7 C 17/2021
č. j. 7 C 17/2021-101
V PLATNOSTIOkresní soud v Břeclavi zamítl žalobu o vypořádání společného jmění manželů, protože žalobce nesplnil břemeno důkazní. Soud se opřel o § 742 odst. 1 písm. b) o. z., podle něhož každý manžel nahradí to, co bylo vynaloženo ze společného majetku na jeho výhradní majetek. Žalobce neuváděl důkazy, že žalovaná využila společné prostředky na svůj výhradní majetek. Soud proto rozhodl, že žalobce nemá právo na vyplacení částky z účtu.
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vypořádání společného jmění manželů
I. Žaloba, podle které se ze společného jmění manželů jméno FO a Jméno žalobce přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce vyplatit částku částka, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou dne datum se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů, a to konkrétně účtu vedeného u právnická osoba., č. č. účtu, s tím, že manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Za trvání manželství účastnici vedli výše uvedený společný účet. Z tohoto účtu byly prováděny veškeré platby spojené s chodem společné domácnosti. Dle žalobce měla k dispozici platební kartu pouze žalovaná, která prováděla výběry. V letech 2002 – 2017 byla žalovanou vybrána částka částka bez konkrétního způsobu využití prostředků pro společnou domácnost. Doklady z bankovního účtu v letech 1998 – 2001 již nejsou k dispozici, ale dle tvrzení žalobce snížila žalovaná společné jmění o částku částka. Celková hodnota společného jmění tak byla snížena o částka. Žalobce požaduje uhrazení poloviny této částky.
2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce neuznává. Finanční prostředky, které byly z účtu vybírány, byly použity pro potřeby domácnosti a tvrzení žalobce, že měla k dispozici platební kartu pouze ona, není pravdivé, a byl to i žalobce, kdo z účtu peněžní prostředky vybíral. Žalobce rovněž neuvedl, jaký byl zůstatek na účtu ke dni právní moci rozsudku o rozvodu. Nárok žalobce na vyplacení částky zA období od 1998 do 2001 je neurčitý a nárok na vyplacení částky za období od 2002 – 2017 není podložený. Žalovaná rovněž uváděla další majetek, který nabyli nebo zhodnotili za trvání manželství, na jeho vypořádání však netrvá a nepožaduje jej.
3. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo rozvedeno. Z úřední činnosti soudu je známo, že rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne datum.
4. Z výpisu z účtu za období od datum do datum bylo zjištěno, že účastníci užívali účet a prováděli z něj platby a výběry z bankomatů.
5. Z výpisu z účtu za období od datum do datum bylo zjištěno že ke dni datum byl konečný zůstatek na účtu -částka.
6. Po takto provedeném dokazování soud poučil žalobce o tom, že z provedených důkazů neplyne, že finanční prostředky byly čerpány za účelem společného užití těchto prostředků manželů a že rovněž zůstalo sporným, že debet na účtu žalobce splatil ze svých výlučných prostředků. Soud vyzval žalobce, aby označil důkazy k prokázání sporných tvrzení. Soud žalobce dále vyzval, aby označil důkazy k prokázání tvrzení, že žalovaná „odklonila“ peněžní prostředky ze sporného účtu a že tyto byly použity na její výhradní majetek. Zároveň žalobce poučil o tom, jaké by byly následky nesplnění této výzvy (ust. § 118a odst. 3 o. s. ř.).
7. Žalobce na výzvu soudu reagoval tak, že své procesní stanovisko nemění a na podané žalobě trvá. Žalobce netvrdil nové skutečnosti ani nenavrhl jiné důkazy a odkazuje na svá dosavadní tvrzení a návrhy na dokazování.
8. Podle ust. § 742 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek.
9. Soud na základě provedených důkazů došel k závěru, že účastníci byli manželé a ve lhůtě 3 let po právní moci rozsudku o rozvodu podal žalobce včas žalobu o vypořádání společného jmění. Jak vyplývá ze zákonných požadavků na vypořádání společného jmění, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na majetek výhradní.
10. Po provedeném dokazování byl žalobce poučen o plnění povinnosti důkazní ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobce však v tomto řízení neunesl břemeno důkazní, neboť nenavrhl žádné důkazy, kterými by prokázal svá tvrzení o tom, že žalovaná využila společné prostředky ze společného jmění na svůj výhradní majetek. Žalovaný rovněž neprokázal, kdo uhradil pohledávku vůči bance z předmětného účtu, která ke dni právní moci rozvodu činila částka. Žalobci nelze přiznat právo na zaplacení žalované částky, když uvedené skutečnosti nebyly v řízení prokázány. Soud proto z uvedených důvodů žalobu pro neunesení břemene důkazního zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce byl procesně neúspěšný a žalované žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.