7 C 142/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o neplatnost výpovědi z nájmu

I. Určuje se, že výpověď nájmu dle nájemní smlouvy uzavřené dne 24. 8. 2022 učiněná žalovanou dne 19. 12. 2022, je neoprávněná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši částkou 22 570 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 4. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že výpověď nájmu dle nájemní smlouvy uzavřené dne 24. 8. 2022 učiněná žalovanou dne 19. 12. 2022 je neplatná.

2. Žalobkyně ve svém žalobním návrhu uvádí, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 24. 8. 2022 uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě byly žalované přenechány k užívání předměty nájmu specifikované v této smlouvě. Žalobkyně dne 19. 12. 2022 od žalobkyně obdržela listinu označenou jako„ Výpověď z nájemní smlouvy bez výpovědní doby dle § 2232 občanského zákoníku“. Žalobkyně v žalobě uvedla, že tvrzení obsažená v nadepsané výpovědi považuje za účelová s tím, že dle jejího názoru nebylo ze strany žalobkyně ničeho porušeno. V reakci na tvrzení o údajné nepoužitelnosti předmětu nájmu k ujednanému účelu žalobkyně uvedla, že tato tvrzení žalované rozporuje, neboť nájem byl sjednán za účelem provozování podnikatelské činnosti žalované, a to bez bližší specifikace. Zde má žalobkyně za to, že žalované nic nebránilo v užívání prostor k činnostem zahrnutým do předmětu podnikatelské činnosti žalované, které dále vyjmenovává. Nad rámec uvedeného pak žalobkyně konstatuje, že žalovaná měla možnost se s charakterem a podobou předmětu nájmu seznámit a stejně tak byla seznámena se skutečnostmi týkajícími se stavebních úprav, jejichž postup měl záviset na výsledcích místního šetření ze strany stavebního úřadu ze dne 15. 11. 2022, kterého byla žalovaná účastna, přičemž námitky proti tomuto postupu nevznášela. Žalobkyně též zdůrazňuje, že přesný účel využití předmětu nájmu nebyl ve smlouvě sjednán a ani nebyl žalobkyni sdělen, žalovaná nevznesla požadavek na úpravu či slevu z nájemného, nadto žalovaná žalobkyni výslovně sdělila, že vyčká na výsledek řízení před stavebním úřadem. Pokud jde o tvrzení žalované o působení značné újmy, zde žalobkyně uvádí, že z její strany byly povinnosti ze smlouvy plynoucí vždy řádně plněny a žádná újma nebyla a ani není žalované způsobována. Dle tvrzení žalobkyně začala žalovaná začala předmět nájmu užívat a své výhrady uplatnila až po 4 měsících užívání, což žalobkyně vnímá jako zcela účelový krok. Obdobně žalobkyně sporuje i důvody, pro které měla být smlouva vypovězena, když tato ve svém čl. XII odst. 1 uvádí, že nájem končí uplynutím doby nájmu a případně také písemnou výpovědí kterékoli ze smluvních stran z důvodů uvedených ve smlouvě, avšak smluvní důvody pro výpověď ze strany nájemce nebyly ujednány a žádný se zákonných důvodu naplněn nebyl.

3. Ke splnění podmínek nutných pro možnost přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu žalobkyně uvedla, že dne 17. 11. 2023, tj. v zákonné lhůtě pro podání námitek, žalované doručila námitky proti výpovědi, na důkaz čehož přikládá námitky vč. doručenky. Žalobkyně má za to, že žalovaná nebyla oprávněna k podání výpovědi z nájmu a tato je tedy dle žalobkyně neoprávněná, nedůvodná a neplatná, a z pohledu žalobkyně tak nájemní vztah i nadále trvá.

4. Žalovaná k žalobě podala své vyjádření prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce, kde v prvé řadě uvádí, že u zdejšího soudu je vedeno řízení pod sp. zn. 41 C 170/2022, a to na základě žaloby původního nájemce, společnosti [právnická osoba], [IČO], proti žalobkyni ve věci o neplatnost výpovědi z nájmu s tím, že uvedené má mít vliv i na řízení toto, když v případě, že by žaloba v řízení sp. zn. 41 C 170/2022 byla úspěšná, pak by byla nadále platná a účinná nájemní smlouva s [právnická osoba] K věci samé pak žalovaná uvádí, že je pravdou, že s žalobkyní dne 24. 8. 2022 uzavřela nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem prostor sloužících k podnikání nacházejících se v budově na adrese [adresa žalobkyně] nadzemním podlaží – vnitřní prostory o výměře 253,23 m2, skladové prostory o výměře 63,6 m2 a nádvoří o výměře 191 m2 – a ve 2. nadzemním podlaží – vnitřní prostory o výměře 511,69 m2 a ¾ parkovací plochy na pozemku parc [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec]. Konkrétně se mělo jednat o přednáškový sál, kancelářské prostory, kuchyňku, garsoniéry, chodbu, šatny, 4 místnosti o velikosti 4x4 metry a související zázemí. K tomuto předmětu nájmu byl následně sjednán podnájem se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a to na základě podnájemní smlouvy uzavřené dne 29. 8. 2022, s jejímž uzavřením vyslovila žalobkyně souhlas v čl. V. odst. 1 nájemní smlouvy a o podnájmu a jeho účelu měla být žalobkyně plně informována.

