7 C 190/2017

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci jméno příjmení anonymizováno adresa o zaplacení 204 280,98 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 190 575 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 214 170 Kč od 31. 1. 2017 do 2. 3. 2017 a z částky 190 575 Kč od 3. 3. 2017 do zaplacení a částku 13 705,98 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 74 319,61 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nezaplacení faktury č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 16. 12. 2016 podle Smlouvy o dílo č. [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené mezi žalobcem jako zhotovitelem a společností [právnická osoba] jako objednatelem dne 9. 11. 2011. Dne 15. 2. 2015 byla mezi žalobcem, společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřená dohoda o postoupení práv a převodu závazků, na základě které společnost [právnická osoba] s výslovným souhlasem žalobce postoupila všechna svoje práva a převedla všechny svoje povinnosti ze smlouvy o dílo, tj. žalovaný tímto vstoupil do právního postavení objednatele. Žalobce v souladu se Smlouvou o dílo a v souladu s Dodatkem provedl tyto části díla: 1) práce při realizaci stavby, 2) spolupráce po dokončení a 3) vícepráce - autorský dozor z důvodu posunutí termínu dokončení stavby. Dle dohody smluvních stran byla cena za tyto činnosti stanovena na celkovou částku 214 170 Kč a byla vyúčtována fakturou č. [anonymizováno] [číslo] se splatností do 30. 1. 2017. Žalovaný na tuto fakturu v den splatnosti nic neuhradil, dne 2. 3. 2017 byla na tuto fakturu zaplacena pouze částka 23 595 Kč. V souvislosti s výše uvedeným, žalobce tedy uplatnil nárok na zaplacení částky 190 575 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne splatnosti faktury. Dle ust. čl. VII. bod 1 výše uvedené smlouvy o dílo má žalobce nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z dlužné částky, a to ode dne, kdy došlo k prodlení s úhradou dlužné částky až do jejího úplného zaplacení. Smluvní pokuta ke dni odeslání předžalobní výzvy činila částku 13 705,98 Kč. Tuto částku žalobce rovněž učinil předmětem této žaloby.

3. Proti vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor. Následně se na výzvu soudu vyjádřil tak, že žalovanou pohledávku neuznává, neboť tato pohledávka zanikla již před podáním žaloby. K tomu žalovaný uvedl, že dne 30. 9. 2014 uzavřel smlouvu o dílo [číslo]. Předmětem této smlouvy bylo zpracování projektové dokumentace polyfunkčního bytového objektu s nebytovými prostory v prvním podzemním podlaží v ulici [anonymizováno], [obec] na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. V této smlouvě bylo mimo jiné ujednáno, že projektová dokumentace bude řešit: umístění objektu, návrh objektu, veškeré nezbytné přípojky energií, vody a kanalizace, zpevněné plochy, parkovací plochy, konečné terénní úpravy a bude v takovém znění a rozsahu, aby na jejím základě mohlo být vydáno územní rozhodnutí. K vydání územního rozhodnutí však nedošlo, a to z důvodu nedodržení závazných parametrů projektu ze strany žalobce, především koeficientu zeleně a výškové hladiny okolní zástavby. Podle ujednání ve výše uvedené smlouvě zhotovitel (žalobce) nese plnou odpovědnost za případnou vzniklou škodu v případě, pokud při projekční, či inženýrské činnosti, vyplývající z předmětu této smlouvy, prokazatelně přehlédne nebo nevezme v úvahu závažnou překážku, která znemožní vydání pravomocného rozhodnutí, v takovém případě je povinen vrátit přijaté úhrady či zálohy. Žalovaný žalobci podle této smlouvy zaplatil částku 190 575 Kč. Tuto částku žalovaný započetl vůči faktuře č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 16. 12. 2016, a to jednostranným zápočtem ze dne 1. 3. 2017. Rozdíl částek ve výši 23 595 Kč žalovaný žalobci zaplatil dne 2. 3. 2017.

