7 C 105/2016

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o odpůrčí žalobě

I. Žaloba, podle které je darovací smlouva ze dne datum a s právními účinky vkladu práva ze dne datum, na jejímž základě jméno FO (nyní Anonymizováno), rodné číslo Anonymizováno, bytem adresa, darovala žalované pozemek parc. č. Anonymizováno, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, způsob využití bydlení, vše nacházející se v katastrálním území a obci adresa, vše zapsáno na listu vlastnictví č. adresa, vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa, vůči žalobci právně neúčinná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 26 397,36 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2016 domáhal neúčinnosti darovací smlouvy ze dne datum s právními účinky vkladu práva ke dni datum, na jejímž základě jméno FO (nyní Anonymizováno), r. č. hodnota, bytem adresa (dále jen „Dárkyně“), darovala žalované pozemek parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa (dále jen „Nemovitosti“). Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník Nemovitostí, které nabyla od Dárkyně na základě darovací smlouvy ze dne datum. Žalovaná a Dárkyně jsou ve velmi úzkém příbuzenském vztahu, neboť Dárkyně je dcerou žalované. Manželství žalobce a Dárkyně bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka. Dárkyně se za trvání manželství stala společníkem ve společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem jméno FO Anonymizováno, adresa. Obchodní podíl Dárkyně se proto stal součástí společného jmění manželů žalobce a Dárkyně, které dosud nebylo vypořádáno, přičemž žalobce má právní zájem toto společné jmění vypořádat. Dne datum uzavřela Dárkyně smlouvu o převodu obchodního podílu ve společnosti právnická osoba., na jejímž základě převedla 100 % svého obchodního podílu v této společnosti na třetí osobu. Změna společníka byla v obchodním rejstříku zapsána ke dni právnická osoba. Žalobce jako manžel nedal souhlas k převodu obchodního podílu ve společnosti právnická osoba. Žalobce měl za to, že shora uvedený převod obchodního podílu je neplatný, neboť v kontextu hodnoty společnosti přesahuje obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů, a proto byl k jeho převodu nutný souhlas žalobce jako tehdejšího manžela Dárkyně. Žalobce se podáním ze dne datum dovolal neplatnosti shora uvedeného převodu podílu. Věc byla řešena u Krajského soudu v Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka. Žalobce současně podal žalobu na vypořádání společného jmění manželů, přičemž měl za to, že v důsledku rozhodnutí soudu vznikne Dárkyni povinnost k úhradě vysoké částky. Dárkyně nedisponuje majetkem významnější hodnoty, neboť v zásadě veškerý svůj majetek v části převedla bezúplatně či případně úplatně, avšak za podmínek žalobci zcela neznámých. Na základě shora uvedených skutečností měl žalobce za to, že právní úkon Dárkyně spočívající v bezúplatném převodu vlastnického práva k Nemovitostem zkracuje jeho vymahatelnou pohledávku z titulu nevypořádaného společného jmění manželů. Bezúplatný převod vlastnických práv Dárkyně na žalovanou je čistě účelový, neboť Dárkyně nadále Nemovitosti užívá, jako by k převodu vlastnického práva nedošlo, o čemž svědčí i skutečnost, že současně s převodem vlastnického práva došlo ke zřízení věcného břemene užívání a bydlení ve prospěch Dárkyně.

2. Žalovaná považovala nárok žalobce za nedůvodný, neboť podíl na zaniklém společném jmění manželů v držení Dárkyně je výrazně menší než podíl na zaniklém společném jmění manželů, který je v dispozici žalobce. Žalobce má v držení ještě další část zaniklého společného jmění manželů, a to částku ve výši 4 040 000 Kč, kterou přijal, jak bylo prokázáno dokazováním ve věci vedené u Krajského soudu v Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka. V této věci bylo prokázáno, že žalobce přijal uvedenou částku od nabyvatele obchodního podílu na společnosti právnická osoba. Jak soud nalézací, tak soud odvolací dospěly k závěru, že k převodu podílu došlo na základě souhlasu žalobce. Dovolání žalobce ve věci bylo Nejvyšším soudem ČR odmítnuto. Dle názoru žalované žalobce ničím neprokázal své tvrzení, že Dárkyni vznikne povinnost k úhradě vysoké částky, která se může pohybovat na úrovni 10 mil. Kč.

3. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí - LV č. adresa pro katastrální území adresa prokazující stav evidovaný k datu datum bylo prokázáno, že žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník pozemku parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno – objekt bydlení, vše v katastrálním území adresa, který nabyla na základě darovací smlouvy ze dne datum s právními účinky vkladu práva ke dni datum.

