7 C 247/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr PhDr Romanem Novákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce osobní údaje žalobce anonymizováno 7 slov obec anonymizováno adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 411 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 2 411 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 411 Kč od 3. 7. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Břeclavi na soudním poplatku částku 1 000 Kč.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 11. 2020 domáhal zaplacení částky ve výši 2 411 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že po rozhodné období byl vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 33 m2, zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití zbořeniště, v [katastrální uzemí] [anonymizováno], obci [obec], zapsaného na [list vlastnictví] pro [obec] [anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je a po rozhodné období byl vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 109 m2, ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, pozemku parc. [číslo] o výměře 11 m2, zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití zbořeniště, pozemku parc. [číslo] o výměře 686 m2, ostatní plocha, způsob využití manipulační plocha a id. 5/6 pozemku parc. [číslo] o výměře 2 689 m2, ostatní plocha, způsob využití manipulační plocha. Žalovaný užíval po dobu od 1. 5. 2018 do 31. 5. 2020 pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce z titulu vlastnictví uzavřeného areálu, okolních pozemků a provozování podnikatelské činnosti - podnikání v oblasti nakládání s odpady, bez právního důvodu, aniž by žalobci za užívání pozemku hradil jakoukoliv částku. Na užívání předmětného pozemku parc. [číslo] nebyla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena žádná nájemní smlouva nebo smluvně upraven užívací vztah. Žalovaný se tím na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, čímž mu vznikla povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalobce vyčíslil tak, jako by obdobný pozemek pronajímal za obvyklé nájemné ve výši 35 Kč ročně za 1 m2. Při celkové výměře předmětného pozemku 33 m2 činí výše bezdůvodného obohacení za období od 1. 5. 2018 do 31. 5. 2020 částku ve výši 2 411 Kč. Dopisem ze dne 13. 5. 2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu s termínem splatnosti do 2. 7. 2020. Jelikož žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil, ocitl se od 3. 7. 2020 v prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce podáním ze dne 18. 2. 2021 vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, takže soud předpokládal, že žalovaný s tímto postupem souhlasí, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], [list vlastnictví] bylo prokázáno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] je [anonymizováno] s tím, že příslušnost hospodařit s tímto pozemkem má [anonymizována tři slova].

6. Ze zápisu o dohodě ze dne [datum] a z rozhodnutí o změně příslušnosti [anonymizováno 9 slov] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] [spisová značka] [číslo], bylo zjištěno, že [anonymizována tři slova] uzavřel dohodu s žalobcem, na jejímž základě je žalobce oprávněn jednat za [anonymizována dvě slova] na místo [anonymizována tři slova] ve věci vymáhání pohledávky za žalovaným v soudním nalézacím řízení z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], [list vlastnictví] má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí] [anonymizováno].

8. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], [list vlastnictví] bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem id. 5/6 pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno].

9. Z přiložených fotografií a kopie katastrální mapy pozemků bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] se nachází uprostřed uzavřeného areálu a je obklopen shora uvedenými pozemky ve vlastnictví žalovaného.

10. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [anonymizováno 6 slov] a [právnická osoba] bylo prokázáno, že [anonymizováno 5 slov] jakožto pronajímatel uzavřela se [právnická osoba] jakožto nájemcem nájemní smlouvu na pronájem pozemků v katastrálním území a obci [obec] s tím, že výše nájemného byla sjednána na částku 35 Kč ročně za 1 m2.

11. Z výzvy k zaplacení úhrady – [variabilní symbol] ze dne 13. 5. 2020 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 2 411 Kč a současně žalovaného upozornil, že pokud nebude dlužná částka uhrazena nejpozději do 2. 7. 2020, bude vymáhána soudní cestou.

12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že [anonymizována tři slova] je příslušný hospodařit s pozemkem parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] ve vlastnictví státu. Žalovaný jakožto vlastník sousedních pozemků užívá pozemek parc. [číslo] bezplatně a aniž by bylo užívání pozemku žalovaným jakkoli smluvně upraveno uzavřením nájemní či jiné smlouvy opravňující žalovaného pozemek užívat. Žalovaný tedy užívá předmětný pozemek bez právního důvodu, čímž se na úkor [anonymizována tři slova] bezdůvodně obohacuje. V souladu s citovaným § 2991 odst. 1 o. z. je proto žalovaný povinen vydat [anonymizována tři slova] to, oč se na jeho úkor obohatil. Vzhledem k tomu, že v daném případě není možné vydání předmětu bezdůvodného obohacení, je nutné poskytnout náhradu ve výši obvyklé ceny, v daném případě poskytnout náhradu ve výši obvyklé ceny nájemného za obdobné pozemky. Žalobce uplatnil bezdůvodné obohacení za období od 1. 5. 2018 do 31. 5. 2020 ve výši nájemného, které [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] obvykle sjednává za užívání obdobných pozemků, s nimiž je příslušný hospodařit, jak vyplývá z nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] a [právnická osoba] Výše bezdůvodného obohacení za rozhodné období tedy s ohledem na výměru pozemku 33 m2 činí 2 411 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby žalobcem vyzván k vydání bezdůvodného obohacení, na výzvu však nereagoval a dlužnou částku ve stanovené lhůtě nezaplatil. Aktivní legitimace žalobce vyplývá ze zápisu o dohodě ze dne [datum] a z rozhodnutí o změně příslušnosti [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] ze dne [datum], podle nichž je žalobce oprávněn pohledávku za žalovaným vymáhat za [anonymizována dvě slova] na místo [anonymizována tři slova]. Protože soud neshledal žádné důvody, které by žalovaného opravňovaly dlužnou částku žalobci nezaplatit, žalobě jako zcela důvodné vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný bezdůvodné obohacení žalobci nevydal ve lhůtě určené ve výzvě ze dne 13. 5. 2020, ocitl se dnem následujícím po uplynutí této lhůty, tj. ode dne 3. 7. 2020 v prodlení, čímž mu od tohoto dne vznikla povinnost uhradit žalobci v souladu s § 1970 o. z. rovněž úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč představující náklady účastníka nezastoupeného advokátem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč za dva úkony podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (podání žaloby a výzva k plnění ze dne 13. 5. 2020). Žalobce dále požadoval náhradu nákladů řízení za úkon převzetí věci a za podání ze dne 18. 2. 2021, kterým vyjádřil souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Za tyto úkony soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal. Úkon převzetí věci je možné účtovat pouze v případě, že je účastník zastoupen zástupcem na základě plné moci. Za žalobce však po celou dobu řízení jednal pověřený zaměstnanec, a proto žalobci náhrada nákladů za převzetí věci nemůže náležet. Ostatně ani samotná vyhláška č. 254/2015 Sb. tento úkon v § 1 odst. 3 nezmiňuje. Pokud jde o podání ze dne 18. 2. 2021, kterým žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nejedná se dle názoru soudu o podání či návrh, kterým by se účastník řízení vyjadřoval ve věci samé, ale o úkon, kterým se účastník pouze vyjadřuje k postupu soudu v řízení, aniž by v něm uváděl jakákoliv nová skutková tvrzení. Z tohoto důvodu soud ani za tento úkon žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal.

18. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích, vždy od placení soudních poplatků osvobozen a soud žalobě zcela vyhověl, uložil soud povinnost k úhradě soudního poplatku žalovanému. S ohledem na předmět sporu činí soudní poplatek dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků částku 1 000 Kč.