7 C 24/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou Ph.D., LL.M. ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem adresa žalobce , zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , proti žalované: ; právnická osoba , IČO , sídlem adresa žalované , zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , o zaplacení 180 000 Kč s příslušenstvím, <b>I. Zamítá se žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 180 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 48 274,52 Kč, zákonný úrok z prodlení 9 % ročně z částky 180 000 Kč od 10. 8. 2021 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 78 226,50 Kč k rukám právního zástupce žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 8. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost žalobci zaplatit částku 180 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že dne 14. 8. 2018 zapůjčil žalované částku 150 000 Kč a dne 28. 8. 2018 jí zapůjčil další částku ve výši 30 000 Kč, a to v obou případech převodem ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] na její bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaná v rámci mimosoudních výzev požadovanou částku žalobci nevrátila. Žalobce tvrdil, že žalovaná nesplnila svoji povinnost uhradit závazek v době jeho splatnosti; žalované vznikla povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení za dobu od 15. 8. 2018 do 9. 8. 2021 ve výši 48 274,52 Kč.

2. V závěrečném návrhu žalobce uvedl, že žalovaná uznala, že jí žalobce zapůjčil částku 180 000 Kč. Žalobce v řízení nezpochybňoval, že od žalované obdržel na svůj účet částky v celkové výši 211 000 Kč, tyto částky nicméně nebyly úhradou zápůjčky, ale zálohy na práce, které žalobce prováděl pro žalovanou. Jednotlivé částky započetl na faktury, které předložil a které se týkaly zakázek rovněž doložených. Žalovaná proti zápočtu v rozhodné době nic nenamítala, pro žalovanou tak žalobce vykonával další práce spočívající v čistění fasád, dlažky, protiskluzové úpravě dlažby, ochranných nátěrů a podobně. Žalobce měl za to, že jako věřitel rozhoduje o tom, na který dluh měly být částky započteny. Žalovaná neprokázala, že by uvedené platby měly být úhradou zápůjčky. Žalobce proti žalované vede několik řízení, jejichž předmětem jsou ve všech případech dluhy žalované vůči žalobci. V řízení vedeném před Okresním soudem Brno-venkov pod sp. zn. 5 C 144/2021 se žalobce podáním ze dne 18. 8. 2021 domáhal, aby totožné platby na účet žalobce byly započteny na rozdílnou pohledávku. Započtení pohledávky v tomto řízení tak brání překážka litispedence. Pokud žalovaná uplatnila svoji námitku v jiném řízení, a to i ve formě kompenzační námitky, nemůže ji uplatnit v tomto řízení.