4. S ohledem na způsob obrany žalovaného a reakci žalobce na námitky žalovaného, soud žalovaného poučil o tom, že nic netvrdil o případném porušení smlouvy o dílo č. [anonymizováno] [číslo], popřípadě zda a kdy byla uplatněna reklamace, popřípadě, že nárok na doplacení ceny díla vůbec nevznikl. K tomu žalovaný uvedl, že tato smlouva byla žalobcem průběžně naplňována, byla také zcela naplněna. Z této smlouvy o dílo tedy žalovaný nemusel cokoliv reklamovat, a pokud by nebyla vznikla smlouva o dílo [číslo] tak by žalovaný řádně žalobci doplatil vše, na co by jí z té první smlouvy vznikl nárok.

5. Žalobce na obranu žalovaného reagoval tak, že podle ust. § 1987 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ O. Z.“) k zápočtu pohledávek nemohlo dojít, neboť ze strany žalovaného se jedná o pohledávku nejistou a neurčitou, tedy, že tato pohledávka není způsobilá k započtení.

6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze Smlouvy o dílo č. [anonymizována dvě slova] [číslo] dne 9. 11. 2011 má soud za prokázané, že výše uvedeného dne byla mezi žalobcem jako zhotovitelem a společností [právnická osoba] jako objednatelem uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek zhotovitele provést pro objednatele za podmínek stanovených touto smlouvou projektovou a inženýrskou činnost pro stavbu„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba]“. Součástí předmětu této smlouvy je i ujednání o tom, že dokumentace bude řešit výstavbu objektu, veškeré nezbytné přípojky energií, vody a kanalizace, zpevněné plochy, parkovací plochy, konečné terénní úpravy a bude v takovém znění a rozsahu, aby na jejím základě mohla být vydána příslušnými orgány příslušná rozhodnutí.

7. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] má soud za prokázané, že touto fakturou žalobce fakturoval žalovanému fakturovanou částku 214 170 Kč, a to za spolupráci při provádění stavby, spolupráci po dokončení stavby a vícepráce z důvodu posunu termínu dokončení stavby. Faktura byla vystavena dne 16. 12. 2016 se splatností a rovněž dne 16. 12. 2016.

8. Z dopisu označeného jako [anonymizováno] – [právnická osoba], x [právnická osoba], o zaplacení 190 575 Kč s příslušenstvím; Poslední výzva k plnění před podáním žaloby – podle § 142a o.s.ř. ze dne 19. 6. 2017 má soud za prokázané, že žalobce tímto dopisem prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě částky 190 575 Kč s příslušenstvím, a to v souvislosti s částečným nezaplacením výše uvedené faktury.

9. Ze Smlouvy o dílo [číslo] ze dne 30. 9. 2014 má soud za prokázané, že výše uvedeného dne byla mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek zhotovitele provést pro objednatele za podmínek stanovených touto smlouvou projektovou a inženýrskou činnost pro stavbu„ [anonymizována čtyři slova], [právnická osoba] S. [právnická osoba]“. Součástí předmětu této smlouvy je i ujednání o tom, že dokumentace bude řešit umístění objektu, návrh objektu, veškeré nezbytné přípojky energií, vody a kanalizace, zpevněné plochy, parkovací plochy, konečné terénní úpravy a bude v takovém znění a rozsahu, aby na jejím základě mohla být vydána příslušnými orgány příslušná rozhodnutí. Dále tato smlouva obsahuje ujednání mezi stranami o tom, že zhotovitel nese plnou odpovědnost za případně vzniklou škodu v případě, pokud při projekční, či inženýrské činnosti, vyplývající z předmětu této smlouvy, prokazatelně přehlédne nebo nevezme v úvahu vážnou překážku, která znemožní vydání pravomocného územního rozhodnutí a v takovém případě je povinen vrátit přijaté úhrady či zálohy.

10. Z Rozhodnutí [stát. instituce] – [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] má-li soud za prokázané, že tímto rozhodnutím byla zamítnuta žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [ulice] ulice“ na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], v ulici [ulice]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí má soud za prokázané, že důvodem zamítnutí bylo nedodržení podmínky intenzity využití pozemků - koeficientu zeleně - minimálně v rozsahu 0,3, tj. 30 % zastavitelné plochy a podmínky prostorového uspořádání, a to tak, že by hlavní stavby byly řešeny v návaznosti na výškovou hladinu okolní zástavby.

11. Z listiny označené jako Odvolání proti rozhodnutím [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], [spisová značka] má soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] podal odvolání ve věci zamítnutí žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [ulice] ulice“.