5. Z návrhu na vypořádání SJM ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce podal u Okresního soudu v adresa žalobu na vypořádání zaniklého společného jmění manželů žalobce a Dárkyně, v níž mimo jiné uvedl, že žalovaná je vlastníkem 100 % podílu ve společnosti právnická osoba., jehož hodnotu žalobce odhadoval na částku 20 000 000 Kč, neboť majetek společnosti je tvořen vlastnictvím nemovitých věcí.

6. Z návrhu na určení vlastnictví ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce podal u Městského soudu v Anonymizováno žalobu na určení vlastnického práva, kterou se domáhal určení, že vlastníkem obchodního podílu ve výši 100 % ve společnosti právnická osoba. je Dárkyně, neboť smlouva o převodu obchodního podílu ze dne datum, kterou Dárkyně převedla svůj obchodní podíl ve společnosti právnická osoba. na jméno FO, narozeného datum, byla podle názoru žalobce neplatná, neboť k jejímu uzavření jako tehdejší manžel Dárkyně nedal souhlas.

7. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, bylo prokázáno, že manželství žalobce a Dárkyně bylo tímto rozsudkem rozvedeno ke dni datum.

8. Soud dále provedl dokazování spisem Krajského soudu v Anonymizováno sp. zn. spisová značka, a to zejména následujícími listinnými důkazy.

9. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne datum má soud za prokázané, že mezi Dárkyní a jméno FO (dále jen „Nabyvatel“) byla dne datum uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu, na jejímž základě převedla Dárkyně svůj obchodní podíl ve výši 100 % ve společnosti právnická osoba. na Nabyvatele za kupní cenu stanovenou v příloze č. hodnota této smlouvy.

10. Z vyjádření žalobce ve věci ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce v tomto podání popřel, že by měl jakékoliv relevantní informace o tom, za jakou cenu měl být obchodní podíl převeden, a rovněž popřel tvrzení Dárkyně, že dal souhlas s převodem obchodního podílu.

11. Z rozsudku Krajského soudu v Anonymizováno ze dne datum, č. j. spisová značka, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Anonymizováno ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že žaloba žalobce, kterou se domáhal určení, že Dárkyně je vlastníkem obchodního podílu ve výši 100 % ve společnosti právnická osoba., byla soudem prvního stupně zamítnuta. Toto rozhodnutí bylo následně odvolacím soudem zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

12. Z rozsudku Krajského soudu v Anonymizováno ze dne datum, č. j. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Anonymizováno ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabyly právní moci dne datum, má soud za prokázané, že žaloba žalobce byla i podruhé soudem prvního stupně zamítnuta a toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno rozhodnutím odvolacího soudu o odvolání žalobce. Z odůvodnění těchto rozhodnutí bylo zjištěno, že výše úplaty za převod obchodního podílu byla stanovena na částku 4 000 000 Kč, kterou nabyvatel uhradil směnkou vlastní, vystavenou datum. Směnka byla vystavena ve prospěch žalobce se splatností směnky k datu datum. Soudy obou stupňů dospěly shodně k závěru, že to byl právě žalobce, kdo řídil společnost právnická osoba., a proto musel o převodu obchodního podílu vědět, neboť se v této souvislosti měnil i jednatel společnosti. Současně měly soudy obou stupňů za prokázané, že úplatu za převod obchodního podílu převzal od Nabyvatele právě žalobce, kterému se v řízení nepodařilo prokázat, že částku ve výši 4 040 000 Kč přijal od Nabyvatele z jiného právního důvodu, než byl právě převod obchodního podílu.

13. Návrh žalobce na provedení dalších důkazů, a to výslechem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, jméno FO, jméno FO, e-mailovou korespondencí mezi tituly před jménem jméno FO a jméno FO, policejním spisem, spisem Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka, dotazem na právnická osoba, výslech jméno FO, darovací smlouvou ze dne datum, darovací smlouvou vztahující se k pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa a výslechem účastníků soud zamítl pro nadbytečnost, neboť by nepřinesly žádná nová skutková zjištění potřebná pro rozhodnutí soudu ve věci samé. V převážné míře by se navíc jednalo o důkazy související s převodem obchodního podílu Dárkyně na Nabyvatele, o čemž již bylo pravomocně rozhodnuto ve věci Krajského soudu v Anonymizováno vedené pod sp. zn. spisová značka.

14. Vzhledem k tomu, že darovací smlouva, jejíž neúčinnosti se žalobce domáhá, byla uzavřena dne 4. 7. 2013, posoudil soud věc v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013.

