7 C 180/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , kterou s žalovaným uzavřel dne , datum, . Uvedl, že žalobce žalovanému poskytl převodem na bankovní účet žalovaného zápůjčku ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal žalobci uhradit částku v celkové výši , částka, , která vedle jistiny zápůjčky , částka, zahrnovala obchodní úrok ve výši , částka, a administrativní poplatek ve výši , částka, , a to v 59 měsíčních splátkách po , částka, a 60. (závěrečné) splátce ve výši , částka, . Splatnost první splátky byla dohodnuta na den , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky řádně a včas nesplácel, byl celý úvěr žalobcem zesplatněn ke dni , datum, . Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem , částka, , která byla rovněž uplatněna žalobou, a skládala se z dlužné jistiny zápůjčky ve výši , částka, , obchodního úroku ve výši , částka, , administrativních poplatků ve výši , částka, , smluvní pokuty do dne zesplatnění ve výši , částka, , smluvní pokuty po zesplatnění zápůjčky ve výši , částka, (na smluvní pokutě tak celkem částka , částka, ), nákladů na upomínečné ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného do dne zesplatnění ve výši , částka, a ode dne zesplatnění do , datum, ve výši , částka, (celkem úroky z prodlení ve výši , částka, ). Žalovaný nereagoval na upomínky a výzvy k úhradě ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Neuvedl žádná skutková tvrzení, neoznačil, ani nedoložil žádné důkazy.

3. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, což tito stvrdili vlastnoručními podpisy, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal zápůjčku splácet, spolu s úrokem ve výši 45 % ročně a administrativním poplatkem ve výši , částka, měsíčně, a to v 59 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, a jednou poslední 60. splátkou ve výši , částka, . Uvedenou výši splátek soud zjistil rovněž ze splátkového kalendáře k předmětné smlouvě.

4. Z výpisu z účtu ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce tohoto dne převedl částku , částka, na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, přičemž jako variabilní symbol platby uvedl číslo uzavřené smlouvy.

5. Ze sdělení žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný zaplatil na předmětnou smlouvu žalobci částku celkem , částka, .

6. Ze Sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut společnosti , jméno FO, s.r.o. bylo zjištěno, že měsíční poplatek za správu půjčky činil , částka, , úroková sazba pak byla stanovena ve výši 45 % ročně, smluvní pokuta činila v případě každého dne, který následuje po dni, kdy se zákazník ocitl v prodlení se splacením splátky nebo její části výši 0,5 % denně a v případě nesplnění povinnosti uhradit dluh po zesplatnění za každý den, který následuje po dni, v němž došlo k zesplatnění spotřebitelského úvěru, výši 0,1 % denně, a náhrada účelně vynaložených nákladů v případě prodlení klienta, související s komunikací s klientem k možnostem umoření sankcí vzniklých v důsledků prodlení klienta, ve výši , částka, .

7. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu nejpozději do , datum, . Zároveň je z něj zřejmé, že žalobce žalovaného vyzval k zaplacení celkové částky ve výši , částka, .

8. Z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, , předloženého žalobcem, žalovaným nepodepsaného, soud zjistil, že žalovaný měl tvrzený čistý měsíční příjem , částka, , zdrojem jeho příjmů bylo jeho zaměstnání, jeho měsíční výdaje tvořily pravidelné splátky půjček ve výši , částka, a průměrné měsíční výdaje ve výši , částka, . Jako druh jeho bydlení je uvedeno „vlastní (bez hypotéky)“. Dle žalobcova sdělení byl tento formulář předložen žalobcem žalovanému k vyplnění.

9. Z výpisu z bankovního účtu za měsíce duben až červen říjen , Anonymizováno, soud zjistil, že čistá mzda žalovaného za toto období se pohybovala v rozmezí , částka, – , částka, .

10. Ze tří výpisů z účtu uvedeného ve smlouvě o zápůjčce shora, vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, ., předložených žalobcem, soud zjistil, že za období , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , datum, činil na tomto účtu počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek , částka, , připsaná mzda žalovaného činila , částka, . Výběr hotovosti v bankomatu v tomto období činil částku ve výši , částka, a , částka, . Zbylé výdaje evidované v tomto období na účtu byly kromě poplatků spojených s účtem tvořeny vesměs platbami kartou za nákupy. Za uvedené období bylo připsáno , částka, a odepsáno , částka, (a to v situaci bez platby za předmětnou půjčku).

11. Za období , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . – , datum, činil na tomto účtu počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek -, částka, , připsaná mzda žalovaného činila , částka, . Výběr hotovosti v bankomatu v tomto období činil částku ve výši , částka, . Zbylé výdaje evidované v tomto období na účtu byly kromě poplatků spojených s účtem tvořeny vesměs platbami kartou za nákupy. Za uvedené období bylo připsáno , částka, a odepsáno , částka, (a to v situaci bez platby za předmětnou půjčku).