5. Ohledně nájemného žalovaná uvádí, že toto bylo původně sjednáno v částce 100 000 Kč měsíčně a následně dodatkem č. 1 ze dne 4. 9. 2022 poníženo na 50 000 Kč měsíčně, jelikož předmět nájmu v 1. nadzemním podlaží nebyl ve způsobilém stavu, když nebyl řádně vyklizen a pro tyto důvody nemohl nájemce předmět nájmu využívat. Dle tvrzení žalované nedošlo k vyklizení ani ke dni podání výpovědi z nájmu.

6. K otázce způsobilosti předmětu nájmu a účelu žalovaná uvádí, že prostory měla zájem užívat k podnikatelské činnosti, kterou je krátkodobé ubytování a související služby zejména v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti podnájemce, který se dlouhodobě zaměřuje na pořádání kurzů, školení vč. lektorské činnosti, zajišťování a realizaci vzdělávání, certifikací, zkoušení a ostatních služeb v oblasti spojování materiálů lepením a v oblasti svařování kovů.

7. Dle tvrzení žalované byla žalovaná žalobkyní ujišťována, že předmět nájmu je zcela vhodný pro všechny plánované činnosti a že jí není známo nic, co by v provozu plánovaných činností mohlo bránit. Žalovaná poukazuje na dlouhodobé problémy s účelem užívání objektu podle kolaudačního rozhodnutí, což má vyplývat i ze samotného textu žaloby. Žalovaná rovněž zpochybňuje tvrzení žalobkyně o tom, že byla ohledně stavebních úprav obeznámena a také uvádí, že žalobkyně se zavázala zajistit žalované, aby sociální zařízení předmětu nájmu v 1. nadzemním podlaží nevyužívaly třetí osoby, avšak ani tento závazek neměl být do dne podání výpovědi naplněn.

8. Závěrem svého podání žalovaná uvádí, že kolaudačním rozhodnutím bylo povoleno užívání stavby v 1. nadzemním podlaží – boxy stání koní, šatny a umývárny, sedlovny, sklad krmiv, jízdárna – a ve 2. nadzemním podlaží – společenská místnost, garsonka a kancelář, přičemž toto rozhodnutí stanoví, že stavba bude užívána jen k tomu účelu, ke kterému byla zkolaudována. Žalovaná uvádí, že stavební úřad zahájil řízení k odstranění změny dokončené stavby, konkrétně stavebních úprav pravé části 1. nadzemního podlaží, které byly provedeny bez stavebního povolení, a také, jelikož tato měla být žalobkyní užívána k nepovolenému účelu jako ubytovna osob. Dle tvrzení žalované bylo s žalobkyní o vyřešení situace jednáno, přičemž při jednání dne 5. 12. 2022 měla žalobkyně požadovat přístup ke kamerovému systému v předmětu nájmu a následně měl žalovanou jednatel žalobkyně vyzvat k ukončení nájmu a opuštění areál, načež žalovaná zaslala žalobkyni návrh dohody ukončení nájmu, která nebyla ze strany žalobkyně uzavřena a žalovaná tak žalobkyni zaslala výpověď, která je předmětem tohoto řízení.

9. S ohledem na výše uvedené, tj. na to, že předmět nájmu nebyl, dle názoru žalované, řádně připraven a přenechán ve stavu, aby jej mohla žalovaná užívat; že žalovaná byla v nájmu soustavně rušena užíváním sociálního zázemí třetími osobami, když žalobkyně nezajistila nerušené užívání; předmět nájmu není a nebyl použitelný k plánovanému a ujednanému účelu; že předmět nájmu nebylo pro rozpor se zákonem možné užívat k plánovanému účelu a že žalobkyně sdělila žalované, aby ukončila nájem a vyklidila předmět nájmu, má žalovaná za to, že výpověď je zcela po právu, pročež navrhuje, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

10. První jednání ve věci bylo nařízeno na den 19. 6. 2023, kdy na toto jednání se dostavila jak právní zástupkyně žalobkyně, tak tehdejší právní zástupce žalované. Strany sporu před zahájením jednání ve věci samé navrhly, aby bylo jednání odročeno s tím, že požadují lhůtu do 30. 8. 2023 a do 5. 9. 2023 sdělí procesní stanovisko stran.