12. Z Rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] má soud za prokázané, že proti výše uvedenému rozhodnutí [stát. instituce] bylo podáno odvolání. O odvolání bylo rozhodnuto tak, že se odvolání společnosti [právnická osoba] zamítá a napadené rozhodnutí [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], [číslo jednací], sp. zn. výst [číslo] ze dne [datum] vydané dne [datum] potvrzuje. Důvodem potvrzení rozhodnutí [stát. instituce] bylo to, že i krajský úřad jako odvolací orgán shledal, že nebyl dodržen koeficient zeleně.

13. Z faktury číslo [anonymizováno] [číslo] ze dne 16. 12. 2016 má soud za prokázané, že touto fakturou žalobce žalovanému fakturoval částku 214 170 Kč, a to za spolupráci při provádění stavby, spolupráci po dokončení a vícepráce. Splatnost této faktury byla dne 16. 12. 2016. Tato faktura byla vystavena podle smlouvy o dílo„ [anonymizována tři slova] [právnická osoba]“.

14. Z faktury [číslo] ze dne 1. 3. 2017 se splatností 15. 3. 2017 má soud za prokázané, že žalovaný touto fakturou žalobci fakturoval částku 190 575 Kč, a to na základě článku VIII. odst. 5 Smlouvy o dílo [číslo] ze dne 30. 9. 2014. Tato částka sestává z částky 54 450 Kč, zaplacené podle faktury č. [anonymizováno] [částka], z částky 54 450 Kč zaplacené na základě faktury č. [anonymizováno] [číslo] a částky 81 675 Kč zaplacené na základě faktury č. [anonymizováno] [číslo].

15. Z dopisu označeného jako Prohlášení o jednostranném zápočtu ze dne 1. 3. 2017 má soud za prokázané, že žalovaný žalobci zaslal oznámení, podle něhož proti sobě započítává fakturu [číslo] znějící na částku 190 575 Kč a fakturu [číslo] znějící na částku 214 170 Kč. Vzájemným zápočtem těchto pohledávek vzniklo saldo ve výši 23 595 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit do 6. 3. 2017.

16. Fakturami číslo [anonymizováno] [číslo] znějící na částku 54 450 Kč, číslo [anonymizováno] [číslo] znějící na částku 54 450 Kč a číslo [anonymizováno] [číslo] znějící na částku 81 675 Kč, výpisem z účtu vedeného u [právnická osoba] ze dne 9. 12. 2014, výpisem z účtu vedeného u [právnická osoba] ze dne 6. 2. 2015 a výpisem z účtu vedeného u [právnická osoba] ze dne 20. 8. 2015 má soud za prokázané, že žalovaný žalobci tyto částky podle výše uvedených faktur zaplatil.

17. Z poštovního podacího archu ze dne 2. 3. 2017 má soud za prokázané, že v tento den společnost [právnická osoba] zaslala žalobci nějaký doporučený dopis.

18. Z dopisu označeného jako Nesouhlas s jednostranným zápočtem, vrácení faktury [číslo] dne 20. 3. 2017 má soud za prokázané, že tímto dopisem žalobce vrátil žalovanému výše uvedenou fakturu s tím, že byla vystavena neoprávněně. Žalobce v něm mimo jiné uvádí, že plnil řádně a že rozhodně nedošlo k poruše smlouvy o dílo [číslo] z jeho strany. K tomu dále uvedl, že s přihlédnutím ke všem okolnostem pohledávku považuje za pohledávku nejistou. A nejistou pohledávku není možné podle ust. § 1987„ O. Z.“, započíst.

19. Z dopisu označeného jako Písemné odborné vyjádření k přípravě a zabezpečení v projektové dokumentaci„ [anonymizována čtyři slova], [ulice] ulice“ … ze dne 26. 10. 2010 má soud za prokázané, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se v tomto v dopise odborně vyjádřil ke splnění podmínek zadání podle smlouvy o dílo [číslo] respektive k zamítavému rozhodnutí [stát. instituce] z důvodu nedodržení koeficientu zeleně a nedodržení výškové hladiny okolní zástavby. V obou případech [anonymizováno] [příjmení] konstatuje, že podmínky stanovené [stát. instituce] splněny byly, a proto tedy projektová dokumentace nebyla vyhotovena v rozporu s výše uvedenou smlouvou.

