7 C 108/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou Ph.D., LL.M. ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČ: Anonymizováno sídlem Adresa žalované vedlejší účastník: Jméno účastníka , IČ: Anonymizováno sídlem Adresa účastníka o náhradu majetkové újmy a odčinění nemajetkové újmy na zdraví

I. Zamítá se žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 308 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 308 500 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v plné výši částkou 3 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení v plné výši částkou 3 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Základ nároku na náhradu nákladů řízení České republiky – Okresního soudu Brno-venkov je dán vůči žalobci ve výši 100 % a výše částky bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se žalobou došlou/doručenou soudu dne 24. 3. 2023 domáhal náhrady majetkové újmy a odčinění nemajetkové újmy na zdraví zaplacením částky 308 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce tvrdil, že v době hospitalizace u žalované ve dnech 25. 3. a 26. 3. 2020 udával bolesti takové intenzity, že jeho zdravotní stav si vyžádal nitrožilní podání opiátů, žalobce byl přijat na standardní oddělení, interní lůžkové oddělení žalované a nebyla provedena včas všechna vyšetření odpovídající zdravotnímu stavu žalobce při příjmu. Žalovaná se dopustila pochybení při poskytnutí zdravotní péče, v důsledku čehož byl žalobce přímo a zásadně ohrožen na životě a zdraví a vznikla mu nemajetková újma. Pozdním provedením ultrazvuku a CT vyšetření až dne 26. 3. 2020 v cca 9:00 hodin, stanovením správné diagnózy až po více jak 12 hodin po přijetí, neadekvátním tlumením bolesti žalobce v době hospitalizace došlo k porušení povinnosti stanovené žalované zákonem a žalovaná zasáhla do absolutního práva poškozeného a je povinna nahradit poškozenému, co způsobila. V případě včasného provedení nezbytných vyšetření a stanovení správné diagnózy mohly být bolestivé stavy žalobce eliminovány prakticky ihned a mohlo dojít k dřívějšímu převozu žalobce na specializované pracoviště a k včasnému provedení nezbytného operačního zákroku. Žalobce připojil k žalobě znalecký posudek ze dne 4. 10. 2022 vypracovaný , jméno FO, , soudním znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví interna se zvláštní specializací kardiologie. Žalovaná byla vyzvána k plnění před zahájením soudního řízení výzvou ze dne 9. 1. 2023 doručenou žalované dne 11. 1. 2023.

2. Žalovaná podáním ze dne 6. 4. 2023 navrhla zamítnutí žaloby. Tvrdila, že žalobce byl přivezen na interní ambulanci žalované posádkou ZZS s lékařem. V záznamu o výjezdu je mimo jiné uvedeno, že pacient je bez akutní ischemie a jeho zdravotní stav byl konzultován s kardiologickou jednotkou , podezřelý výraz, , která doporučila transport na spádové interní oddělení. Pacient byl vyšetřen na pohotovostní interní ambulanci pro bolesti na hrudi, jejichž příčina nebyla v tuto chvíli zcela zřejmá. Byl přijat na interní oddělení a jako pracovní diagnóza byla uvedena bolest v hrudní páteři, pacient vstupně zvracel, byla tak uvedena diagnóza také gastroezofageální refluxní onemocnění. Diagnóza byla následně upřesňována další dovyšetřováním. Jako možná příčina stávajícího stavu bylo pomýšleno na akutní koronární syndrom, plicní embolii a možnou patologii břišní dutiny, což se postupně došetřovalo. Vstupně byl proveden RTG břicha a plic, k vyloučení plynu v břišní dutině a náhlé příhody břišní. Následně byl pacient zaléčen antikoagulační terapií. Pacientovi byl v noci kontrolován srdeční enzym troponin, kde nedošlo k nárůstu do patologických hodnot, EKG, které bylo také bez vývoje a akutních změn. Pacient nejevil známky kardiopulmonální dekompenzace. Echokardiografii nelze po skončení ordinační doby ambulance provést, angioCT plic bylo naplánováno dle výsledků echokardiografie. Dne 26. 3. 