7 C 126/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizováno 5 slov , IČO sídlem adresa žalované za nějž jedná anonymizováno 5 slov anonymizováno 5 slov obec sídlem adresa žalované o určení vlastnického práva <b>I. Určuje se, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], RČ [číslo], je vlastníkem stavby [adresa], stojící na pozemku [anonymizována dvě slova] v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova].</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne 11. 6. 2020, se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem stavby [adresa], stojící na pozemku [anonymizována dvě slova] v obci [obec], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], která je v současné době evidována v seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků vedeném úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, územním pracovištěm [obec]. Pro odůvodnění svého návrhu uvedla, že se jedná o stavbu vinného sklepa s lisovnou, jejímž účelem užívání je skladování a výroba produktů z vinné révy. Stavba stojí na pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], celková podlahová plocha stavby je [výměra], přičemž tato je soustředěna převážně do podzemního podlaží stavby. Jedná se tedy o podzemní sklep typický pro danou oblast. Stavba byla patrně postavena v roce 1955, kdy stavebníkem byla paní [celé jméno svědkyně]. Tato stavba nebyla v okamžiku jejího dostavění, ani nikdy později, kdy byla jejím vlastníkem paní [celé jméno svědkyně], zapsána jako nemovitá věc do katastru nemovitostí. Dne 5. 4. 202 byla mezi paní [celé jméno svědkyně] a žalobkyní uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva ke stavbě z paní [celé jméno svědkyně] na žalobkyni, přičemž obě účastnice kupní smlouvy měli za to, že vzhledem k tomu, že v době uzavření nebyla stavba, jakožto nemovitá věc evidována v katastru nemovitostí, není třeba zaevidování uzavřené kupní smlouvy do katastru nemovitostí. Převod vlastnického práva mezi paní [celé jméno svědkyně] a žalobkyní je nesporný, proto dne 29. 3. 2019 bylo vydáno souhlasné prohlášení. Dále žalobkyně uvedla, že předmětnou nemovitost, přestože byla získána za trvání manželství, pořídila do svého výlučného vlastnictví, neboť byla pořízena za prostředky ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Ode dne uzavření kupní smlouvy žalobkyně se svým manželem užívala předmětnou nemovitost jako vlastník, a to mimo jiné i tak, že tuto nemovitost rekonstruovala. Žalobkyně do dnešního dne stavbu stavebně udržuje, opravuje a dále do ní investuje. V předmětné stavbě provozuje vinařství, specializuje se na výrobu sektů. Dále žalobkyně uvedla, že předmětná stavba byla do katastru nemovitostí zapsána až v roce 2016, a to v souvislostí s digitalizací údajů v katastru nemovitostí, přičemž stavba byla zapsána jako stavba stojící na pozemku [anonymizována dvě slova] (tedy nikoliv jako jeho součást), jehož výlučným vlastníkem měl být pan [příjmení] [jméno] [příjmení], který však zemřel již v roce 1983. V rámci dodatečně projednaného dědictví a v následných dědických řízeních ohledně pozemku [anonymizována dvě slova], na němž stojí stavba [adresa], bylo konstatováno, že stavba je i po nabytí účinnosti zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku samostatnou nemovitou věcí, t. j. nestala se součástí předmětného pozemku, neboť pan [příjmení] [jméno] [příjmení] nikdy nebyl vlastníkem předmětné stavby. Žalobkyně dále uvedla, že s ohledem nato, že vlastník stavby v katastru nemovitostí zapsán není, podala dne 2. 2. 2022 návrh o zápis do katastru nemovitostí. Její žádost byla katastrálním úřadem zamítnuta, proto jí nezbylo než podat žalobu na určení jejího vlastnictví do katastru nemovitostí. Odtud tedy plyne její naléhavý právní zájem o určení vlastnictví k předmětné nemovitosti.