11. Podáním ze dne 10. 8. 2023 žalobkyně soudu sdělila, že žalovaná byla ze strany žalobkyně opakovaně vyzývána, ať už prostřednictvím jejího právního zástupce, tak i napřímo k jednání, avšak bezúspěšně. Ze strany někdejšího právního zástupce žalované bylo žalobkyni sděleno, že tento již žalovanou nezastupuje. Pokud se jedná o přímou komunikaci s žalovanou, žalobkyně se pokoušela kontaktovat jednatele, pana [příjmení], se kterém bylo dosud komunikováno, nicméně jeho telefon byl opakovaně nedostupný. Žalobkyně následně náhledem do obchodního rejstříku zjistila, že pan [příjmení] ke dni 21. 4. 2023 odstoupil z funkce jednatele a svůj podíl ke dni 14. 6. 2023 převedl na současnou jednatelku, paní [jméno] [příjmení], která má evidován trvalý pobyt na Městském úřadě ve Šlapanicích, aktivně vystupuje v několika společnostech a žalobkyně má pochybnosti o tom, zdali se nejedná o osobu tzv. bílého koně za účelem zbavení se odpovědnosti za společnost. Z tohoto důvodu žalobkyně dospěla k závěru, že další jednání o smírném řešení jsou již bezpředmětná.

12. Druhé jednání ve věci bylo nařízeno na den 20. 9. 2023, kdy na toto jednání se dostavila pouze právní zástupkyně žalobkyně. Za žalovanou (v této době již bez právního zástupce) se k nařízenému jednání bez omluvy či žádosti o odročení nikdo nedostavil, avšak předvolání bylo žalované řádně doručeno. Soud tak postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), a jednal v nepřítomnosti žalované.

13. Žalobkyně při jednání uvedla, že na žalobě trvá s tím, že situace nedoznala změn. Stejně tak žalobkyně uvedla, že nevidí důvod pro přerušení řízení do pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 41 C 170/2022. Žalobkyně uvedla, že hodnotí výpověď z nájmu jako veskrze účelovou.

14. Soud na jednání provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici, ze kterých byl zjištěn následující skutkový stav.

15. Ze smlouvy o nájmu ze dne 24. 8. 2023 (č. l. 6-11), dodatku č. 1 (č. l. 34, 35), stejně jako ze shodných tvrzení účastníků, má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření nájemní smlouvy ve znění dodatku podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.).

16. Z výpovědi z nájemní smlouvy ze dne 19. 12. 2022 a shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná dne 19. 12. 2022 doručila žalobkyni listinu označenou jako„ Výpověď z nájemní smlouvy bez výpovědní doby dle § 2232 občanského zákoníku“, jejímž prostřednictvím vypověděla nájemní smlouvu uzavřenou mezi účastníky dne 24. 8. 2022 ve znění dodatku č. 1 ze dne 4. 9. 2022, a to podle § 2232 o. z., neboť předmět nájmu je nepoužitelný k ujednanému účelu a nájemci není zajištěno nerušené užívání věci.

17. Z námitek ze dne 17. 1. 2023 (č. l. 12) a doručenky datové zprávy (č. l. 5) soud zjistil, že žalobkyně dne 17. 1. 2023 odeslala tehdejšímu právnímu zástupci žalované námitky proti výpovědi nájemní smlouvy ve smyslu § 2314 o. z.

18. Z emailové komunikace (č. l. 28-31) soud zjistil, že mezi právními zástupci obou účastníků probíhala komunikace na téma uzavření dohody o narovnání, movitých věcí nacházejících se v prostorách předmětu nájmu a také ohledně vrat. Tato komunikace se s ohledem na projednávanou věc, tj. na posouzení platnosti výpovědi z nájmu, soudu jeví jako ne zcela relevantní a jako z takové žádné zásadní závěry nečinil.

