7 C 103/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 4 455 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 455 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 689,78 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 64 Kč, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši částkou 1 126 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobkyně se domáhá vydání rozsudku, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit částku 4 455 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 689,78 Kč, a to z titulu nezaplacení televizních poplatků. Žalobkyně uvedla, že dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy, jejíž součástí musí být poučení o následcích neprokázání opaku ve stanovené lhůtě. Žalovaný na výzvu žalobkyně, jakožto provozovatele televizního vysílání nereagoval, žalobkyně ho proto zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný informován písemně. Shora popsaným způsobem se žalovaný stal poplatníkem televizního poplatku evidovaným v příslušné evidenci dle zákona č. 348/2005 Sb., přičemž mu tak vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Dne 26. 4. 2023 bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.); žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání řádně a včas, nedostavil se, neomluvil se a nepožádal o odročení jednání. Předvolání k jednání bylo doručeno v souladu s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. s výzvou podle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Žalovaný nesdělil ničeho. Z elektronických dokumentů připojených k návrhu (výzva k přihlášení poplatníka, informace o zařazení do evidence poplatníků, výzva k zaplacení s dokladem o doručení) byl zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v návrhu. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce kalendářního čtvrtletí. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Na základě zjištěného skutkového stavu je dán základ uplatněného nároku v souladu s § 2 odst. 2, § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., přičemž výše poplatku je dána podle § 6 citovaného zákona. Splatnost pohledávky vyplývá z § 7 odst. 2 citovaného zákona. Žalovaný byl vyzván k plnění s poskytnutím dostatečné lhůty v souladu s § 10 citovaného zákona. Úrok z prodlení byl přisouzen podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) vzhledem k výši sazby úroku z prodlení podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb. k prvnímu dni prodlení dlužníka. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok do dne vyhotovení žaloby. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek 400 Kč a dále jí náleží náhrada nákladů právního zastoupení za 2 úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu; podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 100 Kč (2 x 100 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH (126 Kč). Úkony právní služby v souladu s § 11 odst. 1 advokátního tarifu jsou příprava a převzetí věci, sepis návrhu. Soud nepoužil § 7 advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a jedná se o plnění do 50 000 Kč.