2. Žalovaný uvedl, že uplatněný nárok neuznává. Předmětem žaloby má být stavba v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], [adresa] jiná stavba stojící na pozemku [anonymizována dvě slova]. Budova není zapsána na žádném listu vlastnictví. Přičemž v době podání žaloby vlastníkem pozemku [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] byli [celé jméno původního účastníka], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaný uvedl, že je pravdou, že se předmětná stavba nachází v seznamu nemovitých věcí, u kterých není v katastru nemovitostí evidován žádný vlastník. Dále uvedl, že se na něj žalobkyně obrátila podáním ze dne 14. 2. 2020 označeném jako„ Přihlášení k vlastnictví nemovité věci evidované v seznamu nedostatečně určitě identifikovaných vlastníků.“ Na toto podání bylo žalobkyni žalovaným odpovězeno podáním ze dne 2. 3. 2020, ve kterém byla žalobkyně vyzvána k předložení listin týkajících se tvrzeného vlastnického práva k budově k zápisu na příslušný katastrální úřad. Žalobkyně dle tvrzení žalovaného v žalobě netvrdí a ani neprokazuje, že by o zápis vlastnického práva k předmětné budově příslušný katastrální úřad požádala. Žalovaný se v této souvislosti domnívá, že v případě, kdy zákon umožňuje několik způsobů řešení vzniklé situace, je třeba využít všech zákonem předvídaných situací a teprve až pokud nedojde ke zjednání nápravy, jsou dány důvody pro naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva. Z toho žalovaný mimo jiné dovozuje, že žalobkyně nemá na určení vlastnického práva naléhavý právní zájem, neboť nevyčerpala všechny právní prostředky, které jí umožňuje právní řád tak, aby došlo k zápisu v katastru nemovitostí v souladu se skutečným právním stavem. Z všeho výše uvedeného žalovaný dále dovozuje, že zde není dán naléhavý právní zájem i proto, že v katastru nemovitostí není jako vlastník předmětné nemovitosti evidován nikdo jiný. Žalovaný dále uvedl, že předmět žaloby nebyl ze strany žalobkyně přesně a jednoznačně specifikován, neboť z něj není zřejmé, zda předmětem žaloby je pouze nadzemní část stavby nebo i podzemní část (podzemní sklep o celkové užitné ploše [výměra], jehož stavbou jsou reálně dotčeny pozemky [anonymizována dvě slova], parc. [číslo] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova]. Dále žalovaný namítá, že ze strany žalobkyně nebylo tvrzeno a ani prokázáno, jakým způsobem nabyla vlastnického práva ze strany právní předchůdkyně paní [celé jméno svědkyně]. Žalovaný dále s ohledem na výše uvedené namítal nedostatek pasivní věcné legitimace ve věci. Žalovaný v této souvislosti uvedl, že nikdy nebyl a není vlastníkem pozemku [anonymizována dvě slova], na kterém stojí stavba a zároveň nemá žádný právní titul, kterým by prokázal vlastnické právo ke stavbě na pozemku stojící a popíral by tak vlastnické právo žalobkyně. V této souvislosti žalovaný tvrdí, že právní zájem na určení vlastnictví k předmětné nemovitosti není na jeho straně, ale na straně [celé jméno původního účastníka], který je v současnosti vlastníkem pozemku [anonymizována dvě slova], na kterém předmětná stavby stojí.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

4. Z Čestného prohlášení [celé jméno svědkyně], [datum narození], ze dne 10. 2. 2020 má soud za prokázané, že [celé jméno svědkyně] v tomto prohlášení prohlásila a potvrdila, že v roce 1955 byla stavebníkem stavby [adresa] stojící na pozemku [anonymizována dvě slova] v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] a zároveň potvrdila, že tuto stavbu od roku 1955 do roku 2002 užívala a že ji Kupní smlouvou ze dne 5. 4. 2002 převedla do vlastnictví [jméno] [příjmení], [datum narození]. Toto prohlášení bylo opatřeno úředně ověřeným podpisem.

5. Z Čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], ze dne 13. 2. 2020 má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] v tomto prohlášení potvrdila, že paní [jméno] [příjmení] spolu se svým manželem [jméno] [příjmení], nejpozději od roku 2002, užívají, udržují a opravují stavbu, která má v současné době [adresa] a stojí na pozemku [anonymizována dvě slova] v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova].

6. Z Čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], ze dne 13. 2. 2020 má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] v tomto prohlášení potvrdil, že paní [jméno] [příjmení] spolu se svým manželem [jméno] [příjmení], nejpozději od roku 2002, užívají, udržují a opravují stavbu, která má v současné době [adresa] a stojí na pozemku [anonymizována dvě slova] v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova].

7. Z Čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], ze dne 12. 2. 2020 má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] v tomto prohlášení potvrdila, že paní [jméno] [příjmení] spolu se svým manželem [jméno] [příjmení], nejpozději od roku 2002, užívají, udržují a opravují stavbu, která má v současné době [adresa] a stojí na pozemku [anonymizována dvě slova] v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova].

8. Z Čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], ze dne 12. 2. 2020 má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] v tomto prohlášení potvrdila, že paní [jméno] [příjmení] spolu se svým manželem [jméno] [příjmení], nejpozději od roku 2002, užívají, udržují a opravují stavbu, která má v současné době [adresa] a stojí na pozemku [anonymizována dvě slova] v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova].

9. Z Čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], ze dne 12. 2. 2020 má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] v tomto prohlášení potvrdila, že paní [jméno] [příjmení] spolu se svým manželem [jméno] [příjmení], nejpozději od roku 2002, užívají, udržují a opravují stavbu, která má v současné době [adresa] a stojí na pozemku [anonymizována dvě slova] v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova].

10. Z Čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], ze dne 12. 2. 2020 má soud za prokázané, že [příjmení] [příjmení] v tomto prohlášení potvrdil, že paní [jméno] [příjmení] spolu se svým manželem [jméno] [příjmení], nejpozději od roku 2002, užívají, udržují a opravují stavbu, která má v současné době [adresa] a stojí na pozemku [anonymizována dvě slova] v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] a zároveň potvrdil, že v roce 1955 pracoval jako pomocník při stavbě tohoto sklepa, kdy tyto práce prováděl pro manžele [příjmení] (jeho příbuzné), kteří sklep stavěli svépomocí.

11. Z Čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], ze dne 13. 2. 2020 má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] v tomto prohlášení potvrdil, že paní [jméno] [příjmení] spolu se svým manželem [jméno] [příjmení], nejpozději od roku 2002, užívají, udržují a opravují stavbu, která má v současné době [adresa] a stojí na pozemku [anonymizována dvě slova] v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] a zároveň potvrdil, že v roce 2003 prováděl na této stavbě pro manžele [příjmení] opravu omítek lisovny, vestavbu toalety a její obklady.

12. Z DOKLADU o přidělení čísla popisného budově, č. j. [spisová značka] ze dne 8. 4. 2019, tímto dokladem na základě žádosti vlastníka nemovitosti [jméno] [příjmení] [datum narození], přidělil budově postavené na pozemku [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] číslo popisné [anonymizováno].

13. Z listiny označené jako Průvodní zpráva – pasport stavby zpracované Ing. [jméno] [příjmení] v březnu 2019 má soud za prokázané, že v kapitole Popis stavby je mimo jiné uvedeno:„ Jedná se o trvalou stávající stavbu vinného sklepa s lisovnou. Účelem užívaní je skladování a výroba produktů z vinné révy… Základní bilance stavby /je/: plocha parcely parc. č. st. [anonymizováno] /je/ [výměra], zastavěná plocha /je/ [výměra], podlahová plocha užitná /je/ [výměra], obestavěný prostor /je/ cca [anonymizována dvě slova] a počet podlaží je 1 (podzemní). Nejedná se o stavbu pro bydlení.“ 14. Z kopie Kupní smlouvy uzavřené mezi [celé jméno svědkyně], [datum narození], jako prodávající a [jméno] [příjmení] [datum narození], jako kupující, datované dnem 5. 4. 2002 bez ověřených podpisů s ověřovací doložkou [stát. instituce] ze dne 29. 3. 2019 má soud za prokázané, že paní [celé jméno svědkyně] v roce 2002 jako výlučný vlastník nemovitosti – stavby vinného sklepa bez čísla popisného (č. p.) neevidované v katastru nemovitostí, stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] pro [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], [územní celek], prodala výše uvedenou stavbu žalované se všemi součástmi a příslušenstvím za dohodnutou kupní cenu.

15. Z Ověření zjednodušené dokumentace vydaného [stát. instituce] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok], že [ulice] [anonymizováno] [stát. instituce] příslušný stavební úřad tímto dokumentem ověřil zjednodušenou dokumentaci (pasport) stavby vinného sklepa s lisovnou na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], obci [obec] jejímž vlastníkem je podle této listiny žalobkyně. Tato stavba je v ověření popsána následovně: lisovna jako řadový objekt v lokalitě vinných sklepů s plochou (zelenou, zatravněnou) střechou, obdélníkového tvaru o půdorysných rozměrech 6,10 x 5,03 m. Součástí lisovny je i WC s umývátkem. Úroveň podlahy přízemí lisovny je -0,158 m oproti venkovnímu terénu před vstupem. Na lisovnu navazuje přes kvelbenou šíji šířky 1,2 m (délka 4,33 m) kvelbený vinný sklep, obdélníkového tvaru o půdorysném rozměru 6,20 x 3,12 m. Úroveň podlahy sklepu je -1,029 m oproti venkovnímu terénu u vstupu do lisovny.

16. Z dopisu označeného Přihlášení k vlastnictví nemovité věci evidované v seznamu nedostatečně určitě identifikovaných vlastníků ze dne 14. 2. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně tímto dopisem žalobkyně informovala o tom, že se cítí být vlastníkem nemovitosti ze seznamu nedostatečně určitě identifikovaných vlastníků a proč se jím cítí být a zároveň žalovaného požádala o informace o postupu směřujícího k odstranění současného nesprávného zápisu v katastru nemovitostí.

17. Ze Souhlasného prohlášení žalobkyně a jejího manžela [jméno] [příjmení], [datum narození], ze dne 20. 4. 2020 má soud za prokázané, že tímto prohlášením oba manželé prohlásili a potvrdili, že předmětná nemovitost, přestože v době uzavírání kupní smlouvy s paní [celé jméno svědkyně] byli manželé a neměli mezi sebou zúžené nebo zrušené společné jmění manželů, byla zakoupena z oddělených prostředků žalobkyně do jejího výhradního vlastnictví.

18. Ze Souhlasného prohlášení paní [celé jméno svědkyně], [datum narození], a žalobkyně ze dne 29. 3. 2020 má soud za prokázané, že tímto prohlášením obě prohlásili, že dne 5. 4. 2002 uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl předmětný vinný sklep. Obě pak mají za to, že dnem účinnosti této kupní smlouvy, tj. dnem jejího podpisu přešlo na žalobkyni vlastnické právo k této nemovitosti. Toto prohlášení je podepsáno úředně ověřenými podpisy ze dne 29. 3. 2019.

19. Z dopisu žalovaného označeného jako Sdělení ve věci nedostatečně identifikovaného vlastníka má soud za prokázané, že tímto dopisem žalovaný sdělil žalobkyni, že podle příslušných ustanovení zák. č. 265/2013 Sb.„ katastrálního zákona“ v součinnosti s obecním úřadem obce, na jejímž území se nemovitost nachází, provádí šetření k dohledání vlastníků. Dále v tomto dopise žalovaný žalobkyni sdělil, že v tomto případě nedisponuje žádnými údaji o osobách uvedených v Seznamu nedostatečně určitě označených vlastníků. Proto je třeba se obrátit na příslušný katastrální úřad, který žalobkyni sdělí potřebné informace k zápisu stavby.

20. Z Usnesení Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím soudu bylo rozhodnuto o dědictví po zůstaviteli [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to mimo jiné tak, že spoluvlastníky pozemku [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], obci [obec] se stali [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum] a [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum].

21. Z Usnesení Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] ze [anonymizováno] [rok], které nabylo právní moci dne [datum], má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím soudu bylo rozhodnuto o dědictví po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum] mimo jiné o pozemku [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], obci [obec] a to tak, že spoluvlastníky podílu (1/3) na tomto pozemku se stali rovným dílem [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození].

22. Z údajů z veřejné části Živnostenského rejstříku má soud za prokázané, že žalobkyně má ve vztahu ke svému živnostenskému oprávnění [číslo] jako jednu z provozoven na adrese [adresa původního účastníka a svědkyně].

23. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dálkovým přístupem má soud za prokázané, že k datu pořízení tohoto výpisu (5. 6. 2020) byli spoluvlastníky pozemku [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], obci [obec] [celé jméno původního účastníka] (3/6), [jméno] [příjmení] (1/6), [jméno] [příjmení] (1/6) a [jméno] [příjmení] (1/6).

24. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dálkovým přístupem má soud za prokázané, že k datu pořízení tohoto výpisu (8. 6. 2020) nebyl u stavby [adresa] v pro [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], obci [obec] evidován žádný vlastník.

25. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] a [územní celek] má soud za prokázané že v době jeho pořízení, tj. 1. 6. 2019 byl v tomto výpise jako vlastník pozemku [anonymizována dvě slova] v pro [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], obci [obec] uveden [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Zároveň v tomto výpisu bylo uvedeno, že na tomto pozemku stojí stavby [adresa] jiná stavba bez listu vlastnictví.

26. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] a [územní celek] má soud za prokázané že v době jeho pořízení, tj. 29. 7. 2020 byli v tomto výpise jako spoluvlastníci pozemku [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], obci [obec] uvedeni [celé jméno původního účastníka] (3/6), [jméno] [příjmení] (1/6), [jméno] [příjmení] (1/6) a [jméno] [příjmení] (1/6). Zároveň v tomto výpisu bylo uvedeno, že na tomto pozemku stojí stavby [adresa] jiná stavba bez listu vlastnictví.

27. Z Technické zprávy ze dne 10. 9. 2020 a Geometrického zaměření skutečného stavu – Vinný sklep s lisovnou – [anonymizována dvě slova], [číslo], [číslo] má soud za prokázané skutečné umístění předmětného sklepu a jeho polohu ve vztahu ke katastrální mapě.

28. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] a [územní celek] má soud za prokázané že v době jeho pořízení, tj. 28. 5. 2021 byli v tomto výpise jako spoluvlastníci pozemku parc. č. st. 819 v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], obci [obec] uvedeni [celé jméno původního účastníka] (5/6) a [jméno] [příjmení] (1/6). Zároveň v tomto výpisu bylo uvedeno, že na tomto pozemku stojí stavby [adresa] jiná stavba zapsaná na listu vlastnictví [číslo].

29. Ze sdělení [územní celek] soud zjistil, že obec žalovanému sdělila, že nemá v archívu žádné doklady o tom, že by v roce 1955 existoval nebo byl ve výstavbě zemní sklep a lisovna.

30. Z vyjádření [stát. instituce] soud zjistil, že ke stavbě vinný sklep s lisovnou na pozemku [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], obci [obec] se nepodařilo dohledat žádné spisy. Stavební úřad byl zřízen k 1. 4. 1984, z tohoto důvodu nejsou dochovány starší dokumenty.

31. Z listiny označené Seznámení se s podklady pro rozhodnutí ze dne 1. 3. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně podala dne 2. 2. 2022 u [stát. instituce], [stát. instituce] návrh na vklad změny vlastnického práva do katastru nemovitosti. V souvislosti s tímto návrhem bylo zahájeno vkladové řízení pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. V rámci tohoto řízení bylo žalobkyni sděleno, že jí předložené dokumenty jsou pro zápis vkladu do katastru nemovitosti podle zák. č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí nedostatečné.

32. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] má soud za prokázané, že předmětný sklep postavila společně se svým manželem a potom jej společně užívali. Dále uvedla, že později sklep prodali panu [příjmení], ale její manžel záhy po prodeji zemřel. I pan [příjmení] brzy po manželovi zemřel. Po smrti pna [příjmení] sklep užívala [jméno] (žalobkyně). Potom jsme to na ni přepsali. Časově to svědkyně neuměla zařadit, a to ani orientačně.

33. Ze smutečního oznámení (parte) [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že tento zemřel dne [datum].

34. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné, pro jeho rozhodnutí, důležité skutečnosti. Soud sice provedl, ale v rámci hodnocení důkazů nehodnotil následující důkazy: články o výrobě sektů v rodinném vinařství žalobkyně, pokyn č. 45 Českého úřadu zeměměřičského, neměřický záznam a výkaz dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí, pozemkovou knihu č. vložky knihovní 59, kupní smlouvu ze dne 27. 8. 1966, geometrický (polohopisný) plán [číslo] výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], smlouva odstupní ze dne 1. 2. 1931, záznam podrobného měření změn ze dne 12. 9. 1975, zápis sepsaný při schůzi komise pro výstavbu, usnesení OS v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] a výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]. První z výše uvedených dokumentů (internetové články) popisovaly pouze vznik a předávání tradice v rodinném vinařství žalobkyně. Ostatní výše uvedené dokumenty se týkaly právních vztahů k pozemku [anonymizována dvě slova] pro [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova]. V tomto řízení není pochyb o tom, že vlastníkem tohoto pozemku není žalobkyně. Naproti tomu z vlastnictví pozemku nevyplývá, že by vlastníkem předmětné stavby byl vlastník tohoto pozemku. Tyto důkazy nic neprokazují o vzniku předmětné stavby a jejím užívání.

35. Na základě dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně od paní [celé jméno svědkyně] Kupní smlouvou ze dne 5. 4. 2002 koupila nemovitost – stavbu bez č. p. (později bylo této stavbě přiděleno [adresa]) neevidovanou v katastru nemovitostí, stojící na pozemku [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], [územní celek]. Tuto stavbu někdy v období kolem roku 1955 postavili společně manželé [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědkyně]. Protože se tento typ staveb v době jejího vzniku neevidoval v evidenci nemovitostí, tak ani do tohoto„ registru“ tato stavba nebyla zaevidována. Od doby její výstavby ji užívali [jméno] a [jméno] [příjmení]. Později ji výše uvedenou kupní smlouvou převedli na žalobkyni. Ani v tomto případě ji nepřeváděli formou vkladu do katastru nemovitostí, neboť tato stavba v té době v něm zapsána stále nebyla. V souvislosti s přijetím zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se pak tato stavba ocitla v seznamu nedostatečně určitě identifikovaných vlastníků. Protože žalobkyně nedisponovala doklady, na základě kterých by bylo možné tuto neurčitost odstranit podáním návrhu na vklad, nezbylo žalobkyni, než podat tuto žalobu. Tím je zároveň dán naléhavý právní zájem žalobkyně na výsledku řízení o určovací žalobě.

36. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), podle zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) a dále aplikoval ustanovení zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ katastrální zákon“).

37. Podle § 132 odst. 1 „obč. zák.“, vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem (s ohledem na přechodná ustanovení, tj. § 865 odst. 1 zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, dle kterého, není-li uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé v době od 1. 4. 1964 do 1. 4. 1983.

38. Podle ust. § 1089 odst. 1 „o. z.“ drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

39. Podle ust. § 1090 odst. 1 „o. z.“ se k řádnému vydržení vyžaduje pravost držby, a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

40. Podle ust. § 1091 odst. 1 a 2 „o. z.“ k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

41. Podle ust. § 1095 „o. z.“ uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Dle důvodové zprávy k tomuto ustanovení je účelem mimořádného vydržení poskytnout ochranu faktickým stavům, jejichž základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu.

42. Podle ust. § 991 „o. z.“ je držba řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

43. Podle ust. § 992 odst. 1 „o. z.“ kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

44. V tomto duchu je umožněno vydržet vlastnické právo tomu, kdo neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá, ale jeho držba trvala po dvojnásobně dlouhou vydržecí dobu. To neplatí, pokud ten, kdo vydržení popírá, prokáže osobě, která se mimořádného vydržení dovolává, její nepoctivý úmysl. Zákon tedy pro mimořádné vydržení nepožaduje řádnost držby, musí se však jednat o držbu„ nikoliv v nepoctivém úmyslu“.

45. Podle ust. § 3066 „o. z.“ se do doby stanovené v ust. § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve, než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

46. Podle § 64 odst. 1 „katastrálního zákona“ v případech, kdy je třeba získat jako listinu pro zápis do katastru rozhodnutí nebo osvědčení orgánu veřejné moci a osoba dosud zapsaná v katastru jako vlastník nebo jiný oprávněný není označena dostatečně určitě, jak to vyžaduje tento zákon, a proto není možné označit ji v řízení před tímto orgánem údaji požadovanými právním předpisem, na jehož základě lze rozhodnutí nebo osvědčení orgánu veřejné moci vydat, postačí k jejímu označení v řízení před tímto orgánem i v řízení o zápisu do katastru uvedení údajů, které jsou o této osobě známé z katastru. Dle odst. 2 téhož ustanovení, pokud je osoba zapsaná v katastru jako vlastník označena tak, jak je uvedeno v odstavci 1, a zápis o ní neumožňuje její dostatečnou identifikaci, Český úřad zeměměřický a katastrální předá údaje o této nemovitosti a o jejím vlastníkovi známé ze zápisů v katastru Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen ÚZSVM).

47. Podle § 65 odst. 1 „katastrálního zákona“ ÚZSVM převezme údaje o nemovitostech uvedených v § 64 odst. 2 a známé údaje o jejím vlastníkovi a vede jejich evidenci. Tuto evidenci včetně známých údajů o zapsaném vlastníkovi zveřejní na svých internetových stránkách způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň tyto údaje předá obecnímu úřadu obce, na jejímž území se nemovitost nachází. Podle odstavce 2 téhož ustanovení obecní úřad zveřejní převzaté údaje podle odstavce 1 na úřední desce. Podle třetího odstavce téhož ustanovení součástí zveřejnění podle odstavců 1 a 2 je i výzva, aby se vlastník přihlásil ke svému vlastnictví uvedené nemovitosti u ÚZSVM. Ve výzvě se uvede poučení o důsledcích, které nastanou, pokud se vlastník nepřihlásí ve lhůtě, stanovené jiným právním předpisem pro to, aby nemovitost byla považována za opuštěnou. Podle odstavce čtvrtého ÚZSVM v součinnosti s obecním úřadem provede zároveň šetření k dohledání vlastníka v dostupných evidencích, zejména v matrice a v základních registrech, v agendovém informačním systému evidence obyvatel a v agendovém informačním systému cizinců. Obecní úřad přitom jedná v přenesené působnosti. Podle § 65 odst. 5 „katastrálního zákona“ zjistí-li ÚZSVM postupem podle odstavce 4 osobu vlastníka nemovitosti, písemně vyzve tuto osobu, aby předložila listiny dokládající její vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Podle odstavce šest téhož ustanovení přihlásí-li se ÚZSVM osoba, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti uvedené v odstavci 1, ÚZSVM ji písemně vyzve, aby listiny dokládající její vlastnictví předložila katastrálnímu úřadu nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Podle § 65 odst. 7 „katastrálního zákona“ stát v soudním řízení podle odstavců 5 a 6 vystupuje jako žalovaný. V řízeních před soudy v těchto případech jedná ÚZSVM. Podle § 65 odst. 8 „katastrálního zákona“ zjistí-li ÚZSVM postupem podle odstavce 4, že zapsaný vlastník nežije, podá podnět k zahájení řízení o pozůstalosti soudu příslušnému k řízení o pozůstalosti podle jiného zákona a předá mu zjištěné informace o zapsaném vlastníkovi a o jeho nemovitosti; není-li známo jeho bydliště, podá podnět u soudu, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nalézá. Podle § 65 odst. 9 „katastrálního zákona“ nepodaří-li se vlastníka zjistit a uplyne-li marně lhůta, po jejímž uplynutí se podle jiného právního předpisu má za to, že nemovitost je opuštěná, pohlíží se na ni jako na opuštěnou; další postup se řídí právními předpisy upravujícími hospodaření s majetkem státu.

48. Podle § 66 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, v případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti nezávisle na zápisu do katastru, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, ani listinu, která tuto změnu potvrzuje, nebo listinu, na jejímž základě k takové změně dochází, případně pro tuto listinu nestanoví náležitosti potřebné pro zápis do katastru, lze provést zápis do katastru na základě souhlasného prohlášení o vzniku, změně nebo zániku práva učiněného osobou, jejíž právo zapsané dosud v katastru zaniklo nebo se omezilo, a osobou, jejíž právo vzniklo nebo se rozšířilo.

49. Na základě uvedeného skutkového stavu, kdy soud vycházel z citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně je výlučným vlastníkem předmětné stavby, neboť ji od svých právních předchůdců„ koupila“, zároveň i vlastnictví k předmětné stavbě vydržela. Žalovaný svou obranu v daném řízení postavil na námitce, že není ve věci pasivně legitimován, neboť není ani vlastníkem předmětné stavby, ani vlastníkem pozemku, na kterém je předmětná stavba postavena, z čehož dále dovozuje že vůči němu žalobkyně nemá ani naléhavý právní zájem na určení jejího vlastnictví. Jak již bylo výše konstatováno, naléhavý právní zájem žalobkyně nevyplývá z toho, že by v katastru nemovitostí byl jako vlastník zapsán někdo jiný, vůči němuž by měla směřovat určovací žaloba, ale z toho, že jako vlastník předmětné nemovitosti v katastru nemovitostí není zapsán nikdo, jedná se tedy o nedostatečně určitě identifikované vlastnictví k této nemovitosti. Způsob řešení takovéto situace je popsán v ust. § 65 „katastrálního zákona: Přihlásí-li se [anonymizováno] osoba, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti uvedené v odstavci 1, [anonymizováno], aby listiny dokládající její vlastnictví předložila katastrálnímu úřadu nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Přesně tímto, tedy katastrálním zákonem stanoveným, způsobem se v dané situaci chovala žalobkyně. Žalobkyně se v roce 2020, poté kdy si zajistila všechny potřebné důkazy, obrátila se svou žalobou na soud, aby ve věci rozhodl. V žalobě je správně, podle ust. § 65 odst. 7 „katastrálního zákona“, podle kterého platí, že„ stát v soudním řízení podle odstavců 5 a 6 vystupuje jako žalovaný. V řízeních před soudy v těchto případech jedná [anonymizováno]. Žalobkyně tedy v žalobě správně jako žalovanou stranu označila [anonymizováno 9 slov]. V průběhu řízení žalovaný zároveň namítal, že žaloba podaná u zdejšího soudu byla podána předčasně, neboť žalobkyně nevyužila všechny možnosti k získání zápisu o svém vlastnictví do katastru nemovitostí. V souvislosti s touto námitkou žalobkyně dne 2. 2. 2022 u [anonymizována dvě slova] [územní celek], [stát. instituce] podala návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitosti. Katastrálním úřadem jí bylo sděleno, že listiny, které mu byly k návrhu přiloženy, nejsou pro zápis vlastnictví k předmětné nemovitosti ve správním řízení způsobilé a doporučil jí zpětvzetí návrhu. Nad rámec výše uvedeného soud v této souvislosti poukazuje na to, že v ust. § 65 „katastrálního zákona“ není uvedeno, že by žaloba na určení vlastnictví mohla být podána až poté, co by byl podán návrh na vklad vlastnického práva ve správním řízení a o tomto návrhu bylo rozhodnuto záporně. Obě možnosti, tj. rozhodnutí ve správním řízení nebo rozhodnutí v soudním řízení, jsou zde postaveny naroveň a je jen na navrhovateli/žalobci, kterou z variant zvolí. Žalobkyně v tomto konkrétním případě, podala nejdříve žalobu (tuto) a v průběhu řízení podala zároveň i návrh na vklad vlastnického práva (s negativním výsledkem – její vlastnictví do katastru nemovitostí na základě přiložených listin zapsáno nebylo). Žalovaný v souvislosti s vznesenou námitkou nedostatku své pasivní legitimace ve věci soudu předložila celou řadu důkazů o tom, že není vlastníkem pozemku [anonymizována dvě slova] pro [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] a že vlastníkem tohoto pozemku je v době rozhodování soudu pan [celé jméno původního účastníka], [datum narození]. Soud tyto důkazy provedl a je rovněž názoru, že vlastníkem pozemku [anonymizována dvě slova] pro [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] je v současné době pan [celé jméno původního účastníka] (nikoliv však stavby na něm stojící). Pro rozhodování soudu o této žalobě je to však nevýznamná skutečnost, neboť toto řízení, tj. řízení o určení vlastnictví k předmětné stavbě, není spor o tom, jestli vlastníkem předmětné stavby je [celé jméno původního účastníka], [země] nebo žalobkyně. Předmětem této žaloby je určení, kdo je vlastníkem této stavby, která je v současné době vedena v seznamu nemovitostí s nedostatečně určitě identifikovanými vlastníky. To mimo jiné znamená i to, že ve věci nemůže být pasivně legitimován pan [celé jméno původního účastníka].