19. Z přípisu (č. l. 32) soud zjistil, že žalobkyně žalovanou informovala o svém stanovisku k doručené výpovědi z nájmu, ve kterém mj. uvádí, že žalovaná žádným způsobem nespecifikuje, v čem je žalované působena značná újma, když veškeré povinnosti jsou ze strany žalobkyně řádně plněny dle uzavřené smlouvy.

20. Z podnájemní smlouvy (č. l. 36-39) soud zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], byla uzavřena podnájemní smlouva, na jejím základě přenechala žalovaná k užívání předmět nájmů společnosti [právnická osoba], která v uzavřené podnájemní smlouvě rovněž potvrdila, že si pronajaté prostory prohlédla a shledala je způsobilými ke smluvenému účelu, tj. k provozování podnikatelské činnosti.

21. Z přípisu (č. l. 45) a návrhu dohody o ukončení nájemní smlouvy (č. l. 41) soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Přípis i návrh dohody jsou elektronicky podepsány pouze žalovanou, přičemž vůči žalobkyni nevyvolávají právní následky.

22. Z kolaudačního rozhodnutí (č. l. 42, 43) soud zjistil, že Městský úřad Šlapanice, odbor výstavby, jako stavební úřad povolil užívání staveb nacházejících se na parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] to vše v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec].

23. Z oznámení o zahájení řízení (č. l. 44) soud zjistil, že Městský úřad Šlapanice, odbor výstavby, jako stavební úřad zahájil řízení o nařízení odstranění stavby – odstranění změny dokončené stavby, konkrétně stavebních úprav pravé části 1. nadzemního podlaží objektu [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v k. ú [obec] u [obec], provedených bez stavebního povolení, kdy pravá část 1. nadzemního podlaží byla využívána k nepovolenému účelu jako ubytovna osob.

24. Ze sdělení (č. l. 47, 48) soud zjistil, že žalovaná přípisem ze dne 6. 1. 2023 žalobkyni sdělila, že účelem nájmu bylo provozování podnikatelské činnosti, tj. pořádání školení a ubytování školených osob s tím, že žalovaná měla dlouhodobě nasmlouvaná školení pro vícero klientů a některá byla financována i z veřejných rozpočtu za přispění Evropské unie, kdy tyto formy dotací jsou velmi přízná a každá změna znamená administrativně náročné žádosti a často jsou soutěžena s pevně stanovenou cenou, kterou zásadně nelze měnit. Přípisem ze dne 31. 1. 2023 žalobkyni sdělila, že námitky uplatněné žalobkyní považuje za nedůvodné a na své výpovědi z nájmu trvá a požaduje vrácení uhrazené jistoty ve výši 100 000 Kč.

25. Z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 54, 55) soud zjistil, že žalovaná byla do obchodní rejstříku zapsána dne 24. 8. 2022, přičemž v období od 21. 8. 2022 do 30. 3. 2023 byl jednatelem pan [jméno] [příjmení], v období od 21. 4. 2023 do 6. 6. 2023 pak pan Ing. [jméno] [příjmení] a následně ode dne 6. 6. 2023 dosud paní [jméno] [příjmení], které je od téhož dne jediným společníkem žalované.

26. Podle § 2201 o. z. (N) ájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

27. Podle § 2205 o. z. písm. a) (N) ájemní smlouva pronajímatele zavazuje přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu.

28. Podle § 2205 o. z. písm. c) (N) ájemní smlouva pronajímatele zavazuje zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

29. Podle § 2232 o. z. (P) orušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

30. Podle § 2314 odst. 1 o. z. (V) ypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu.

31. Podle § 2314 odst. 3 o. z. (V) znese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

32. Po právní stránce soud projednávanou věc hodnotil tak, že účastníci mezi sebou v souladu s § 2201 a násl. o. z. uzavřeli dne 24. 8. 2022 nájemní smlouvu, na jejím základě přenechala žalobkyně žalované k užívání nemovité věci, konkrétně v 1. nadzemním podlaží budovy s [adresa], víceúčelová stavba, nacházející se na parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, dále parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha a parc. [číslo] ostatní plocha, se jednalo o vnitřní prostory o výměře 253,23 m2, skladové prostory o výměře 63,6 m2 a nádvoří o výměře 191 m2; ve 2. nadzemním podlaží specifikované budovy pak prostor o výměře 511,69 m2 a také ¾ parkovací plochy na parc. [číslo] to vše zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov.

33. Na základě nadepsané nájemní smlouvy byla pronajaté prostory žalovaná oprávněna užívat v souladu s čl. IV nájemní smlouvy pro své podnikatelské účely, a to bez jakékoliv bližší specifikace, přičemž v témže článku žalovaná prohlásila, že si pronajaté prostory prohlédla a shledala je způsobilé k smluvenému účelu pronájmu.