12. Za období , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . – , datum, činil na tomto účtu počáteční zůstatek -, částka, , konečný zůstatek , částka, , připsaná mzda žalovaného činila , částka, . Výběr hotovosti v bankomatu v tomto období činil částku ve výši , částka, . Zbylé výdaje evidované v tomto období na účtu byly kromě poplatků spojených s účtem tvořeny vesměs platbami kartou za nákupy. Za uvedené období bylo připsáno , částka, a odepsáno , částka, (a to v situaci bez platby za předmětnou půjčku).

13. Z vyjádření žalobce k otázce, jakým způsobem si ověřil úvěruschopnost žalovaného, soud zjistil, že žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku nahlédnutím do databází, a to do insolvenčního rejstříku a do centrální evidence exekucí, které prokázalo, že v nich žalovaný není veden, a dále lustrací dokladu předloženého žalovaným (zřejmě myšleno občanského průkazu) v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky. Žalobce dle svého vyjádření vycházel především z informací, získaných od žalovaného, a to předložením výpisu z jeho účtu aktuálního před uzavřením smlouvy o zápůjčce, a z výplatní pásky žalovaného. Pro úplnost přehledu o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného předložil žalobce žalovanému k vyplnění formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr. Dále žalobce ve svém vyjádření uvedl, že jako poskytovatel úvěru provedl prostřednictvím skóringového systému finanční analýzu příjmů a výdajů žalovaného především z údajů získaných z výpisu z účtu předloženého žalovaným, z výplatní pásky žalovaného a z formuláře o příjmech a výdajích shora. Scóringový systém vyhodnotil pravidelný měsíční příjem žalovaného na částku , částka, a jeho pravidelné měsíční výdaje průměrně na částku , částka, (včetně splátek stávajících půjček a úvěrů). Rozdíl mezi vyhodnocenými příjmy a výdaji žalovaného činil , částka, , při započtení nové splátky (průměrem všech splátek) ve výši , částka, pak zůstatková částka ve výši , částka, je dle žalobce dostačujícím finančním obnosem, který by měl žalovanému umožnit pokrýt zbývající nutné a běžné výdaje (domácnost, strava, případně doprava apod.). Tato částka dosahovala v době žádosti o zápůjčku dvojnásobku životního minima, proto byl žalovaný vyhodnocen jako bonitní pro sjednanou půjčku se splátkou , částka, .

14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 o. z.).

16. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém (§ 2048 o. z.).

17. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968 věta první o. z.).

18. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).

19. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen z. s. ú.) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

21. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

24. Podle § 551 až § 554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

25. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

26. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

27. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).

29. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18 (OPR-, právnická osoba, . vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

30. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

31. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o zápůjčce. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o zápůjčce řádně tuto úvěruschopnost žalovaného ověřoval, neboť jednak vycházel z údajů, které tuto skutečnost vůbec neosvědčují (platnost dokladů předložených žalovaným), nebo jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená (lustra v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí). Dále soud dospěl k závěru, že v případě posouzení předložených výpisů z účtů žalovaného, ve spojení s jeho výplatní páskou a jím – údajně – vyplněného formuláře příjmů a výdajů, žalobce ve svém vyjádření ke způsobu jím provedeného ověření úvěruschopnosti žalovaného, zaslaném na výzvu soudu, uvádí závěry, které jsou s údaji v těchto listinách obsaženými v přímém až zarážejícím rozporu, a to často i vzájemném (viz až úsměvný údaj o průměrných měsíčních výdajích žalovaného ve výši , částka, , uvedený ve formuláři příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr, ve srovnání s údaji o výdajích žalovaného vyplývajícími z výpisů z účtu žalovaného za tři po sobě následující měsíční období předcházející žádosti o úvěr). Validita výsledků vyhodnocení bonity žalovaného skóringovým systémem žalobce se soudu rovněž jeví jako velmi sporná až účelově tvrzená. Soud se rovněž neztotožnil s žalobcovým tvrzením, že není realizovatelné posuzovat úvěruschopnost každého žadatele o úvěr individuálně, ale pouze automatizovaně systémově prostřednictvím systému s předem nastavenými ekonomickými parametry tak, aby byly logické a relevantní. Tato úvaha je dle názoru soudu v rozporu s citovanými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a výše uvedenou judikaturou. Navíc dle názoru soudu například již jen výpisy z účtu žalovaného shora o jeho úvěruschopnosti vypovídají velmi výrazně. Nadto dále údaj, uvedený ve formuláři příjmů a výdajů, o měsíčních pravidelných splátkách půjček žalovaného ve výši , částka, , je dle názoru soudu skutečností, která rovněž nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného další poskytnutou zápůjčku řádně a včas splácet. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o zápůjčce dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalovaného řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., považuje uvedenou smlouvu o zápůjčce za sjednanou neplatně.

32. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku , částka, . Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil , částka, , tedy zaplatil více než mu bylo poskytnuto, proto již není povinen žalobci cokoliv vracet jako bezdůvodné obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož ve věci byl úspěšný žalovaný, ale tomu žádné náklady nevznikly.