7 C 190/2024

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 200 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 3. 2024 do zaplacení a částku 1 200 Kč.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 30 748 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkem částku částka spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem coby zapůjčitelem, a žalovaným, coby vydlužitelem, byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti č. hodnota (dále též jen „Smlouva“). Žalovaný nehradil splátky zápůjčky řádně a včas, proto došlo k zesplatnění celé zápůjčky. Okresní soud v adresa rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, přiznal žalobci nárok na vrácení nesplacené jistiny zápůjčky spolu s příslušenstvím a se smluvními pokutami dle bodů 8.1., 8.3., 8.4., 8.5. a 8.

7. Smlouvy z částky částka od datum do datum.

2. Prodlení žalovaného s úhradou Nové jistiny zápůjčky (dle bodu 8.4. smlouvy) trvalo i po datu datum. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 8.

7. Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné Nové jistiny úvěru i za následující období (od datum do podání žaloby). Žalobce se rozhodl na základě svého interního rozhodnutí omezit svůj nárok na smluvní pokutu v rámci tohoto řízení, když požaduje smluvní pokutu pouze ve výši částka.

3. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ten však dluh neuhradil.

4. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo řádně doručit žalovanému, a proto byl zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

5. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že žalobce a žalovaný dne datum uzavřeli Smlouvou, na jejímž základě následně žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši částka a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku splatit spolu s příslušenstvím specifikovaným ve Smlouvě v 60 měsíčních splátkách po částka splatných vždy nejpozději 3. den kalendářního měsíce.

6. Z čl. 8 Smlouvy soud zjistil, že si účastníci ujednali sankce pro případ prodlení s úhradou splátek. Konkrétně z bodu čl. 8.1 soud zjistil, že v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o víc než 15 dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost dlužníku zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 8 % z výše dlužné splátky (bod a), v případě prodlení o více než 30 dnů po termínu splatnosti pak vzniká dlužníku povinnost zaplatit zapůjčiteli, nad rámec smluvní pokuty uvedené v bodě a), další pokutu ve výši 13 % z dlužné částky (bod b). Dle čl. 8.2. jsou tyto smluvní pokuty splatné do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti dlužníka k jejich zaplacení. Dále z čl. 8.3. soud zjistil, že v případě, kdy nebudou uhrazeny 2 splátky dle aktuálního splátkového kalendáře řádně a včas nebo v případě, že se dlužník ocitne v prodlení s úhradou splátky nebo její části déle než 60 dnů, dojde mimo jiné automaticky k zesplatnění zápůjčky – stávají se okamžitě splatnými veškeré splátky zápůjčky až do konce sjednaného splátkového kalendáře, tedy jak listina zápůjčky, tak běžný úrok zápůjčky zahrnutý do těchto splátek. Dále z čl. 8.4. soud zjistil, že v případě, kdy dojde k zesplatnění zápůjčky, se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře (jistina i běžný úrok), stávají součástí nové jistiny zápůjčky. Tuto novou jistinu zápůjčky je dlužník povinen zaplatit zapůjčiteli nejpozději v den následujícím po dni, kdy k tomuto zesplatnění došlo. Zapůjčitel je oprávněn požadovat, aby dlužník v případě prodlení s hrazením nové jistiny zápůjčky platil zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny. Z čl. 8.5 smlouvy soud zjistil, že v případě, kdy dlužník po zesplatnění zápůjčky nezaplatí částku odpovídající nové jistině zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k tomuto zesplatnění došlo, vzniká dlužníku povinnost zaplatit zapůjčiteli nad rámec smluvní pokuty uvedené v čl. 8.1. smlouvy smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny ke dni vzniku povinnosti dlužníka zaplatit tuto smluvní pokutu. Z čl. 8.6. smlouvy soud zjistil, že smluvní pokuta dle čl. 8.5 smlouvy je splatná v den následující po dni vzniku povinnosti dlužníka zaplatit smluvní pokutu. Z čl. 8.7. smlouvy soud zjistil, že v případě, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká dlužníku povinnost zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení, a to i v případě, že zapůjčiteli vznikne právo na smluvní pokutu dle čl. 8.5 smlouvy.

7. Z oznámení ze dne datum adresovaného žalovanému soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že z důvodu jeho prodlení s úhradou splátek zápůjčky dle smlouvy o délce více než 60 dnů, došlo v souladu se smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z této smlouvy. Proto žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části zápůjčky, běžných úroků a smluvních pokut.

8. Z předžalobní výzvy ze dne datum a podacího archu soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě nyní vymáhaného dluhu na smluvní pokutě.

9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci.

10. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky částka (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

12. Na základě provedeného dokazování ve spojení s citovanými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o podnikatelské zápůjčce ve znění uvedeném v žalobě. Žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako podnikatel, nikoli jako spotřebitel. Žalobce na základě smlouvy poskytl žalovanému částku částka. Jelikož žalovaný neplnil řádně a včas své povinnosti splácet úvěr, ocitl se tak v prodlení delším než patnáct dnů se čtrnácti splátkami, a v prodlení delším než třicet dnů s pěti splátkami. Žalobce proto v souladu se smlouvou zápůjčku zesplatnil a žalovanému vyúčtoval i smluvní pokuty, které mají oporu právě v uváděné smlouvě. Prodlení žalovaného trvalo i po datum. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 8.

7. Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné Nové jistiny úvěru vypočtené podle bodu 8.

4. Smlouvy. Nová jistina byla dle Smlouvy stanovena na částka, smluvní pokuta by tak za žalované období činila částku částka. Jelikož žalobce požadoval pouze částku částka, přiznal mu soud nárok pouze v této výši.

13. Důvodný je rovněž nárok žalobce na úhradu částky částka, jako minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky ze vzájemného vztahu mezi podnikateli, a to v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do datum (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, návrh ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.