15. Podle § 42a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen.

16. Podle § 42a odst. 2 obč. zák. odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.

17. Podle § 42a odst. 3 obč. zák. právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch.

18. Podle § 42a odst. 4 obč. zák. právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.

19. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky řízení je nesporné, že mezi žalovanou jako obdarovanou a jméno FO jako dárkyní byla dne datum uzavřena darovací smlouva, na jejímž základě Dárkyně darovala Nemovitosti žalované, jejíž vlastnické právo k Nemovitostem bylo do katastru nemovitostí zapsáno s právními účinky vkladu práva ke dni datum. Spornou naopak zůstala skutečnost, zda byla darovací smlouva Dárkyní uzavřena s úmyslem zkrátit pohledávku žalobce z titulu vypořádání společného jmění manželů žalobce a Dárkyně. Podmínkou úspěšnosti odpůrčí žaloby je prokázání existence vymahatelné pohledávky žalobce (věřitele) vůči dlužníkovi a dále úmysl dlužníka zkrátit odporovatelným právním úkonem uspokojení svého věřitele, pokud musel být takový úmysl druhé straně znám. V případě, že byl odporovatelný právní úkon učiněn mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou, presumuje se, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele musel být druhé straně znám. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobce není ve věci aktivně věcně legitimován, neboť v době uzavření darovací smlouvy neměl za Dárkyní žádnou pohledávku, a to ani pohledávku nejistou či podmíněnou. K převodu Nemovitostí na žalovanou na základě darovací smlouvy došlo již dne datum, manželství žalobce a Dárkyně však bylo rozvedeno až dne datum. V této souvislosti soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 1. 2002, sp. zn. 21 Cdo 549/2001 (dostupné na www.beck-online.cz), podle něhož je k odpůrčí žalobě aktivně věcně legitimován jen ten, kdo měl za dlužníkem pohledávku v době, kdy byl učiněn odporovaný právní úkon, a to i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku, která má na základě vzniklého závazkového právního vztahu vzniknout až v budoucnu. Pohledávka za dlužníkem přitom nemusí být v této době ještě vymahatelná; z hlediska věcné legitimace k odpůrčí žalobě postačuje, aby pohledávka za dlužníkem byla vymahatelná alespoň v době rozhodnutí soudu o podané odpůrčí žalobě. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sice hovoří o pohledávce ze závazkového právního vztahu, soud je však toho názoru, že rozhodnutí je aplikovatelné i na pohledávky vzniklé z titulu vypořádání věcných práv. Z odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR dále vyplývá, že věřitelem může být jen ten, kdo má za dlužníkem pohledávku, přičemž není rozhodné, zda jde o pohledávku splatnou či nesplatnou, popřípadě budoucí; významné je, že vznikl závazkový právní vztah, z něhož vznikla pohledávka nebo z něhož má pohledávka v budoucnu vzniknout. Ten, kdo nemá za dlužníkem pohledávku, nemůže být jeho věřitelem a je také pojmově vyloučeno, aby dlužník učinil právní úkon v úmyslu zkrátit svého věřitele. Z právě uvedených závěrů Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že žalobce nebyl k podání odpůrčí žaloby aktivně věcně legitimován, neboť v době uzavření darovací smlouvy nebyl s Dárkyní ještě ani rozveden, a nemohl tedy vůči ní mít pohledávku z titulu vypořádání společného jmění manželů, a to ani jako pohledávku podmíněnou, neboť v době uzavření darovací smlouvy nebylo ještě ani jisté, zda bude manželství skutečně rozvedeno. Žalobce tedy v době uzavření darovací smlouvy neměl ani právní základ pohledávky z titulu vypořádání společného jmění manželů, neboť ten vzniká až právní mocí rozsudku o rozvodu manželství. Darovací smlouvou, jejíž neúčinnosti se žalobce domáhá, tedy nemohlo dojít ke zkrácení jeho vymahatelné pohledávky, neboť ta v době uzavření darovací smlouvy neexistovala. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a to pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce, a proto ji soud v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 397,36 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, vyjádření k návrhu žalobce na přerušení řízení ze dne datum, vyjádření k vyjádření žalobce ze dne datum, účast na jednání dne 3.

3. Anonymizováno a závěrečný návrh ze dne datum) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne právnická osoba. 2023 za účelem účasti na jednání cestovné v částce 1 016 Kč (cesta adresa a zpět při ujetí celkem hodnota km, při ceně pohonných hmot 44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 816 Kč ve výši 4 581,36 Kč. Soud se při určení výše náhrady nákladů řízení neztotožnil s názorem právního zástupce žalované, že v daném případě je namístě vycházet při stanovení tarifní hodnoty z ceny nemovité věci, která je předmětem řízení. V dané věci se žalobce domáhal odporovatelnosti právního úkonu, předmětem řízení je tedy určení, zda žalobci svědčí právo dovolat se neúčinnosti právního úkonu, jehož předmětem je převod nemovité věci. Při stanovení tarifní hodnoty je proto třeba postupovat podle § 9 odst. 4 písm. b) a. t., a při stanovení výše odměny za jeden úkon právní služby tedy vycházet z tarifní hodnoty 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.