7 C 15/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený: údaje o zsátupci o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem

I. Zamítá se žaloba, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků soudního řízení k pozemku parcela [číslo] jehož součástí je stavba: [obec], [č.p.], rodinný dům, na pozemku parcela [číslo] aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků soudního řízení k pozemku parcela [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov, na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši částkou 27 406 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobkyně je povinna doplatit do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí soudní poplatek 5 000 Kč České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Sdělila, že nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ vzhledem k celku na základě darovací smlouvy uzavřené s její matkou s účinky zápisu vlastnického práva ke dni [datum]. Podílové spoluvlastnictví je dlouhodobě nefunkční. Spoluvlastníci nejsou schopni se domluvit na způsobu a pravidlech využití nemovitostí a dochází mezi nimi i k verbálním konfliktům několik desetiletí. Žalobkyně se opakovaně pokoušela o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou. Řešení situace nelze odkládat s přihlédnutím k technickému stavu budovy [adresa], která vyžaduje neodkladnou rekonstrukci se značnou finanční investicí. Místní obecní úřad zmínil možnost zahájení správního řízení s ohledem na technický stav budovy. Žalobkyně odkázala na odborné vyjádření k ceně nemovitostí podle stavu ke dni [datum] s přílohou o možnosti rozdělení mezi spoluvlastníky s popisem technického stavu. Žalovaný reaguje obecně negativně. Postoj žalovaného zcela vylučuje správu společné věci i s ohledem na dlouhodobé chování žalovaného. Žalobkyně je připravena nemovitosti v celém rozsahu převzít, což také žalovanému nabízela za vyplacení finanční náhrady. Reálné rozdělení nemovitostí je vyloučené. Žalobkyně by ráda do budoucna osobně užívala nemovitosti a má zajištěno i financování za účelem výplaty přiměřené náhrady žalovaného i na rekonstrukci objektu rodinného domu [č.p.].

2. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 4. 8. 2021 č. j. 7 C 15/2021-29 byla žalobkyně vyzvána ke sdělení konkrétních skutečností a označení konkrétních důkazů, pro které nemůže být nucena ve spoluvlastnictví setrvat, a pro které nemůže být věc reálně rozdělena, a pro které by případně zrušení spoluvlastnictví měly být nemovité věci přikázány žalobkyni, a jaká je přiměřená finanční náhrada.

3. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně odkázala na skutečnosti sdělené v žalobě. Žalobkyně se snaží zachránit chátrající nemovitost ve spoluvlastnictví. Žalovaný nejeví zájem o údržbu ani dohodu. Jedná se o rodný dům matky žalobkyně a žalobkyně má k tomuto místu silnou citovou vazbu i kvůli jejím prarodičům. Babička v domě žila po smrti dědečka až do roku 2002, kdy zemřela. Žalobkyně má v plánu zajistit v nemovitosti bydlení pro sebe a své rodiče, kteří bydlí ve [obec]. Babička se pokoušela o zrušení spoluvlastnictví v roce 1992. Už v té době docházelo mezi babičkou a matkou žalovaného k různým konfliktům, matka žalovaného babičku i fyzicky napadala. Babička byla přesvědčena, že spoluvlastnictví k nemovitosti bylo založeno lstí a žalobkyně tento názor sdílí. Žalovaný rodiče nemá a vlastní více dalších nemovitostí. Pro případ, že žalovaný by měl zájem o nemovitost, mohl tak učinit kdykoli mezi léty 2002 – 2021. Žalobkyně nemohla podat návrh do doby, kdy žila matka žalovaného. Žalobkyně nepodala návrh z morálních důvodů ani v krátkém časovém odstupu po smrti matky žalovaného.

4. U jednání dne [datum] žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Pokud by soud dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nechť jsou nemovité věci reálně rozděleny, případně přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného za finanční náhradu. Spoluvlastnictví je vykonáváno dlouhodobě a stranami respektováno. V návrhu žalobkyně spatřuje žalovaný pouze zájem vytěžit z tohoto sporu finanční benefit. Jedná se o rodný dům žalovaného, k němuž má citovou vazbu; dům pravidelně užívá s rodinou. Žalovaný popřel konflikty tvrzené žalobkyní mezi právními předchůdci účastníků. Žalobkyně má rodinný dům v [obec], kde žije a její rodiče mají rodinný dům ve [obec]. Žalobkyně nejevila o dům několik roků zájem. Žalovaný s bratrem se o dům stará tak, aby byl v obyvatelném stavu. Užívají„ levou část“, která je na rozdíl od části užívané žalobkyní obyvatelná a v dobrém stavu. Asi před 5 lety žalovaný opravil komín nad levou polovinou domu, asi před sedmi lety opravoval střechu nad kuchyní. O dům se stará rodina žalovaného.

5. Z provedeného dokazování zahrnujícího zejména výpis z katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitých věcí, spis Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov sp. zn. [sp.zn.], sp. zn. [sp.zn.], spis stavebního úřadu [stát. instituce] sp. zn. [spisová značka] (podklady stavebního úřadu ohledně pozemku parcela [číslo] parcela [číslo] budovy [č.p.] na pozemku parcela [číslo] vše v k. ú. [obec]), znalecký posudek [číslo] vypracovaný soudním znalcem [jméno] [příjmení] dne [datum], znalecký posudek vypracovaný soudním znalcem [jméno] [příjmení] jako odborné vyjádření k ceně ke dni [datum] ze dne [datum], vyjádřením [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [název], ze dne [datum] byl zjištěn a prokázán následující skutkový stav.

6. Darovací smlouvou uzavřenou mezi dárcem [jméno a příjmení] (bratr žalovaného) a obdarovaným [jméno a příjmení] (žalovaným) ze dne [datum], s právními účinky zápisu vlastnického práva k okamžiku [datum] [čas] bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný je spoluvlastníkem k ideální ½ celku předmětných nemovitostí. Darovací smlouvou uzavřenou mezi dárkyní [jméno a příjmení] (matkou žalobkyně) a [jméno a příjmení] jako obdarovanou (žalobkyní) ze dne [datum], právní účinky zápisu vlastnického práva k okamžiku [datum] [čas] bylo prokázáno, že žalobkyně je spoluvlastnicí k ideální ½ celku předmětných nemovitostí. Vlastnické právo účastníků je zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]. Z vyjádření [název] ze dne [datum] byla prokázána potřeba sanace, záchranné rekonstrukce za vysoký náklad, který může být nerentabilní. Jedná se o vyjádření odborného subjektu bez podrobného rozpočtu sanačních prací a bez náležitě vysvětleného důvodu sanace; absentuje stavebně-technický rozbor a prohlídka části budovy užívané žalovaným. Nelze tak prokázat skutkově výši nákladů spojených s případnými sanacemi a aktuální stav nemovitých věcí. Vyjadřuje-li se společnost s ručením omezeným k užívání nemovitostí dvou nespřízněných osob a neprohlédnutí nemovitosti užívané v části žalovaným a rozdělení pozemku parcela [číslo] pak se jedná o subjektivní hodnocení vymykající se z odbornosti společnosti, nemající hodnotu důkazu ohledně důvodnosti zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k návrhu žalobkyně. Odborné vyjádření ze dne [datum] společnosti s ručením omezením [název] pouze sděluje povrchně určité názory a dospívá k nutnosti sanačních prací. Odborné vyjádření k ceně nemovitostí zjištěné zhotovitelem [jméno] [příjmení], oceňování nemovitostí, [jméno] [příjmení], asociace certifikovaných odhadců, ze dne [datum] zpřístupňuje částku 3 100 000 Kč. Žalovaný popřel takto zjištěnou obvyklou cenu (obecnou cenu, tržní cenu) žalobkyní tvrzenou. Z podkladů stavebního úřadu [stát. instituce] bylo zjištěno a prokázáno, že dne [datum] stavební úřad [stát. instituce] pod [číslo jednací] vydal stavební povolení k žádosti [žalovaného] (žalovaný) ze dne [datum] ke zřízení plynovodní přípojky a plynoinstalací v objektu rodinného domu [adresa] na parcele [číslo] v k. ú. [obec]. Z výpovědi žalobkyně slyšené jako účastnice soudního řízení u jednání dne [datum] bylo zjištěno a prokázáno, že k podání žaloby ji vedla„ snaha vrátit dům do rodiny, protože dům potřebuje pořádně opravit.“ Výpověď žalobkyně v části, že s rodinou žalovaného se dříve nedalo jednat, dům chátrá, a je to velké trápení maminky žalobkyně, a s rodinou žalovaného se nedá domluvit na opravě domu, je v rozporu s výpovědí žalovaného slyšeného jako účastníka soudního řízení u jednání dne [datum]. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že dům užívá rekreačně a společně s bratrem se starají o dům, opravy provádějí pouze oni. Mají rozděleno užívání nemovitostí se žalobkyní a část užívaná žalovaným je okamžitě obyvatelná. 15. 2. (2021) napsali advokátu žalobkyně přípis ohledně dohody na sanačních pracích na domě a dne 16. 2. (2021) jim advokát žalobkyně sdělil, že stanovisko přijal. Uliční šířka domu je asi 22 m. Bylo tak prokázáno, že v únoru 2021 vyvinul žalovaný součinnost k jednání se žalobkyní ihned po nabytí jeho spoluvlastnického práva k ideální ½ nemovitých věcí ohledně případných úprav, oprav společné nemovitosti a žalobkyně na tuto výzvu k dohodě nijak nereagovala. Žalobkyně tyto skutečnosti nepopřela. Lze tak skutkově uzavřít, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k ideální polovině předmětných nemovitostí koncem roku 2020, kdy jí byl stav nemovitých věcí znám, a po nabytí vlastnického práva žalovaného k druhé ideální polovině předmětných nemovitých věcí počátkem roku 2021 žalovaný ihned vyvinul snahu dohodnout se se žalobkyní ohledně případných sanačních prací, na což žalobkyně nereagovala. Žalovaný již v devadesátých letech zajišťoval zřízení plynovodní přípojky a plynoinstalací v domě, nemovitosti udržuje a opravuje. Účastníci jsou dosud ve shodě ohledně užívání„ levé“ a„ pravé“ části budovy. Na údržbě zahrady, dvoru se podílí rodiny obou spoluvlastníků.

7. U jednání dne [datum] bylo soudem dáno poučení podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném (o. s. ř.) k unesení důkazního břemene ohledně důvodnosti zrušení podílového spoluvlastnictví (protokol o jednání [datum]). U jednání dne [datum] bylo rovněž dáno soudem poučení podle § 118b o. s. ř.

8. Žalobkyně sdělila, že sanaci řešila s několika odborníky a ti jí sdělili, že by to bylo tak nákladné, že by to nemělo smysl, pokud je nemovitost ve vlastnictví dvou cizích lidí. Jedná se o starý dům. K důkazu žalobkyně dále označila návrh na zrušení spoluvlastnictví a podklady z 90. let (č. l. 62-73).

9. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) (N) ikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

10. Podle §1140 odst. 2 o. z. (K) aždý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 11. „ Právo na zrušení spoluvlastnictví není právem neomezitelným, nýbrž může být zákonem omezeno; veškerá omezení musí být přiměřená sledovanému cíli, čemuž koresponduje i úprava obsažená v § 1140 odst. 2 o. z. Ačkoli každý se spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví jako celku, nesmí tak žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků“ (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 6. 2016 (ASPI ID): JUD329724CZ). 12. „ Zamítnutí žaloby pro zjevné zneužití práva se v obecné rovině může prosadit například tam, kde by se jednalo o důvody, které by neopodstatňovaly zamítnutí žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z důvodů uvedených v § 1140 odst. 2 o. z., ale šlo by ze strany spoluvlastníka domáhajícího se zrušení spoluvlastnictví o zjevné zneužití práva. Za zneužití práva lze považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoli nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, resp. se projevující jako rozpor mezi užitkem oprávněného, k němuž výkon práva skutečně směřuje a užitkem oprávněného, pro nějž je právo poskytnuto, který v krajní podobě může nabýt povahu tzv. šikany, která je výkonem práva za účelem poškození druhé strany. Již samotná podstata spoluvlastnického poměru je z povahy věci spojena vždy s nutností vědomí, že o společných záležitostech týkajících se společných věcí rozhodují vždy spoluvlastníci, kteří namnoze nemusí vystupovat jednotně a mohou zastávat i odlišné názory, a stejně tak si každý ze spoluvlastníků musí být vědom, že druhý spoluvlastník může kdykoliv uplatnit právo na zrušení spoluvlastnictví (nejsou-li splněny předpoklady odkladu zrušení spoluvlastnictví). Otázku možného zneužití práva při uplatnění požadavku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nadto nutno vždy nahlížet primárně také z hlediska zákonem výslovně zdůrazněné maximy, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 1 o. z.) se zákonem stanovenými výjimkami reflektujícími toliko dočasné okolnosti (§ 1140 odst. 2 o. z.), z čehož vyplývá, že zjevné zneužití práva domáhat se likvidace spoluvlastnického poměru bude v praxi záležitostí zcela výjimečnou.“ (usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 3. 2018 sp. zn. 22 Cdo 674/2018 (ASPI ID: JUD375892CZ). 13. „ Důvody pro zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podle ustanovení § 1140 odst. 2 o. z. je třeba vykládat restriktivně. Pro závěr, zda by rozdělením věci některému spoluvlastníku (spoluvlastníkům) vznikla újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy. Z textu zákona však nelze dovodit, že by bylo možné zkoumat dopad i na třetí osoby.“ (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 6. 2016 sp. zn. 22 Cdo 300/2016 (ASPI ID: JUD331303CZ)).

14. Ustanovení § 1140 odst. 2 o. z. představuje normu tzv. relativně neurčitou hypotézou, kde naplnění konkrétního obsahu bude záviset na soudní praxi. Jedná se o rozhodnutí„ pro tentokrát“. Rozsudek o zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tedy nezakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté. (Blíže a podrobně srovnej Králík, In Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 1276 s., s 544 až 551 a judikatura tam citovaná).

15. Nazíráno prizmatem ústavně-právní ochrany vlastnického práva a výkonu vlastnického práva v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nezbavuje soud žádného ze spoluvlastníků jeho spoluvlastnického podílu na společné věci. Soud zdůrazňuje, že žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl koncem roku 2020 a žalovaný počátkem roku 2021. Zmiňuje-li tedy žalobkyně dlouhodobé problémy v rodině, pak se jednalo zjevně o případné konflikty a nedorozumění mezi právními předchůdci účastníků. Oba účastníci (spoluvlastníci každý k ideální ½ vzhledem k celku) mají trvalé bydliště a bydlí mimo předmětnou nemovitost. Nemovitost je využívána (může být využívána) tak, že stavební úřad nesdělil žádné skutečnosti ohledně havarijního stavu tvrzeného žalobkyní. Je zjevné, že budova vyžaduje údržbu a úpravy vzhledem ke stáří budovy, případně rekonstrukci, extrémně pak lze vzít v úvahu i demolici. Žalovaný v únoru 2021, ihned po nabytí jeho spoluvlastnického podílu, projevil snahu a zájem dohodnout se se žalobkyní ohledně případných sanačních prací, žalobkyní tvrzených. Žalobkyně nijak nevyvrátila tuto skutečnost sdělenou žalovaným u jednání dne [datum]. Projev vůle žalobkyně nabýt výlučné vlastnictví k předmětným nemovitostem se tak soudu v současné době jeví jako zneužití práva podle § 6 o. z. Žalobkyni byl znám stavebně-technický stav budovy v době nabytí spoluvlastnického podílu. V současné době ceny nemovitostí, zejména v blízkosti [obec], extrémně stoupají, což je notorieta. Do budoucna lze reálně předpokládat navyšování tržních cen pozemků a budov v dané lokalitě. Žalovaný sám jako prioritu projevil společnou správu nemovitostí, zajišťoval opravy a úpravy nemovitostí, má k nemovitosti rodinné pouto obdobně jako žalobkyně. V únoru 2021 navrhl jednání směřující k dohodě ohledně stavebních oprav a úprav. Ohledně užívání nemovitostí nejsou mezi účastníky spory. Každý z nich užívá (má možnost užívat, část budovy a pozemky užívají společně. Podala-li tedy žalobkyně tak záhy po nabytí svého spoluvlastnického podílu a spoluvlastnického podílu žalovaného žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, aniž by reagovala na mimosoudní snahu žalovaného z února 2021 ohledně udržovacích prací, případně nutných stavebních úprav nemovitosti, považuje soud jednání žalobkyně za zjevné zneužití práva. Žalovaný upřednostňuje zachování spoluvlastnictví. Ze stavební dokumentace bylo prokázáno, že žalovaný již v 90. letech žádal stavební úřad o připojení plynovodní přípojky. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že část nemovitosti jím užívaná na základě dohody spoluvlastníků je v obyvatelném stavu a žalovaný společně se svým bratrem nemovitost udržuje a upravuje. Oba účastníci vypověděli, že udržují zahradu přilehlou k domu. Soud se tedy dále nezabýval případnou možností reálného rozdělení nemovitostí či přikázáním nemovitosti jednomu ze spoluvlastníků za odpovídající finanční náhradu po zrušení podílového spoluvlastnictví. Prioritně žalovaný navrhl zamítnutí žaloby na zrušení spoluvlastnictví (oddělení ze spoluvlastnictví) a žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně důvodnosti oddělení či zrušení podílového spoluvlastnictví. Zákonem vyslovená maxima, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, je potlačena výkonem práva žalobkyně na zrušení podílového spoluvlastnictví v rozporu s jeho účelem. Institut spoluvlastnictví je upraven zákonem v díle 4 hlavy II části třetí o. z. Správa společné věci je v daném případě možná především za součinnosti žalobkyně. Žalobkyně v žalobě, doplnění žaloby tvrdí skutečnosti rozporné se skutečnostmi tvrzenými později žalovaným. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno poté, co soud dospěl k závěru důvodnosti zachování spoluvlastnictví v případě projevu vůle žalovaného setrvat ve spoluvlastnictví se žalobkyní ke společným věcem. Za této procesní situace přešlo důkazní břemeno na žalobkyni, aby naopak ona prokázala důvody, pro které by za současného stavu neměla být soudem nucena setrvat ve spoluvlastnictví. Jak soud uvedl v bodě 14, není do budoucna vyloučena žaloba o oddělení ze spoluvlastnictví, zrušení spoluvlastnictví, nastane-li podstatná změna skutkových okolností právně relevantních, odlišných od nyní zjištěného skutkového stavu.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Zcela úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů právního zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 7 250 Kč (příprava a převzetí věci, písemné vyjádření ve věci, jednání [datum]) v souladu s § 8 odst. 5 ve spojení s § 7 bod 6 za použití § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem tak, že budou přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně oproti zaplacení přiměřené náhrady. Byť žalovaný v případě nezamítnutí žaloby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví navrhoval prioritně reálné rozdělení věci, nevycházel soud z tarifní hodnoty celých nemovitých věcí, nýbrž poloviny (1 550 000 Kč jako částky sdělené žalobkyní v žalobě pro účel vyhovění žaloby). Žaloba byla zamítnuta, aniž by soud meritorně rozhodl o oddělení ze spoluvlastnictví a reálném rozdělení nemovitých věcí. Podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 300 Kč (3 x 300 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení navýšení 21% odpovídající dani z přidaného hodnoty; právní zástupce žalovaného je plátcem DPH (4 756 Kč).

17. Výrokem III. soud rozhodl o doplacení soudního poplatku 5 000 Kč v souladu s položkou 6 bod 1, 2 sazebníku poplatků, přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění účinném. Žalobkyně dosud zaplatila pouze soudní poplatek 2 000 Kč a k doplacení jí zbývá soudní poplatek 5 000 Kč. Za nemovitost se považují nemovité věci zapsané na jednom listu vlastnictví.