno 174 odchozích plateb ve prospěch účtu Anonymizováno v celkové výši částka a dále 13 odchozích plateb ve prospěch účtů Anonymizováno v celkové výši částka. Na účet byla připsána výplata půjčky od právnická osoba ve výši částka. Dále byla na účet dne datum připsána platba ve výši částka od plátce právnická osoba Za období datum – datum činil počáteční zůstatek částka a konečný zůstatek částka, celkem přišlo částka a celkem odešlo -částka. V tomto období bylo provedeno 284 odchozích plateb ve prospěch účtu Anonymizováno v celkové výši částka a na účet bylo připsáno celkem hodnota výplat úvěrů, resp. půjček v celkové výši částka od plátců právnická osoba, právnická osoba, Anonymizováno právnická osoba. Dále byla na účet dne datum připsána platba ve výši částka od plátce právnická osoba 14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

15. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

18. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

19. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

20. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

21. Podle § 104 z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2024 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

26. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

27. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud se proto z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru shora. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání této smlouvy řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. S ohledem k příjmům žalovaného soud z žádosti o poskytnutí úvěru shora zjistil, že tyto měly plynout jednak (zřejmě z pracovního poměru žalovaného) od plátce právnická osoba v průměrné měsíční výši částka. Tento údaj byl doložen, resp. ověřen z výpisu ze služby Kontomatik a dále z předložených výpisů z běžného účtu žalovaného shora. Dále se mělo jednat o příjem ostatních členů domácnosti ve výši částka, bez jakékoli bližší konkretizace (kdo tuto domácnost tvoří, z jakých zdrojů tyto příjmy pocházejí), tyto navíc nebyly (ani tvrzeně) nijak doloženy. Údaje o příjmu žalovaného (resp. čistém příjmu domácnosti ve výši částka dle žádosti shora) se tak soudu jeví jako nekompletní, částečně nedoložené a tudíž nepřesné, neurčité a v důsledku toho nepřezkoumatelné, a proto nevěrohodné, s velmi sníženou vypovídací hodnotou, obzvláště pak ve spojení s charakterem údajů o výdajové stránce žalovaného, jak je popsáno níže. Ohledně výdajů žalovaného byly v žádosti o úvěr shora jako jeho měsíční výdaje uvedeny výdaje ve výši částka, náklady na bydlení ve výši částka, měsíční výdaje splátek úvěrů ve výši částka, resp. při ověření žádosti zjištěné výdaje domácnosti ve výši částka, jiné finanční závazky ve výši částka, náklady na bydlení ve výši částka, životní minimum částka, resp. náklady celkem částka, vše bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů a způsobu verifikace těchto údajů, což již samo o sobě nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Především však nebyl ze strany žalobce nijak reflektován zásadní rozpor v údajích o výdajích žalovaného uvedených v žádosti o úvěr a výdajích vyplývajících z výpisů z běžného účtu žalovaného shora, resp. z výpisu ze služby Kontomatik shora, potažmo zejména nebyla žalobcem nijak zohledněna skutečnost, že žalovaný v měsících předcházejících žádosti o poskytnutí úvěru, konkrétně v měsících březen až srpen 2024, prosázel pouze u společnosti Anonymizováno částky ve výši částka, částka, částka, částka, částka a částka. Údaje o výdajích žalovaného uvedené v žádosti o poskytnutí úvěru a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jsou tak dle názoru soudu neúplné, skutečný stav nepostihující, a soudu se jeví ve vztahu k finanční realitě žalovaného jako očividně účelové a postrádající elementární výpovědní hodnotu. Rovněž v žádosti shora uvedený argument, že žalobcem byly provedeny lustrace se zjištěním, že vůči žalovanému není vedena exekuce ani insolvenční řízení, a že není evidován v databázi neplatných dokladů, se soudu jeví jako úkony pro forma činěné, s bagatelní výpovědní hodnotou (z neexistence exekučního či insolvenčního řízení vůči osobě nevyplývá ani její solventnost, ani její nezadluženost, z neexistence zcizených nebo neplatných dokladů nevyplývá ve vztahu k úvěruschopnosti žalovaného nic), nota bene v situaci, kdy z údajů uvedených ve výpisech z běžného účtu žalovaného a z registru platebních informací shora vyplývá, že žalovaný již závazky z půjček, popř. úvěrů měl a má, a to ve značném počtu a vesměs krátkodobých, a tedy s nevýhodnými (co do výše ceny půjčených peněz) úvěrovými podmínkami. Rovněž tato skutečnost nebyla žalobcem nijak komentovaná ani reflektovaná, a přitom se dle názoru soudu jedná o skutečnost, která jednoznačně směřuje k tomu, že by právní předchůdce žalobce měl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, resp. dle názoru soudu, s ohledem na výši žalovaným prosázených částek shora, měl žalobce v tomto směru nabýt pochyby hraničící s jistotou, že toho žalovaný schopen nebude. Soud tak dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného se právní předchůdce žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalovaného, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně a pro forma, a tedy naprosto nedostatečně, a dále pak byly naprosto nesprávně vyhodnoceny i ty údaje, které byly (nebo měly a mohly být) žalobcem zjištěny. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. považuje výše uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

28. Vzhledem k tomu, že soud posoudil smlouvu o úvěru shora jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému v případě uplatňovaného nároku částku ve výši částka a že žalovaný na poskytnutou částku nezaplatil ničeho. Žalovaný je tedy povinen nesplacenou částku jistiny ve výši částka žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení. Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

29. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní pokuta). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

30. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva sestávají z nákladů za zastoupení advokátem stanovených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), dle níž náleží právnímu zástupci žalobce odměna dle § 14b odst. 1 bod 3. a. t. za tři úkony právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepis a podání žaloby) ve výši částka za úkon (počítáno z tarifní hodnoty ve výši částka dle § 8 odst. 1 a. t.), a tři paušální náhrady hotových výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., tedy celkem částka. Právní zástupkyni žalobce přitom náleží též daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka, což činí částku částka. Náklady za právní zastoupení žalobce tak činí včetně daně z přidané hodnoty celkem částka. Žalobci dále bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka za jím placený soudní poplatek z žaloby. Celková částka nákladů řízení účelně vynaložená žalobcem tak činí částku částka. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 26,62 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku částka. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

31. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce do okamžiku vyhlášení rozsudku neuhradil doplatek soudního poplatku za podání žaloby ve výši částka, k jehož úhradě mu vznikla povinnost v důsledku nevydání elektronického platebního rozkazu ve spojení s pokračováním v řízení, a k jehož úhradě byl vyzván usnesením soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, byla mu tato povinnost uložena rozhodnutím, uvedeným v bodě IV. výroku rozsudku shora. Žalobce po vyhlášení rozsudku doplatek soudního poplatku již uhradil, soud je nicméně vázán rozhodnutím, jakmile jej vyhlásil, a proto již tuto skutečnost nebylo možné reflektovat ve výroku tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.