2020 byl ráno proveden UZ břicha s vyloučením nitrobřišní patologie. Na základě kontroly ranních laboratorních hodnot, kde došlo k nárůstu srdečních enzymů, troponinu, D-dimerů, bylo vysloveno podezření na možné disekující aneurysma aorty. Vyšetření k objasnění, echokardiografie a angioCT aorty, byla provedena neodkladně a po potvrzení této diagnózy byl pacient přeložen na JIP k monitorování stavu, kde byl zaléčen a předán ZZS k transportu na specializované pracoviště, , Anonymizováno, . Zdravotní péče byla poskytnuta s náležitou odbornou úrovní dle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti zdravotnického zařízení. Pacientovi byla dne 25. 3. 2020 (ne na 20 hodin), ve 20:00 podána infuze 250 ml fyziologického roztoku s 2,5 g metamizolu i. v. Infuze byla podána dle zvyklostí, tedy během 1 hodiny. Ve 21:30 hodin byla podána infuze FR 100 ml + Ortanol, ve 23:30 – 00:30 byla podána další analgetická infuze. V propouštěcí zprávě je popsán ústup potíží po podání metamizolu. Dle sesterského záznamu je stav pacienta hodnocen ve 21:00, v 02:00, kdy pacient zvrací, je opocen a je informován lékař. Je podán Torecan 1 g i. v. + infuze s Ortanolem 40 Mg i. v. Po splnění ordinace je popsána úleva. Další sesterský záznam je 26. 3. 2020 v 8:00, kdy je popsána ranní hygiena, pacient je soběstačný.

3. K výzvě soudu žalobce podáním ze dne 7. 6. 2023 došlým/doručeným soudu dne 8. 6. 2023 doplnil žalobu o konkretizaci odčinění nemajetkové újmy za následky pozdního provedení operačního zákroku ve výši 75 000 Kč, za vytrpěné bolesti 75 000 Kč a za duševní útrapy 150 000 Kč. Nemajetková újma žalobce vznikla v důsledku pochybení žalované; žalobci byl proveden nezbytný a neodkladný operační zákrok s asi 12hodinovým zpožděním. Toto mělo za následek závažnější zdravotní následky po prodělané disekci aorty; žalobce dosud trpí brněním levé horní končetiny a nižší fyzickou výkonností. Dalším následkem byl rizikovější a náročnější průběh operačního zákroku vyžadující větší zásah do organismu, přičemž pozdní provedení zákroku mohlo mít i fatální následky. Dalším následkem byla delší rekonvalescence po operačním zákroku, s tím související zhoršený a déle trvající diskomfort a bolesti po operačním zákroku a v průběhu rekonvalescence. Vytrpěné bolesti žalobce spočívaly v zásadních intenzivních bolestech, které nebyly ze strany zdravotnického personálu žalované dostatečně, řádně a efektivně tlumeny, ačkoliv tak mohlo a mělo být učiněno. Žalobce tak v souvislosti s nesnesitelnými bolestmi prožíval značené fyzické a psychické utrpení po celou dobu hospitalizace. Po celou noc intenzivně zvracel od bolesti, bolest ho fyzicky a psychicky zcela vyčerpala. Bolestivé stavy přetrvávaly u žalobce i po hospitalizaci u žalované, když v případě včasného provedení operačního zákroku by byl operační zákrok méně invazivní a vyžadoval kratší rekonvalescenci. Duševní útrapy žalobce spočívaly v důvodném strachu žalobce o život. Závažný stav žalobce nebyl po celou noc hospitalizace nijak řešen. Žalobce byl odloučen od blízkých osob, zejména jeho partnerky a byl vystaven obavám, zda se ještě někdy setká se svými blízkými. Úzkost žalobce po dobu léčení spojená se strachem z dalšího průběhu léčby závažného zdravotního stavu, strach z komplikací při léčbě a nutností dalších operačních zákroků bylo další duševní útrapou. Žalobce měl důvodný strach o budoucnost spočívající zejména v obavách, zda a jaké trvalé následky si jeho zdravotní stav vyžádá, zda bude schopen do budoucna pracovat a vést běžný život. Žalobce trpěl úzkostným a depresivním stavem v průběhu hospitalizace, pocitem nejistoty. Žalobce v noci psal své partnerce a přátelům zprávy s tím, že už se z nemocnice domů nevrátí. Žalobce měl pocit studu a závislosti na třetí osobě v průběhu hospitalizace, když nebyl schopen dojít na toaletu (plazil se na toaletu, aby nezvracel do postele), nedokázal ani sesednout z lůžka na židli či vykonat osobní hygienu. Žalobce měl pocit naprosté bezmocnosti, kdy ze strany zdravotnického personálu žalované nebyly činěny kroky k řešení jeho závažného zdravotního stavu, což souvisí s důvodným strachem žalobce o jeho život.

