7 C 10/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 34 351 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 34 351 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 34 351 Kč od 27. 6. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 318 Kč.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11. 1. 2021 domáhal zaplacení částky 34 351 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že je držitelem licence na distribuci elektřiny a zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [adresa odběrného místa], [obec] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny bylo pracovníky servisní firmy žalobce dne [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá, čímž žalovaný naplnil skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobce provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně činností souvisejících s nápravou závadného stavu a vystavil žalovanému fakturu znějící na částku ve výši 34 351 Kč splatnou do 14 dnů od dne jejího vystavení. Žalovaný fakturu ve lhůtě splatnosti neuhradil a nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že se účastníci k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřili, předpokládal soud, že s postupem podle § 115a o. s. ř. souhlasí, a rozhodl věc bez nařízení jednání.

4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

5. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne [datum] má soud za prokázané, že dne [datum] bylo pracovníky žalobce kontrolou zjištěno, že na odběrném místě na adrese [adresa odběrného místa].

6. Z faktury [číslo] ze dne 12. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalobce dne 12. 6. 2020 vystavil žalovanému fakturu za neoprávněný odběr elektřiny znějící na částku ve výši 34 351 Kč splatnou dne 26. 6. 2020.

7. Z podkladů pro výpočet výše škody ze dne 21. 2. 2019 a z přílohy k faktuře [číslo] – rozpis jednotlivých položek faktury za neoprávněný odběr EE bylo prokázáno, že žalobci byla neoprávněným odběrem elektřiny žalovaným způsobena škoda ve výši 30 399,83 Kč včetně daně z přidané hodnoty a daně z elektrické energie a dále žalobci vznikly oprávněné náklady v souvislosti s činnostmi spojenými s nápravou závadného stavu ve výši 3 951,86 Kč včetně daně z přidané hodnoty.

8. Z upozornění na nepřijatou platbu ze dne 21. 7. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 34 351 Kč vyplývající z nezaplacené faktury [číslo].

9. Z výzvy k úhradě ze dne 5. 8. 2020 bylo prokázáno, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 34 351 Kč a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou.

10. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2016, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

11. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném do 31. 12. 2020, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce jakožto distributor elektřiny zjistil, že žalovaný na výše uvedeném odběrném místě odebíral elektřinu bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny, čímž naplnil skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. Žalobce vyúčtoval žalovanému škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny shora uvedenou fakturou znějící na částku v celkové výši 34 351 Kč. Žalovaný fakturu ve lhůtě její splatnosti nezaplatil a nijak nereagoval ani na následné výzvy žalobce. Žalovaný se nezaplacením faktury řádně a včas dostal do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 318 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 718 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč za dva úkony podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (podání žaloby a výzva k plnění ze dne 5. 8. 2020).