50. Žalobkyně v žalobě i v dalších svých podáních tvrdila, že předmětný sklep, který od paní [celé jméno svědkyně]„ koupila“ a který od té doby také užívala, nebyl v době uzavření kupní smlouvy jakožto nemovitá věc evidován v katastru nemovitostí, a proto ani v současné době zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. Soud má za to, že žalobkyně je v době rozhodování soudu vlastníkem předmětného sklepa. Žalobkyně se však vlastníkem sklepu nestala na základě kupní smlouvy ze dne 5. 4. 2002, protože tato smlouva ani v době jejího uzavření, ani v současné době není způsobilou pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitosti. Touto listinou a dalšími provedenými důkazy (např. čestnými prohlášeními [celé jméno svědkyně], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) však bylo jednoznačně prokázáno, že nejpozději od tohoto data žalobkyně předmětnou nemovitost převzala (chopila se držby) a užívala ji jako vlastní, tj. z vlastních prostředků ji zrekonstruovala užívala ji i jako provozovnu pro své podnikání – rodinné vinařství. V daném případě má tedy soud za to, že podmínky držby (mimořádné držby) byly ze strany žalobkyně ke dni rozhodování splněny s ohledem na to, že pro držbu je vyžadováno, aby držitelova vůle směřovala k výkonu podstatného obsahu práva držby, ve smyslu úmyslu směřujícího k faktickému výkonu obsahu tohoto práva, přičemž není podstatné, zdali se tento zakládá na právním důvodu. Žalobkyně se chopila držby poté, co výše uvedenou nemovitost„ koupila“ a začala užívat jako vinný sklep, a to v přesvědčení, že jí náleží vlastnické právo k této stavbě. A činila tak nepřetržitě nejméně od roku 2002. Soud v této souvislosti dále konstatuje, že z hlediska držby zásadně není důležité, zda si držitel uvědomuje právní důsledky držby či zda chce, aby tyto nastoupily; o právní stránce věci nemusí vůbec vědět. Podstatné je, že se žalobkyně vědomě (chtěně) chovala způsobem, který odpovídal obsahu vlastnického práva, a že tak činila pro sebe. Na základě provedeného dokazování nelze dojít ani k závěru, že by žalobkyně jednala v nepoctivém úmyslu, když se v roce 2002 ujala držby (začala ji vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží.). Žalobkyně navíc fakticky pokračovala ve stejném způsob užívání pozemku jako její předchůdkyně. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 ve vztahu k výkladu ust. § 1095 „o. z.“ uzavřel, že pojem„ nepoctivý úmysl“ použitý v ust. § 1095 „o. z.“ neznamená„ nepoctivou držbu“ (ust. § 992 odst. 1 „o. z.“, věta druhá) a že k mimořádnému vydržení se nevyžaduje poctivá držba ve smyslu ust. § 992 odst. 1 „o. z.“ Při výkladu sousloví„ nepoctivý úmysl“ Nejvyšší soud s přihlédnutím k principu poctivosti (ust. § 6 odst. 1 „o. z.“), jako určitého standardu chování v právních vztazích, vyžadujícího čestnost, otevřenost a povinnost brát ohledy na zájmy druhé strany, dospěl k závěru, že mimořádné vydržení se neopírá o dobrou víru, ale o poctivost držitele, resp. o nedostatek„ nepoctivého úmyslu“ spočívajícího především ve vědomosti toho, že ujmutím se držby není působena jinému bezdůvodně újma. Nejvyšší soud tak ve shora uvedeném rozhodnutí uzavřel, že podmínkou mimořádného vydržení (ust. § 1095 „o. z.“) není poctivá držba (ust. § 992 odst. 1 „o. z.“), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. Kritéria uvedená v ust. § 992 odst. 1 „o. z.“, resp. dříve v ust. § 130 odst. 1 zák č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, se tu neuplatní. Držba v nepoctivém úmyslu přitom představuje situaci, kdy držitel je nebo objektivně musí být přesvědčen, že svou držbou jedná protiprávně nebo že jeho držba působí bezpráví, nespravedlnost, škodu nebo újmu. V případě„ držby nikoliv v nepoctivém úmyslu“ však držitel nemusí být pozitivně přesvědčen o tom, že mu držené právo skutečně náleží. Navíc ani vědomost toho, že držiteli držené právo nenáleží, sama o sobě nevylučuje dobrou víru v jejím negativním vymezení, a nebrání tak mimořádnému vydržení dle ust. § 1095 „o. z.“ Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. V této souvislosti soud žalovaného podle ust. § 118a „o. s. ř.“ poučil o tom, že v průběhu řízení nic netvrdí o tom, že by se žalobkyně chopila držby v nepoctivém úmyslu a zároveň mu poskytl lhůtu k doplnění tvrzení a navržení důkazů. Žalovaný však v tomto smyslu žádná tvrzení nedoplnil a nenavrhl k tomu ani žádné další důkazy. Soud tedy v předmětné věci neshledal, že by žalovaný tvrdil, resp. prokázal, že si žalobkyně musela být vědoma toho, že svou držbou (užíváním předmětného sklepu) jedná protiprávně, resp. že její držba působí někomu bezpráví, škodu nebo jinou újmu.

51. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a délku držby žalobkyně, která přesahuje dobu dvaceti let, s níž zákon spojuje mimořádné vydržení (ust. § 1095 „o. z.“), soud dospěl k závěru, že žalobkyně vydržela vlastnické právo k předmětnému sklepu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými a dalšími důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 „o. s. ř.” tak, že žádnému z účastníků tyto náklady nepřiznal, neboť žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný a vznikl by mu tak nárok na jejich přiznání se tohoto nároku výslovně vzdal s výhradou jejich uplatnění, pokud by řízení ve věci pokračovalo.