4. Na základě dokazování provedeného u jednání dne 10. 5. 2023, 21. 6. 2023, 9. 8. 2023 a dne 7. 2. 2024 (protokoly o jednání) byla učiněna následující skutková zjištění a zjištěn následující skutkový stav. Trvání doby hospitalizace žalobce u žalované byla mezi účastníky nesporná. Znalecký posudek vypracovaný soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví interna, zvláštní specializace kardiologie , tituly před jménem, , jméno FO, dne 4. 10. 2022 byl vypracován bez prostudování zdravotní dokumentace žalobce, kterou soud provedl k důkazu u jednání a následně byly tyto listinné důkazy podkladem pro vypracování znaleckého posudku soudem ustanoveným soudním znalcem , adresa, z oboru zdravotnictví, odvětví interna. Znalecký posudek předložený žalobcem vykazuje zřejmé nesprávnosti, například namísto podání nitrožilní medikace ve 20:00 hodin na 1 hodinu se soudní znalec zabývá nesprávným postupem žalované spočívajícím v podávání této medikace po dobu 20 hodin. Závěry znaleckého posudku předloženého žalobcem byly jednoznačně vyvráceny soudem ustanoveným znalcem v jeho písemném znaleckém posudku, doplněném výslechem soudního znalce u jednání. Bylo tak jednoznačně prokázáno, že žalovaná postupovala v rámci svých možností správně, lege artis. Stanovila pracovní diagnózu a v jejím rámci postupně upřesňovala možné choroby. Při vyšetřování a léčbě pacientů je vždy více možností, a ne vždy je zvolena ta nejlepší. Při hodnocení ex ante je třeba jen posoudit, zda daný postup byl v dané situaci odborně možný, ne že byl ten nejlepší. Postup zkušené lékařky při stanovení pracovní diagnózy a postupném upřesňování reálné diagnózy byl správný. Vedoucím příznakem žalobce v NI bylo zvracení, méně výrazná byla bolest na hrudi. Obojí může mít řadu příčin a v první řadě je nutno vylučovat ty závažnější a nejčastější, infarkt myokardu, byl vyloučen negativním EKG a troponinem, NPB při perforaci vředu byly znepravděpodobněna, i když ne vyloučena, negativním prostým snímkem (RTG) břicha a negativním nálezem při prohmatu břicha, plicní embolie, na kterou mohly ukazovat zvýšení D-dimery, byla zaléčena vyšší dávkou LMWH. Dominantní příznak žalobce, zvracení, do obrazu disekce aorty nepatří, ale bolesti na hrudníku a narůst troponinu a D-dimerů ráno 26. 3. 2020 na nutnost vyšetření hrudníku upozorňoval. I když lékařka při indikaci CT přímo na disekci podezření nevyslovila, obraz disekce na angioCT je těžko přehlédnutelný a po jeho průkazu již záležitost nabrala rychlý spád. Přestože i přímá perioperační úmrtnost činí 25 % a z těch, co operaci přežijí, má dalších 18 % neurologické následky (mrtvici), vše dopadlo pro žalobce velice dobře, díky dobré spolupráci zdravotníků žalované, RZP a perfektnímu výkonu operačního týmu. Žalobce je nyní takřka bez potíží krom drobných problémů s levou horní končetinou souvisejících s nutným podvazem levé podklíčkové tepny, která vede krev do LHK, provedeným při operaci. Problémy žalobce byly a jsou výlučně v přímé a příčinné souvislosti s jeho onemocněním, nikoli s postupem lékařů RZP, žalované, či CKTCH. Bolesti jsou důsledkem choroby, jejíž tlumení bylo z pohledu ex ante, kdy ještě nebyla vyloučena NPB, adekvátní; koneckonců pacient byl schopen usnout. Možná mohl být zopakován vzhledem ke zvracení Ondasetron, ale i Torecan situaci dočasně vyřešil. Diagnostický postup mohl být teoreticky rychlejší, ale to je zřejmé až z pohledu ex post. Nic zásadního by se dřívější diagnostikou nezměnilo. Žalobce zjevně nedoceňuje, že mu perfektní práce zdravotníků zachránila za obrovských nákladů život v takřka beznadějné situaci. Jeho potíže 25. 