3. Žalovaná v závěrečném návrhu odkázala na předchozí podání; navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že od žalobce obdržela v rámci jejich vzájemné obchodní spolupráce z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet] na svůj bankovní účet č. [bankovní účet] dne 15. 8. 2019 částku ve výši 150 000 Kč a dne 29. 8. 2019 částku ve výši 30 000 Kč (pozn.: v obou případech se má jednat o rok 2018, ne o rok 2019). Z totožného bankovního účtu ([bankovní účet]) ale žalovaná zaslala žalobci na jeho totožný bankovní účet ([číslo]) v postupných úhradách zpět celkem částku 211 000 Kč, jistinu včetně úroků z poskytnuté částky 180 000 Kč žalobcem, a to: -) dne 31 12. 2018 částku 130 000 Kč, -) dne 13. 5. 2019 částku 3 000 Kč, -) dne 14. 5. 2019 částku 3 000 Kč, -) dne 25. 6. 2019 částku 30 000 Kč, -) dne 26. 7. 2019 částku 30 000 Kč, -) dne 7. 8. 2019 částku 15 000 Kč. Faktury č. 2019 2019, kterými se žalobce snažil doložit titul úhrad žalovanou, jsou vyhotovené jiným subjektem, společností [právnická osoba], a s jiným číslem bankovního účtu. Tyto faktury žalovaná nikdy neobdržela, jsou zcela dodatečně upravované, byly vystaveny v režimu přenesené daňové působnosti, ač podle názoru žalované takto být vystaveny nesmějí, a nadto samotné faktury jako takové nemohou prokázat právní titul údajného závazku. Není pravda, že by žalobce žalovanou jasně upozorňoval, že platby přijaté na svůj účet vnímá jako zálohy na práce, které prováděl pro žalovanou. Žalobce neprokázal, že by existovaly jakékoli konkrétní závazky mezi žalobcem a žalovanou. Věřitel nemůže rozhodnout o započtení částky uhrazené subjektu – žalobci na jím tvrzený dluh vůči jinému subjektu – [právnická osoba] Neexistuje dohoda mezi žalobcem a žalovanou o započtení pohledávek. Žalovaná jako svoji procesní obranu navrhla započtení částky 211 000 Kč, kterou žalobci uhradila, proti tvrzenému nároku žalobce. Žalobce nedoložil právní titul plnění žalované vůči žalobci ve výši 211 000 Kč; tuto částku je možné posoudit jako bezdůvodné obohacení žalobce. Žalobce vede vůči žalované pouze jedno další řízení před Okresním soudem Brno-venkov pod sp. zn. 5 C 144/2021 ve věci tvrzeného nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve zcela skutkově a právně odlišné věci. Není pravdivé tvrzení žalobce, že v řízení vedeném pod sp. zn. 5 C 144/2021 se žalovaná v odůvodnění odporu (podání ze dne 18. 8. 2021) domáhá toho, aby totožné platby na účet žalobce byly započteny na rozdílnou pohledávku. V daném řízení žalovaná tvrdí, že údajný dluh žalobce ve výši 72 989 Kč vůbec nevznikl a částky ve výši 211 000 Kč uváděla jako doklad o spolupráci mezi žalobcem a žalovanou. Dále není pravda, že by žalovaná uplatnila svoji pohledávku v jiném řízení ve formě kompenzační námitky. Námitka žalobce ohledně překážky litispedence je tak zcela nedůvodná.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce převedl žalované dne 14. 8. 2018 částku 150 000 Kč a dne 28. 8. 2018 jí převedl další částku ve výši 30 000 Kč, a to v obou případech ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] na její bankovní účet č. [bankovní účet] (č. l. 6-8 spisu). Mezi účastníky bylo dále nesporné, že žalobce na svůj totožný účet č. [bankovní účet] obdržel od žalované z jejího totožného účtu [bankovní účet] částku v celkové výši 211 000 Kč v dílčích převodech, jak jsou uvedeny v bodě 3 rozsudku (č. l. 25-43 spisu, konkrétně č. l. 27, 29, 34-verte, 38-verte, 41).

5. Po provedeném dokazování, zahrnujícím zejména listinné důkazy, fotografie a výpověď žalobce jako účastníka řízení (protokoly o jednání), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro meritorní rozhodnutí.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 5 spisu) soud zjistil, že žalobce je od roku 2012 zapsán v obchodním rejstříku a jejím jediným jednatelem je pan [jméno] [příjmení], narozený dne [datum].

7. Z předžalobní výzvy datované dne 28. 4. 2021 (č. l. 9 spisu) se podává, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalobou uplatněného nároku, včetně příslušenství ke dni výzvy ve výši 36 512, 68 Kč. Z dodejky datové zprávy (č. l. 10 spisu) plyne, že předžalobní výzva byla dodána do datové schránky žalobce, dodejka neobsahuje údaj o tom, kdy předžalobní výzva byla žalobci doručena.

8. Z faktur – daňových dokladů (č. l. 51-53 spisu) soud zjistil následující: -) faktura č. 2019 byla vystavena dne 11. 2. 2019 na částku 18 750 Kč, -) faktura č. 2019 byla vystavena dne 11. 2. 2019 na částku 36 300 Kč, -) faktura č. 2019 byla vystavena dne 12. 2. 2019 na částku 54 200 Kč, z fakturované částky je odečtena částka ve výši 130 000 Kč označená jako záloha ze dne 2. 1. 2019, -) faktura č. 2019 byla vystavena dne 14. 2. 2019 na částku 49 200 Kč, -) faktura č. 2019 byla vystavena dne 8. 8. 2019 na částku 52 800 Kč, -) faktura č. 2019 byla vystavena dne 9. 8. 2019 na částku 69 500 Kč. Tzv. faktury byly vystaveny dodavatelem [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobce] ([příjmení]), jako odběratel je uveden žalobce. Všechny faktury měly splatnost 14 dnů, úhrada měla být provedena na účet č. [bankovní účet]. Tzv. faktury obsahují údaj, že byly vystaveny v rámci přenesené daňové působnosti. U tzv. faktur odpovídá datum vytištění uvedené v zápatí datu vystavení. Fakturované zboží či služby zahrnují zejména čistění, protiskluz, ochranné nátěry. Jednotlivé dodávky jsou pak označeny adresou, méně či více konkrétní, či názvem společnosti nebo instituce. Celková částka, na kterou byly faktury vystaveny, činí 280 750 Kč.

