7 C 120/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 31 413,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 31 413,79 Kč spolu s úrokem ve výši 5 579,81 Kč a s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 29 613,79 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 327,10 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 29 613,79 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6 677,80 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 31 413,79 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 30. 12. 2004 uzavřel s žalovaným formou dodatku ke smlouvě o účtu smlouvu o povoleném přečerpání (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve formě povoleného přečerpání až do výše sjednaného úvěrového limitu. Žalovaný se zavázal úvěr průběžně splácet pravidelnými měsíčními splátkami a nejméně jedenkrát v období šesti měsíců jej celý splatit. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek úvěru, prohlásil žalobce celý úvěr za splatný ke dni 29. 3. 2019. Ke dni podání žaloby dlužil žalovaný na jistině částku ve výši 29 613,79 Kč a na poplatcích částku ve výši 1 800 Kč. Žalovaný přes opakované výzvy žalobce dlužnou částku nezaplatil.

2. Žalovaný v podaném odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu nárok žalobce neuznal a považoval ho za neoprávněný. Žádná taková dlužná částka mu nevznikla, není si toho vědom. Nepřišly mu ani žádné výzvy, podle kterých by poznal, že něco dluží.

3. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

4. Ze smlouvy o anonymizováno osobním kontu plus ze dne 26. 2. 2004 bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu, na jejímž základě se žalobce zavázal zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. bankovní účet.

5. Z žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 30. 12. 2004 a ze smlouvy o povoleném přečerpání k běžnému účtu č. bankovní účet ze dne 30. 12. 2004 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o povoleném přečerpání, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve formě povoleného přečerpání peněžních prostředků na běžném účtu žalovaného č. bankovní účet až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč a žalovaný se zavázal po dobu trvání povoleného přečerpání vkládat na svůj běžný účet měsíční částku minimálně ve výši 50 % úvěrového limitu. Úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 13,90 % ročně.

6. Z migrační žádosti o poskytnutí anonymizováno povoleného přečerpání ze dne 9. 9. 2018 a z oznámení o poskytnutí povoleného přečerpání ze dne 18. 9. 2008 bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o povoleném přečerpání číslo, která nahradila smlouvu o povoleném přečerpání ze dne 30. 12. 2004. Úvěrový limit byl sjednán ve výši 30 000 Kč, výše úrokové sazby činila 16,90 % ročně.

7. Z Obchodních podmínek pro povolené přečerpání účtu a anonymizováno studentského konta účinných od 1. 1. 2014 (dále jen„ OP“) soud zjistil, že podle článku 9, odst. 9.1 písm. a) a h) OP v případě, že nastane skutečnost, která znamená či vyvolá podstatnou změnu podmínek, za nichž bylo povolené přečerpání poskytnuto a která může podle posouzení žalobce ohrozit včasné a úplné splnění závazků žalovaného, zejména pokud žalovaný bude v prodlení se splacením jakékoli peněžité částky vůči žalobci, popřípadě jinému subjektu, který mu poskytl úvěr, je žalobce oprávněn kdykoli poté prohlásit, že všechny pohledávky z poskytnutého povoleného přečerpání jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení (oznámení) a změnit pořadí splácení úvěru takto: poplatky, jistina, úroky, úroky z prodlení.

8. Ze Sazebníku anonymizováno pro fyzické osoby – občany platného od 1. 12. 2017 bylo zjištěno, že výše poplatku za upomínku činila 300 Kč a výše poplatku za výzvu k uhrazení dlužné částky činila 500 Kč.

9. Z historického výpisu z účtu č. bankovní účet má soud za prokázané, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že úvěr řádně a včas nesplácel, přičemž ke dni 21. 2. 2021 dlužil na jistině částku ve výši 29 613,79 Kč, na poplatcích částku ve výši 1 800 Kč, na úrocích z úvěru částku ve výši 5 144,49 Kč a na úrocích z prodlení částku ve výši 1 154,90 Kč.

10. Z 1. upomínky bylo zjištěno, že žalobce upozornil žalovaného, že na jeho účtu nebylo dostatek peněžních prostředků k úhradě kontokorentu, a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 764,77 Kč.

11. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 17. 12. 2018 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 1 265,61 Kč a současně mu za zaslání této výzvy vyměřil poplatek ve výši 500 Kč.

12. Z opakované výzvy k zaplacení dluhu ze dne 7. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobcem opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 2 250,94 Kč a současně mu byl za tuto výzvu vyměřen poplatek ve výši 500 Kč.

13. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 7. 2. 2019 a z dodejky ze dne 18. 2. 2019 soud zjistil, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 3 240,65 Kč a upozornil jej, že pokud nebude dlužná částka uhrazena nejpozději do 14. 2. 2019, přistoupí žalobce k prohlášení všech pohledávek z poskytnutého úvěru za splatné. Za tuto výzvu byl žalovanému vyměřen poplatek ve výši 500 Kč.

14. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 31. 3. 2019 ve spojení s dodejkou ze dne 8. 4. 2019 má soud za prokázané, že žalobce žalovanému oznámil, že vzhledem k tomu, že žalovaný přes opakované výzvy žalobce dlužnou částku neuhradil, prohlásil žalobce ke dni 29. 3. 2019 celý úvěr za splatný.

15. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 3. 2021 a z poštovního podacího lístku ze dne 5. 3. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 37 865,06 Kč s příslušenstvím a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

16. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se smlouvou o běžném účtu banka zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.

17. Podle § 711 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).

18. Podle § 497 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 502 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

20. Podle § 504 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

21. Podle § 369 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

22. Podle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

23. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu citovaného § 708 a násl. obchodního zákoníku, na jejímž základě zřídil žalobce žalovanému běžný účet. Následně byla mezi účastníky uzavřena smlouva o povoleném přečerpání, na jejímž základě žalobce umožnil žalovanému přečerpat peněžní prostředky na jeho běžném účtu až do výše sjednaného úvěrového limitu 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru pravidelnými měsíčními splátkami. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru a dlužnou částku přes opakované výzvy žalobce nezaplatil, prohlásil žalobce celý úvěr včetně příslušenství za splatný ke dni 29. 3. 2019. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku ve výši 31 413,79 Kč nezaplatil. Tvrzení žalovaného, že mu nebyly doručeny žádné výzvy, a proto o dluhu nevěděl, je vyvráceno dodejkami, které prokazují, že žalovaný si zásilky obsahující výzvy žalobce k úhradě dlužné částky osobně převzal dne 8. 4. 2019 a 18. 12. 2019 na adrese adresa žalovaného. Nárok žalobce na úrok z úvěru vyplývá ze smluvního ujednání ve spojení s § 497 odst. 1 obchodního zákoníku. Žalovaný se tím, že splátky úvěru řádně a včas nehradil, dostal dnem následujícím po jejich splatnosti do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., který žalobce kapitalizoval za období od 30. 3. 2019 do 22. 3. 2021 na částku 1 327,10 Kč a dále jej požadoval od 23. 3. 2021 do zaplacení.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 677,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 257 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 413,79 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 5. 3. 2021) a z částky 2 380 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (vyjádření k odporu žalovaného ze dne 15. 6. 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 480 Kč ve výši 940,80 Kč.

25. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.