3. 2020 i současný stav jsou v přímé a příčinné souvislosti s jeho smrtelně závažným onemocněním a ne s přístupem lékařů. V dodatku 1 ke znaleckému posudku ze dne 13. 12. 2023 až 15. 1. 2024, k připomínkám žalobce k původnímu písemnému znaleckému posudku, soudní znalec dále dovysvětlil své odborné závěry. Není úplně podstatné, co bylo hlavním příznakem zásahu RZP, protože stav se v průběhu času mnohdy mění. U RZP je podstatná rychlost. Proto v zápisu není zmínka o nauzee či zvracení. Přesto je v záznamu jasně uvedeno nitrožilní podání Ondasetronu, což je antiemetikum a jeho jedinou indikací je nauzea nebo zvracení. Argument žalobce, že bolest vyvolala zvracení je nesprávný. Tři základní příznaky, patřící do raritního onemocnění disekce aorty, žalobce měl. Jsou ovšem typické pro řadu nepoměrně častějších onemocnění. Medicína není exaktní věda a lékař by se dopustil chyby s možnými smrtelnými následky, kdyby potvrzoval nebo vylučoval jen jednu chorobu. V roce 2020 patrně u žalované nebyla možnost provádět hypersenzitivní testy na troponin. Zvýšení troponinu, respektive jeho dynamika a v rámci normálních hodnot svědčí vždy pro poškození myokardu. Žalobcem navrhované vyšetření při zvýšení troponinu CT angiografie jako další vyšetření nepadá v úvahu, protože angiografie srdce „nevidí“. Troponin je marker zejména ischemického postižení myokardu, kde hraje velmi důležitou roli v diagnostickém postupu. Mimo to se zvyšuje v souvislosti s dalšími onemocněními, která však vždy postihují výlučně myokard, dle výrobce testů (Abbott) je to městnavá srdeční slabost, plicní embolie, perikarditida, srdeční arytmie, masivní úrazy, polymyositis, dermatomyositis, postižení srdce neischemické etiologie, kardiotoxicita. Ani při DAA není úplně vyloučeno zvýšení hypersenzitivního troponinu. V takovém případě však chybí dynamika hodnot, která u žalobce byla prokázána ve velmi vysoké míře zejména testem 26. 3. 2020 ráno, což svědčí proti diagnóze DAA. Že k dynamice hodnot troponinu přesto došlo při DAA svědčí o tom, jak je někdy medicína složitá. Aorta nemá se srdcem nic společného krom toho, že ze srdce vychází. Disekce aorty nemá tedy žádnou souvislost s poškozením srdce. Soudní znalec dále vysvětlil individuální příznaky zdravotního stavu žalobce v konfrontaci s odbornou literaturou uváděnou žalobcem. Znalecký posudek předložený žalobcem vychází z kusých informací a dopouští se zjevných odborných nesprávností. Z výslechu žalobce jako účastníka soudního řízení bylo jednoznačně prokázáno, že po umístění na lůžko interního oddělení žalované sám vůbec nekontaktoval zdravotnický personál v souvislosti s jeho zdravotními potížemi a učinil tak až další pacient. Žalobce byl vyšetřován přijímající lékařkou, která vysvětlila postup v souladu s hodnocením postupu lege artis soudním znalcem soudem ustanoveným. Drobné odchylky ve výpovědi svědkyně, ošetřující lékařky, a písemné zdravotní dokumentace jsou pochopitelné s ohledem na odstup času a množství pacientů, které lékařka má ve zdravotní péči. Soud uzavírá, že z sms komunikace žalobce a jeho partnerky bylo prokázáno, že žalobce se svěřoval partnerce se svými zdravotními problémy a pokud uvádí, že se už domů asi nevrátí, uvádí to s bolestmi, které subjektivně přičítá zvracení. Nicméně z komunikace nebyla prokázána žádná skutečnost tvrzená žalobcem k jeho duševním útrapám.