9. Z tzv. faktur – daňových dokladů (č. l. 74-79 spisu) soud zjistil následující: -) faktura č. 20170101 byla vystavena dne 8. 8. 2017 na částku 12 000 Kč, -) faktura č. 20170102 byla vystavena dne 9. 8. 2017 na částku 21 600 Kč, -) faktura č. 20170103 byla vystavena dne 9. 8. 2017 na částku 3 937 Kč, -) faktura č. 20170104 byla vystavena dne 20. 9. 2017 na částku 22 500 Kč, -) faktura č. 20170106 byla vystavena dne 30. 10. 2017 na částku 1 200 Kč, -) faktura č. 20170107 byla vystavena dne 10. 12. 2017 na částku 9 407 Kč, Tzv. faktury byly vystaveny [právnická osoba] jako dodavatelem, jako odběratel je uveden žalobce. Tzv. faktury měly splatnost 12 až 14 dnů, jako bankovní spojení dodavatele je uveden účet č. [bankovní účet] a s výjimkou faktury č. 20170103, která má jako způsob úhrady uvedený bankovní převod, mají ostatní uvedený způsob úhrady hotově. Tzv. faktury obsahují údaj, že byly vystaveny v rámci přenesené daňové působnosti. U tzv. faktur je jako datum vytištění uvedeno 17. 2. 2022. Fakturované dodávky jsou označeny jako aplikace, čistění či testy s následným méně či více konkrétním označení jejich místa. Celková částka, na kterou byly faktury vystaveny, činí 70 644 Kč.

10. Z výpisů z účtů (č. l. 156-181) soud zjistil, že účet [číslo] vedený u [příjmení] [příjmení] je veden na [právnická osoba], výpisy pokrývají období od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2019 a obsahují i oznámení zůstatků k poslednímu dni roku 2018 až 2021. Za celé doložené období výpisy zahrnovaly pouze 2 externí kreditní transakce (převod částky od [anonymizována tři slova] [územní celek], č. l. 160, 168) a jednu externí debetní transakci (č. l. 165).

11. K důkazu byly čteny tabulky (č. l. 182-188). Tabulky obsahují označení zakázek, datum, částky a výpočty. Soud dále provedl důkaz fotografiemi (č. l. 80-152 spisu). Fotografie zachycují exteriéry a interiéry budov s ručně psanou poznámkou adresy či názvu místa a zpravidla uvedeným jménem a telefonním kontaktem. Fotografie jsou označeny datem.

12. Žalobce vypověděl, že údaje do tabulek vkládal sám pan [příjmení], jednatel žalované; žalobci řekl, že má tabulky průběžně doplňovat a vždy ke konci roku dojde k vzájemnému vyrovnání. Částky, které pan [příjmení] částečně žalobci uhradil, byly nižší, než vyfakturované částky. Pan [anonymizováno] žalobci sliboval, že mu peníze vrátí, sliboval mu podíl ve firmě, dohodu na dalších zakázkách a splácení dluhu formou dohody na zisku. Když pan [příjmení] začal splácet, žalobce chtěl, aby uhrazené částky byly započteny na faktury.

13. Z údajů o subjektech DPH (č. l. 68) plyne, že [příjmení] je od 19. 11. 2019 nespolehlivým plátcem DPH.

14. Ze spisu Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. 5 C 144/2021 soud zjistil, že žalobce se žalobním návrhem podaným soudu dne 30. 4. 2021 (č. l. 1-2 spisu) domáhal po žalovaném zaplacení částky 72 898 Kč s příslušenstvím. V žalobním návrhu žalobce tvrdil, že v období od roku 2018 do roku 2019 žalovaný a žalobce spolu spolupracovali na zakázkách, žalobce byl žalovaným pověřen jednat s některými dodavateli a vyzvedávat u nich objednávky. Bylo dohodnuto, že žalobce zaplatí objednávky ze svého účtu a žalovaný mu je následně proplatí, což se ale nestalo, přestože žalovaný objednávky převzal do své dispozice. Žalobci tak vznikl nárok z bezdůvodného obohacení ve výši 72 898 Kč, který se skládá z plateb za dvě faktury [právnická osoba] [anonymizováno], jedné faktury [právnická osoba] a jedné faktury [právnická osoba] [anonymizováno] Tyto faktury byly v žalobním návrhu blíže specifikovány. Ve vyjádření k odporu žalovaný uvedl, že se žalobcem, nejdříve prostřednictvím společnosti žalobce [právnická osoba], následně [právnická osoba] [anonymizováno] v období od roku 2018 do roku 2019 spolupracoval, ale nesouhlasil s tvrzením, že žalovaný dané objednávky převzal do své dispozice. Z protokolu z jednání dne 22. 1. 2022 pak vyplývá, že se soud pokusil o smírné řešení sporu mezi účastníky a bylo nařízeno první setkání s mediátorem.