20. Z dopisu [územní celek] adresovaného žalobci ze dne 18. 2. 2015 má soud za prokázané, že tímto dopisem [územní celek] informovalo žalovaného, že městská rada projednala žádost o vydání územního rozhodnutí dne [datum] s tím, že vydala nesouhlasné vyjádření k územnímu řízení na stavbu„ [anonymizována tři slova], [ulice] ulice“. [jméno] [územní celek] doporučila snížit plánovanou stavbu o jedno patro.

21. Z předávacího protokolu ze dne 29. 10. 2014, ze dne 22. 12. 2014 a 20. 7. 2015 má soud za prokázané, že dne 29. 10. 2014, dne 22. 12. 2014 a 20. 7. 2015 bylo účastníky Smlouvy o dílo [číslo] potvrzeno, že si předali projektovou dokumentaci v souladu s požadavky investora, a to v tištěné a digitální formě.

22. Z ostatních provedených důkazů: mailová korespondence ze 17. 2. 2017, respektive 2. 3. 2017 nebo tiskopis: STAVEBNÍ POVOLENÍ ze dne 4. 6. 2014, z Vyjádření – [obec] – [anonymizována čtyři slova], ulice [ulice] ze dne 28. 1. 2015 soud neučinil žádná zjištění významná pro jeho rozhodnutí.

23. Žalobce v průběhu řízení namítal, že podání ze dne 27. 10. 2020 neučinil právní zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako zástupce žalobce, nýbrž jako zástupce společnosti [právnická osoba] Soud má za to, že z kontextu celého podání i z jeho záhlaví je zřejmé, že se jedná o chybu v psaní a že toto podání bylo učiněno jménem žalobce.

24. S ohledem na níže uvedené odůvodnění tohoto rozhodnutí soud neprováděl důkazy výslechy svědků, výslechy účastníků, územním plánem [územní celek], popřípadě znaleckým posudkem, tyto důkazy by byly nadbytečné a nehospodárné.

25. Podle ust. § 2586 odst. 1„ O. Z.“, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

26. Podle ust. § 2048 odst. 1„ O. Z.“ platí:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.“ 27. Podle ust. § 1987 odst. 2„ O. Z.“, pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

28. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: mezi žalobcem jako zhotovitelem a společností [právnická osoba] jako objednatelem byla dne 9. 11. 2011 uzavřena Smlouva o dílo č. [anonymizována dvě slova] [číslo]. Uzavření této smlouvy je jednoznačně prokázáno předložením této smlouvy k důkazu, který byl soudem proveden a vůči němuž žádná ze stran nevznesla žádných námitek, zároveň její existenci a obsah potvrzují oba účastníci svými shodnými tvrzeními. Žádné námitky ze strany účastníků nebyly vzneseny ani vůči postoupení práv plynoucích z této smlouvy na žalobce, a to Dohodou o postoupení práv a převodu závazků ze dne 15. 2. 2015, na základě které společnost [právnická osoba] s výslovným souhlasem žalobce postoupila všechna svoje práva a převedla všechny svoje povinnosti ze smlouvy o dílo, tj. žalovaný tímto vstoupil do právního postavení objednatele. Na základě této smlouvy o dílo (ve znění dodatku) byla vystavena konečná faktura č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 16. 12. 2016, znějící na částku 214 170 Kč. Žalovaný na tuto fakturu v den splatnosti nic neuhradil, dne 2. 3. 2017 byla na tuto fakturu zaplacena pouze částka 23 595 Kč. I tyto skutečnosti byly v řízení jednoznačně prokázány listinami a shodnými tvrzeními účastníků. K této smlouvě na výzvu soudu uvedl:„ …první smlouva o dílo byla ze strany žalobkyně průběžně naplňována a byla také zcela naplněna. Z této první smlouvy o dílo tedy žalovaná nemusela cokoliv reklamovat. Pokud by nebyla uzavřena smlouva o dílo [číslo], tak by žalovaná řádně žalobkyni doplatila vše, na co by jí z té první smlouvy vznikl nárok.“ Soud má tedy za prokázané, že nárok žalobce plynoucí ze smlouvy o dílo č. [anonymizována dvě slova] [číslo] je oprávněný.