34. Soud má za prokázané, že účastníci dne 4. 9. 2022 k uvedené smlouvě uzavřeli dodatek č. 1, kterým došlo k úpravě vymezení předmětu nájmu a úpravě výše nájemného, a to do doby vyklizení části předmětu nájmu, která je obsazena dosavadním nájemcem, přičemž v okamžiku uvolnění těchto prostor bude měsíční nájemné opět činit 100 000 Kč měsíčně v součtu se sazbou DPH za nebytové prostory o výměře 828,52 m2.

35. Z provedeného dokazování lze taktéž mít za prokázané, že žalovaná žalobkyni dne 19. 12. 2022 doručila listinu, jejímž obsahem byla výpověď citované nájemní smlouvy, na kterou reagovala žalobkyně podáním námitek v souladu s § 2314 o. z.

36. Ve vztahu k otázce platnosti, resp. neplatnosti, výpovědi z nájmu soud (žalobkyní označeno jako neoprávněnost) soud posuzoval, zdali v projednávané věci byly dány výpovědní důvody podle § 2232 o. z. ve spojení s § 2205 o. z.

37. Soud dospěl k závěru, že ačkoliv žalovaná ve své výpovědi, stejně jako ve svém vyjádření k podané žalobě, uvedla, že ze strany žalobkyně došlo ke zvlášť závažnému porušení povinností plynoucích z uzavřené nájemní smlouvy tím, že pronajaté prostory nebyly způsobilé k ujednanému účelu (porušení dle § 2205 písm. a) o. z.) a tím, že žalobkyně nezajistila nájemci nerušené užívání věci (porušení dle § 2205 písm. c) o. z.), tato tvrzení se jí nepodařilo nijak prokázat.

38. Pokud jde o výpovědní důvod pro porušení povinností ve smyslu § 2205 písm. a) o. z., zde se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by jakkoliv seznámila žalobkyni s konkrétním účelem, za kterým je nájemní smlouva sjednávána, a stejně tak tento účel není v uzavřené smlouvě či dodatku jakkoliv specifikován. Jestliže žalovaná tvrdí, že předmětem podnikání zamýšlela provádění školení a obdobných vzdělávacích aktivit ve spojení s krátkodobým ubytováním, tak toto rovněž nikterak neprokazovala.

39. Soud za prokázané nemá ani porušení povinností ve smyslu § 2205 písm. c) o. z., když žalovaná v řízení nikterak neprokázala rušení při užívání věci po dobu nájmu a setrvala pouze v rovině tvrzení.

40. Z provedených důkazů soud naopak ve vztahu k tvrzenému porušení ve smyslu § 2205 písm. a) o. z. dospěl k závěru, že žalobkyně si před uzavřením nájemní smlouvy měla možnost předmět nájmu prohlédnout a zhodnotit, zdali takový stav věci odpovídá jejím představám a účel, za jakým si tyto prostory pronajímá. Seznámení s předmětem nájmu ostatně potvrdila i v rámci čl. V. nájemní smlouvy a pakliže žalovaná tohoto svého práva nevyužila a i přesto svým podpisem stvrdila, že se se předmětem nájmu seznámila, nemůže takové jednání kladeno k tíži nikomu než právě žalované.

41. Žalovaná v tomto směru z pohledu soudu neunesla důkazní břemeno, když neprokázala ani to, že by věc nebyla způsobila k užívání k ujednanému účelu (k podnikatelské činnosti) stejně tak neprokázala, že by nezajistil nájemci nerušené užívání věci, a neprokázala ani tvrzené způsobování značných škod, ačkoliv důkazní břemeno v projednávané věci leželo právě na žalované s tím, že žalobkyně není povinna prokazovat negativní skutečnosti.

42. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Žalobkyni byla přiznána odměna za 5 úkonů právní služby (tj. 5 x 3 100 Kč), a to za přípravu a převzetí věci, návrh na zahájení řízení, účast na jednání dne 19. 6. 2023, vyjádření ze dne 10. 8. 2023 a účast na jednání dne 20. 9. 2023. Podle § 13 citované vyhlášky náleží žalobkyni ke každému úkonu právní služby paušální částka 300 Kč (tj. 5 x 300 Kč). Náklady právního zastoupení jsou dále navýšeny o 21% DPH z částky 17 000 Kč ve výši 3 570 Kč, neboť právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je jejím plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tak úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší částka 22 570 Kč.