15. Z usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 27. 1. 2022 č. j. 34 C 296/2021-21 soud zjistil, že [právnická osoba] podala dne 14. 11. 2021 proti žalované žalobu, ve které se domáhala zaplacení částky 216 608,66 Kč s příslušenstvím. Z důvodu nezaplacení soudního poplatku bylo řízení zastaveno.

16. Na základě uvedených skutečností a hodnocení důkazů soud učinil skutkový závěr, že žalobce převedl žalované dne 14. 8. 2018 částku 150 000 Kč a dne 28. 8. 2018 jí převedl další částku ve výši 30 000 Kč, a to v obou případech ze svého bankovního účtu na její bankovní účet. Žalobce neprokázal jím tvrzenou splatnost dne 14. 8. 2018. Následně žalovaná ze svého účtu převedla v několika částkách na účet žalobce částku v celkové výši 211 000 Kč.

17. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1723 odst. 1 o. z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1908 o. z. splněním dluhu závazek zaniká.

18. Žalobce, poučen podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném (o. s. ř.), neunesl důkazní břemeno ohledně existence jiného právního titulu, na jehož základě by byla žalovaná zavázána plnit žalobci postupnými splátkami peněžní částku zapůjčenou žalobcem, včetně případného úroku z prodlení. Žalobce navíc neprokázal ani splatnost jeho pohledávky. Žalobce poskytl žalované návratnou částku 180 000 Kč. Žalovavá prokázala, že závazek ze smlouvy zanikl splněním, když v několika postupných částkách žalobci vrátila částku 180 000 Kč a poskytla další plnění 31 000 Kč. Žalovaná úhradu této částky žalobci prokázala výpisy ze svého bankovního účtu. Důkazy ohledně pohledávek, které měla mít [právnická osoba] vůči žalované, tedy bez dalšího (např. jejich postoupení na žalobce), nemohly být způsobilé pro prokázání právního důvodu pro zápočty prováděné žalobcem. Obchodní spolupráce probíhající mezi [právnická osoba], tedy právním subjektem odlišným od žalobce, a žalovanou, nikoli mezi žalobcem a žalovanou není relevantní pro toto řízení. Žalovaná splnila dluh vůči žalobci v postupných splátkách. Závazek zanikl splněním dluhu. Žalobci ještě částečně vzniklo bezdůvodné obohacení v relaci k plnění nad rámec plnění poskytnutého dříve žalobcem.

19. Žalovaná uplatnila z procesní opatrnosti započtení jako procesní obranu proti žalobě v souladu s § 98 o. s. ř. Žalovaná však prokázala zánik závazku splněním dluhu v postupně vracených částkách.

20. Soud se blíže nezabýval charakterem obchodní spolupráce mezi žalobcem a žalovanou ani provázaností faktur, fotografií zakázek a tabulek obsahujících údaje k jednotlivým zakázkám, neboť i kdyby se prokázalo, že [právnická osoba] dodala žalované služby v tvrzeném rozsahu a fakturované ceně, nemělo by to vliv na závěr soudu o neunesení důkazního břemene žalobcem. Všechny tvrzené zakázky se týkaly jako dodavatele [právnická osoba], nikoli žalobce, tedy žalobce by nebyl jejich smluvní stranou a nemohlo by mu z nich bez dalšího vzniknout žádné právo vůči žalované. Ze stejného důvodu soud zamítl návrh na provedení důkazu o doručení tabulek (č. l. 182-188 spisu) žalobcem žalované v elektronické podobě jako nadbytečný. I kdyby bylo prokázáno, že tabulky byly doručeny a den jejich doručení, nemělo by vliv na závěr soudu, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně existence právního titulu, na jehož základě by byla žalovaná povinna uhradit mu požadovanou částku.

21. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva. Náhrada nákladů právního zastoupení se sestává z odměny za právní zastoupení za 8 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, odpor proti platebnímu rozkazu, písemné podání ze dne 24. 1. 2022, ze dne 14. 3. 2022 a ze dne 6. 4. 2022, účast při jednání soudu dne 2. 2. 2022, dne 18. 3. 2022 a dne 21. 4. 2022, na kterém byl pouze vyhlášen rozsudek) po 8 300 Kč vyjma účasti při jednání soudu dne 21. 4. 2022, za který náleží odměna ve výši 4 150 Kč, to vše podle § 7 bod 5 za úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu paušální částka 300 Kč (8 x 300 Kč). Právní zástupce žalované je plátcem daně z přidané hodnoty; náhrada nákladů právního zastoupení byla navýšena o 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

22. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.; důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.