29. Žalovaný proti nároku žalobce však brojil tím, že předmětná pohledávka již neexistuje, neboť zanikla na základě jednostranného zápočtu a zaplacení rozdílu v hodnotách započítávaných pohledávek. K tomu uvedl, že vůči pohledávce žalobce započetl svou pohledávku, která vznikla ze Smlouvy o dílo [číslo] ze dne 30. 9. 2014 – jako náhrada škody, na kterou vystavil fakturu [číslo] tu následně, jak již bylo konstatováno, započetl vůči pohledávce žalobce. Soud z provedeného dokazování má postaveno na jisto, že mezi účastníky byla Smlouva o dílo [číslo]. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že pohledávka žalovaného za žalobcem (plynoucí ze Smlouvy o dílo [číslo]) je pohledávkou nejistou. V právní větě svého rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 684/2020 Nejvyšší soud České republiky uvádí (definoval pohledávku nejistou nebo neurčitou):„„ Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu § 1987 odst. 2 ObčZ je (zásadně) pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného, zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace.“ V odůvodnění tohoto rozhodnutí je dále uvedeno, že„ soud musí posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 ObčZ, a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky. Taktomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti ní relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li její zjištění (prokázání) co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce.“ 30. V této věci, v námitce proti nároku žalobce žalovaný tvrdil, že mu škoda vznikla na základě jednání žalobce, a to proto, že nedodržel podmínky Smlouvy o dílo [číslo] z tohoto důvodu [stát. instituce] nevydal ve prospěch žalovaného územní rozhodnutí a stavební povolení. Naproti tomu žalobce proti tomu namítá, že všechny podmínky zadání, včetně podmínek stanovených v územním plánu pro lokalitu, ve které mělo být dílo zrealizováno, dodrženy byly, a proto tedy svým jednáním zamítnutí návrhu na vydání územního rozhodnutí nezpůsobil. K tomu soudu předložil mimo jiné Písemné odborné posouzení vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve kterém je konstatováno a odargumentováno, že podmínky stanovené pro výstavbu v [obec] jak z hlediska dodržení koeficientu zeleně, tak z hlediska dodržení výškové hladiny okolní zástavby, splněny byly. To by v daném případě znamenalo, že by soud k posouzení oprávněnosti zápočtu pohledávky žalovaného musel provádět složité a zdlouhavé dokazování formou znaleckého posudku, zatímco pohledávka žalobce (pohledávka plynoucí ze Smlouvy o dílo č. [anonymizována dvě slova] [číslo]) je jednoznačná a žádným z účastníků nezpochybňovaná. Soud tedy pohledávku žalovaného (pohledávka plynoucí ze Smlouvy o dílo [číslo]) považuje co do základu za nejistou a tudíž podle ust. § 1987 odst. 2„ O. Z.“ nezapočitatelnou. Proto žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku), a to i v té části týkající se smluvní pokuty, neboť ve Smlouvě o dílo č. [anonymizována dvě slova] [číslo] v čl. VII. bod 1. si strany ujednaly:„ V případě prodlení s úhradou faktury zaplatí objednatel zhotoviteli 0,05 % z fakturované částky za každý den prodlení.“ Smluvní pokutu žalobce vyčíslil v částce 13 705,98 Kč (viz žaloba) za prodlení s placením od splatnosti faktury [anonymizováno] [číslo] ze 16. 12. 2016 (splatnost do 16. 12. 2016) do dne odeslání předžalobní výzvy žalovanému (do 19. 6. 2017).

31. Podle ust. § 1970„ O. Z.“ platí:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 74 319,61 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 172 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 204 280,98 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 15. 6. 2017, z částky 4 570 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 9. 6. 2017, z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 7. 2017, z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (Replika k vyjádření žalobce) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 10. 2017, z částky 9 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 9. 2020 a z částky 9 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 5. 2021 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 597,45 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 30. 9. 2020 náhrada 1 308,73 Kč za 138 ujetých km v částce 908,73 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,5 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 5. 2021 náhrada 1 288,72 Kč za 138 ujetých km v částce 888,72 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 54 667,45 Kč ve výši 11 480,16 Kč. Ostatní žalobcem účtované náklady soud nepovažuje za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva.