7 C 151/2017

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalovaného o 360 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 324 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 324 500 Kč od 9. 6. 2017 do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se v částce 35 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 500 Kč od 9. 6. 2017 do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené v petitu žaloby spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl tak, že žalobkyně požádala žalovaného o pomoc při zprostředkování půjčky ze stavebního spoření, kterou chtěla pomoci své dceři řešit její finanční potíže. Žalovaný ji a její dceru osobně doprovodil do pobočky společnosti [právnická osoba] (dnes [právnická osoba]), kde si půjčku ve výši 450 000 Kč vyřizovaly. Poskytovatel úvěru vyžadoval k převedení částky 450 000 Kč údaje o bankovním účtu žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neměla v té době zřízen žádný bankovní účet, dohodl se poskytovatel půjčky s žalovaným se souhlasem žalobkyně, že finanční částku z úvěru převede na účet žalovaného, a tento potom tyto finanční prostředky vydá žalobkyni. Dne 24. 4. 2014 byla částka ve výši 450 000 Kč převedena společností [právnická osoba] na účet žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný jí vyplatil částku 60 000 Kč, kdy touto částkou uhradil panu [příjmení] pohledávku za mojí dceru. Nemovitost dcery byla nakonec prodána v dražbě. Po opakovaných výzvách žalobkyně jí žalovaný vydal ještě hotovost ve výši 30 000 Kč a o zbytku žalovaný tvrdil, že je použil na náklady spojené s jejím zastupováním. Dne 29. 5. 2017 žalobkyně žalovaného vyzvala k vrácení finanční hotovosti ve výši 360 000 Kč, a to nejpozději do 9. 6. 2017. Protože v té době již u ní probíhalo insolvenční řízení, vyzvala jej k tomu, aby tuto částku zaslal na účet insolvenčního správce. Žalovaný insolvenčnímu správci doložil listinné důkazy o tom, že mi finanční prostředky hotovosti předal. Žalobkyně pravost těchto listin popírá.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobkyně neuzná a považuje jej za neoprávněný. Dále uvedl, že již v odpovědi na předžalobní výzvu žalobkyni sdělil, že podle smlouvy s [anonymizována tři slova] jí byl poskytnut meziúvěr a úvěr ze stavebního spoření dle smlouvy [číslo] ze dne 17. 6. 2014, a to ve výši 450 000 Kč. Tyto prostředky byly poskytovatelem úvěru přeposlány na bankovní účet žalovaného, který žalobkyni z těchto prostředků vyplatil dne 25. 6. 2014 částku 300 000 Kč a dne 30. 6. 2014 částku 150 000 Kč, tedy celkem 450 000 Kč. Převzetí obou částek od žalovaného žalobkyně potvrdila svými podpisy. Zároveň se žalovaný ohrazuje proti tvrzení žalobkyně o tom, že listiny potvrzující převzetí částek 300 000 Kč a 150 000 Kč nejsou pravé.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: z listiny označené jako Smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne 17. 6. 2014 má soud za prokázané, že tohoto dne žalobkyně s [právnická osoba] uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byla částka 450 000 Kč.

5. Z výpisu z účtu [anonymizována tři slova] [číslo] má soud za prokázané, že dne 24. 6. 2014 byla provedena úhrada za meziúvěr ve výši 4 500 Kč a že téhož dne byla na účet [celé jméno žalovaného] č. ú. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] zaslána částka 445 500 Kč.

6. Z listiny označené jako Předžalobní výzva ze dne 29. 5. 2017 má soud za prokázané, že žalobkyně touto listinou (tímto dopisem) vyzvala žalovaného k zaplacení částky 360 000 Kč na účet insolvenčního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]; k tomu mu poskytla lhůtu do 9. 6. 2017.

7. Z listiny označené jako Stanovisko k předžalobní výzvě zaslané [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] na vědomí [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] má soud za prokázané, že tímto dopisem žalobce žalované sdělil a insolvenčnímu správci dal na vědomí, že žádné její prostředky již na svém účtu neeviduje, neboť z prostředků převedených jemu na účet ve výši 450 000 Kč dne 25. 6. 2014 vyplatil žalobkyni částku 300 000 Kč a dne 30. 6. 2014 částku 150 000 Kč, tedy celkem částku 450 000 Kč. Převzetí těchto částek žalobkyně výslovně potvrdila svými podpisy.

8. Z listiny označené jako Předávací protokol na finanční obnos na částku 150 000 Kč datované dnem 30. 6. 2014 má soud za prokázané, že v této listině je uvedeno, že předávající [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] dne 25. 6. 2014 předal finance z úvěru [anonymizováno], úvěrové smlouvy [číslo]. Finanční obnos byl osobně předán k rukám [celé jméno žalobkyně] (uvedeno rodné číslo a bydliště) ve výši 150 000 Kč. Dále je v této listině uvedeno:„ Podpisem stvrzuji převzetí financí.“. Následuje podpis na této listině, pro soud nečitelný.

9. Z listiny označené jako Předávací protokol na finanční obnos na částku 300 000 Kč datované dnem 25. 6. 2014 má soud za prokázané, že v této listině je uvedeno, že předávající [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] dne 25. 6. 2014 předal finance z úvěru [anonymizováno], úvěrové smlouvy [číslo]. Finanční obnos byl osobně předán k rukám [celé jméno žalobkyně] (uvedeno rodné číslo a bydliště) ve výši 300 000 Kč. Dále jen v této listině uvedeno:„ Podpisem stvrzuji převzetí financí.“. Následují podpisy na této listině, pro soud nečitelné.

10. Z listiny zaslané insolvenčním správcem na adresu žalobkyně dne 7. 6. 2017 označené mimo jiné jako: výzva IS k vyjádření dlužníka ke stanovisku k předžalobní výzvě má soud za prokázané, že insolvenční správce informoval žalobkyni o stanovisko žalovaného a zároveň vyzval žalobkyni, aby se vyjádřila, zda výše uvedené finanční prostředky převzala a podepsala předávací protokoly.

11. Dále je ve spise založena listina označená jako Vyjádření adresována insolvenčnímu správci, nedatovaná, nepodepsaná, ze které soud zjišťuje, že žalobkyně insolvenčnímu správci sděluje, že jí a její dceři žalovaný v průběhu vyřizování úvěru a dalších záležitostí předkládal k podpisu neuvěřitelné množství dokumentů, plných mocí a různých listin. Dále správci sděluje, že pokud se má vyjádřit k pravosti podpisů na listinách označených jako Předávací protokol…, pak podpisy na těchto listinách se podobají jejímu podpisu. Žalobkyně k tomu uvádí, že finanční prostředky v protokolech uvedené od žalovaného nikdy neobdržela.

12. V souvislosti s probíhajícím trestním řízením vůči žalovanému žalobkyně požádala o přerušení řízení do ukončení vyšetřování žalovaného Policií ČR. Soud jejímu návrhu vyhověl.

13. Z [rozhodnutí] [stát. instituce] ze dne [datum] vydaného podle ust. § 160 odst. 1 trestního řádu, kterým se zahajuje trestní stíhání, má soud za prokázané, že pod bodem 1.) žalovanému sdělen následující skutek: [popis skutku] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 16 slov] [částka] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno 7 slov] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [bankovní účet] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno] [částka] [anonymizováno 5 slov] [částka] [anonymizováno 5 slov].

14. Z obžaloby [anonymizována tři slova] v [obec] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tentýž skutek je stejným způsobem popsán pod bodem 2) této obžaloby. I zde je uvedeno, že prostředky ze smlouvy o meziúvěru a úvěru od Českomoravské stavební spořitelny a.s. byly na základě žádosti žalobkyně o čerpání úvěru ze dne [datum] převedeny na bankovní účet číslo [bankovní účet] majitele [celé jméno žalovaného], který žalované následně z této částky vyplatil celkem 125 500 Kč a zbylou část ve výši 324 500 Kč si neponechal pro svou potřebu.

15. Dále soud provedl důkaz spisem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a z něho pak zejména listinami: usnesením [stát. instituce] podle ust. § 160 odst. 1 trestního řádu ze dne [datum], obžalobou [anonymizována tři slova] v [obec] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], vyjádřením obžalovaného k obžalobě ze dne [datum], záznamem o průběhu hlavního líčení ze dne [datum] a rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí]. Usnesením o sdělení obvinění a obžaloba viz výše.

16. Z vyjádření obžalovaného k obžalobě ve smyslu ust. § 196 odst. 2 a 3 trestního řádu má soud za prokázané, že žalovaný se k obžalobě vyjádřil následovně:„ Obžalovaný se na úvod vyjadřuje k obžalobě především tak, že se obžalovaný cítí být vinen ve smyslu podané obžaloby, že se obžalovaný cítí být vinen spácháním skutků uvedených v obžalobě, a že žalovaný souhlasí s popisem skutků a jejich právní kvalifikací souhlasí s navrženým trestem.“ 17. Ze záznamu o průběhu hlavního líčení ze dne [datum] má soud za prokázané zejména, že obžalovaný v plném rozsahu prohlásil svou vinu a že v rámci přerušení hlavního líčení obžalovaný a státní zástupkyně za přítomnosti obhájce uzavřeli ústní dohodu o vině a trestu, kterou při pokračování hlavního líčení státní zástupkyně přednesla a navrhla, aby soud schválil tuto dohodu o vině a trestu. Následně obžalovaný zejména potvrdil, že s uvedenou dohodou zcela souhlasí a že učinil prohlášení o vině dobrovolně a rozumí obsahu a významu dohody.

18. Z rozsudku [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že podle ust. § 314r odst. 4 trestního řádu byla schválena dohoda o vině a trestu. Ve výroku tohoto rozsudku je pak uvedeno, že žalovaný je mimo jiné vinen ze skutku popsaného pod bodem 2) tak, jak to bylo dříve uvedeno ve sdělení obvinění a v obžalobě (viz výše). Dále tato dohoda obsahuje i konstatování, že žalovaný si z částky 450 000 Kč, kterou obdržel na svůj účet od Českomoravské stavební spořitelny a.s. žalované vyplatil částku 125 500 Kč a zbylou část ve výši 324 500 Kč si ponechal pro svou potřebu.

19. Tedy žalovaný v roce [rok] pomohl žalobkyni s vyřízením úvěru u [právnická osoba] ve výši 450 000 Kč. Tato částka byla na žádost žalobkyně věřitelem převedena na účet žalovaného. To však v žádném případě neznamenalo, že by tyto prostředky přešly do vlastnictví žalovaného. Jeho účet byl pro věřitele pouze platebním místem. Žalovaný měl tedy povinnost tyto prostředky žalobkyni vydat. Z tvrzení žalobkyně dále vyplývá, že jí žalovaný z těchto prostředků vydal pouze částku 90 000 Kč a zbytek si ponechal, resp. je žalované nevydal, a to i přesto, že jej k tomu písemně vyzvala. Žalovaný jí dlužnou částku nevydal, přesto, že je zřejmé, že výzvu od žalované obdržel, neboť na ní písemně odpověděl. V písemné odpovědi na výzvu k vydání peněz žalovaný uvedl, že se necítí být povinen žalobkyni žádné další peněžní prostředky vydat, neboť tak již v minulosti učinil, a to vydáním částek 300 000 Kč a 150 000 Kč, což žalobkyně svými podpisy na listinách stvrdila a které žalovaný soudu rovněž předložil. V usnesení Policie České republiky, kterým se zahajuje trestní stíhání, v obžalobě a v rozsudku [název soudu] byl skutek, který se týkal žalobkyně a žalovaného popsán tak, že žalovaný zprostředkoval pro žalobkyni meziúvěr a úvěr ze stavebního spoření u [právnická osoba] ve výši 450 000 Kč; tato částka byla věřitelem bezhotovostně převedena na účet žalovaného; žalovaný z této částky žalobkyni vyplatil částku celkem 125 500 Kč a zbylou část ve výši 324 500 Kč si ponechal pro svou potřebu.

20. Dále soud žalobkyni poučil o tom, že ve věci zůstalo sporným, že si žalobce ponechal částku 360 000 Kč a žalovaného poučil o tom, že ve věci zůstalo sporným, že žalobkyni vydal celou částku 450 000 Kč.

21. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 22. Podle ust. § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí:„ Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.“ 23. Podle ust. § 1970 o. z. platí:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tímto předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Podle ust. § 2 tohoto nařízení platí:„ Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“ 24. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: žalovaný v roce 2014 pomohl žalobkyni s vyřízením meziúvěru a úvěru u [právnická osoba] ve výši 450 000 Kč, které měl žalobkyni obratem vydat, protože pro jejich ponechání si je neměl žádný právní důvod. Tím že si část peněz ponechal a použil je pro vlastní potřebu se ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 o. z. na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Soud se tedy zabýval otázkou, o jakou částku se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil. Žalobkyně již v žalobě tvrdila, že to bylo o částku 360 000 Kč. Toto své tvrzení však prokázala pouze částečně, a to připojeným trestním spisem sp. zn. 2 T 136/2021. Z tohoto spisu a zejména z rozsudku ze dne 12. 1. 2022 č. j. 2 T 136/2021-3708 a z vyjádření obžalovaného k obžalobě ze dne 8. 12. 2021, ve kterém žalovaný mimo jiné uvádí, že skutky, které jsou mu kladeny za vinu se staly tak, jak jsou popsány v obžalobě. To mimo jiné znamená, že se žalovaný doznal k tomu, že částku 324 500 Kč použil pro svou potřebu. A také to mimo jiné znamená, že soud podle § 135 odst. 2 o. s. ř. z něj musí vycházet. Soud zároveň podle ust. § 118a o. s. ř. poučil žalovaného o tom, že ve věci zůstalo sporným jeho tvrzení o vydání celé částky ve dvou hotovostních platbách. Soud těmto jeho tvrzením a důkazům neuvěřil, neboť jsou v rozporu s dalšími provedenými důkazy: z důkazu – výpisu z účtů [anonymizována tři slova] [číslo] ze dne 24. 6. 2014 byla na účet [celé jméno žalovaného] č. ú. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] zaslána částka 445 500 Kč, nikoliv 450 000 Kč. Je tedy velmi málo pravděpodobné, že by žalovaný žalobkyni vydal více, než bylo na jeho účet zasláno. Pochybnosti o vydání celé částky 450 000 Kč vyvolává i ten fakt, že v rámci trestního řízení žalovaný opakovaně prohlásil, že skutek se stal tak, jak je popsán v obžalobě, tedy že si částku 324 500 Kč ponechal pro svoji potřebu. V souvislosti s těmito rozpory (pochybnostmi) soud žalovaného poučil podle ust. 118a o. s. ř. o spornosti jeho tvrzení o tom, že žalobkyni vydal celou částku 450 000 Kč. Žalovaný tuto skutečnost soudu neprokázal. Ohledně částky 35 500 Kč žalovaná neunesla důkazní břemeno, a to ani přesto, že o tom byla řádně poučena. Proto soud ve věci rozhodl, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, a to včetně výroku úroku z prodlení podle výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že žalovaný je v prodlení poté, co jej žalobkyně vyzvala k vydání předmětné částky a poskytla mu k tomu přiměřenou lhůtu.

25. Soud o žalobě rozhodl na základě provedeného dokazování, kdy navržené důkazy provedl na jednání dne 13. 7. 2022, resp. 22. 7. 2022. Dne 12. 7. 2022 byla prostřednictvím právního zástupce žalovaného soudu doručena„ další“ omluva z jednání nařízeného na 13. 7. 2022 s žádostí o„ opětovné“ odročení jednání nařízeného jednání. Protože však toto podání neobsahovalo žádné důkazy o skutečnostech v žádosti uvedených (a protože se„ důvody“ omluvy týkaly pouze žalovaného, nikoliv jeho právního zástupce), rozhodl se soud o odročení jednání případně rozhodnout až na nařízeném jednání, a to tak, že v případě, že žalovaný svá tvrzení uvedená v žádosti o odročení jednání neprokáže, nařízené jednání neodročovat. Žalovaný ani jeho právní zástupce se k nařízenému jednání nedostavili a žádné důkazy o skutečnostech uváděných v omluvě z jednání a v žádosti o odročení jednání soudu nedoložili, proto soud jednání nařízené na 13. 7. 2022 z důvodu opožděnosti a neodůvodněnosti, neodročil. Protože však žalovaného na tomto jednání poučoval podle ust. § 118a„ o. s. ř:“, poskytl mu odročením jednání na 22. 7. 2022 prostor na toto poučení reagovat.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 „o. s. ř.“ tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku: přestože žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ji přiznán nebyl, protože jí žádné náklady nevznikly.