5. Žalobce nedůvodně zpochybňoval nestrannost a odbornost soudního znalce soudem ustanoveného. Revizní znalecký posudek by nedůvodně oddálil meritorní rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Zejména v průběhu výslechu soudního znalce se projevilo nepochopení odborné problematiky žalobcem, prostřednictvím jeho právní zástupkyně. Námitky, připomínky žalobce byly soudním znalcem soudem ustanoveným přesvědčivě vyvráceny.

6. Vedlejší účastník na straně žalované se po celou dobu soudního řízení před soudem 1. stupně ztotožňoval s procesním stanoviskem žalované.

7. Podle ustanovení § 2956 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.Podle ustanovení § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.Podle ustanovení § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Žalobce, po poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), neunesl důkazní břemeno ohledně prokázání protiprávního jednání, opomenutí (porušení zákonné povinnosti) žalované v souvislosti příčinné (kauzální nexus) s tvrzenými duševními útrapami žalobce a zásahem do absolutních přirozených práv žalobce (právo na zdraví). Postup lege artis žalované byl najisto postaven písemným znaleckým posudkem vypracovaným soudem ustanoveným znalcem ve spojení s výslechem soudního znalce u jednání. Soud neshledal žádné rozpory pro zpochybnění předloženého znaleckého posudku soudem ustanoveným znalcem. Soudní znalec , jméno FO, při vypracování jeho znaleckého posudku ze dne 4. 10. 2022 (soudní znalec v oboru zdravotnictví, odvětví interna se zvláštní specializací kardiologie) vycházel zřejmě z propouštěcí zprávy a přijímacího protokolu, který měl žalobce k dispozici. Tento soudní znalec neměl k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci upínající se k zdravotnímu stavu žalobce. Znalecký posudek předložený žalobcem v souladu s § 127a o. s. ř. opakuje skutečnosti uvedené v přijímacím protokolu a propouštěcí zprávě. Poukazuje na skutečnost, že základní příjmová diagnóza zní bolesti v hrudní páteři, hrudní krajině a druhá diagnóza je pak gastroezofageální reflux. Přijímací lékařka již doporučuje ultrazvuk srdce a angiografické CT vyšetření plic. Žalobce byl uložen na standardní oddělení v plánu péče. Soudní znalec vytýká žalované, že pokud měla lékařka podezření na jinou příčinu bolestí pacienta, není jasné, proč nebylo angio vyšetření, případně srdeční ultrazvuk, provedeny ihned. Rozpor vidí soudní znalec v anamnestických údajích, kdy bolesti vzniklé v zádech náhle vedly až k nutnosti podat opiáty (Sufenta 2 ml nitrožilně). Žalobce měl při bolesti nápadně vysoké hodnoty krevního tlaku (250/140), ty po léčbě klesly na prakticky normální hodnotu (150/90). Žalobce byl za tohoto stavu uložen na standardní interní oddělení. Znalecký posudek dále uvádí, že lék proti bolesti Novalgin byl podán ve 21:30 nitrožilně pomocí infuze rozepsané na 20 hodin. Podle rychlosti infuze lze vypočítat, že 500 mg účinné látky pacient obdržel až po 4 hodinách infuze. Analgetický efekt byl tedy odložen o několik hodin. Efekt proti bolesti proto infuze mohla mít až kolem druhé hodiny ráno. Dle soudního znalce tuto jeho úvahu podporuje i zápis v dokumentaci, kdy pacient ve 2 hodiny ráno dostal léky proti zvracení Torecan a současně i Ortanol. Lze tedy usuzovat, že pacient měl v té době ještě bolesti, které pak pravděpodobně ustoupily. Tato část znaleckého posudku je v příkrém rozporu se zdravotní dokumentací, jak vysvětluje i soudní znalec ustanovený soudem. Lze tedy shrnout, že z takto vypracovaného znaleckého posudku obsahujícího stručný průběh, nesprávně interpretovaný, dle propouštěcí zprávy a přijímacího protokolu v rozsahu cca 1 strany se stanoviskem obsahujícím opět průběh hospitalizace žalobce dle propouštěcí zprávy a přijímacího protokolu se závěrem, že správná diagnóza byla stanovena až po 12 hodinách pobytu v nemocnici a v době pobytu v nemocnici měl žalobce bolesti, které nebyly adekvátně utlumeny. Při správně stanovené diagnóze nebo při správně podané analgetické léčbě bylo možné tyto nepříjemné stavy redukovat až prakticky eliminovat. Takový znalecký posudek vůbec nesplňuje náležitosti znaleckého posudku. Soudní znalec nesprávně uvádí důvody jím zjištěné nesprávně poskytnuté analgetické léčby. Soudní znalec, bez bližší znalosti zdravotnické dokumentace kompletní, dospívá k nesprávně stanovené diagnóze. Ošetřující lékařka však stanovila tzv. pracovní diagnózy, kdy vycházela z příznaků subjektivně udávaných žalobcem, podkladů rychlé záchranné pomoci a vyšetření provedených při příjmu žalobce ve večerních hodinách u žalované. Soudní znalec soudem ustanovený podrobně vysvětlil, na základě kompletní zdravotní dokumentace postupné vylučování možných diagnóz s akcentem na stav ex ante. Ze zprávy , adresa, , ze dne 19. 5. 2023 bylo zjištěno a prokázáno, že byla vedena kompletní zdravotnická dokumentace (provedená rovněž jako listinný důkaz a podklad pro soudního znalce soudem ustanoveného), kdy byl proveden operační zákrok bez komplikací a pacient se zapojil do běžného života po obvyklé době rekonvalescence. Ze zprávy ze dne 12. 6. 2023 , adresa, , bylo zjištěno a prokázáno, že postup v případě jakéhokoli pacienta a jakékoli diagnózy je určen aktuálním zdravotním stavem daného pacienta v daném okamžiku. Pacient byl přijat 26. 3. 2020 a vzhledem k aktuálnímu nálezu na CT a klinickému stavu byl akutně operován. Nelze se spekulativně vyjádřit k otázce, jaký by byl postup v případě hospitalizace pacienta v daném centru, pokud by byl hospitalizován ve večerních hodinách dne 25. 3. 2020. Bylo tak jednoznačně prokázáno, že akutní operace žalobce dne 26. 3. 2020 na základě aktuálního nálezu na CT a klinického stavu proběhla bez jakýchkoli komplikací a nelze vůbec určit, jaký by měl být rozdíl mezi případnou dřívější hospitalizací pacienta v centru ve večerních hodinách dne 25. 3. 2020. Žalobcem předložený znalecký posudek je tedy rozporný se zdravotní dokumentací ohledně průběhu hospitalizace žalobce u žalované a dospívá k nesprávným závěrům i ohledně pozdního stanovení diagnózy se zpožděním 12 hodin. Znalecký posudek byl tak vyvrácen jednak samotnou zdravotní dokumentací ohledně zdravotního stavu žalobce a znaleckým posudkem písemným vypracovaným soudem ustanoveným znalcem ve spojení s výslechem soudního znalce u jednání dne 7. 2. 2024. Soud původně zvažoval rozhodnutí ve věci samé bez vypracování znaleckého posudku soudem ustanoveným znalcem, když již soudu byly zřejmé rozpory mezi předloženou zdravotní dokumentací a závěry soudního znalce uvedenými ve znaleckém posudku předloženém žalobcem. Nakonec však přistoupil soud k návrhu žalobce k ustanovení soudního znalce. Soudní znalec , adresa, , slyšen u jednání dne 7. 2. 2024, odkázal na písemný znalecký posudek a jeho dodatek. Vysvětlil také podrobnosti odborné uvedené ve článku předloženém žalobcem z roku 2013. ADHA bývá nezjištěna při použití dané strategie až ve 30 % až 40 % případů; často bývá prokázána až při patologicko-anatomické pitvě. Disekce byla považována za akutní, pokud trvala méně než 14 dní od začátku prvních příznaků. V dané věci se jednalo o rozmezí hodin. Žalobce předložil článek: Využití stanovení plazmatických D-dimerů v diagnostice akutní disekce hrudní aorty časopisu , Anonymizováno, autorů , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, . Soudní znalec vypověděl, že lékařka žalované při postupu diagnózy odhalila během 12 hodin onemocnění akutní, které se indikuje tak do 14 dnů. Postupovala tak, že provedla diagnostiku nepřímo, vyloučila plicní embolii a zabývala se dále cévami a bylo provedeno další spektrum vyšetření. Primárně není toto onemocnění zřejmé ve 40 %, což uvádí americké zdroje, víc jak polovina lékařů na to nepřijde při prvním vyšetření. Soud připustil i otázku právní zástupkyně žalobce ohledně vysvětlení zdrojů guidelines, i když se jedná o problematiku obecně známou. Soudní znalec tedy vysvětlil, že guidelines obecně stanoví s určitou pravděpodobností správný postup při řešení daného onemocnění ve fázi diagnostické i terapeutické. V podstatě, když lékař dodrží postup podle guidelines, nemůže mu být přičítáno civilněprávní ani trestněprávní zavinění. Lékař se může od guidelines odchýlit, ale v dokumentaci musí uvést, proč tak učinil. Guidelines pro daný případ onemocnění uvádí zvracení. České zdravotnictví si nevytváří vlastní správné medicínské postupy a překládají se do jazyka českého evropské nebo světové guidelines. Český zástupce bývá členem týmu, který guidelines připravuje. Soudní znalec dále vypověděl, že na možnou plicní embolii nasadila lékařka léčebnou dávku, možnou perforaci vředu zjišťovala prostým snímkem břicha. Možným se jevil i infarkt myokardu. Proto lékařka po 3,5 hodinách zopakovala EKG a výsledky troponinu. Výsledky byly negativní. Měla teda zaléčenou případnou plicní embolii a další diagnózy byly negativní. Postupovala při zjišťování dalších méně pravděpodobných diagnóz. Takové korpidní zvracení nebylo dosud popsáno u této diagnózy a soudní znalec předložil návrh k publikaci tohoto případu z odborného medicínského hlediska. Vyšetření hypersenzitivního troponinu je poměrně nový test, který se zavádí tak posledních 10, spíš 5 let. Pro hypersenzitivní troponin je horní hranice 20 ng/L. Z dokumentace žalované se uvádí hodnoty 36 ng/L jako horní hranice normy a soudní znalec tak vyvozuje, že pravděpodobně v té době nebylo možno u žalované provádět hypersenzitivní testy na troponin. Soudní znalec však poukázal na nárůst o 5 ng/L za hodinu, což není úplné dogma pro použití hypersenzitivního testu na troponin. Soudní znalec tedy nepovažuje za významné, zda bylo možno provádět u žalované tehdy hypersenzitivní test. Jako neměřitelná se uvádí hladino do 10 ng/L. První vyšetření v 19:00 hodin bylo neměřitelné, tedy nejvýše 10 ng/L. Za 3,5 hodiny to bylo 16. 16-10=6, : 3,5 je 2. Tento nárůst je pomocná metoda v současném době. Pokud by byl nárůst o 5, bylo by nutno změřit EKG a mohlo by se jednat o infarkt myokardu, takže by se mylně léčil infarkt myokardu. Test byl proveden ve 22:30 a další pozitivní v 6:00 ráno. Tento interval je přijatelný. Ve světle písemného znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem a jeho výpovědi, jsou i výpovědi svědků, ošetřujících lékařů žalované a zdravotní dokumentace žalobce a výslech lékařky rychlé záchranné pomoci. Lze tak uzavřít, že žalobce při podání žaloby vycházel ze zcela nedostatečně a chybně vypracovaného znaleckého posudku, který neodpovídá zdravotní dokumentaci. Žalobce neunesl důkazní břemeno.

9. Prvotně žalobce neprokázal zaviněné porušení povinnosti stanovené zákonem, postup v rozporu s lege artis žalovanou. Jak je odůvodněno zejména v bodě přechozím, žalovaná poskytla žalobci odbornou, náležitou zdravotní péči ve formě lůžkové péče v souladu s ustanovením § 5 a § 9 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Provedení vyšetření, zdravotní péče byly lege artis. Operační zákrok na specializovaném pracovišti byl proveden v návaznosti na aktuální zdravotní stav žalobce dne 26. 3. 2020. Operační zákrok, jeho průběh a rekonvalescence nebyly ovlivněny postupem non lege artis ze strany žalované. Není dán kauzální nexus. Tvrzené vytrpěné bolesti a tvrzené duševní útrapy neprokázal žalobce rovněž v příčinné souvislosti s jím tvrzeným postupem žalované v rozporu se zákonem, s postupem non lege artis. Bolesti žalobce byly v průběhu hospitalizace u žalované ve dnech 25. a 26. 3. 2020 adekvátně tlumeny, jak bylo prokázáno ze zdravotnické dokumentace a znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným soudním znalcem, z výslechu soudního znalce. Žalobce byl umístěn na standardní lůžkové oddělení v souladu s jeho aktuálním zdravotním stavem ve večerních hodinách dne 25. 3. 2020. Tvrzení žalobce, že po hospitalizaci přetrvávaly bolesti žalobce v důsledku ne včasného provedení operačního zákroku jsou pouhou spekulací žalobce. Z písemného znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným soudním znalcem, ve spojení s výslechem soudního znalce u jednání, bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná postupnými vyšetřeními s přiměřeným časovým odstupem vyhodnocovala zdravotní stav žalobce, jeho možné diagnózy. Nejednalo se o zanedbání povinností žalované. Soud se ztotožňuje se závěry soudního znalce soudem ustanoveného, který na základě obsahu, příloh spisu zcela vyvrátil závěry znaleckého posudku připojeného žalobcem k žalobě, bez znalosti zdravotnické dokumentace žalobce. Žalobci nebyla přisouzena jím požadovaná částka za vypracovaný znalecký posudek připojený k žalobě; jedná se o posudek zjevně nesprávný. Nejsou to náklady spojené s účelným uplatněním nároku (oprávnění). Vyjadřuje-li se soudem ustanovený soudní znalec k elektronické komunikaci žalobce s jeho přítelkyní, nejedná se o závěry z psychologie, nýbrž o obecné lidské poznatky a zkušenosti, ke kterým shodně dospěl soud. Soudní znalec se tak nad rámec své odbornosti vyjádřil k obecným lidským otázkám, byť nad rámec jeho odbornosti. Duševní útrapy související obecně s hospitalizací za nepříznivého zdravotního stavu vnímal žalobce úporně, nicméně nevznikly v příčinné souvislosti s jednáním, opomenutím žalované v rozporu se zákonem, v rozporu s postupem lege artis. Takto hodnotí komunikaci soud.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. v relaci k účastníkům soudního řízení. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované nebyli právně zastoupeni; náleží jim tak náhrada nákladů řízení ve výši podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., který je proveden nařízením vlády ČR č. 254/2015 Sb. (ustanovení § 1, § 2 odst. 3). Každému z nich tak náleží náhrada paušální 300 Kč za účast u jednání 10. 5. 2023 (2 x 300 Kč), 21. 6. 2023, 9. 8. 2023, 7. 2. 2023, písemné podání ve věci 28. 11. 2023, 4. 9. 2023, 4. 3. 2024 (10 x 300 Kč). Žalované dále náleží paušální náhrada za účast na jednání dne 13. 3. 2024 ve výši 300 Kč; vedlejší účastník nebyl přítomen. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 155 odst. 1 o. s. ř. V době rozhodování soudu ve věci samé není pravomocně rozhodnuto o znalečném. Výše přisouzené částky tak bude uvedena v samostatném písemném usnesení po pravomocném skončení části řízení o přiznání znalečného.